RUSE

oblast Ruse

Krajské město na pravém břehu Dunaje, při hranicích s Rumunskem, páté největší město Bulharska. Město bylo založeno už v 1. stol. př. n. l. Římany jako přístavní pevnost, v 6. a 7. století však bylo při nájezdech Slovanů a Bulharů téměř zničeno a později znovu vybudováno Turky. Přestože bylo správním centrem „Dunajské provincie“ Osmanské říše, zůstávalo dlouho pouhým nevýznamným provinčním městečkem. Rozvoj města je spojen až se jménem osvíceného místodržícího Midhata Paši, který nechal v roce 1866 vybudovat z Ruse do Varny první železnici na území dnešního Bulharska a i jinak se zasloužil o zvelebení města. Ještě v 1. pol 20. stol. mělo Ruse pověst kosmopolitního města „západoevropského střihu“, dnes se příliš neliší od jiných balkánských měst.

Historické centrum tvoří převážně budovy z konce 19. a začátku 20. stol. (z těch nejzdobnějších Biskupský palác, bývalé Činoherní divadlo či budova historického muzea - řada jich je však dnes dost sešlá až zpustlá). Zde též řada parků, některé bohužel neudržované a s nefunkčními fontánami (nejhezčí park na náměstí Aleksandár Batenberg před historickým muzeem). Na náměstí Ivana Vazova nevýrazná synagoga.

Na parkově upraveném hlavním Náměstí svobody mimo jiné monumentální památník osvobození z roku 1908, pěkná kašna a obludná betonová radnice.

Asi nejzajímavějším objektem ve městě je katedrála Svaté Trojice (Sveta Trojica), drobná stavbička téměř ztracená v okolní zástavbě, s lodí částečně zapuštěnou pod úroveň terénu a se samostatně stojící zvonicí. Údajně pochází z roku 1632, některými detaily však budí dojem mnohem starší stavby. Interiér je (jak je v kraji zvykem) potemnělý a nádherně vymalovaný.

Jinak je však město tvořeno převážně nevýraznou panelovou socialistickou výstavbou.

Nábřeží Dunaje odděleno od vlastního města železniční tratí. Parkově upravený (avšak šíleně zpustlý) pás nesahá až k vodě, od vlastního břehu je oddělen křovinami porostlým svahem. K vodě přístup pouze na několika málo místech. Několik mol se zakotvenými loděmi (včetně lodních restaurací). Vlastní rusenský přístav (nejvýznamnější říční přístav Bulharska) leží západněji. Na hraně říční terasy nad ním se nachází zbytky římské pevnosti Sexaginta Prista (Přístav šedesáti lodí) - dle všeho velice cenná památka, ale v době mimo otvírací hodiny není přes plot ohrazující areál vůbec nic vidět (přístup mizerně značen, poměrně špatně se hledá).

Z dalších památek, které jsme nenavštívili, by někde poblíž nádraží měla být brána pevnosti z 18. stol., vesměs při řece několik muzeí (včetně prý celkem zajímavého muzea dopravy) a v parku Vazraždenicite ve východní části města poněkud megalomanský panteon. Ve východní části města by měly být i další rozsáhlé parky.

Web:

http://www.ruse-bg.eu/

http://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D1%83%D1%81%D0%B5

http://gallery.guide-bulgaria.com/NC/Rousse/Rousse/Rousse

http://users.mrl.uiuc.edu/petrov/gradove/ruse/ruse.html

http://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D1%83%D1%81%D0%B5

http://www.picturesofbulgaria.com/article/rousse.html (anglicky)

http://imagesfrombulgaria.com/v/Region_Ruse/Rousse/

http://www.pbase.com/ngruev/rousse (anglicky)

Okolí:

Jižně přírodní park Rusenski lom s Ivanovským skalním klášterem, mezi jím a Ruse údajně ještě jeden skalní klášter (dosud obydlený) pod vsí Besarbovo. S protějším Giurgiu na Rumunské straně řeky spojuje Ruse dvoupatrový „Most Přátelství“ z roku 1954, po kterém přechází silnice i železnice.

úvodní stránka / rejstřík míst / záznam v deníku

červenec 2007