JIŽNÍ SLOVENSKO 2015

Den druhý: Brhlovce a Vápnik

Nazítří jedeme do Brhlovců. Tuhle památkovou rezervaci se skalními příbytky vytesanými v tufech mám v merku už roky. Když jsem na tu informaci narazil v jakémsi vlastivědném časopise poprvé, měl jsem pocit, jako by takovéhle vesničky byly pro tuhle oblast typické. Vzhledem k tomu, že Brhlovce označují jako slovenský unikát, zřejmě nejsou (ale určitě existují i dlaší, na webu jsem například narazil na informaci o zajímavém skalním příbytku v nedalekém Lišově; unikátnost Brhlovců je spíše v rozsahu). Realita je však poněkud rozpačitá. Ve skutečnosti jde jen o jednu uličku z celé vesnice, v niž navíc skalní domky většinou tvoří jen zadní trakty dvorů. Takže celkově z těch skoro tří desítek v literatuře uváděných skalních obydlí člověk fakticky uvidí tak sotva deset, přičemž některé jen v dálce za vraty, vlčákem a parkující škodovkou. Ty uzavřené v zahradách jsou snad stále více méně využívané, jeden je upravený muzejně a zbytek je více či méně pustý. Nějak jsem očekával více; možná i proto, že našince odchovaného řadou, mnohdy i dispozičně poměrně složitých skalních obydlí v pískovcích tohle až tolik nepřekvapí.

Muzejní expozice je pěkná, ale také ne nějak extra výrazná. Jedna skalní místnost zařízená velmi moderně, včetně starého televizoru (snad jako ukázka toho, že „jeskyně“ byly obývány donedávna), druhá nevybavená. Vstupní spíše symbolické (0,66 euro), avšak 3 eura za focení mi vzhledem k rozsahu expozice přijde skutečně přemrštěné. Paní průvodkyně však velmi příjemná, ochotná (bez řečí přetahuje do polední pauzy). A přídavkem si odvážíme krásné keramické hrníčky s roztomilými karikaturkami zvířat (ruční výroba, jeden za 5 euro).

Snažíme se projít do 5 km vzdálené Horšianské doliny. Hned nad vsí začínají poměrně zajímavé suché biotopy, s množstvím motýlů (spousty běloskvrnáčů) s duby cery (které nás tu budou v dalších dnech věrně provázet), s rozrazilem klasnatým (?) na mezi a s bíle kvetoucím černohlávkem dřípeným přímo na cestě (které jsme pak už jinde nepotkali). Průchod do doliny se však nedaří. Buď jdeme blbě, a nebo cesta značená na mapě neexistuje. Kus se brodíme polem a posléze to – i s ohledem na značné horko – vzdáváme. Do Brhlovců se vracíme z druhé strany, kolem vinic a třešní. Tahle horní část vsi, pod zámečkem (toho času prodělávající rekonstrukci) a kostelem, mi se svými typickými vinařskými domky se sloupovými verandami přijde skoro zajímavější, než celá památková rezervace. No, je to samozřejmě proto, že působí na „středočecha″ nezvykle. V bývalé škole by mělo být obecní muzeum, ale na dveřích je mříž a nějaké otvírací hodiny nikde; skoro bych řek, že už ji hodně dlouho nikdo neotvíral.

běloskvrnáč, žalud dubu ceru a černohlávek dřípený

Holky si prosazují stáhnout se na odpoledne k bazénům v kempu. Takže až v podvečer jdeme s Myšákem na nedaleký vrch Vápnik (247 m n. m.). Nádherné světlo a mraky, jak dělané pro fotografování. S mírně zvlněnou krajinou Ipeľské pahorkatiny a panoramatem hor na obzoru (Pohronský Inovec, Štiavnické vrchy, Börzöny v Maďarsku). Zralé ostružiny, kvetoucí šalvěje... Na vrcholu, kam se, jak zjišťujeme, dá dojet i autem, takže je tu poměrně živo, svérázný pomník – rozhledna se schodištěm strmým skoro jak žebřík. Zjevně naprosto nedávno, snad v řádu týdnů, opravená. Na vrcholu se nás ujímá jeden místní pár a vysvětluje nám, kde co je. Támhleten výrazný vrchol je Sitno (tam snad půjdeme), támhleto je Zobor nad Nitrou (tam bysme měli skončit, když všechno klapne), támhle to město s komíny jsou Železovce, ne, Ostřihom vidět není, ta je támhle za tím kopcem, což je Velký vrch. Přímo pod námi je Levice se soustavou rybníků a západnímu horizontu, kde se pomalu chystá k noclehu Slunce, dominují chladicí věže jaderné elektrárny Mochovce. Překvapivě, když jsme sem jeli, skoro jsme o ní nevěděli. Na rozdíl od našeho Temelína, který trčí jak maják na stovku kilometrů, Mochovce jsou minimálně od severu ve zvlněné krajině Pohronské pahorkatiny poměrně schované. Cestou zpátky, již v houstnoucím šeru, nádherný letící roháč. Pěkně urostlý kus. Díky jeho zvláštní letové poloze jsou krásně vidět i jeho (pa)rohy!

předchozí kapitola / následující kapitola / obsah deníku