BYSTŘICE POD HOSTÝNEM

k.ú. Bystřice pod Hostýnem (Podbeskydská pahorkatina / Hostýnskobystřicko)

Město na severozápadním úpatí Hostýnských vrchů (315 m.n.m.), při říčce Bystřičce.

Centrem vřetenovité náměstí ve směru západ východ. Na něm mimo jiné fontána „Duha“, kašna s bronzovou sochou Panny Marie Vítězné ochrany Moravy (“Vodní socha“, z níž prýští tři prameny vody - pramen minulosti, pramen čistoty a pramen naděje a pomoci), pozůstatek pranýře z 18. stol., pomník básníka, spisovatele, překladatele a národopisce, místního rodáka Františka Táborského (* 16.1.1858 - nemovitá kulturní památka) z roku 1958 s bustou od Josefa Antka, pamětní deska Hanuše Schwaigra na domě čp. 71, ve východní části náměstí pak památník Komenského mapy Moravy (na památku 300. výročí Jana Amose Komenského) s později doplněnou bustou od Stanislava Mikuláštíka. Severně od náměstí na pravém břehu Bystřičky zámek s parkem, na levém břehu kostel sv. Jiljí. Jižně od centra nádraží, v prostoru mezi jím a náměstím vilová čtvrť. Na jihovýchodním okraji komplex hřbitovů, jehož součástí též tzv. Loudonovský hřbitov s řadou cenných šlechtických náhrobků (nemovitá kulturní památka). U hřbitova kříž z roku 1838 (litinový v kamenném soklu s reliéfem Panny Marie Bolestné a vinných hroznů), další u odbočky silnice do osady Vinohrádek (litinový na soklu novogotických tvarů). Ve východní části města při Bystřičce park Zahájené s (původně hřbitovní) kaplí sv. Vavřince.

Bystřice prvně zmiňována (již jako městečko) teprve roku 1368, trhová ves zde však snad již koncem 13. stol. Tvořila hospodářské zázemí hradu Obřany, po jeho zániku v pol. 15. stol. přeneseno sídlo panství do Bystřice. V 16. stol. zde uváděna těžba stříbra, v 17. stol. těžba železné rudy. Na přelomu 18. a 19. stol. výroba keramiky. V 19. stol. vyhledávané letovisko a lázeňské město (léčba mléčnými produkty). 1861 založena továrna Michaela Thoneta na výrobu ohýbaného nábytku (funguje dodnes). 1864 povýšena na město. Rodiště Františka Táborského (viz výše) a malíře Františka Ondrúška (* 1861). Dnes památková zóna.

zámek (čp. 2 - nemovitá kulturní památka):

Původně renesanční (po 1555) na místě tvrze, vybudované pravděpodobně před rokem 1434 Milotou z Tvorkova. Dnešní podoba převážně klasicistní z 2. pol. 17. stol, dle projektu Františka Antonína Grima. Od 1827 v držení hrabat Loudonů, potomků slavného „generála Laudona“. V letech 1933 - 1990 zde armáda.

Areál zámku tvořen renesančním předzámčím podkovovitého půdorysu s průchozí věží a vlastním čtyřkřídlým zámkem (přičemž východní a jižní křídlo - tzv „starý zámek“ - je pozůstatkem původní stavby před Grimovou radikálním přestavbou). Předzámčí dosud na jižní straně obehnáno zbytkem příkopu. Na vstupní věži kamenná deska s iniciálami a rodovými znaky Václava Bítovského z Bítova a jeho manželky Bohunky Prusinovské z Víckova, dat 1616 - přestavba zámku po požáru). Nad vstupem na 2. nádvoří erby Marie Amalie z Rottalu a Jana Jakuba della Rovere di Monte ľ Abbate, poblíž sluneční hodiny od Hanuše Schwaigra. Na druhém nádvoří pamětní nápis na návštěvu císaře Františka Josefa II. od téhož malíře. V interiéru mimo jiné dochována řada kachlových kamen, v některých místnostech původní tapety. V některých sálech pod současnými omítkami zbytky starších výmaleb. Pozoruhodný zejména oválný sál s iluzivními nástěnnými malbami a zajímavý systém kouřovodů v podkroví. V suterénu zámku „tajná“ chodba (není zřejmé, zda šlo o únikovou chodbu či odvodnění), část suterénních místností upravena na vojenské kryty. V předzámčí dnes kanceláře městského úřadu a turistické informační centrum. Část místností vlastního zámku využita pro expozice keramiky, stálou expozici pozoruhodných “duchovních“ plastik Vojmíra Vokolka (včetně suterénu a zámecké kaple) a příležitostné výstavy. Oválný sál využíván jako reprezentační místnost města. Většina místností dosud nevyužita a prázdná. Prohlídka zámku (nejen expozice, ale veškeré zajímavější místnosti včetně podkroví) s průvodcem - vstupné. Obě nádvoří volně přístupné.

Za zámkem fragment kdysi rozsáhlého a velmi výstavného parku (údajně jeden z nejkrásnějších na Moravě) se sochou polního maršála Laudona - nepřístupné, dosud v držení armády, vidět dobře z oken zámku. S parkem souviselo též částečně dochované unikátní platanové stromořadí z poloviny 19. stol. před zámkem podél Bystřičky.

Kostel sv. Jiljí (nemovitá kulturní památka):

V centru města při severní straně náměstí (mezi náměstím a zámkem). Barokní z roku 1744 od T. Sturma. Kolem kostela řada kamenných plastik (sv. Jan Nepomucký, sv. Tadeáš, Sv. Antonín Paduánský, kříž).

Literatura:

- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 1. díl (Praha 1996)

- Bohumil Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. - A/I

- Miroslav Plaček: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku (Praha 1996)

- Božena Pacáková-Hošťálková, Jaroslav Petrů, Dušan Riedl, Antonín Marián Svoboda a kol.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Praha 1999)

Web:

- oficiální stránky města

- regionální portál Zlínského kraje

- Infočesko

- turistika.cz: město, zámek, Loudonský hřbitov

- válečné pomníky

- hrady.cz

- pamětihodnosti.cz

- průvodce po Česku

Okolí: Vinohrádek / (Zlín)

Valašsko / rejstříky

srpen 2006