DEVÍNSKÁ KOBYLA

Slovensko – Bratislavský samosprávný kraj, okres Bratislava IV

Výrazný vrch (514 m n. m.), tvořený převážně druhohorními vápenci, pouze na severozápadním úbočí výrazná návěj třetihorních písků (Sandberg). Vrch převážně zalesněný listnatými dřevinami, na západních svazích přírodně velmi cenné stepní a lesostepní enklávy (od roku 1964 přírodní rezervace, která se řadí k nejcennějším na Slovensku, mimo jiné jediný výskyt řešetláku skalního, pelyňku rakouského, hořinky rakouské, jehlice nizounké, zárazy šupinaté či smldníku písečného na Slovensku; dnes 101 ha). Za abnormálně velkou biodiverzitu vděčí Kobyla mimo jiné svojí poloze na rozhraní dvou fytogeografických celků – panonské a západokarpatské oblasti. Úbočí vrchu otevřeno řadou dnes již opuštěných lomů (těžba zde probíhala přes 2000 let, první doložené použití kamene z Devínské Kobyly je na římských stavbách v prostoru dnešního Bratislavského hradu v 1. století př. n. l.).

Na severním úpatí kopce, v lokalitě zvané Veľká lúka (dnes častěji Villa rustica) odkryty základy římské vily, nejlépe dochovaný zbytek římské stavby na území Slovenska. Na severozápadní terase hory bylo v době Velké Moravy (9. – 10. stol.) hradiště, které tvořilo součást širšího zázemí hradiště Devín jako strážní a obranný bod. Na vrcholu kopce opuštěná vojenská základna z období studené války (radiotechnická hláska protivzdušné obrany státu, od roku 1996 nefunkční).

Evropsky významná lokalita (643,2 ha), součást CHKO Malé Karpaty.

pohled na Devínskou Kobylu od jihozápadu; v popředí obec Devín, vlevo tok Moravy

pohled na masiv Devínské Kobyly od jihu; hlavní vrchol Kobyly je ten vlevo

pohled na Devínskou Kobylu od severovýchodu, z hradu Pajštún

stepní porosty na západním úbočí Kobyly; na druhém snímku odkvetlá třemdava

zajímavě řešení křížení kozí pastviny s turistickou stezkou

vápencový lůmek na severozápadním úbočí vrchu

provizorní trampské (?) obydlí, skryté kdesi ve skalnatých svazích Kobyly

výhled do údolí Moravy a Dunaje, na Hainburgské vrchy a Moravské pole

Sandberg

Ostroh na severozápadním úbočí hory je pozůstatkem třetihorního mořského útesu s odkrytými mořskými sedimenty. Z geologického a paleontologického hlediska jedna z nejvýznamnějších lokalit na Slovensku – stratotyp vrchnobádenských usazenin východního okraje vídeňské pánve, tzv. sandberských vrstev, dokumentujících víceré změny úrovně mořské hladiny, a velmi bohaté naleziště zbytků mořské, příbřežní i suchozemské fauny (krokodýlů, sirén, žraloků, mlžů) a flóry, celkem na 300 druhů různých fosilií. Zajímavý však (jako celé západní úbočí Kobyly) i výskytem stepní flóry a fauny. Odkryvy převážně antropogenního původu – bývalé pískovny.

Na temeni pískového ostrohu šatně čitelné pozůstatky velkomoravského hradiště Na pieskach. Bylo pevněné roštovou konstrukcí zpevněnou nasucho kladenými kameny. Valy jsou dosud z velké části dochovány, avšak ve velmi nerovném terénu (snad v důsledku těžební činnosti?) nejsou dobře rozeznatelné od okolí.

Zatímco geologické zvláštnosti Sabdbergu prezentovány na úpatí ostrohu několika informačními tabulemi (a paleontologickým pískovištěm pro děti), hradiště je zmíněno pouze na informační tabuli sousedního hradiště Nad lomem, zatímco na vlastním hradiště není nijak označeno ani interpretováno.

celkový pohled na Sandberg od severozápadu, z hradiště Nad lomom

pískovna v severozápadním úbočí Sandbergu

nory vlh ve stěně pískovny

lomy v západním úbočí sandbergu

zbytky lanovky, sloužící k dopravě vytěženého materiálu na lodě na řece Moravě

náhorní plošina Sandbergu s pozůstatky velkomoravského hradiště

plánek hradiště (z infotabule hradiště Nad lomom)

Waitův lom

Opuštěný stěnový dvouetážový vápencový lom v západním úbočí Kobyly, druhý nejrozlehlejší v celém masivu hory. Z geologického hlediska je horní část lomu považována za torzo podmořské jeskyně, vyplněné usazeninami třetihorních písků s bohatým výskytem zkamenělin. Na dně lomu kopie labyrintu z Chartres, vyskládaní zde z kamenů roku 2007 Martinem Kaľavským (jako „dar‟ pro jeho novou přítelkyni).

Původně zde těžba vápence jako stavebního kamene (používán i na zpevňování říčních břehů při regulaci Moravy), od roku 1897 pak jako surovina pro Prvou Bratislavskou vápenku (Mittelmannovu vápenku), založenou tehdy níže na úpatí kopce západně od lomu Móricem Mittelmannem, Albertem Schenkem a Františkem Lazarem. Roku 1929 koupil lom a vápenku Jozef Wait, po němž nese lom dodnes jméno. Těžba ukončena 1932. Na okolních pozemcích založil. J. Wait vinohrad a ovocný sad. V době 2. světové války byl v chátrajících objektech vápenky (v té době na území Německa) zřízen pracovní tábor pro ruské zajatce.

Waitův lom

Mittelmannova vápenka počátkem 20. stol. (www.devinska.sk)

Fuchsův lom

Též zvaný Biele skaly. Členitý lom v nepřehledném terénu východního úbočí Kobyly. Těžba vápenců a vápnitých pískovců zde zejména ve 2. pol. 19. stol. v souvislosti s výstavbou železnice mezi Vídní a Budapeští. První totem zde postaven roku 1981 u příležitosti založení osady Michigan. Následujícího roku upraveno potlachoviště, byť trampové se zde scházeli již dříve. Krom TO Michigen je potlachoviště využíváno i dalšími, veskrze bratislavskými trampskými osadami. Naleziště druhohorních zkamenělin.

celkový pohled na lom s trampským potlachovištěm

úpravy lomu, snad z roku 1982

šestero totemů

naučná stezka

Naučná stezka Devínská Kobyla vedla souběžně se žlutou turistickou značnou, tedy horní částí přírodní rezervace. Naučná stezka byla zřízena roku 1988, zrekonstruována o deset let později. V materiálech a mapách je dosud uváděna, fakticky však již neexistuje, Z původní naučné stezky zachováno jen několik, vesměs velmi šatně čitelných panelů. Současné nové velmi pěkně dělané informační panely, vytvořené neziskovou organizací DAPHNE, se nedrží pouze trasy naučné stezky, nýbrž jsou umístěn i na jiných místech přírodní rezervace (modrá značka po úpatí svahu, zelená lesem…). Systém informačních tabulí je doplněn i dalšími interpretačními prvky, zejména dřevěnými sochami (převážně v dolní části přírodní rezervace při modré turistické značce, v prostoru označovaném někdy jako „naučný areál‟). Tyto prvky byly zřízeny vesměs v roce 2012.

Krom výše zmíněných tabulí lze v přírodní rezervaci nalézt i dvě infotabule geoparku Děvín – Pajštún.

informační panely naučné stezky

nové interpretační panely, instalované zde v rámci programu LIFE organizací DAPHNE

ukázka malých doplňkových tabulek, umístěných u jednotlivých druhů – součást informačního systému DAPHNE

vzácný modrásek rozchodníkový coby lavička a dřevěný model majky – obé dílo Michala Pípa

Zajímavosti, poznámky:

Ø Vrchol Kobyly je nejvyšším bodem tzv. Devínských Karpat (nejjižnější části Malých Karpat) i města Bratislavy.

Ø Předpokládá se, že blízká velkomoravské hradiště Na pieskach a Nad lomom neexistovala současně, nelze však jednoznačně určit, které je starší.

Ø Na severním úpatí Devínské Kobyly při sídlišti v Devínské Nové Vsi dendropark z roku 2003, představující původní druhy dřevin Devínské Kobyly.

Ø Nad Devínem, na jihozápadním úbočí hory mimo značené turistické cesty, by se měl nacházet historický lom, založená již ve 14. stol., s pozůstatky podzemní těžby vápence. Vůbec nejrozsáhlejší lom Devínské Kobyly, zvaný lom Štokarevské vápenky, se nalézá na severním úbočí hory.

Ø Pro Sandberg se lze setkat též s pojmenováním Pieskovec; toto jméno se však neujalo.

Web:

http://www.devinskakobyla.sk

https://sk.wikipedia.org/wiki/Devínská_Kobyla

https://broz.sk/devinska-kobyla/

http://apl.geology.sk/mapportal/img/pdf/sapag/tabula_03.jpg, http://apl.geology.sk/mapportal/img/pdf/sapag/tabula_04.jpg

http://www.hradiska.sk/search/label/Devín

http://www.hrady.cz/index.php?OID=8626 (česky)

https://pohodovo.sk/biele-skaly/

https://fotografiedb.wordpress.com/2016/05/26/weitov-lom/

https://sites.google.com/site/nastrampvto/ab2/m/tomichiganbratislava1981

http://sk.estudanky.eu/718, http://sk.estudanky.eu/725, http://sk.estudanky.eu/727-studnicka-biele-skaly

https://bratislava.sme.sk/c/20274506/v-meste-je-kopia-slavneho-labyrintu.html

http://muop.bratislava.sk/assets/File.ashx?id_org=600176&id_dokumenty=1815

Literatura:

Vladimír Turčan a kol.: Archeologické pamiatky (Bratislava 2009)

Vladimír Turčan a kol.: Velkomoravské hradiská (Bratislava 2012)

další místa v okolí (mapa) / Slovensko / rejstříky

červenec 2018