SLOVENSKO

DOLNÝ KUBÍN

Kraj Žilinský, okres Dolný Kubín

Město (468 m n. m.) při řece Oravě, centrum Dolní Oravy. Historické jádro na levém břehu, na pravém břehu sídliště v místě původně samostatné vsi Veľký Bysterc.

Území města osídleno již od střední doby bronzové. Z roku 1314 pochází nejstarší zmínka o Vyšném Kubínu, z čehož lze usuzovat, že v té době existoval i Dolný (jinak by rozlišení nemělo význam). Dolný Kubín byl poddanskou osadou Oravského hradu. Jeho význam stoupl zejména ve 2. pol. 16. stol., kdy sem palatín Juraj Turza svolával župní shromáždění oravské šlechty. 1632 povýšen na městečko. Od roku 1683 sídlem župy. V 1. pol. 19. stol. centrem slovenského národního hnutí. Po 2. sv. válce přerod na průmyslové centrum.

znak města – používání tohoto symbolu je doloženo od konce 16. stol., obnoveno jako oficiální erb města bylo roku 1973

pohled na město od severozápadu, v pozadí Choč

římskokatolický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, pův. gotický 14. stol. (dochována věž), dnešní stavba ze 17. stol., 1885-86 upravená novogoticky

Hviezdoslavovo náměstí s fontánou, lemované renesančními a barokními domy

Čaplovičova knižnica (knihovna) v horní části náměstí, před ní socha P. O. Hviezdoslava od Fraňa Štefunka z roku 1936

evangelický kostel v horní části náměstí z let 1893-94, stojící na místě staršího vyhořelého tolerančního kostela

Park Dejatelov u evangelického kostela s pomníky významných osobností Dolného Kubína

radnice s pamětní deskou obětem 1. sv. války

„Lípa sútokov sveta“ před radnicí, zasazená roku 2009jako „symbol Slovanstva a národního cítění Slováků“ – lípa je zalévána vodou z různých řek, moří a potoků světa, kterou dovezou ze svých cest místní obyvatelé či zástupci partnerských měst a obcí (viz www.dolnykubin.sk/strom-sutokov-sveta)

kino Choč s pamětní deskou na Židy, deportované z Dolného Kubína za 2. sv. války

pomník autora textu slovenské hymny Janko Matušky v parku u kostela sv. Kateřiny a v místech, kde stál Matuškův rodný dům (v jižní části města při silnici na Vyšný Kubín)

...a ještě jedna z mnoha pamětních desek – v místě rodného domu národního buditele, jazykovědce a žurnalisty Andreje Radlinského severně od náměstí

Florianův dům na úpatí vrchu Kuzminovo západně od náměstí – původně řemeslnický dům z 18. stol, dnes pamětní síň novináře a básníka Thea Floriana, který zde žil, s původním vybavením, a výstavní prostory Oravského muzea