VYŠŠÍ BROD (Hohenfurth)
k.ú.
Vyšší Brod (Šumava / Vyšebrodsko)
Město na levém břehu Vltavy je rozloženo ve svažitém terénu
kolem protáhlého ulicového náměstí. Při jihovýchodní straně náměstí kostel sv.
Bartoloměje se hřbitovem. V severní části města nedaleko řeky špitální
kaple sv. Josefa. Severozápadně od města, oddělen mělkým údolí Menší Vltavice, se nachází vyšebrodský klášter. Katastr Vyššího
Brodu se rozkládá pouze na pravém břehu Vltavy, navazující levobřežní zástavba
včetně železniční stanice Vyšší Brod - klášter již patří pod Hrudkov; železniční zastávka Vyšší Brod východně od města
leží pro změnu na k.ú. Herbertov.
Vyšší Brod leží při
prastaré obchodní cestě spojující Podunají a jižní Čechy – tzv. Linecké stezce
–, která zde přecházela Vltavu. Dle některých teorií byl založen nejpozději
koncem 12. stol., dle jiných v průběhu 1. pol.
13. stol. Každopádně, když byl roku 1259 v sousedství Brodu založen
Rožmberky cisterciácký klášter, je v městečku již zmiňován farní kostel;
městečko se stalo majetkem kláštera a nadále s ním sdílelo své osudy.
Dlouho městečko tvořila jen zástavba kolem náměstí a navazující ulice
k řece (ke mlýnu, zřejmě původnímu brodu), později přibyla zástavba
lemující cestu podél řeky ke klášteru; zástavba mezi náměstím a klášterem
(respektive klášterním špitálem, dnešní kaplí sv. Josefa) včetně dnešní hlavní
třídy – ulice Míru –, mající do značné míry charakter vilové čtvrti, vznikla až
koncem
znak, udělený roku 1528 Janem
z Rožmberka, což připomíná rožmberský erb mezi věžemi
celkový pohled na město od
západu, z úbočí Martínkovského
vrchu
vily v severozápadní části
města
drobné sakrální památky při
ulici Míru
vodojem z roku 1906 na
jihozápadním okraji města
Náměstí
V podstatě rozšířená
ulice severojižního směru je od počátku města jeho ústředním prostorem.
V jeho jižní části stojí samostatná budova staré radnice, jinak je plocha
náměstí parkově upravena (park je památkově chráněn jako „součást″
radnice) s několika drobnými architektonickými prvky – dvěma kašnami,
sochou sv. Jana Nepomuckého, bývalým pranýřem se sochou sv. Barbory a pomníkem
padlým. Náměstí je po obou stranách lemováno zachovalou městskou architekturou;
řada domů je památkově chráněna (byť v některých případech pouze jejich
fasády a hmotové členění). Na jižním konci východní strany náměstí stával cenný
pozdně gotický městský špitál, zbořený ve 2. pol. 20.
stol.
západní strana náměstí – domy
č.p. 79 (čelní trakt v 70. letech 20. stol. zbořeného městského pivovaru) a
č.p. 80
východní strana náměstí – č.p.
30 (minipivovar) a č.p. 31
zástavba jižní části náměstí -
č.p.
pranýř ze 17. stol., zakončený
toskánským sloupkem se sochou sv. Barbory z doby kolem roku 1700 (nemovitá
kulturní památka); sloupek se sochou stál původně na hřbitově, na pranýř
umístěn roku 1788
pomník padlým v parku před
starou radnicí
pozdně barokní socha sv. Jana
Nepomuckého z 2. pol. 18. stol. (nemovitá
kulturní památka)
kašna z roku 1737se soškou sv.
Floriána z roku 1865 v severní části náměstí (nemovitá kulturní
památka); v pozadí prvního snímku fara a kostel
stará radnice
č.p. 104 (nemovitá kulturní památka)
Samostatně stojící budova
s předsazenou věží v ploše náměstí, v jeho jižní části. Památková
hodnota budovy spočívá v jejím architektonickém a hmotovém vzhledu, způsobeném
dlouhým stavebním vývojem a míšením ojedinělých velkorysejších záměrů s běžnými
udržovacími zásahy, zejména novogotická úprava fasád a konstrukčních detailů.
Původně tzv. Wolbackův dům z roku 1524, někdy kolem roku 1542
změněn na byt hlásného a obecní šatlavu. V té době byl součástí řady domů
stojících v ploše náměstí. Po požáru roku 1569 ostatní domy v ploše
náměstí zanikly, tento přestavěn na radnici, která měla dvě věže. Současná
novogotická podoba z roku 1883 dle projektu Františka Karla. Jako radnice
sloužil objekt do roku 1947, dne zde turistické informační středisko, obřadní
síň a malá historická expozice.
stará radnice
kostel sv.
Bartoloměje (nemovitá kulturní památka)
Gotický kostel stojí mimo
náměstí, při jeho jihovýchodní straně. Obdélná jednolodní stavba
s pravoúhlým presbytářem a (v dnešní podobě pseudogotickou) chórovou věží
je doplněna barokní sakristií a třemi pozdějšími předsíněmi. U kostela hřbitov,
na němž mimo jiné troje památkově chráněná kamenná boží muka. V sousedství
kostela, jako součást zástavby náměstí, klasicistní fara č.p. 42
s navazujícím památkově velmi hodnotným farním dvorem.
Jako farní uváděn již
roku 1259. Současná raně gotická stavba (dochován presbytář a obvodové zdivo
lodi) vznikla současně s nejstaršími klášterními stavbami, v 60. –
70. letech 13. stol. Původně snad trojlodní chrám zpustošili husité; obnoven
jako jednolodní plochostropý. Upravován byl v 16. stol., v 17. stol.
loď zaklenuta, roku 1715 přistavěna nová sakristie, roku 1864 byla postavena
Františkem Karlem nová pseudogotická věž. Zařízení kostela pochází převážně
z 1. pol. 18. stol.
Fara středověkého původu
(na dveřním trámu údajně datována 1489), do současné podoby přestavěna roku
1866 za opata Leopolda Wackáře.
půdorys kostela – černě středověké
zdivo, šrafovaně mladší (ze Soupisu památek
historických a uměleckých v Čechách, sv. 42)
kostel sv. Bartoloměje
portál na západní straně,
z předsíně do lodi
interiér kostela – patrné dva
těsně za sebou následující triumfální oblouky, hlavní oltář z pol. 18. stol. s obrazem sv. Bartoloměje z roku
1858 od malíře Schramse
klasicistní fara č.p. 42
z roku 1866 (nemovitá kulturní památka)
znak vyšebrodského kláštera na
faře
busta Immaculaty
na jižním průčelí fary
bývalá škola č.p.
194 (nemovitá kulturní památka)
Bývalá česká státní
obecná škola z 20. let 20. stol., postavená dle projektu Milana Babušky
v ulici Míru, je považována za mimořádně hodnotnou architekturu. Památková
hodnota spočívá zejména v zachovalé původní fasádě i dalších exteriérových
a interiérových detailech.
budova bývalé školy, dnes
městského úřadu
plastická výzdoba vchodu do
budovy
kaple sv. Josefa
(nemovitá kulturní památka)
Nevelká, v dnešní
podobě barokní kaple v severozápadní části města.
Klášterní špitál sv.
Alžběty byl založen roku 1347 Petrem z Rožmberka mimo vlastní areál
kláštera, na protějším břehu Malé Vltavice blíže
k městu. Kaple při špitálu je bezpečně doložena roku 1379 (předpokládá se,
že zde existovala od počátku). Roku 1678 byla kaple přestavěna barokně;
přístavbami na severní i jižní straně se změnila její podélná osa o 90˚.
Roku 1785 změněna v sýpku, roku 1816 za opata Isidora Teutschera
byla obnovena a nově zasvěcena současnému patronu.
špitální kaple sv. Josefa
erb vyšebrodského kláštera na
průčelí kaple
cisterciácké
opatství Naší Paní (národní kulturní památka)
Opevněný komplex budov
severně od města, na vyvýšenině nad soutokem Malé Vltavice
s Vltavou. Jeden z největších a nejzachovalejších klášterních areálů u
nás. Jeho centrem je chrám Nanebevzetí Panny Marie a přiléhající konvent kolem
téměř čtvercového rajského dvora lemovaného křížovou chodbou. Chrám je
trojlodní, s příčnou lodí (transeptem) ve východní části. Ve východním
křídle konventu se nachází gotická kapitulní síň čtvercového půdorysu,
jedinečný prostor i v evropském kontextu. Ve východním sousedství chrámu
nevelká klášterní hřbitov s o samotě stojící kaplí sv. Anny. Západně od
kostela stojí renesanční budova starého opatství, později (od 1651) lékárna.
Východní část klášterního areálu tvoří administrativní budova a prelatura (nové
opatství), v dnešní podobě z pol. 18. stol.
na starších základech. K jihu vybíhá dvoukřídlá budova nového konventu
(seniorátu a noviciátu) z 2. pol. 17. stol. Na
severovýchodě uzavírá areál o samotě stojící úřednický dům (někdy označovaný
též jako letní prelatura), později budova okresního soudu z roku 1766. Na
západní straně jsou soustředěny hospodářské budovy – mimo jiné pivovar a
klášterní mlýn, poháněný tzv. Opatským kanálem, začínajícím v Hamerském údolí nad klášterem, či klášterní
pivovar. Hlavní vstup do kláštera je od severozápadu (tedy překvapivě
z úplně opačné strany, než kde leží město) renesanční Rožmberskou bránou,
další vstup je od východu průchodem v úřednickém křídle kláštera. Opevnění
kláštera zachováno nejlépe na severní straně, kde dosud dvě bašty. V údolí
Menší Vltavice na jižní straně areálu klášterní
zahrady s menším rybníčkem. Klášter uchovává mnoho cenných uměleckých
předmětů (tzv. Závišův kříž, cyklus 9 deskových maleb Mistra vyšebrodského,
obraz tzv. Madony vyšebrodské, významnou sbírku středověkých rukopisů a
prvotisků…).
Klášter byl založen Vokem z Rožmberka roku 1259. Mateřským konventem mu
byl rakouský Wilhering. Nejstarší kamenné stavby zde
vznikly kolem roku 1270. Za nejstarší stavbu kláštera se považuje dnešní
sakristie po jižní straně příčné lodi chrámu. Odůvodňuje se to jejím výjimečným
postavením v rámci konventu i skutečností, že severní stěna bývala původně
venkovní stěnou samostatně stojícího objektu. Následovala výstavba závěru kostela
a kapitulní síně, které jsou datovány do 90. let 13. stol. Výstavba kláštera
probíhala v několika etapách až do 80. let 14. stol. Současně
s chrámem a konventními budovami byly stavěny i hospodářské budovy (mimo
jiné dodnes dochovaný klášterní mlýn ze 14. stol., v 80. letech 14. stol.
doložen i klášterní pivovar, byť nejstarší část dnešní stavby pochází až ze
století 16.). Počátkem 15. stol. celý areál opevněn hradbou s 11 věžemi.
Areál byl přestavován renesančně, barokně i v 19. stol. (architekti Bernhard Grueber a František
Karel), poslední stavebné úpravy proběhly v roce 1904 dle projektu Franze Schiffthalera; jádro
kláštera si však do značné míry zachovalo původní gotické rysy. Roku 1786 bylo
klášteru v rámci josefínských reforem zakázáno přijímat novice a klášter
byl určen k postupnému vymření; po třech letech bylo nařízení zrušeno a
klášter se vrátil k normálnímu životu. V letech 1941-45 byl konvent
nacisty zrušen, objekt byl využíván jako depozitář uměleckých předmětů pro
plánované říšské muzeum německé kultury v Linci, později jako ubytovna
uprchlíků z Besarábie a lazaret Wehrmachtu, po osvobození byl krátce
využíván americkou armádou. Po roce 1945 došlo k odsunu většiny mnichů,
kteří byli německé národnosti (navzdory jejich protinacistickým postojům), roku
1948 byl ukončen provoz klášterního pivovaru a roku 1950 komunisty opět klášter
zrušen. Vyšebrodská komunita se posléze soustředila ve štýrském Reinu (který byl od roku 1959 oficiálně označován jako Rein-Hohenfurt). Objekty byly
využívány armádou, státním statkem či jako zázemí pro stavbu nedaleké Lipenské
přehrady. Roku 1976 bylo v klášteře zřízeno Poštovní muzeum. Jádro
kláštera (kostel, knihovna) sloužilo jako turistický objekt, řada budov –
zejména hospodářských – chátralo. Roku 1990 byl klášter formálně obnoven,
fakticky však část kláštera (nikoli hospodářské budovy) cisterciákům vrácena až
v roce 1991.
Nádvoří kláštera, podkruchtí kostela a bývalý klášterní hřbitov (s možností
nahlédnout do kaple sv. Anny) jsou volně přístupné, v administrativní
budově kláštera informační centrum a prodej suvenýrů. Kostel, kapitulní síň,
obrazárna / klášterní muzeum (v patře západního křídla klausury) a knihovna
(knihovní chodba, Filosofický sál a Teologický sál) jsou přístupné v rámci
placených prohlídek s průvodcem; volně pak v rámci prohlídky sklepy
opatství s multimediální expozicí „Závišův kříž - splendor
mysticus″. V bývalé prelatuře Poštovní
muzeum.
plán klášterního areálu: 1 –
klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, 2 – administrativní budova
s návštěvnickým centrem, 3 – kašna sv. Leopolda, 4 – zbytky oranžérie, 5 –
prelatura (Poštovní muzeum), 6 – klášterní hřbitov s kaplí sv. Anny, 7 –
kapitulní síň ve východním křídle konventu, 8 – klášterní muzeum a knihovna
v patře západního křídla konventu, 9 – nový konvent, 10 – bývalé dílny, 11
– klášterní mlýn, 12 – klášterní pivovar, 13 – stará prelatura, později
lékárna, dnes vrátnice, 14 – hospodářské budovy, 15 – socha Panny Marie
Neposkvrněné, 16 – Rožmberská brána, 17 – hradba se dvěma baštami, 18 – zahrada,
19 – letní prelatura, později okresní soud
celkový pohled na klášter přes
Klášterní rybník – vlevo nový konvent č.p. 137, vpravo opatství č.p. 136,
v pozadí kostel Nanebevzetí Panny Marie
chrám Nanebevzetí Panny Marie -
délka
chór chrámu s příčnou lodí
a sakristií (trojboký závěr vlevo), zřejmě nejstarší stavbou celého kláštera;
klínové uzavření bočních kaplí sv. Benedikta a Panny Marie je zvláštností
evropského měřítka
deska na závěru jedné
z bočních kaplí
kříž při severním konci příčné
lodi chrámu
trojlodí konventního chrámu -
výška k vrcholu klenby
mříž oddělující podkruchtí a loď chrámu
náhrobek opata Kryštofa Knolla - † 1542 - z červeného mramoru, pravděpodobně
dílo Hanse Puchlera, v podkruchtí
chrámu
opatské náhrobky ze
severní konec jižního křídla
konventu z roku 1904; nejmladší stavební počin v klášteře
vpravo východní křídlo konventu
s okny kapitulní síně z 80. let 13. stol.; kruhové okno vycházeí z rozetových oken francouzské katedrální
gotiky
portál kaple sv. Anny z poč. 16. stol., zde pravděpodobně druhotně usazený, neb
vlastní kaple je datovaná do roku 1645
interiér kaple sv. Anny
severní stěna kaple sv. Anny
s náhrobními kameny
náhrobní kameny při severní
stěně kaple sv. Anny
nádvoří s kašnou sv.
Leopolda
sklep pod novým opatstvím
zbytky oranžérie, přiléhající na
východní straně k opatství
administrativní budova
rokokový úřednický dům, později
soudní budova s vězením č.p. 136 s pamětní deskou
dřevěný „totem″
v sousedství úřednického domu
č.p. 134 - renesanční staré
opatství, od roku 1651 lékárna a dnes vrátnice vnitřní části kláštera
detail výzdoby průčelí starého
opatství
východní průčelí domu č.p. 152
při jižním okraji klášterního areálu
zbořeniště hospodářských budov
v západní části klášterního areálu
zástavba hospodářských budov
v jihozápadní části klášterního areálu; uprostřed vykukuje klášterní mlýn
č.p. 131 ze 14. stol.
klášterní pivovar č.p. 130;
nejstarší část – sladovna – pochází ze 16. stol., větší část objektů však až ze
stol. 19.
hospodářské stavení č.p.
dochovaná fortifikace na severní
straně klášterního areálu se dvěma válcovými baštami
Rožmberská brána
detail nedávno zrestaurované
výzdoby Rožmberské brány – v horním pásu sv. Bernard, Panna Maria
Nanebevzatá a sv. Benedikt, v dolním pásu erby pánů z Rožmberka a
Pernštejna
sloup se sochou Immaculaty z roku 1734 před Rožmberskou branou
(nemovitá kulturní památka)
bývalé klášterní zahrady v údolí
Malé Vltavice
most přes Vltavu
Starý most přes Vltavu,
ozdobený barokními sochami sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého, se nachází pod
klášterem. Nahradil původní brod (který ležel zřejmě níže po proudu) a až do
postavení výše položeného nového silničního mostu byl jediným přechodem řeky ve
vyšším Brodě.
most s barokními sochami od
Jana a Josefa Dietrichových; v pozadí č.p. 11 na
k.ú. Hrudkov
sousoší sv. Anny z roku
1724 (nemovitá kulturní památka)
socha sv. Jana Nepomuckého
z roku 1723 (nemovitá kulturní památka)
Zajímavosti,
poznámky:
Ø
Klášter podle pověsti založil Vok
I. z Rožmberka jako vyjádření díků za to, že neutonul v rozbouřených
vodách Vltavy. Verze, zaznamenaná již Bohuslavem Balbínem
v roce 1629, mluví o kapli na místě dnešní kaple sv. Anny, v níž byl obraz
Panny Marie Bolestné; právě pomodlit se k tomuto obrazu se údajně Vok brodil, když ho strhla řeka. Rozšířenější verze však
mluví o tom, že v řece se ocitl během štvanice na jelena. Předobraz by
snad mohla mít pověst v události z roku 1257, kdy Vok
z Rožmberka málem utonul v řece Inn po
bitvě u Mühldorfu. Mimochodem, kaple zasvěcená Matce
Boží na klášterním hřbitově skutečně stála, její existenci dokládají zprávy
z roku
Ø
Klášter byl vybudován mimo jiné jako nekropole
Rožmberků. Je zde pohřbeno deset generací tohoto rodu. Vyšebrodský chrám tak
představuje nejvýznamnější české rodové mauzoleum s kontinuitou od 13. do 17.
století. Bylo zde pohřbeno 37 příslušníků rožmberského rodu (počínaje
zakladatelem kláštera Vokem I a konče posledním
mužským příslušníkem rodu Petrem Vokem, respektive
posledním „Rožmberkem po přeslici″ Janem Zrinským
ze Serinu) a 3 příslušníci krumlovské větve Vítkovců (mimo jiné Záviš z Falkenštejna).
Přesná poloha hrobky, opředené mnoha legendami, nebyla dlouho známa, objevena
byla až roku 1902 díky poklesu stupňů pod hlavním oltářem chrámu. Hrobka je
překvapivě malá – má půdorys 5 x
Ø
Česká verze jména Vyšší Brod se objevuje od
poloviny 14. stol.
Ø
Vyšší Brod je nejjižnější obcí ČR.
Ø
Po městě byla pojmenována planetka č. 121089,
objevená v roce 1999 Milošem Tichým z hvězdárny na Kleti.
Literatura:
- Karel Kuča: Města a
městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 8. díl (Praha 2011)
- Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kol.:
Encyklopedie českých klášterů (Praha 1997)
- Emanuel Poche a kol.:
Umělecké památky Čech 4 - T/Ž (Praha 1982)
- Pavel Jákl: Encyklopedie
pivovarů Čech, Moravy a Slezska II – Jižní Čechy (Praha 2010)
- Jiří Čarek: Městské znaky
v Českých zemích (Praha 1985)
- Zdeněk Boháč: Poutní místa v Čechách (Praha 1995)
- Dušan Josef: Encyklopedie mostů v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku (Praha 1999)
Web:
- oficiální stránky města - http://www.mestovyssibrod.cz
- oficiální stránky kláštera - http://www.klastervyssibrod.cz
- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyšší_Brod
- encyklopedie regionu Český Krumlov - http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_klasvb.xml
- památkový katalog - http://www.pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&cadastralArea=vy%C5%A1%C5%A1%C3%AD+brod&presenter=ElementsResults
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=1059 a další
- průvodce po Česku - http://www.pruvodce.com/vyssibrod/
- Linecká stezka - http://www.lineckastezka.cz/e_download.php?file=data/editor/23cs_8.pdf&original=Vy%C5%A1ebrodsk%C3%BD+kl%C3%A1%C5%A1ter.pdf
- Poštovní muzeum - https://www.postovnimuzeum.cz/expozice/muzeum-vyssi-brod/
další
místa v okolí (mapa) / Šumava / rejstříky
září 2015