BRHLOVCE / BORFÓ
Slovensko
– Nitranský samosprávný kraj, okres Levice
Ves vzniklá spojením dvou kdysi samostatných částí –
Horních a Dolních Brhlovců. Leží v Ipeľské pahorkatině, při potoku Búr (
První písemná zmínka o obci je z roku
znak obce
Horní
Brhlovce s dominantami zámku a kostela
evangelický
kostel v Dolních Brhlovcích z roku 1700, v dnešní podobě
z 2. pol. 19. stol.
bývalá
škola; dnes zde údajně malá vlastivědná expozice
domek na západním
konci Dolních Brhlovců
typická
zástavba Horních Brhlovců
zemědělský
areál na horním konci obce
památková rezervace
Památková rezervace lidové architektury Brhlovce se
nachází v severozápadní části Dolních Brhlovců, v uličce Šurda Důvodem ochrany
je zejména soubor více jak dvou desítek skalních obydlí vytesaných
v místních tufech, avšak i celkové prostorové a funkční uspořádání
skalních a nadzemních objektů, v současné podobě ustálené zhruba na
přelomu
Vznik skalních místností není zcela objasněn.
Někteří badatelé kladou jejich původ již do 16. stol. a v souladu
s místní tradicí připouštějí, že mohlo jít původně o úkryty místních
obyvatel před Turky, jiní předpokládají jejich vznik až do 18. stol.
v souvislosti se sociálním bydlením, respektive předpokládají, že původně
mohlo jít o objekty hospodářského využití (především vinné sklepy) a až posléze
mohly začít být využívány jako příbytky chudiny. Nesporně doložené jsou ve 40.
letech 18. stol., kdy je zmiňuje ve své historické geografii Matej Bel. Nové
skalní prostory, převážně k hospodářským účelům, vznikaly ještě v 19.
stol. Přiléhající nadzemní zděné objekty pocházejí až z 19. a 20. stol.
Památková rezervace byla vyhlášena v roce 1983; v té době byla ještě
většina skalních obydlí více či méně využívána, v následujících letech
však byla řada z nich opuštěna. Usedlost č.p. 142 byla roku 1992 upravena
jako muzejní expozice, přibližující bydlení v Brhlovcích, potažmo
v širším regionu ve 20. stol. Skládá se ze dvou zděných budov (starší
pochází z 80. let 19. stol., mladší je datovaná do roku 1932, zadní jizba
byla dostavěna v polovině 20. stol.; toto je však v prostoru
památkové rezervace spíše výjimka, většina dvorů obsahuje pouze jeden zděný
objekt), dvoupatrového skalního obydlí
(ani to není zcela běžné) a dalších souvisejících prvků (do skály
vytesané chlívky, studna, kolna). Původně v této usedlosti žily až tři
rodiny, obydlená byla do roku 1988. Všechny skalní místnosti jsou vyhlášeny
jako národní kulturní památky.
plánek
památkové rezervace – plnou červenou čárou hranice památkové rezervace,
přerušovanou červenou čárou hranice ochranného pásma, červeně památkově
chráněné objekty (převážně sklepy), fialově památkově významné objety (některé
z nich možná dnes již také chráněné), hnědě objekty „dotvářející památkové
prostředí″, béžově objekty „nerušivé″, žlutě objekty rušivé (www.pamiatky.sk;
upravené)
skalní
místnosti u č. 144, sloužící původně jako byt, stáje a komory, otevření část
pak jako kamenářská dílna
č. 144 -
budova z 19. stol., postavená na terase nad skalním obydlím
hospodářský
objekt č. 242 (jindy označovaná jako součást usedlosti č. 143) z 19. stol.
– v přízemí byly chlévy, v poschodí komora, v podkroví holubník;
národní kulturní památka
skalní
místnosti nad č. 242; zřejmě také patřící k č.p. 144
zástavba
střední části památkové rezervace; v popředí část usedlosti č. 142,
využívané k muzejním účelům
usedlost
č. 142 – oranžovomodrý dům datovaný 1932, bílomodrý dům z 80. let 19.
stol.
interiérová
expozice starší části usedlosti č. 142
interiérová
expozice mladší části usedlosti č. 142
patrové
skalní obydlí v usedlosti č. 142
přízemí
skalního obydlí v usedlosti č. 142 s expozicí – letní kuchyně a
komora s ukázkami kamenických nástrojů
komůrka
v poschodí skalního obydlí u č. 142
další příslušenství
usedlosti č. 142 – rumpálová studna a kolna
skalní
obydlí u č. 141 s rumpálovou studnou; objekt byl obývaný do roku 2005
skalní
obydlí u č. 141 v minulosti (novydvor.sk, www.pamiatky.sk)
kolny
v jižní části památkové rezervace
jedno
z dosud využívaných skalních obydlí – č. 139
usedlost a
skalní obydlí č. 137
dům č. 137
dříve
skalní
obydlí u č. 135
skalní
obydlí v zahradách č.
dům č.
125; za ním též vykukuje jedna ze skalních komor
zámek (kastiel Kormendyovcov)
Monumentální budova pozdněbarokního zámku stojí na
návrší v Horních Brhlovcích a je dominantou celé obce. Zámek byl
postaven roku 1756, údajně na základech starší budovy z 15. stol. Od 70.
let byl opuštěn a chátral, kolem roku 2000 se zřítila část budovy.
V současné době probíhá jeho obnova.
zámek se
dvorem v průběhu rekonstrukce
kostel Panny Marie Sedmibolestné
Barokní římskokatolický kostel stojí na výšině
v sousedství zámku. Je to bezvěžová osmiboká centrální stavba z let
1760 – 1772, se sakristií z roku 1936. Před kostelem nízká dřevěná
zvonička, při cestě ke kostelu drobná kaplička se sochou Panny Marie
z roku 1907
přístup ke
kostelu
kostel
Panny Marie Sedmibolestné
dřevěná
zvonička u kostela; v pozadí zámek
kříž
z roku 1909 u kostela
Mariánská
kaplička při cestě ke kostelu
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Roku 1902 byla na katastru Brhlovců
objevena kostru mamuta. Z katastru obce pochází i hromadný nález
bronzů z mladší doby bronzové či slovanské kostrové pohřebiště z 10.
– 11. stol.
Web:
https://sk.wikipedia.org/wiki/Brhlovce
http://www.pamiatky.sk/sk/page/zasady-ochrany-pr-brhlovce
http://www.zelenarchitektura.sk/2012/08/brhlovce-byvanie-vysekane-do-skaly/
http://www.treking.cz/regiony/brhlovce.htm
(česky)
http://www.muzeumlevice.sk/index.php?mnu=EXBR
http://www.obnova.sk/clanok/brhlovce-nielen-pamiatkova-rezervacia
http://www.treea.sk/stavby/19-kastiel-brhlovce
http://www.kastiel.org/index.php?option=com_hotproperty&task=view&id=659&Itemid=76
Literatura:
Viera Dvořáková: Ľudová
architektúra (Bratislava 2008)
Ke
stažení v jpg: plán obce / plán
památkové rezervace / podrobnější plánek
uličky Šurda
další
místa v okolí (mapa) / Slovensko / rejstříky
/ záznam v deníku
červen 2015