PREDJAMA

k.ú. Predjama (občina Postojna)

Malá vesnička v kotlině při říčce Lokvi. Říčka se zde pod vysokou skalní stěnou propadá do podzemí, aby se na povrch dostala až ve Vipavské dolině (teče do jiného moře než ostatní toky Notranjského krasu!). V geologické minulosti zde vytvořila rozlehlý jeskynní labyrint v několika výškových úrovních (dosud prozkoumáno přes 13 km chodeb - 2. nejdelší jeskynní systém ve Slovinsku), jež byl ve středověku částečně využit k vybudování hradu. Osídlení zdejších jeskyní je však doloženo již od doby kamenné.

Původní Jamský grad (Laforam, později též Luegg) z 12. stol. zaujímal rozlehlou jeskyni zhruba v půli výše 123 m vysoké skalní stěny. Chráněn byl původně snad jen dřevěným opevněním, později (od 14. stol. ?) zdí, uzavírající vchod do jeskyně (což bylo vzhledem k jeho umístění zjevně dostatečné). Později byl před jeskyni představěn nový „Predjamský“ hrad. Jeho stavba vestavěná do převisu ve skalní stěně vypadá skutečně impozantně. Fakticky však nejde o jeden objekt, ale o objekty dva, které jsou spojeny jen jakousi kulisou, za níž je volný dvůr. Vstupní věž s palácem je přes něj propojena pouze mosty a lávkami. Dnešní podoba je převážně renesanční, z roku 1570. Za 2. sv. války sloužil hrad a zejména jeskyně za ním jako základna partizánů, V posledních letech (od roku 1990) byl hrad kompletně zrekonstruován, některé novější prvky byly odstraněny a jiné dostavěny tak, aby se blížil podobě odpovídající ranné renesanci (např. nejvyšší patro vstupní věže) – některé, zejména dřevěné prvky proto působí nepřirozeně nově. I tak je zde ale k vidění mnoho zajímavých architektonických detailů („podokenní“ umývadlo v kuchyni, dřevěné kladky padacího mostu u vstupu do původního jeskynního hradu, středověká Pieta v kapli…) i konstrukčních a dispozičních zvláštností (ve skále tesaný psí kotec přístupný přímo z rytířského sálu, systém různých mostků a průchodů, otvor v podlaze kuchyně, spojující ji s nižšími místnostmi…). Nejznámějším obyvatelem hradu byl ve 2. pol. 15. stol. loupeživý rytíř Erasmus Jamský (Lueger), který zde byl rok marně obléhán (doplňoval zásoby tajnou jeskynní chodbou a ještě jimi dráždil obléhatele) a nakonec dle pověstí na základě zrady zastřelen při pobytu na hradní „toaletě“.

Hrad veřejnosti přístupný, prohlídka bez průvodce, možno prolézt téměř vše (včetně hlavní části původního jeskynního hradu), což je příjemné. V některých místnostech interiérové expozice s figurínami. Tzv. Erasmova jeskynní chodba, vedoucí z jeskynního hradu, přístupná údajně na zvláštní objednání.

Mezi hradem a propadáním Lokve leží tzv. Jama Pod gradom (jeskyně Pod hradem). Její vchod je opatřen také středověkou kamennou zazdívkou (sloužil údajně jako konírny – proto se také této části jeskynního sytému říká Koňski chlév), v jeskyni je řada nápisů od 16 století. Jeskyní systém tvoří převážně úzké chodby, jednotlivé výškové úrovně propojují „volným prostorem“ vysoké „žebříkové“ schody. Krápníková výzdoba průměrná, nikoli však nezajímavá. V horních etážích velké množství netopýrů. Největší atrakcí jeskyní pravděpodobně fakt, že v ní není elektrické osvětlení, takže prohlídka probíhá s pravými jeskyňářskými svítilnami. Přístupno je zhruba 700 m, východ ze zpřístupněné části navzdory jménu jeskyně ve skále vysoko nad hradem. Do jeskyně se platí samostatné vstupné, při zakoupení společné vstupenky do jeskyně i do hradu je však výrazná sleva (další slevu lze získat při zakoupení společné vstupenky s nedalekými Postojenskými jeskyněmi).

K dolnímu i hornímu portálu jeskyně Pod hradem, první hradní bráně, propadání Lokve pod hradem stejně jako vyhlídce na vrcholu skály nad hradem je volný přístup. Na předhradí restaurace a záchody (bezplatné).

V centru vsi kostel Žalostne Matere Božje (Panny Marie Slitovné) z 15. stol. s pěkným portálem, uvnitř údajně s restaurovanými freskami (je uváděn jako jeden z nejvýznamnějších příkladů pozdně gotické architektury ve Slovinsku). Před ním prastará „Erasmova lípa“ (bohužel poněkud nešťastně ořezaná), pod níž je dle legendy pohřben Erasmus Jamský (+ 1484). Proti kostelu (na zídce u parkoviště) jakási komunistická pamětní deska. Na Lokvi nedaleko před jejím propadáním zajímavá drobná stavbička - bývalý vodní mlýn.

Web:

http://www.postojnska-jama.si/?cat=7&lang=si

http://www.burger.si/Predjama/Predjama.html

http://www.postojna.si/podrocje.aspx?id=1947

http://www.vlaki.net/grad/predjamski.html

Okolí:

Severozápadně od Predjamy se zvedá masív Nanosu. Asi 8 km jihovýchodně jsou známé Postojenské jeskyně a řada dalších jeskyní u Postojny. 3 km severovýchodně ves Gorenje s pěkným kostelíkem.

úvodní stránka / rejstřík míst / záznam v deníku

červen 2006