LEVICE / LÉVA

Slovensko – Nitranský samosprávný kraj, okres Levice

Okresní město při Podlužianském potoku (163 m n. m.). Centrem čtvercové Náměstí hrdinů, dnes nově upravené. Architektonicky město značně rozvrácené socialistickou výstavbou, zbytky původní městské zástavby zachovány zejména jihozápadně až západně od náměstí. Zde též několik kostelů, františkánský klášter (ulice Sv. Michala), synagoga a hrad. Jižně od náměstí Městský park, severně Kalvárie. Jižní část města zabírá sídliště Rybníky (respektive tři sídliště – Rybníky I., II. a III), na něž navazuje na jižním okraji města soustava vodních ploch zvaná Levické rybníky (přírodní rezervace).

První písemná zmínka pohází z roku 1156. Předpokládá se však, že tehdejší Levice (Villa Leua) ležely jihovýchodněji než dnešní centrum města, někde v oblasti vinic pod Vápnikem, kde se dodnes říká Staré Levice. Koncem 13. stol. byl postavený Levický hrad. Při něm ve 14. stol. vznikla osada Velké (Nové) Levice, která se postupně vyvinula v dnešní město. Staré Levice byly vypáleny Turky roku 1613 a již nebyly obnoveny. Ve 2. pol. 18. stol se Levice stávají hospodářským a posléze i kulturním centrem dolního Pohroní.

znak města

centrum Levice při pohledu z Kalvárie – vlevo vykukují věžičky kalvínského a katolického kostela, uprostřed areál kláštera, vpravo na obzoru věže bývalého Schoellerova mlýna, v popředí Vodní bašta Levického hradu

pítko u obchodního centra v centru města

 

mozaiky – první v centru města, druhá naproti synagoze

Náměstí hrdinů (Námestie hrdinov)

Mírně lichoběžníkový prostor v centru města je obklopen ze tří strany zbytky původní městské zástavby z 2. pol. 19. a poč. 20. stol., ze čtvrté chátrajícím objektem socialistického Domu kultury Družba. Náměstí dominuje památník příslušníkům sovětské a rumunské armády padlým v bojích 2. sv. války, kteří jsou zde pochováni. V současné době celé náměstí vydlážděné, s několika fontánami.

Náměstí, které se v současné podobě zformovalo v průběhu 19. stol., leželo mimo hradby původního středověkého města.

pohled na náměstí v období první republiky, kdy zde byla umístěna socha M. R. Štefánika od Miroslava Matošky (od roku 1932 do roku 1938, kdy byla Levice zabrána Maďary a socha převezena do Nitry)

 

dnešní podoba náměstí s fontánami

severozápadní strana náměstí – v pozadí vlevo Jozefčekův dům z 30. let 20. stol., vpravo secesní Knappův dům z let 1905-6,

ještě jeden pohled na náměstí, v pozadí Kalvínský dvor z roku 1908 s prvky eklektismu a secese

pomník padlým vojákům ve 2. sv. válce s reliéfy „vítání sovětské armády″ a „budovatelské úsilí lidu″ na terase

reliéf „budovatelské úsilí lidu″ na pomníku padlým

 

radnice na jihozápadní straně náměstí – budova z roku 1902 dle projektu Rudolfa Czibulky (www.levice.sk), roku 1927 zvýšená dle plánů téhož architekta bez rozebrání krovu o druhé patro

hotel Lev z let 1909-10 dle projektu Józefa Vase a Nándora Morbitzera (na místě staršího hostince téhož jména) v jižním rohu náměstí

chátrající Dům kultury

kostel sv. Michala

Klasicistický římskokatolický kostel sv. Michala archanděla stojí v ulici Sv. Michala jihozápadně od náměstí. Jeho dvě průčelní věže patří k dominantám města.

Kostel stojí na místě původního středověkého, údajně opevněného levického kostela. Současná stavba byla postavena v letech 1773-80, obnovena po požáru byl roku 1831. Dnešní podobu s dvouvěžovým průčelím získala až roku 1902.

kostel sv. Michala

interiér kostela s klasicistním oltářem z roku 1793 a pozdněbarokními vyřezávanými lavicemi

kostel reformované církve

Kalvínský („toleranční″) kostel stojí takřka naproti kostelu sv. Michala. Je to síňová stavba s polygonálním závěrem a průčelní věží.

První kostel reformované církve – dřevěný – byl na tomto místě postaven roku 1624. Ve 30. letech 17. stol. byl nahrazen kostelem zděným, který byl roku 1740 majiteli panství zbořen. Současný kostel pochází z 80. let 18. stol., věž byla přistavěna roku 1824.

Před kostelem stojí barokněklasicistní mariánský sloup z roku 1786.

kalvínský kostel s mariánským sloupem

jakýsi památník před kostelem

klášter

Areál bývalého kláštera s kostelem sv. Josefa stojí západně od náměstí, před vstupem do Levického hradu.

Klášter byl postaven roku 1720 minority. Roku 1814 ho převzali piaristé, kteří zde následujícího roku otevřeli gymnázium. Kostel je v dnešní podobě z roku 1773.

klášter

kostel sv. Josefa

věž, stojící mezi presbytář kostela a východní křídlo kláštera

klasicistický svatotrojiční sloup z roku 1777, stojící na prostranství před klášterem; na soklu sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Jana Křtitele

hrad

Areál Levického hradu se rozkládá na konci trachytového skalního ostrohu, vybíhajícího k jihozápadu z návrší Kalvárie a od zbytku hřebenu odděleného mohutným šíjovým příkopem, jímž (zřejmě druhotně rozšířeným) dnes prochází ulice P. O. Hviezdoslava. Hrad se skládá z tzv. Horního hradu (podélného paláce na temeni bradla), Středního hradu (druhého, dnes již jen velmi torzovitě zachovaného paláce na jihovýchodním úbočí bradla) a Dolního hradu (de facto jižní předhradí s renesančním Dóbóovským zámkam a barokním Kapitánským domem). Horní a Střední hrad obepíná gotické opevnění, vymezující zhruba trojúhelníkový prostor s předhradím (tzv. Zadním nádvořím) na severní straně hradní skály (na jižní straně směrem k Dolnímu hradu dochováno jen velmi torzovitě); v nárožích byly okrouhlé bašty (na východní dnes stojí letohrádek, severní později přestavěna na dělostřeleckou baštu), vstup do tohoto prostoru byl a dodnes je na jihozápadě. Dolní hrad je vymezen renesanční hradbou z 1. pol. 16. stol. se vstupní bránou na přístupu z města a hranolovou věží, zvanou Mešita, bránící přístup od severozápadu (přičemž jižní a západní hradba, stejně jako vstupní brána, jsou dnes skryty v pozdější zástavbě), následně doplněnou ještě o několik dělostřeleckých bastionů (v jihozápadním dnes amfiteátr). Jižně od areálu hradu park, založený v bývalém obranném příkopu.

Hrad byl postaven ve 2. pol. 13. stol. na ochranu cest ke středoslovenským báňským městům. Písemně je prvně doložen roku 1274. Roku 1318 je hrad obsazen přívrženci Matúše Čáka, po jeho smrti roku 1321 se vrací do rukou krále a stává se správním centrem Tekovské župy. Koncem 14. stol. získává hrad Ladislav ze Šárovců, předchůdce významného rodu Levických (Léwai), kteří hrad drželi až do vymření rodu v pol. 16. stol. V 1. pol. 16. stol. je hrad zařazen mezi 15 protitureckých pevností; v té souvislosti vzniklo prostorné jižní předhradí (tzv. Dolní hrad), schopné pojmout početné jízdní oddíly. Roku 1560 se stává majitelem hradu Štefan Dobó, který na předhradí staví renesanční zámek. Zároveň pokračuje i opevňování hradu, zejména doplnění fortifikace o dělostřelecké bastiony podle italského vzoru, pro potřeby dělostřelectva byl částečně upraven i Horní hrad. Roku 1663 posádka vydala hrad Turkům bez boje; po necelém roce však byla Levice dobyta císařskými vojsky zpět. Roku 1699 byla levická pevnost císařem formálně zrušena. Roku 1703 ji obsadili vzbouřenci Františka II. Rákocziho; o šest let později nechali hrad, na jehož obranu již neměli sílu, zbořit, aby se nedostal do rukou císařských. Horní a Střední hrad poté nebyli obnoveny, majitelé panství nadále sídlili v objektech Dolního hradu. Konzervace rozpadajících se zřícenin proběhla ve 30. letech 20. stol., od roku 1958 zde sídlí Tekovské muzeum.

Prostor Dolního hradu je dnes volně přístupný, do zřícenin hradu nevedou navzdory plánku v současné době žádné přístupové schody. Muzeum s expozicemi archeologie, historie hradu, historie lékárnictví či společenského život ve městě, umístěné v Kapitánské budově, přístupné v otvíracích hodinách.

plán hradu: 1 – severní bašta; 2 – západní bašta „Mešita″; 3 – Kapitánský dům; 4 – jihozápadní bašta – amfiteátr; 5 – Dobóovský zámek; 6 – Jižní brána; 7 – východní bašta „Vodní″ s kasematami; 8 – letohrádek „Rotunda″ na gotické kruhové baště; 9 – Horní hrad; 10 – Střední hrad; 11 – Přední nádvoří čili Dolní hrad; 12 – Zadní nádvoří; 13 – věžovitý přístavek hradní studny; 14 – Severní brána

celkový pohled na areál hradu od severovýchodu – vlevo tzv. dolní hrad čili Dobóovský zámek, vpravo hradní jádro,uprostřed letohrádek na jedné ze středověkých bašt

 

Dobóovský zámek z roku 1571, upravený barokně v 17. stol., zahrnující i starší hradní bránu; vlevo park na místě bývalého vodního opevnění

 

barokní Kapitánský dům s hranolovou věží renesančního opevnění; dnes Tekovské muzeum

amfiteátr v jihozápadní baště

severozápadní přístup do hradu, tzv. Severní brána; vlevo bašta zvaná Mešita (v době, kdy hrad okupovali Turci, jim údajně skutečně sloužila jako mešita), vpravo vstup do Zadního nádvoří

 

zříceniny hradního jádra, tzv. Horního a Středního hradu

 

hradní jádro od severovýchodu, z šíjového příkopu

severozápadní strana Horného hradu s věžovitým přístavkem studny

jihozápadní gotická bašta – vstupní brána do Zadního nádvoří

severní bašta

 

letohrádek z 19. stol. na jedné z gotických kruhových bašt

synagoga

Romaticko-klasicistická synagoga stojí severně od kláštera. Na budově pamětní deska z roku 1994, připomínající transporty levických Židů do vyhlazovacích koncentračních táborů v roce 1944. V sousedství synagogy stávala židovská škola.

Masové usazování Židů v Levicích začalo ve 30. letech 19. stol. Synagoga byla postavena v roce 1853, později byla zvětšovaná a upravovaná. Zchátralá budova obnovena městem v roce 2012, dnes využívána k pořádání kulturních akcí.

původní podoba synagogy (z informační tabule)

  

synagoga dnes

průčelí; na štítě štuková výzdoba a desky Božích přikázání

pamětní deska Židům, deportovaným roku 1944 do koncentračních táborů

evangelický kostel

Klasicistní kostel evangelické církve stojí jižně od náměstí, v ul. Čsl. armády.

Kostel začali stavět v roce 1789 zdejší pravoslavní Srbové. Jelikož jich však bylo málo a postupně se asimilovali s místním obyvatelstvem, stavbu nedokončili. Rozestavěný kostel převzali a roku 1843 dokončili evangelíci. Věž byla přistavěna roku 1930.

evangelický kostel

Schoellerův mlýn

Budova bývalého parního mlýna, tvořící díky svým „věžičkám″ (požární věž, silo) jednu z dominant města, stojí jihozápadně od náměstí. Dnes slouží komerčním účelům.

Na místě staršího mlýna byl současný objekt postaven v letech 1879-1882, obnovený po požáru 1889. Mlýn původně poháněla voda kanálu Perec, který byl vybudován v 17. stol. a přiváděl vodu z Hronu. Roku 1900 byl mlýn přestavěn na parní pohon, posléze napojen i na elektrickou síť. Přestavba do současné podoby s dominantním silem proběhla v letech 1926-7. Mlýn zaměstnával 80 lidí a byl největším průmyslovým objektem v okolí. Byl vybaven nejmodernější technikou a měl i vlastní laboratoř. Mlýn fungoval do počátku 90. let 20. stol.

 

historické fotografie mlýna (www.levice.sk)

 

mlýn dnes

Městský park

Městský park, nazývaná někdy též parkem M. R. Štéfanika, leží jižně od náměstí. Skládá se ze dvou odlišných částí – starého parku, který dříve patřil k dnes již zaniklému Schoellerovu zámku, a nového parku kolem rozlehlého jezírka s fontánou.

Schoellerúv zámek, postavený v 60. letech 19. stol., na konci 2. sv. války poškozený bombardováním a následně rozebraný na stavební materiál (www.levice.sk)

ze staré části parku

přístup do staré části parku krytou lávkou přes Perec

  

z nové části parku

socha M. R. Štefánika od Marka Mikloše z roku 2007 v nové části parku

 

jezírko s molem (na něm cukrárna) a fontánou v nové části parku

  

dětské hřiště Čarovná rybka

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Při výstavbě nákupního střediska Kaufland na jižním okraji historickéo jádra bylo roku 2005 objeveno jedno z největších keltských pohřebišť s bohatými archeologickými nálezy.

Ø        Město bylo kdysi opevněno hradbami, navazujícími na areál hradu. Mělo čtyři brány: Mlýnskou (Starou, Balassovu) na jižní straně, Císařskou (Vnitřní) spojující na východě vnitřní město s předměstím, Bátovskou (Trhovou) v místech dnešní ulice Na baště a Malou (Tajnou) v místech pozdější synagogy. Z opevnění, pocházejícího ve své kamenné podobě zřejmě ze 16. stol., se však pravděpodobně nic nedochovalo; poslední zachovalejší část hradeb – u mlýna – byla rozebrána roku 1929. Někdy se uvádí, že průchod z ulice Ivana Krasku ke mlýnu v sobě uchovává tzv. Balassovu bránu, což však považuji za s ohledem na velikost současného průchodu a původní, historickými fotografiemi doložené „brány″ (dle některých badatelů nešlo o původní městskou bránu, ale o dodatečně proražený otvor v hradbách) za téměř vyloučené.

Ø        Podle pověstí se ve městě objevuje bílé paní. Má to být údajně přízrak dívky Šeby, která byla popravena bez viny, za kruté činy svého otce.

Web:

http://www.levice.sk

https://sk.wikipedia.org/wiki/Levice_(Slovensko)

http://www.hrady-zamky.org/levice/

http://www.slovenskehrady.sk/levicky-hrad

http://www.muzeumlevice.sk/index.php?mnu=HSHR&jazyk=SK

http://www.hrady.cz/index.php?OID=11292 (česky)

http://www.zriceniny.eu/index.php?pg=detail&article=11292 (česky)

http://www.treking.cz/regiony/levice-hrad.htm (česky)

http://www.obnova.sk/clanok/mestske-hradby-levice

http://www.slovenskehrady.sk/levice-mestske-hradby

http://www.4-construction.com/sk/clanok/prestavba-mlyna-a-sila-v-leviciach/  

Literatura:

M. Plaček, M. Bóra: Encyklopedie slovenských hradů (Praha 2007)

Eva Križanová, Blanka Puškárová: Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku (Bratislava 1990)

Ke stažení v jpg: plán města / stavebněhistorický plán hradu

další místa v okolí (mapa) / Slovensko / rejstříky / záznam v deníku 1, 2

červen 2015