SLOVENSKO

DEVÍN / DÉVÉNY

Slovensko – Bratislavský samosprávný kraj, okres Bratislava IV

Hrad a obec na ostrohu nad soutokem Moravy a Dunaje. Hrad zabírá skalní ostrožnu bezprostředně nad řekou, městečko se rozkládá v sedle, oddělujícím hradní ostrožnu od masivu Devínské Kobyly. Na Dunaji od hradem osobní přístav.

Devín leží na strategickém místě tzv. Uherské (Devínské) brány - jedné z nejdůležitějších křižovatek Evropy (křížily se zde Podunajská a Jantarová stezka, od starověku a možná i dříve jedny z nejvýznamnějších obchodních tepen kontinentu). Území je osídleno takřka kontinuální od mladší doby kamenné. Roku 1946 připojen k Bratislavě.

znak městské části Bratislava-Devín

celkový pohled na obec a hrad od severu, z Devínské Kobyly

pohled na městečko s kostelem a hrad od východu

hrad

Devinský hrad je velmi rozlehlým areálem, zabírajícím plochu 6,7 ha. Největší je tzv. dolní hrad (fakticky předhradí), mající dodnes spíše charakter původního hradiště. Tato plocha dnes není zastavěna (nepočítaje provozní objekty správy hradu), nacházejí se zde pouze archeologické vykopávky, a to již od dob římských (nejvýznamnější je stavba ze 4. století, považovaná za raně křesťanskou svatyni) přes stavby velkomoravské (zejména unikátní kostel v jihozápadní části dolního hradu) a pozůstatky osady z 11. – 13. stol. (několik obytných objektů a základy rotundy) po spíše ojedinělé objekty středověké (strážnice při severní bráně, několik domů ve východní části hradu) i mladší (muniční sklad ze 17. stol.). Vstup do dolního hradu je třemi branami, tradičně označovanými jako západní, severní a východní, byť fakticky leží na severní, východní a jižní straně. Na severní a jihozápadní straně je opevněn kamennou hradbou, na východní straně pouze mohutným valem. Na severozápadní straně je od dolního hradu oddělen šíjovým příkopem střední hrad. Jeho průčelí tvoří zbytky renesančního paláce s půlkruhovitou baštou; zachovalý suterénní prostor slouží jako výstavní síň. Západní stranu středního hradu lemují základy hospodářské budovy ze 17. – 18. stol., pravděpodobně nejmladší historické stavby na hradě. Jižní – nejvýše položenou - část středního hradu zabírají zříceniny gotického paláce pánů z Gary. V severní části středního hradu se nalézá nádvoří, v jehož ploše je vyznačen půdorys největší římské stavby odkryté na Devíně. Severozápadní výběžek hradního areálu tvoří tzv. horní hrad na výrazné vápencové skále nad soutokem řek (212 m n. m.). Na vrcholu nalezneme poměrně nepřehlednou změť základů staveb různého stáří včetně nejstaršího, královského, hradu, upravené dnes jako vyhlídková terasa. Ve skále horního hradu je soustava sklepů, částečně využívajících i přirozené jeskynní prostory, v nichž dnes umístěna expozice o historii hradu. Horní hrad je opevněn složitou soustavou bašt. Na skalní jehle západně od horního hradu stojí pověstmi opředená strážní věžička, zvaná Panenská věž či Mniška; neoficiální symbol hradu. Na severním úpatí hradní skály stojí tzv. jižní brána (nelogické označení vychází zřejmě z chybné orientace popisů hradu – viz poznámka – dle kterých chránila přístup od jihu /od řeky/ do severního předpolí hradu). Nejen z horního hradu, ale i z řady dalších míst výhledy na Dunaj, soutok Dunaje s Moravou, Moravské pole, podhradní městečko, Devínskou Kobylu…

Prvně byla ostrožna opevněna jednoduchým valem s příkopem ve starší době bronzové (maďarovská kultura), znovu pak v závěru doby bronzové. V 1. stol. př. n. l. zde bylo keltské oppidum. K významným objevům patří poklad 70 stříbrných keltských mincí, nalezený v prostoru středního hradu; avšak vzhledem k tomu, že se nalezl v pozůstatcích římské stavby, není jasné, zda je skutečně památkou na pobyt Keltů nebo ho sem uložil až někdo z Římanů. Do doby osídlení Germány patří velice raritní nález – pecen zuhelnatělého pšeničnožitného chleba v peci pobořené zřejmě při nějaké nenadálé násilné akci. V 1. – 4. stol. zde byla římská vojenská stanice, která byla jedním ze strážních bodů Limes Romanus; z té doby pravděpodobně pochází zemní val dolního hradu. Někteří badatelé považují Devín též za opěrný bod Avarů v 7. stol. (bohatě vybavený hrob jezdce z tohoto období nalezen v obci). Osídlení Slovany počíná snad v 8. století, výrazněji je doloženo v 9. a 10. stol., kdy zde bylo důležité velkomoravské hradiště. K Devínu je vztahován záznam ve Fuldských análech, že roku 864 východofrancký král Ludvík Němec obklíčil v pevnosti Dowina velkomoravského knížete Rostislava. V 11. - 13. stol., po zániku hradiště, zde existovala slovanská osada. Na nejvyšším místě dnešního dolního hradu, v sousedství v té době již zaniklého velkomoravského kostela, stála románská rotunda obklopená hřbitovem. Roku 1223 zde rakouský vévoda Fridrich Bojovný zničil jakési opevnění, o němž není nic bližšího známo; tato zpráva je však dokladem, že Devín byl i v této době opevněným bodem. Krátce nato zde zřejmě vznikl královský hrad, prvně zmiňován roku 1271. Šlo o nevelký hrádek střežící hranice Uher na skále dnešního horního hradu. Od 15. stol. byl hrad v rukou šlechty. Prvními byli páni z Gary, kteří vybudovali střední hrad, zdokonalovali opevnění horního hradu a započali s opevňováním dolního hradu. Z té doby pravděpodobně pochází i 55 m hluboká hradní studna na nádvoří středného hradu. V letech 1460 - 1521 drželi hrad hrabata ze Sv. Jura a Pezinku; do této doby lze datovat brány na východní a jižní straně dolního hradu. V letech 1527 – 1605 patřil Devín Báthoryům, kteří vybudovali nové palácové křídlo středního hradu a důkladně opevnili horní hrad; z té doby pochází i Panenská věž či tzv. jižní brána pod skalním bradlem (v opevňování dolního hradu již nepokračovali a to tak zůstalo navždy nedokončeno). Přesto byl hrad několikrát dobyt. Od roku 1635 vlastnili hrad Pálffyové. Hrad nadále sloužil pouze hospodářským účelům, jako správa devínského panství. Roku 1809 hrad obsadilo a následně vyhodilo do povětří napoleonské vojsko. Od té doby je zříceninou. Během 19. stol. se stal symbolem slovenského národního obrození; v té souvislosti se uvádí zejména výstup Ľudovíta Štúra a jeho stoupenců na hrad v dubnu 1836, což připomíná pamětní deska na středním hradě. Roku 1896 byl u příležitosti tisíciletého výročí příchodu Maďarů do Uherské nížiny postaven na nejvyšším místě hradu monumentální památník se sochou arpádovského (staromaďarského) bojovníka, přičemž byla zničena velká část jádra horního hradu (k dalšímu poškození došlo, když byl památník po vzniku Československé republiky, roku 1921, odstřelen). Archeologické výzkumy započaly roku 1913. Již tehdy bylo zkušebním výkopem zachyceno i zdivo velkomoravského kostela, bylo však považováno za římskou vojenskou stanici. Tomu přispíval i fakt, že stavba využívala staršího stavebního materiálu - cihel s kolkem IV. legie. Za římskou byla stavba považována i po rozsáhlých výzkumech ve 20. letech. Teprve revizní výzkum v 80. letech, provedený na podnět rakouských odborníků, odkryl celý půdorys stavby a prokázal, že stavba pochází z období Velké Moravy, a následně objev několika velkomoravských hrobů, že minimálně částečně měla sakrální funkci; v tom, zda šlo pouze o kostel, či o palác s kaplí (např. sídlo biskupa), však dodnes mezi odborníky nepanuje shoda, neboť tato stavba nemá mezi velkomoravskými stavbami obdobu. Problém s interpretací a postupný vývoj názorů prošly i mnohé další vykopávky – základy románské rotundy byly například původně považovány za renesanční věž či barokní větrný mlýn. K dalšímu významnému objevu došlo roku 1975; v severozápadní části dolního hradu nedaleko západní brány byly odkryty zbytky stavby charakteru antické hrobky, která je na základě nálezu křížku považována za raně křesťanskou kapli; v tom případě by šlo nejstarší křesťanskou svatyni na území Slovenska. Nad odkrytými základy byl pro jejich ochranu před povětrnostními vlivy později vystavěn speciální pavilon. V omezené míře probíhají archeologické výzkumy areálu dodnes. Od 60. let 20. století probíhala rozsáhlá rekonstrukce celého hradu, ukončená roku 2017 znovuzpřístupněním horního hradu.

celkový pohled na hrad nad soutokem Moravy a Dunaje od severu; v pozadí Hainburgské vrchy

plastický plán hradního areálu: 1 – zbytky římských staveb; 2 – základy velkomoravského kostela; 3 – objekty osady z 11. – 13. století; 4 – základy románské rotundy; 5 – hradní věž ze 13. stol.; 6 – palác pánů z Gary; 7 – studna; 8 – polygonální bašta; 9 – tzv. západní brána; 10 – tzv. jižní brána; 11 – tzv. severní brána; 12 – strážnice z 15. stol.; 13 – zbytky dalších staveb z 15. stol.; 14 – tzv. východní brána; 15 – renesanční palác; 16 – renesanční hláska „Panenská věž‟; 17 – hospodářská budova ze 17. – 18. stol.; 18 – vojenský objekt ze 17. stol.

plán hradního jádra (střední a horní hrad) plus mínus správně orientovaný

model hradu v expozici ve sklepení horního hradu

tzv. východní brána na jižní straně dolního hradu

tzv. severní brána na východní straně dolního hradu

socha sv. Jana Nepomuckého před branou

opevnění severní strany dolního hradu

tzv. západní brána na severní straně dolního hradu

sousoší před branou

opevnění na východní straně horního hradu s polygonální baštou

základy domů osady z 11. – 13. stol. na dolním hradě

ochranná stavba nad vykopávkami římské svatyně

pozůstatky římské stavby, považované za nejstarší křesťanskou svatyni na Slovensku

barokní kříž v objektu nad římskou svatyní, původem z areálu kostela v obci

socha Slovanky od akademické sochařky Ľudmily Cvengrošové z roku 1999 v prostoru dolního hradu

zbytky objektů z 15. stol. na dolním hradě

vojenský objekt, snad muniční sklad, na dolním hradě

nejvyšší místo dolního hradu s pozůstatky velkomoravského kostela a románské rotundy

základy a model velkomoravského chrámu

základy románské rotundy z 11. stol.

příkop oddělující výšinu s vykopávkami velkomoravského kostela od středního hradu, konkrétně paláce pánů z Gary

pohled na střední a horní hrad z dolního hradu

renesanční palác středního hradu

nádvoří středního hradu s hradní studnou, základy římské stavby z 3. stol., zříceninami barokních hospodářských budov (vpravo), renesančního a gotického paláce

zříceniny gotického paláce pánů z Gary

horní hrad na vrcholu vápencového bradla

expozice v podzemí horního hradu, částečně využívajícím přírodní jeskynní prostory

znak pánů z Gary z 15. stol.

nejvyšší partie horního hradu

horní hrad s 21 metrů vysokým tzv. Arpádovým či Miléniovým sloupem, dílem stavitele Gyuly Berczika a sochaře Gyuly Jankovitse, vztyčeným zde roku 1896 a zbořeným roku 1921

bašta horního hradu; gotický portál ve skále pod ní je vstup do 11,5 m dlouhé Tunelové jeskyně, procházející celým hradním vrchem

výhled z horního hradu na soutok Dunaje s Moravou

pověstmi opředená strážní vížka, zvaná Panenská věž či Mniška

informační systém na hradě

výhled z hradu na obec, Devínskou Kobylu, nivu řeky Moravy a tzv. Moravské pole na rakouské straně

pohled na Dunaj a Hainburgské vrchy

při patě hradní skály

kostel sv. Kříže

Raně gotický, barokně upravovaný kostel stojí na mírné vyvýšenině půl kilometru východně od hradu. Kostel je jednolodní, díky přístavbám bočních kaplí však zvenku evokuje dojem trojlodní baziliky.

Kostel, původně zasvěcený Panně Marii, byl vystavěn počátkem 2. třetiny 13. stol., kdy převzal funkci rotundy na hradě. Třebaže v okolí kostela bylo odkryto rozsáhlé velkomoravské pohřebiště, ani podrobný průzkum neobjevil nic, co by umožňovalo klást vznik kostela již do této doby, byť dle tradice je kostel někdy dokonce považován za místo hrobu sv. Metoděje. V následujících stoletích několikrát přestavován a dostavován, na přelomu 17. a 18. stol. barokně upraven; tehdy mimo jiné přistavěna věž. Další barokní přestavba koncem 18. stol.; po ní se změnilo patrocinium kostela.

celkový pohled na kostel

odkryté středověké detaily

městečko

Městečko se rozkládá v mělkém sedle mezi hradem a kostelem (158 m n. m.). Vzhledem k tomu, že vzniklo de facto jako předhradí, má systém ulic více méně souběžný se severovýchodním valem hradu. Náměstí práce se nachází před kostelem, tedy na okraji historické aglomerace. Druhé „náměstí‟ (s památníkem padlým) se nachází v samém centru městečka, jde však pouze o rozšíření ulice Hradná, není označováno jako náměstí. Nejvýznamnějšími budovami v městečku, vedle výše zmiňovaného kostela, jsou dva kaštely, oba středověkého původu – starší (původně zeměpanská kurie z konce 13. stol., několikrát přestavovaný, v dnešní podobě převážně ze 17. stol., kdy sloužil jako jezuitský klášter, později zde i pivovar) tvoří roh ulic Hutnická a Hradná, mladší (původem z konce 14. stol., v dnešní podobě pozdně renesanční ze 17. stol., kompletně zrekonstruovaný v 1. desetiletí 21. století) na rohu ulic Lomnická a Kremeľská proti kostelu.

Nejstarší stopy osídlení v ploše městečka pocházejí z mladší doby kamenné; odhaleny byly za budovou dnešní školy. První výslovná zmínka o Devíně jako vsi pochází z roku 1233. V 15. stol., v souvislosti s opevňováním hradu, bylo mohutným příkopem a branami opevněno i městečko; příkop je dnes již z větší části zasypaný, existence západní brány je archeologicky doložena v Kremeľské ulici.

renesanční kastiel u kostela – fasáda obnovena v prvním desetiletí 21. stol.

dům na Námestie práce s nárožním sloupkem se soškou sv. Floriana

pomník padlým v 1. a 2. světové válce v ul. Hradná – autorem Dr. Steiner

zajímavá stavbička v ul. Hradná

nábřeží

Podél Dunaje pod hradní skálou vede vyasfaltovaná promenáda, lemovaná různými plastikami. Na soutoku Dunaje s Moravou stojí památník, zvaný Brána ke svobodě; jeho autorem je výtvarník Peter Mezsároš. Bezprostředně pod hradní skálou se nachází zchátralá budova bývalého amfiteátru a restaurace, postavené roku 1948 dle projektu Václava Houdka. Jižně od hradní skály leží osobní přístav, skládající se z několika přístavních mol. Maják v sousedství přístavu nikdy nesloužil svému účelu, jde pouze o ozdobný prvek soukromé rezidence, vybudované roku 2001 podnikatelem a politikem Františkem Alexanderem Zvrškovcem (do roku 1953, kdy byla zrušena kvůli hraničnímu pásmu, stála na tomto místě oblíbená vinárna). Nedaleko přístavu ve skále pamětní deska připomínající regulaci Dunaje.

Brána ke svobodě – památník, připomínající více než 700 zavražděných na hranicích, na 80 tisíc uvězněných za pokus o opuštění komunistického Československa, více jak 20 tisíc lidí odvlečených do sovětských gulagů, a také nejméně dva miliony dvě stě tisíc deportovaných osob z Československa, tedy československé Němce a Maďary; vybudován byl z podnětu Ústavu paměti národa a Konfederace politických vězňů Slovenska v roce 2005

soutok Dunaje a Moravy

chátrající budova restaurace a zázemí bývalého amfiteátru … a historická fotka z doby jeho provozu; jeviště bylo na střeše této budovy, hlediště ve svahu hradního vrchu

podél pobřežní promenády

památník regulace Dunaje

přístav Děvín pod jižní bránou hradu

rezidence Maják

Zajímavosti, poznámky:

Ø Ostroh devínského hradu je geologicky velmi pestrou lokalitou. Nacházejí se zde devonské (?) metamorfované břidlice čili fylity, permské slepence a pískovce, křemence a slepence z období triasu, jurské vápence a dolomity či třetihorní písky. Stáří hornin stoupá (zjednodušeně řečeno) od západu k východu.

Ø Hradní skála je chráněná z důvodů geologických, botanických i zoologických jako národní přírodní památka Devínska hradná skala (0,7 ha, vyhlášená 1985); stejnojmenná evropsky významná lokalita zahrnuje oproti vedle vlastní hradní skály i západní a jihozápadní svahy hradního areálu. Bezprostředně pod hradní skálu zasahuje chráněný areál Devínske alúvium Moravy.

Ø Na Devíně začíná Cesta hrdinov SNP, červeně značená hlavní turistická trasa Slovenska, vedoucí napříč celou republikou až na Dukelský průsmyk. Malokarpatský úsek, tedy část z Devína ke Štefánikově mohyle na Bradle, je též nazýván Štefánikovou magistrálou.

Ø Fakticky všechny plány hradu včetně oficiálních terénních instalací jsou pootočené oproti realitě. Z toho následně vychází chybné popisy hradu i nelogické označení některých jeho částí (bran apod.). V tomto textu jsem se to pokusil srovnat, z tohoto důvodu se v popisu hradu odchyluji od „oficiální‟ verze.

Web:

http://www.devin.sk

https://sk.wikipedia.org/wiki/Bratislava_–_mestská_časť_Devín

http://www.muzeum.bratislava.sk/nkp-hrad-devin/d-1018/p1=5281

http://www.pamiatky.net/hrady-a-zamky/devin-hrad-a-hradisko

http://www.hrady.cz/index.php?OID=8629 (česky)

http://www.hradiska.sk/search/label/Dev%C3%ADn

http://www.hradiska.sk/2017/01/devin-velkomoravsky-palac-s-kostolom-3d.html

http://apsida.sk/c/6410/devin

http://apsida.sk/c/1891/devin-velkomoravsky-kostol

http://apsida.sk/c/3357/devin-rotunda

http://apsida.sk/c/13738/devin-ranokrestanska-svaetyna