SRNÍ (Rehberg)
k.ú. Srní I (Šumava /
Kašperskohorsko)
Horská ves na jihovýchodním úpatí hory Spálený nad údolím
Vydry (858 m n. m.), složená ze dvou samostatných částí a samot roztroušených
po okolních svazích. Severní část soustředěná kolem kostela Nejsvětější
Trojice, jižní část, zvaná též Staré Srní, ulicového typu. Ráz obce narušen
moderní výstavbou, především naddimenzovanými hotely Šumava a srní a několika
bytovkami na jihozápadním okraji vsi. Ukázky šumavské lidové architektury –
roubené chalupy na kamenné podezdívce s nízkými střechami a stěnami
chráněnými šindelem - dochovány spíše v okrajových částech (památkově chráněné
č.e. 8 a č.e. 9 severně od vsi na úbočí hory Spálený, č.e. 24 na jižním okraji
při silnici do Dolních Hrádků). Součást národního parku Šumava.
Roku 1710 byla na svazích
hor Spálený a Sedelský vrch založena roztroušená osada Sattelberg (Sedlo), roku
1727 pak majitelem stodůleckého panství baron Schmiedel založil jižně od něj
novou osadu dřevařů Rehberg (dnešní Staré Srní), čítající původně sedm domů.
Roku 1787 byla severovýchodně od Rehbergu, na pozemcích patřících k Sedlu,
postavena škola a následujícího roku kostel, sloužící osadám Srní, Sedlo,
Hrádky a Zelená Hora. Postupně se rozrůstající osídlení při kostele, faře,
škole a dvou zájezdních hostincích se původně nazývalo Kirchenhäuser (Kostelní
Domky), v průběhu 19. stol. se však i pro něj začalo používat označení Rehberg.
Celé území Sedla, Srní a přilehlých osad, oddělené počátkem 18. stol. od
Stodůlecké rychty, se až do roku 1934 oficiálně jmenovalo Stodůlecký podíl, I.
díl (Stadleranteil I. Teil). Toho roku byla obec oficiálně přejmenována na
Srní, čímž fakticky zaniklo Sedlo.
znak obce
bývalá fara č.p. 17
obecní kašna na návsi -
postavena roku 2007 na místě, kde stávala kašna již od roku 1935
boží muka na jihozápadním okraji
Srní
kaplička na severním konci Starého
Srní
boží muka u penzionu Paukner na
severním konci Starého Srní
hájovna č.p. 58 ve Starém Srní -
územní pracoviště národního parku Šumava
kostel
Nejsvětější Trojice (nemovitá kulturní památka)
Jednolodní neorientovaná
stavba v centru obce s hranolovou věží přistavěnou k severovýchodní straně
presbytáře. Postaven v letech 1804-1805 místo staršího dřevěného kostela z roku
1788.
kostel s věží od
severovýchodu
průčelí kostela
jihozápadní strana kostela,
krytá šindelem
interiér kostela; na postranním
oltáři vlevo od vítězného oblouku soška Panny Marie Lurdské, zachráněná
zázrakem při odstřelu Hauswaldské kaple
barokní hlavní oltář z poč.
19. stol.
bývalý hřbitov
Na bývalém hřbitově v jihovýchodním
sousedství kostela byly pochováni mnozí příbuzní Karla Klostermanna i postavy
jeho povídek a románů. Poslední pohřeb se zde konal roku 1947, poté hřbitov
zpustl, v první polovině 80. let byl srovnán se zemí a změněn na
parkoviště hotelu Srní. Dnes je plocha zásluhou Občanského sdružení Karel
Klostermann – spisovatel Šumavy pietně parkově upravena, s několika obnovenými
náhrobky, s pomníkem padlým v 1. světové válce a s novými prvky
symbolizujícími smíření národů.
park v místě bývalého
hřbitova
stůl smíření, v pozadí
hotel Srní z přelomu 70. a 80. let 20. stol.
kašna
pomník Karla Klostermanna
torza starých křížů a náhrobních
kamenů
pomník padlým v 1. světové válce
- socha umírajícího vojáka z roku 1933 od E. Železného ze Zelené Hory
Zajímavosti:
Ø
Jméno odvozeno od hojného výskytu srnčí zvěře
(Rehberg = Srnčí vrch).
Ø
Srní je z místopisného hlediska poměrně oříšek,
protože jako Srní jsou dnes oficiálně označovány veškeré osady na katastrálním území
Srní I. a Srní II a není tedy vždy zcela jasné, ke které části se objekty a
události, uváděné jako „v Srní″ vztahují; navíc zde za posledních sto let
došlo ke dvojímu přečíslování budou (nejprve měla každá osada své číslování,
poté vzniklo jednotné číslování pro celý katastr a následně byly rekreační
objekty převedeny z čísla popisného na číslo evidenční), což mnozí autoři
nevzali na vědomí, a tak jsou čísla opisovány a uváděny často i v jedné práci z
různých období!
Ø
Typický královácký dvorec č.e. 9 (dříve č.p. 47,
ještě dříve č. 51) z přelomu 18. a 19. stol. s původním vnitřním uspořádáním a
se zvoničkou na střeše je tradičně zván Klostermannovou chalupou (po 2. sv.
válce mylně uváděna jako rodný dům Karla Klostermanna), třebaže v této chalupě
spisovatel nikdy nežil; usedlost je známá i díky filmové trilogii Pod Jezevčí
skalou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem, v nichž „hrála″ hájovnu.
Ø
Srní a jeho okolí dějištěm některých povídek a
románů Karla Klostermanna (V ráji šumavském, Kam spějí děti...).
Literatura:
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 3 - P/Š
(Praha 1980)
- kol.: Šumava bez hranic (Plzeň 2007)
Web:
- Srní a okolí - http://www.sumava.net/srni/
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Srní_(okres_Klatovy)
- kronika obce Srní - http://gilg.webnode.cz/kronika-obce-srni/
- zachování krajinného rázu NP a CHKO Šumava - http://zkr.npsumava.cz/sidelni-enklavy/srni/srni-zakladni-udaje/
- hrady.cz, kostel - http://www.hrady.cz/index.php?OID=5905
- Mikroregion Šumava západ - http://www.sumavanet.cz/mszapad/srni.asp
- Toulavá kamera - http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=1136
- Klatovský deník - http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/chalupa-na-srni-se-kvuli-filmarum-promenila-v-hajo.html
- Občanské sdružení Karel Klosterman, Klostermannové
- http://klostermann.wz.cz/texty/klostermannove.html
- Občanské sdruežní Karel Klostermann, Srní - http://klostermann.wz.cz/texty/srni.html
- Stará Šumava (historické pohlednice) - http://www.stara-sumava.cz/povydri/srni/srnigal.htm
- filmová místa - http://www.filmovamista.cz/lokalita/zaber?id=1445-Klostermannuv-dum--ev-c--9--Srni--okres-Klatovy
- taggmanager - http://m.taggmanager.cz/cs/734
Okolí: Povydří / Dolní Hrádky / Vchynicko-tetovský
kanál
červen 2011