LEVICE / LÉVA
Slovensko
– Nitranský samosprávný kraj, okres Levice
Okresní město
při Podlužianském potoku (
První písemná zmínka pohází z roku 1156.
Předpokládá se však, že tehdejší Levice (Villa Leua) ležely jihovýchodněji než
dnešní centrum města, někde v oblasti vinic pod Vápnikem,
kde se dodnes říká Staré Levice. Koncem 13. stol. byl postavený Levický hrad.
Při něm ve 14. stol. vznikla osada Velké (Nové) Levice, která se postupně
vyvinula v dnešní město. Staré Levice byly vypáleny Turky roku
znak města
centrum Levice
při pohledu z Kalvárie – vlevo vykukují
věžičky kalvínského a katolického kostela, uprostřed areál kláštera, vpravo na
obzoru věže bývalého Schoellerova mlýna, v popředí Vodní bašta Levického
hradu
pítko u obchodního
centra v centru města
mozaiky –
první v centru města, druhá naproti synagoze
Náměstí
hrdinů (Námestie hrdinov)
Mírně lichoběžníkový prostor v centru města je
obklopen ze tří strany zbytky původní městské zástavby z 2. pol.
Náměstí, které se v současné podobě zformovalo
v průběhu 19. stol., leželo mimo hradby původního středověkého města.
pohled na
náměstí v období první republiky, kdy zde byla umístěna socha M. R.
Štefánika od Miroslava Matošky (od roku 1932 do roku 1938, kdy byla Levice
zabrána Maďary a socha převezena do Nitry)
dnešní
podoba náměstí s fontánami
severozápadní
strana náměstí – v pozadí vlevo Jozefčekův dům z 30. let 20. stol.,
vpravo secesní Knappův dům z let 1905-6,
ještě
jeden pohled na náměstí, v pozadí Kalvínský dvor z roku 1908 s prvky
eklektismu a secese
pomník
padlým vojákům ve 2. sv. válce s reliéfy „vítání sovětské armády″ a
„budovatelské úsilí lidu″ na terase
reliéf
„budovatelské úsilí lidu″ na pomníku padlým
radnice na
jihozápadní straně náměstí – budova z roku 1902 dle projektu Rudolfa
Czibulky (www.levice.sk), roku 1927 zvýšená dle plánů téhož architekta bez
rozebrání krovu o druhé patro
hotel Lev
z let 1909-10 dle projektu Józefa Vase a Nándora Morbitzera (na místě
staršího hostince téhož jména) v jižním rohu náměstí
chátrající
Dům kultury
kostel sv.
Michala
Klasicistický římskokatolický kostel sv. Michala
archanděla stojí v ulici Sv. Michala jihozápadně od náměstí. Jeho dvě
průčelní věže patří k dominantám města.
Kostel stojí na místě původního středověkého,
údajně opevněného levického kostela. Současná stavba byla postavena
v letech 1773-80, obnovena po požáru byl roku 1831. Dnešní podobu s
dvouvěžovým průčelím získala až roku 1902.
kostel sv.
Michala
interiér
kostela s klasicistním oltářem z roku
kostel
reformované církve
Kalvínský („toleranční″) kostel stojí takřka
naproti kostelu sv. Michala. Je to síňová stavba s polygonálním závěrem a
průčelní věží.
První kostel reformované církve – dřevěný – byl na
tomto místě postaven roku 1624. Ve 30. letech 17. stol. byl nahrazen kostelem
zděným, který byl roku 1740 majiteli panství zbořen. Současný kostel pochází
z 80. let 18. stol., věž byla přistavěna roku 1824.
Před kostelem stojí barokněklasicistní mariánský
sloup z roku 1786.
kalvínský
kostel s mariánským sloupem
jakýsi
památník před kostelem
klášter
Areál bývalého kláštera s kostelem sv. Josefa
stojí západně od náměstí, před vstupem do Levického hradu.
Klášter byl postaven roku 1720 minority. Roku 1814
ho převzali piaristé, kteří zde následujícího roku otevřeli gymnázium. Kostel
je v dnešní podobě z roku 1773.
klášter
kostel sv.
Josefa
věž,
stojící mezi presbytář kostela a východní křídlo kláštera
klasicistický
svatotrojiční sloup z roku 1777, stojící na prostranství před klášterem;
na soklu sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Jana Křtitele
hrad
Areál Levického hradu se rozkládá na konci
trachytového skalního ostrohu, vybíhajícího k jihozápadu z návrší
Kalvárie a od zbytku hřebenu odděleného mohutným šíjovým příkopem, jímž (zřejmě
druhotně rozšířeným) dnes prochází ulice P. O. Hviezdoslava. Hrad se skládá
z tzv. Horního hradu (podélného paláce na temeni bradla), Středního hradu
(druhého, dnes již jen velmi torzovitě zachovaného paláce na jihovýchodním
úbočí bradla) a Dolního hradu (de facto jižní předhradí s renesančním
Dóbóovským zámkam a barokním Kapitánským domem). Horní a Střední hrad obepíná
gotické opevnění, vymezující zhruba trojúhelníkový prostor s předhradím (tzv.
Zadním nádvořím) na severní straně hradní skály (na jižní straně směrem
k Dolnímu hradu dochováno jen velmi torzovitě); v nárožích
byly okrouhlé bašty (na východní dnes stojí letohrádek, severní později
přestavěna na dělostřeleckou baštu), vstup do tohoto prostoru byl a dodnes je
na jihozápadě. Dolní hrad je vymezen renesanční hradbou z 1. pol. 16.
stol. se vstupní bránou na přístupu z města a hranolovou věží, zvanou
Mešita, bránící přístup od severozápadu (přičemž jižní a západní hradba, stejně
jako vstupní brána, jsou dnes skryty v pozdější zástavbě), následně
doplněnou ještě o několik dělostřeleckých bastionů (v jihozápadním dnes
amfiteátr). Jižně od areálu hradu park, založený v bývalém obranném
příkopu.
Hrad byl postaven ve 2. pol. 13. stol.
na ochranu cest ke středoslovenským báňským městům. Písemně je prvně
doložen roku 1274. Roku 1318 je hrad obsazen přívrženci Matúše Čáka, po jeho
smrti roku 1321 se vrací do rukou krále a stává se správním centrem Tekovské
župy. Koncem 14. stol. získává hrad Ladislav ze Šárovců, předchůdce významného
rodu Levických (Léwai), kteří hrad drželi až do vymření rodu v pol. 16.
stol. V 1. pol. 16. stol. je hrad zařazen mezi 15 protitureckých pevností;
v té souvislosti vzniklo prostorné jižní předhradí (tzv. Dolní hrad),
schopné pojmout početné jízdní oddíly. Roku 1560 se stává majitelem hradu
Štefan Dobó, který na předhradí staví renesanční zámek. Zároveň pokračuje i
opevňování hradu, zejména doplnění fortifikace o dělostřelecké bastiony podle
italského vzoru, pro potřeby dělostřelectva byl částečně upraven i Horní hrad.
Roku 1663 posádka vydala hrad Turkům bez boje; po necelém roce však byla Levice
dobyta císařskými vojsky zpět. Roku 1699 byla levická pevnost císařem formálně
zrušena. Roku 1703 ji obsadili vzbouřenci Františka II. Rákocziho; o šest let
později nechali hrad, na jehož obranu již neměli sílu, zbořit, aby se nedostal
do rukou císařských. Horní a Střední hrad poté nebyli obnoveny, majitelé
panství nadále sídlili v objektech Dolního hradu. Konzervace rozpadajících
se zřícenin proběhla ve 30. letech 20. stol., od roku 1958 zde sídlí Tekovské
muzeum.
Prostor Dolního hradu je dnes volně přístupný, do
zřícenin hradu nevedou navzdory plánku v současné době žádné přístupové
schody. Muzeum s expozicemi archeologie, historie hradu, historie
lékárnictví či společenského život ve městě, umístěné v Kapitánské budově,
přístupné v otvíracích hodinách.
plán
hradu: 1 – severní bašta; 2 – západní bašta „Mešita″; 3 – Kapitánský dům;
4 – jihozápadní bašta – amfiteátr; 5 – Dobóovský zámek; 6 – Jižní brána; 7 –
východní bašta „Vodní″ s kasematami; 8 – letohrádek „Rotunda″
na gotické kruhové baště; 9 – Horní hrad; 10 – Střední hrad; 11 – Přední
nádvoří čili Dolní hrad; 12 – Zadní nádvoří; 13 – věžovitý přístavek hradní
studny; 14 – Severní brána
celkový
pohled na areál hradu od severovýchodu – vlevo tzv. dolní hrad čili Dobóovský
zámek, vpravo hradní jádro,uprostřed letohrádek na jedné ze středověkých bašt
Dobóovský
zámek z roku 1571, upravený barokně v 17. stol., zahrnující i starší
hradní bránu; vlevo park na místě bývalého vodního opevnění
barokní
Kapitánský dům s hranolovou věží renesančního opevnění; dnes Tekovské
muzeum
amfiteátr
v jihozápadní baště
severozápadní
přístup do hradu, tzv. Severní brána; vlevo bašta zvaná Mešita (v době,
kdy hrad okupovali Turci, jim údajně skutečně sloužila jako mešita), vpravo
vstup do Zadního nádvoří
zříceniny
hradního jádra, tzv. Horního a Středního hradu
hradní
jádro od severovýchodu, z šíjového příkopu
severozápadní
strana Horného hradu s věžovitým přístavkem studny
jihozápadní
gotická bašta – vstupní brána do Zadního nádvoří
severní
bašta
letohrádek
z 19. stol. na jedné z gotických kruhových bašt
synagoga
Romaticko-klasicistická synagoga stojí severně od
kláštera. Na budově pamětní deska z roku 1994, připomínající transporty
levických Židů do vyhlazovacích koncentračních táborů v roce 1944.
V sousedství synagogy stávala židovská škola.
Masové usazování Židů v Levicích začalo ve 30.
letech 19. stol. Synagoga byla postavena v roce 1853, později byla
zvětšovaná a upravovaná. Zchátralá budova obnovena městem v roce 2012,
dnes využívána k pořádání kulturních akcí.
původní
podoba synagogy (z informační tabule)
synagoga
dnes
průčelí;
na štítě štuková výzdoba a desky Božích přikázání
pamětní
deska Židům, deportovaným roku 1944 do koncentračních táborů
evangelický kostel
Klasicistní kostel evangelické církve stojí jižně
od náměstí, v ul. Čsl. armády.
Kostel začali stavět v roce 1789 zdejší pravoslavní
Srbové. Jelikož jich však bylo málo a postupně se asimilovali s místním
obyvatelstvem, stavbu nedokončili. Rozestavěný kostel převzali a roku 1843
dokončili evangelíci. Věž byla přistavěna roku 1930.
evangelický
kostel
Schoellerův mlýn
Budova bývalého parního mlýna, tvořící díky svým
„věžičkám″ (požární věž, silo) jednu z dominant města, stojí
jihozápadně od náměstí. Dnes slouží komerčním účelům.
Na místě staršího mlýna byl současný objekt
postaven v letech 1879-1882, obnovený po požáru 1889. Mlýn původně
poháněla voda kanálu Perec, který byl vybudován v 17. stol. a přiváděl
vodu z Hronu. Roku 1900 byl mlýn přestavěn na parní pohon, posléze napojen
i na elektrickou síť. Přestavba do současné podoby s dominantním silem
proběhla v letech 1926-7. Mlýn zaměstnával 80 lidí a byl největším
průmyslovým objektem v okolí. Byl vybaven nejmodernější technikou a měl i
vlastní laboratoř. Mlýn fungoval do počátku 90. let 20. stol.
historické
fotografie mlýna (www.levice.sk)
mlýn dnes
Městský park
Městský park, nazývaná někdy též parkem M. R.
Štéfanika, leží jižně od náměstí. Skládá se ze dvou odlišných částí – starého
parku, který dříve patřil k dnes již zaniklému Schoellerovu zámku, a nového
parku kolem rozlehlého jezírka s fontánou.
Schoellerúv
zámek, postavený v 60. letech 19. stol., na konci 2. sv. války poškozený
bombardováním a následně rozebraný na stavební materiál (www.levice.sk)
ze staré
části parku
přístup do
staré části parku krytou lávkou přes Perec
z nové
části parku
socha M.
R. Štefánika od Marka Mikloše z roku 2007 v nové části parku
jezírko
s molem (na něm cukrárna) a fontánou v nové části parku
dětské
hřiště Čarovná rybka
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Při výstavbě nákupního střediska
Kaufland na jižním okraji historickéo jádra bylo roku 2005 objeveno jedno
z největších keltských pohřebišť s bohatými archeologickými nálezy.
Ø
Město
bylo kdysi opevněno hradbami, navazujícími na areál hradu. Mělo čtyři brány: Mlýnskou
(Starou, Balassovu) na jižní straně, Císařskou (Vnitřní) spojující na východě
vnitřní město s předměstím, Bátovskou (Trhovou) v místech dnešní ulice Na
baště a Malou (Tajnou) v místech pozdější synagogy. Z opevnění,
pocházejícího ve své kamenné podobě zřejmě ze 16. stol., se však pravděpodobně
nic nedochovalo; poslední zachovalejší část hradeb – u mlýna – byla rozebrána
roku 1929. Někdy se uvádí, že průchod z ulice Ivana Krasku ke mlýnu
v sobě uchovává tzv. Balassovu bránu, což však považuji za s ohledem
na velikost současného průchodu a původní, historickými fotografiemi doložené
„brány″ (dle některých badatelů nešlo o původní městskou bránu, ale o
dodatečně proražený otvor v hradbách) za téměř vyloučené.
Ø
Podle
pověstí se ve městě objevuje bílé paní. Má to být údajně přízrak dívky Šeby,
která byla popravena bez viny, za kruté činy svého otce.
Web:
https://sk.wikipedia.org/wiki/Levice_(Slovensko)
http://www.hrady-zamky.org/levice/
http://www.slovenskehrady.sk/levicky-hrad
http://www.muzeumlevice.sk/index.php?mnu=HSHR&jazyk=SK
http://www.hrady.cz/index.php?OID=11292
(česky)
http://www.zriceniny.eu/index.php?pg=detail&article=11292
(česky)
http://www.treking.cz/regiony/levice-hrad.htm
(česky)
http://www.obnova.sk/clanok/mestske-hradby-levice
http://www.slovenskehrady.sk/levice-mestske-hradby
http://www.4-construction.com/sk/clanok/prestavba-mlyna-a-sila-v-leviciach/
Literatura:
M. Plaček, M. Bóra: Encyklopedie
slovenských hradů (Praha 2007)
Eva Križanová, Blanka Puškárová:
Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku (Bratislava 1990)
Ke
stažení v jpg: plán města / stavebněhistorický
plán hradu
další
místa v okolí (mapa) / Slovensko / rejstříky
/ záznam v deníku 1, 2
červen 2015