RUSE
oblast
Ruse
Krajské město na pravém břehu Dunaje, při hranicích
s Rumunskem, páté největší město Bulharska. Město bylo založeno už v 1. stol.
př. n. l. Římany jako přístavní pevnost, v 6. a 7. století však bylo při
nájezdech Slovanů a Bulharů téměř zničeno a později znovu vybudováno Turky.
Přestože bylo správním centrem „Dunajské provincie“ Osmanské říše, zůstávalo
dlouho pouhým nevýznamným provinčním městečkem. Rozvoj města je spojen až se
jménem osvíceného místodržícího Midhata Paši, který nechal v roce 1866
vybudovat z Ruse do Varny první železnici na území dnešního Bulharska a i jinak
se zasloužil o zvelebení města. Ještě v 1. pol 20. stol. mělo Ruse pověst
kosmopolitního města „západoevropského střihu“, dnes se příliš neliší od jiných
balkánských měst.
Historické centrum tvoří převážně budovy z konce
19. a začátku 20. stol. (z těch nejzdobnějších Biskupský palác, bývalé
Činoherní divadlo či budova historického muzea - řada jich je však dnes dost
sešlá až zpustlá). Zde též řada parků, některé bohužel neudržované a s
nefunkčními fontánami (nejhezčí park na náměstí Aleksandár Batenberg před
historickým muzeem). Na náměstí Ivana Vazova nevýrazná synagoga.
Na parkově upraveném hlavním Náměstí svobody mimo
jiné monumentální památník osvobození z roku 1908, pěkná kašna a obludná
betonová radnice.
Asi nejzajímavějším objektem ve městě je katedrála Svaté
Trojice (Sveta Trojica), drobná stavbička téměř ztracená v okolní zástavbě, s
lodí částečně zapuštěnou pod úroveň terénu a se samostatně stojící zvonicí.
Údajně pochází z roku 1632, některými detaily však budí dojem mnohem starší
stavby. Interiér je (jak je v kraji zvykem) potemnělý a nádherně vymalovaný.
Jinak je však město tvořeno převážně nevýraznou
panelovou socialistickou výstavbou.
Nábřeží Dunaje odděleno od vlastního města
železniční tratí. Parkově upravený (avšak šíleně zpustlý) pás nesahá až k vodě,
od vlastního břehu je oddělen křovinami porostlým svahem. K vodě přístup pouze
na několika málo místech. Několik mol se zakotvenými loděmi (včetně lodních
restaurací). Vlastní rusenský přístav (nejvýznamnější říční přístav Bulharska)
leží západněji. Na hraně říční terasy nad ním se nachází zbytky římské pevnosti
Sexaginta Prista (Přístav šedesáti lodí)
- dle všeho velice cenná památka, ale v době mimo otvírací hodiny není přes
plot ohrazující areál vůbec nic vidět (přístup mizerně značen, poměrně špatně
se hledá).
Z dalších památek, které jsme nenavštívili, by
někde poblíž nádraží měla být brána pevnosti z 18. stol., vesměs při řece
několik muzeí (včetně prý celkem zajímavého muzea dopravy) a v parku
Vazraždenicite ve východní části města poněkud megalomanský panteon. Ve
východní části města by měly být i další rozsáhlé parky.
Web:
http://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D1%83%D1%81%D0%B5
http://gallery.guide-bulgaria.com/NC/Rousse/Rousse/Rousse
http://users.mrl.uiuc.edu/petrov/gradove/ruse/ruse.html
http://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D1%83%D1%81%D0%B5
http://www.picturesofbulgaria.com/article/rousse.html
(anglicky)
http://imagesfrombulgaria.com/v/Region_Ruse/Rousse/
http://www.pbase.com/ngruev/rousse
(anglicky)
Okolí:
Jižně přírodní park Rusenski lom s Ivanovským skalním klášterem, mezi jím a Ruse
údajně ještě jeden skalní klášter (dosud obydlený) pod vsí Besarbovo. S protějším
Giurgiu na Rumunské straně řeky spojuje Ruse dvoupatrový „Most Přátelství“ z
roku 1954, po kterém přechází silnice i železnice.
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam
v deníku
červenec 2007