OSLAVANY
k.ú. Oslavany (Boskovická brázda
/ Ivančicko)
Město v údolí Oslavy (230 m n. m.). Jádro města - zástavba
ulicového charakteru - přetíná oblouk řeky; na návrší nad jeho západní stranou
kostel sv. Mikuláše se hřbitovem, přímo v oblouku řeky na severovýchodní straně
města areál bývalého kláštera, později přestavěného na renesanční zámek. Na
severozápadní straně vybíhá město do údolí Balinky (dříve Wehrbach, Verpach) a
Ketkovického (Zámostního) potoka, na východní straně pokračuje na levém břehu
Oslavy ještě průmyslovou čtvrtí kolem nádraží a bývalé elektrárny.
První zmínka o Oslavanech
již k roku 1104, kdy údajně darovány brněnským knížetem Oldřichem a znojemským knížetem Litoldem třebíčskému
klášteru (listina je pozdějším falzem z 12. stol.). 1225 byly Oslavany směněny
klášterem s jistou Heilwidou ze Znojma, která zde založila první klášter
cisterciaček v českých zemích. Ve 2. čtvrtině 16. stol. městečko; k povýšení
došlo snad v souvislosti s přechodem Oslavan do světských rukou. Zpustošeny za
třicetileté války. Od 70. let 18. stol. těžba břidlicových lupků a posléze uhlí
(od roku 1783), která výrazně změnila charakter městečka. V 50. letech 20.
stol. výstavba hornických sídlišť (V Sadě ve východní části města jižně od
zámku, Na Vyhlídce v severovýchodní části města). Na město povýšeny Oslavany
roku 1965.
znak připomíná kdysi zde
rozšířené, dnes však již v podstatě zaniklé vinohradnictví; vytvořen byl podle
obecní pečeti z roku 1622
celkový pohled na město
s dominantou kostela a Oslavanskou starou horou v pozadí od dolu Kukla
radnice č.p. 51; na fasádě sgrafito
s hornickým motivem ve stylu socialistického realismu, pod ním pamětní deska k
30. výročí založení KSČ z roku 1951
sv. Jan Sarkander (1746) a sv.
Jan Nepomucký (1717) u mostu na náměstí (nemovité kulturní památky)
škola č.p. 144 (dnes základní
umělecká škola) s pamětní deskou oslavanského rodáka, ornitologa a
amatérského archeologa Václava Čapka
kamenný kříž z roku 1804
v Kostelní ulici
starý dělnický (hornický?) domek
č.p. 527 proti oslavanskému nádraží
zámek č.p. 1 (nemovitá
kulturní památka)
Zámek (bývalý klášter)
stojí o samotě v oblouku řeky Oslavy při severovýchodním okraji města, od něhož
býval původně oddělen mlýnským náhonem. Rozlehlý komplex se skládá ze dvou
nádvoří. Západnější 1. nádvoří renesanční, na západní a východní straně
lemováno patrovou arkádovou lodžií. východnější 2. nádvoří je vlastně původním
rajským dvorem obklopeným v jádru románskými klášterními budovami. V
jihovýchodním rohu zámecká kaple - raně gotický presbytář střední lodi
původního trojlodního klášterního chrámu Panny Marie; pozůstatky románské lodi
chrámu, údajně včetně částečně dochovaného románského portálu v západní zdi,
jsou obsaženy v renesanční sýpce na jižní straně 2. nádvoří. Zámek obklopuje
menší nepříliš udržovaný park. Západně od zámku stával dvůr; na jeho místě dnes
moderní výstavba severní části Náměstí 13. prosince, zachována pouze o samotě
stojící stodola na břehu řeky.
Klášter cisterciaček
Vallis Sanctae Mariae (Údolí Panny Marie) zde založen roku 1225, kostel Panny
Marie svěcen 1228. Do poloviny 13. stol. byla dokončena výstavba celého areálu.
Klášter byl podřízen cisterciáckému klášteru ve Velehradě. Informace o historii
kláštera v 1. pol. 15. stol. se rozcházejí - někdy je uváděno strádání, ničivá
povodeň a neblahé následky válečných událostí, dle jiných měl klášter přečkat
husitské bouře bez větší pohromy. Pro druhou verzi mluví, že některé jiné
kláštery si v Oslavanech ukrývaly své cennosti (a poté se jejich navrácení
musely domáhat soudní cestou!). Jisté je, že již koncem 14. stol. se klášter
potýkal s finančními problémy a po celé 15. stol. více méně stagnoval.
Pravděpodobně po rozsáhlém požáru v roce 1517 odešly cisterciačky do kláštera
ve Starém Brně, nedlouho poté klášter zanikl a majetek přešel do světských
rukou. V pol. 16. stol. za Volfa Krajíře z Krajku, začaly první stavební úpravy
areálu na renesanční zámek, současnou podobu získal zámek za Kryštofa z Althanu
(získal zámek roku 1577), kdy byl k původnímu klášteru přistavěn nový
renesanční zámek, tvořící dnes 1. nádvoří. Tehdy byla také zbořena větší část
klášterního kostela a zbytek střední lodi upravena na zámeckou kapli. Koncem
16. stol. byly vybudovány arkády. Althanové drželi zámek až do pol. 17. stol.
po nich pak Mollartové. Od poč. 18. stol. držel zámek strahovský klášter a od
roku 1712 až do roku 1782 opět starobrněnské cisterciačky. V průběhu 19. stol.
se zde vystřídala řada majitelů - za Jana Nepomuka Scharffa počátkem století
dostaly budovy klasicistní fasádu a přistavěna věž nad kaplí. Od 17. stol. do roku
1868 byl v přízemí zámku pivovar. Za 2. světové války a ještě nějaký čas po ní
zde sídlila armáda, v letech 1949-51 zde byli ubytováni vězni pracující v
donucovacím táboře na dolu Kukla. Poté sloužil zejména jako sklady a chátral, v
90. letech dokonce došlo ke zřícení části arkád. Od roku 1999 probíhá postupná
obnova. V jižním křídle několik muzejních expozic (hornictví a energetika na
Oslavansku, historická hasičská technika), západní křídlo komerčně využito
(restaurace, pivovar, fit centrum...). 1. nádvoří volně přístupno.
areál zámku na mapě v 1.
pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz) – je vidět, že
zatímco vlastní zámek se v podstatě nezměnil, radikální změna nastala
v prostoru hospodářského dvora
nákres zámku z informační tabule
pohled na zámek od východu,
z návrší dolu Kukla
pohled na zámek od severozápadu,
přes řeku Oslavu
celkový pohled na areál zámku od
západu; v pozadí reál dolu Kukla
vstupní část zámku
vstupní brána
povodňová značka ve vstupní
bráně (na zdi vpravo)
1. nádvoří s arkádami z
doby kolem roku 1590
arkády na západní straně nádvoří
okrouhlá věžička
v severozápadním rohu 1. nádvoří
renesanční kašna na 1. nádvoří
arkády na východní straně
nádvoří
štuková výzdoba stropu schodiště
do horní arkádové chodby na východní straně 1. nádvoří
průchod mezi 1. a 2. nádvořím
severovýchodní roh a západní
křídlo 2. nádvoří, bývalého rajského dvora románského kláštera
zámecká kaple – torzo původního
klášterního kostela; dominantní štíhlá věž nad kaplí z roku 1833
arkáda na jižní straně kostela z
roku 1583, stylově zcela jiná než arkády 1. nádvoří
kamenný ?? v přízemí arkády
na jižní straně kostela
průchod mezi zámeckou kaplí a
renesančním špýcharem navazujícím na jižní trakt zámku
německý bunkr z období 2. sv.
války proti vstupu do zámku
stodola – jediný dochovaný
zbytek hospodářského dvora
nová výstavba na místě
hospodářského dvora; pohled přes řeku
vodní mlýn
Bývalý vodní mlýn,
poháněný náhonem z řeky Oslavy, stojí jižně od zámku na křižovatce ulic
Zámecká a U Zámku. Budova mlýnice dosud zachovaná, byť již bez náhonu (vedl
v trase ulice Mlýnská – U Zámku) a údajně bez vnitřního zařízení. Mlýn bude
pravděpodobně velmi starého původu, lze předpokládat jeho vznik
v souvislosti s blízkým klášterem. Zanikl údajně ztrátou vody
v důsledku poddolování (?). Kolem roku 2008 proběhla přestavba budovy,
která setřela některé její typické rysy.
(Níže na témže náhonu,
poblíž dnešního č.p. 1136, stával ještě druhý mlýn, dnes již zaniklý.)
areál mlýna u zámku na mapě
z 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a na současném leteckém snímku
(www.mapy.cz)
podoba mlýnu v roce 1985
(www.vodnimlyny.cz) a dnes
mlýn z křižovatky ulic;
v těchto místech směrem doleva původně tekl mlýnský náhon
druhý oslavanský mlýn, dnes již
zaniklý, na mapě z 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz)
kostel sv.
Mikuláše (nemovitá kulturní památka)
Barokní jednolodní kostel
s věží v západním průčelí stojí na výrazném návrší na západním okraji
města. Tvoří výraznou dominantu. V kostele umístěna soška Panny Marie Karmelské
středověkého původu z 2. čtvrtiny 14. stol. (původně zřejmě z oslavanského
kláštera, dle některých autorů možná dar Elišky Přemyslovny), barokně upravená,
která je od roku 1707, kdy zde založeno Bratrstvo škapulíře Panny Marie
Karmelské, předmětem uctívání a poutí.
Původně středověký, jako
farní doložen již roku 1337. Roku 1770 zbořen a nahrazen novým barokním. Ze
starého kostela ponechána pouze kaple sv. Rocha z roku 1679, změněná na
sakristii. 1780-96 přistavěna věž, 1900-1902 zvýšena.
pohled na areál kostela se
hřbitovem (kaple vpravo) od řeky
celkový pohled na kostel sv.
Mikuláše
kostelní věž
kamenné desky, připomínající
výstavbu kostela a kostelní věže, umístěné na vnější straně věže
náhrobní kameny na severní
straně lodi
náhrobní kameny na jižní straně
lodi
dva kamenné kříže u kostela
socha Ecce Homo z roku 1705
na schodišti ke kostelu (nemovitá kulturní památka)
hřbitov
Hřbitov se rozkládá v
jihozápadním sousedství kostela sv. Mikuláše. Dominuje mu novogotická hrobka
Scharff-Baumgartenů a kaple sv. Barbory a. Původně byl hřbitov kolem kostela, na
současné místo přeložen někdy před rokem 1825.
vstupní brán hřbitova se sochami
Panny Marie Bolestné a Ježíše Trním korunovaného
centrální hřbitovní kříž
novogotická hrobka
Scharff-Baumgartenů (nemovitá kulturní památka)
kaple sv. Barbory, postavená
těžařským rodem Müllerů (nemovitá kulturní památka)
památník u zdi hřbitova,
připomínající soukromý „hřbitůvek″, který si zde kolem roku 1860 zřídila
těžařská rodina Müllerů; zrušen roku
1959, náhrobní desky údajně uloženy v kapli sv. Barbory
pomník 53 horníkům, kteří
zahynuli v roce 1860 při největším důlním neštěstí Rosicko-oslavanského
revíru dole Františka v Padochově
(nemovitá kulturní památka)
pomník horníků, kteří zahynuli
roku 1921 při důlní katastrofě na dole Kukla
pomník katolíkům, padlým
v 1. svatové válce
pomník osvoboditelům z roku
1945
boží muka při kostelní zdi
elektrárna
Dnes z větší části
zpustlý areál nejstarší uhelné elektrárny na Moravě se nachází ve východní části
města, v sousedství železničního nádraží. Z celého areálu dnes dochováno
pouze torzo, zejména budova strojovny. Nad areálem elektrárny výrazná halda
strusky, dominanta Oslavan; nižší partie haldy dnes využívány jako solární
elektrárna.
Vybudována v letech
1911-1913 berlínskou firmou AEG Union jako první tepelná velkoelektrárna na
Moravě a jedna z největších v Rakousku-Uhersku. Personál tvořili vysloužilé
strojníci a topiči rakouského válečného loďstva. Využívala méně kvalitního
oslavanského (důl Kukla, nárazově i důl Františka) a posléze zbýšovského (důl
Jindřich II) uhlí, které do ní bylo dováženo lanovkami. Elektrickou energií
zásobovala všechny průmyslové podniky v Brně a přispěla k jejich rozvoji za 1.
republiky. Ve 40. letech došlo k radikální přestavbě elektrárny. Zrušena
byla roku 1993.
areál elektrárny ve 20. letech
20. stol. (www.rosicko-oslavansko.cz)
vrátnice bývalé elektrárny
s budovatelským sgrafitem z 50.-60. let 20. století
historická budova bývalé
elektrárny
novější budovy ve východní části
areálu s vlečkou
strusková halda
nádraží
Železnice z Moravské
Bránice do Oslavan vybudována roku 1912. Nádraží bylo postaveno v
bezprostředním sousedství elektrárny. Vlečky z nádraží vedly jednak do
elektrárny, jednak do cukrovaru.
nádražní budova
kolejiště s vlečkou do
areálu elektrárny (vpravo)
boží muka u nádraží
Zajímavosti:
Ø
Na území města doloženo osídlení již v mladší době
kamenné a v době bronzové.
Ø
Ves vznikla při tzv. Libické cestě, jedné z
důležitých raně středověkých spojnic Podunají s Čechami.
Ø
1338 uděleno klášteru hrdelní právo, hrdelní soud
zde až do roku 1729; popraviště bylo na Šibenici.
Ø
1457 (dle jiných informací již ve 13. stol.; v pol.
15. stol. pouze potvrzeny privilegia) povoleno na klášterních pozemcích
dolování měděné rudy.
Ø
V 18. a 19. stol. zde výroba fajánse.
Ø
Od poloviny 18. stol. byly Oslavany jedním
z center těžby černého uhlí (oslavanské doly byly nejstarší na Moravě).
Těžilo se zejména na Zaklášteří severně od města,
později i jižně od města směrem na Novou Ves (v okolí Oslavanské staré
hory), v širším okolí pak na Havírně v údolí Balinky a v Padochově.
Ø
V Oslavanech se 1. 11. 1881 narodil herec a režisér
Karel Urbánek
Literatura:
- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a
ve Slezsku - 4. díl (Praha 2000)
- Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - H-O (Praha 2002)
- kol.: Průvodce po technických památkách v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku - Rozpravy Národního technického muzea v Praze 129
(Praha 1993)
- Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a
slezských klášterů (Praha 2005)
- Miroslav Plaček: Hrady a zámky na Moravě a ve
Slezsku (Praha 1996)
- Ladislav Hosák, Metoděj Zemek a kol.: Hrady, zámky
a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - Jižní Morava (Praha 1981)
- František Odehnal: Poutní místa Moravy a Slezska
(Praha 1995)
- Michaela Neradová: Dějiny oslavanského kláštera ve
13. století (Brno 2008 - diplomová práce) - viz http://is.muni.cz/th/123771/ff_b/Dejiny_klastera_v_Oslavanech_ve_13._stoleti.pdf
- Hana Staňková: Důsledky ukončení hornické činnosti
na Rosicko Oslavansku (Olomouc 2011 – diplomová práce) – viz http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2011-rg/2011_Stankova.pdf
- Dana Plíšková: Oslavany mezi světovými válkami
(Brno 2009 – diplomová práce) - viz http://is.muni.cz/th/145364/ff_m/DIPLOMKA.txt
- Jiří Široký: Dolování uhlí v Oslavanech – ad
Zrcadlo 2006/3,4 - viz http://archiv.zrcadlo.info/expedice/40expedice03_06.pdf,
http://archiv.zrcadlo.info/expedice/41expedice04_06.pdf
- Jan Kyselák: Zachránily klášter jeptišky? – ad
Zrcadlo 2006/8 – viz http://archiv.zrcadlo.info/expedice/45expedice08_06.pdf
Web:
- oficiální stránky města - http://www.oslavany-mesto.cz
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Oslavany
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/index.php?OID=1407
- vodní mlýny - http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/859-mlyn-v-oslavanech
- pivovary - http://www.pivovary.info/prehled/oslavany/oslavany.htm
- Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, historie - http://www.rosicko-oslavansko.cz/13-historie/29-strucna-historie/
- Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, expozice - http://www.rosicko-oslavansko.cz/12-expozice/27-hornictvi-a-energetika/
- encyklopedie ČR - http://www.encyklopediecr.eu/cz/e-shop/c24936/oslavany.html
- brownfieldy - http://www.brownfieldy-jmk.cz/detail/?id=3106
- komínová databáze - http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=5017
- elektrizace jižní Moravy - http://www.zmehistory.cz/Oslavany/Oslavany.html
- vojenská pietní místa - http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-brno-venkov/oslavany.html
Okolí: Zaklášteří / Ivančice / Pancíře / Letkovická stráň
březen 2013