LEŠNÁ
k.ú.
Štípa (Vizovická vrchovina / Zlínsko)
Zámek s rozsáhlým parkem
a oborou (dohromady cca 50 ha), sloužící dnes jako zoologická zahrada.
ZOO:
Expozice zoologické zahrady, čítající dnes přes
200 druhů zvířat, rozčleněna do několika logických geografických celků. Ve
velké míře zde jsou volné expozice, kde žije pohromadě řada různých druhů
zvířat ve větších skupinách v „přirozeném“ prostředí. Část voliér je
průchozích. Západně od zámku (v místech původního pavilónu šelem) budována v
současné době zbrusu nová tropická hala.
K nejstarším budovám patří část budovy
současného pavilonu primátů (asi
1813 zde postavena nevelká zámecká kuchyně, 1896 přestavěna na zámeckou
prádelnu a kolem roku 1960 na pavilon opic). Nejvýchodnější část tvoří
samostatná část „Obora“ s volně se
pasoucími lesními kopytníky. Areál doplněn řadou plastik (vesměs se zvířecími motivy, v blízkosti pavilónu slonů
„africké“ sochy).
Počátky dnešního
Lešenského areálu lze hledat již počátkem 19. stol., kdy byla v lese na „návrší
zvaném Lešná” zřízena hrabětem Josefem Janem Seilernem panská bažantnice jako součást lukovského velkostatku. Roku 1804 zde bylo vystavěno obydlí
bažantníka, postupně byly budovány další objekty
(později zbořený „starý zámek“, hospodářeké objekty)
a areál byl ohrazen zdí. V 80. a 90. letech byl postaven „nový zámek“ a objekty
stájí a jízdáren. V letech 1928 - 29 sem majitel panství a významný ornitolog
Josef Seilern dovezl několik exotických druhů savců a
ptáků, což lze považovat za počátek zdejší zoologické zahrady. 1943 (4 roky po
smrti Josefa Seilerna) byla sice Bažantnice z
finančních důvodů zrušena, řada zajímavých zvířat zde však žila dál. Přežila i
poválečný odchod Seilernů. V květnu 1948 byl areál
oficiálně otevřen veřejnosti a začalo zde systematické budování zooparku. Od
poloviny 90. let pak probíhá rozsáhlá přestavba areálu v moderní
zoologickou zahradu respektující v maximální míře nároky zvířat.
Prohlídka celého areálu
včetně obory možná v návštěvních hodinách (vstupné).
Zámek (nemovitá kulturní památka):
Romantická členitá budova
uprostřed parku. Na první pohled připomíná „pohádkové zámky“. Kombinuje
historizující prvky s prvky švýcarské a rakouské architektury. (řed zámkem jezírko s vodotrysky.
Postaven 1887 - 1893
Františkem Seilernem. Zámek byl od počátku vybaven
mimo jiné ústředním topením, vodovod (vodojem umístěn v zámecké věži), domácí
telefon či rozvodem elektřiny (areál měl samostatnou elektrárnu). V interiérech
dokonalá řemeslná práce (zejména dřevěné prvky). V části zámku bylo od počátku
umístěno soukromé muzeum a rozsáhlé ornitologické sbírky.
Protějšek zámku (východně
od vlastní budovy) tvoří hrázděný objekt zvaný Tyrol (Tyrolský dům) z let 1818 - 1823.
Prohlídka části interiérů
a zámeckého muzea možná s průvodcem (samostatné vstupné), avšak pouze po
zaplacení vstupného do ZOO. V suterénu terária, přístupná v rámci prohlídky
ZOO. V Tyrolu restaurace.
Stáje:
Secesní stáje (1892 -
94). V jejich interiéru dochován krb, u něhož panstvo odpočívalo po vyjížďkách.
V blízkosti stájí byla vybudována i jízdárna, přestavěná v letech 1960 - 1970
na pavilón šelem..
Lešenské stáje byly
součástí „lukovského chladnokrevného hřebčína“, jež
choval plemenné belgické chladnokrevníky. Později zde byli chováni američtí
klusáci. Dnes na tradici navázáno chovem lipicánů.
Volně přístupné v rámci
prohlídky ZOO.
Zámecký park:
Patří k dendrologicky
nejcennějším na Moravě - roste zde přes 1100 druhů a kultivarů rostlin, z toho
přes 150 druhů dřevin. Čistě parková část bez voliér a výběhů (pouze se
skupinou plameňáků na rybníčku), s řadou krásných stromů (některé až 300 let
staré) je dochována v jihozápadní části areálu. Velké množství cenných dřevin
též severně od Tyrolu. Při východním (sezóním) vstupu
do areálu parková úprava charakteru francouzské zahrady.
Anglický park kolem zámku
zřízen v letech 1884 - 88.
Nejvýznamnější stromy
označeny jmenovkami.
Literatura:
- Miroslav Plaček: Hrady a zámky na
Moravě a ve Slezsku (Praha 1996)
- Božena Pacáková-Hošťálková, Jaroslav Petrů, Dušan Riedl, Antonín Marián
Svoboda a kol.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Praha 1999)
- Karel Hieke:
Moravské zámecké parky a jejich dřeviny (Praha1985)
Web:
srpen 2006