ZAKLÁŠTEŘÍ
k.ú. Oslavany (Boskovická brázda
/ Ivančicko)
Rozlehlá ostrožna s náhorní plošinou (303 m n.
m.) nad soutokem Balinky a Oslavy, severovýchodně od Oslavan. K levému břehu
Oslavy spadá velmi prudkými srázy s řadou skalních výchozů; zhruba v polovině
těchto srázů ústí Dědičná štola. Západně od Dědičné štoly se nacházely nejstarší
uhelné štoly oslavanského revíru – Anton (zřejmě vůbec nejstarší štola,
otevřena roku 1763), Jan, Mariahilfe, Locker - dnes zasuté. Další štoly
pamatující počátky těžby uhlí na Oslavansku - Helena-Hašple, Verpach, Xaveri,
Charlotta, Jánský důl, Christofi - se nacházely na severní straně ostrožny. V
jižní části návrší areál bývalého dolu Kukla.
pohled na návrší s areálem
dolu Kukla od oslavanského kostela
místa starých štol jsou dnes
označeny takovýmito tabulkami
rozmístění historických dolů na
Zaklášteří dle www.rosicko-oslavansko.cz (bíle doly provozované oslavanskou
vrchností, zeleně doly provozované Müllerovým těžařstvem, žlutě doly
provozované težařstvem Františka)
studánka pod jižními srázy při
levém břehu Oslavy
přístupová cesta od ústí Dědičné
štoly k bývalému dolu Kukla
výhled z přístupové cesty
k dolu Kukla na Oslavany – vlevo kostel sv.
Mikuláše, vpravo areál zámku
důl Kukla
Důl se nachází v
jihovýchodní části náhorní plošiny, na hraně srázů nad řekou východně od jádra
Oslavan. Areálu dodnes dominují dvě věžové stavby - 37 m vysoká železobetonová
těžní věž a šestiboký vodojem. Část areálu včetně těžní věže dnes využita jako
zábavní park Permonium (těžní věž v jeho rámci přístupná jako vyhlídka a
významná technická památka), druhá část včetně vodojemu využívána Oslavanskými
strojírnami.
Původně čerpací a větrná
jáma padochovského dolu Františka, zvaná též Nová šachta, byla vybudována
v letech 1861-1865 v reakci na výbuch na dole Františka (1860), který
bylo nezbytné odvětrat. Uhlí zde bylo těženo jen pro potřebu strojů
pohánějících čerpadla. V letech 1911-13 byla na návrh ředitele Rosické báňské
společnosti J. Jičínského kompletně přebudována podle tehdy nejmodernějších
technologií a přeměna na jámu těžní; v té době zde vybudována železobetonová
těžní věž, v níž instalován první těžní stroj systému Koeppe v Rakousku-Uhersku
(a vůbec poprvé na našem území byl instalován těžní stroj přímo ve věži), i věž
vodárenská. Jáma se stala centrální šachtou jižní části rosicko-oslavanského
revíru, vytěžené uhlí sloužilo především oslavanské elektrárně, kam bylo
dováženo lanovkou. 1. dubna 1941 byl na Kukle nacisty zřízen židovský pracovní
tábor, který zde fungoval .až do konce války
Od roku 1947 důl nazýván Václav Nosek (po tehdejším ministru vnitra). V
letech 1949 - 1951 zde byl donucovací pracovní tábor. Po vybudování nové
centrální šachty revíru Jindřich II ve Zbýšově byla těžba na Kukle roku 1973
ukončena. Důl dosáhl hloubky cca 900 m (11 pater). Do roku 1986 sloužil jako
vtažná jáma a pro čerpání vody.
důl v roce 1888 a
v roce 1929 (www.rosicko-oslavansko.cz)
celkový pohled na areál dolu od
jihu
těžní věž dolu Kukla (nemovitá
kulturní památka)
zábavní centrum Permonium
v areálu bývalého dolu
plán zábavního centra Permonium
(ke stažení s legendou)
šestiboký vodojem
Dědičná štola
Též Erbštola. 3084 m
dlouhá štola sloužící odvodnění důlních děl jižní části Rosicko-oslavanského
revíru. Klasicistní kamenný portál štoly se nachází na úpatí skalnatých strání
na levém břehu Oslavy. Štola mírně stoupá, na svém konci je 130 m pod povrchem.
Cca 200 m od jejího ústí se ve štole ukrývá podzemní kryt.
Ražba štoly začala roku
1856; z té doby pravděpodobně pochází i portál. Ražena byla severním směrem;
propojila jámu Charlotta, jámu Anna a ukončena byla v jámě Simson ve
Zbýšově. Ražba trvala 28 let. Krom odvodňovací funkce se štolou též občas
vyváželo uhlí z blízkých jam a chodeb. V roce 1908 sloužila štola jako
skladiště dynamitu a v roce 1940 zřídili němečtí vojáci ve štole protiletecký
kryt (do roku 1970 udržován jako kryt civilní obrany). Dnes slouží štola jako
hlavní odvodňovací dílo pro celý revír (až na úroveň této štoly jsou veškerá
důlní díla zatopena); voda ze štoly vytéká do řeky přes čistírnu důlních vod,
vybudovanou na druhém břehu řeky. Vstup do štoly je uzavřen (pravděpodobnost
výskytu důlních plynů!).
portál Dědičné štoly
pohled do útrob štoly
plán posledních cca 250 m
Dědičné štoly (www.zachranar.cz)
skalní defilé na
levém břehu Oslavy
Prudké srázy
s nesouvislými skalními výstupy v déli cca 800 m nad levým břehem
Oslavy naproti Oslavanům tvoří mezinárodně významný geologický profil
prvohorními horninami přelomu svrchního karbonu a spodního permu (hranice obou
útvarů zachycena poblíž portálu Dědičné štoly). Odkryté je zde
rosicko-oslavanské uhlonosné souvrství a padochovské souvrství, v západní
části též podložní migmatity a svory svrateckého kristalinika. Permokarbonské
vrstvy tvoří souvislé jezerní a říční sedimenty západního křídla jižní části
boskovické brázdy, zejména pískovce, slepence, prachovce a jílovce.
V některých vrstvách výskyt fosilií. Geologickou lokalitu podrobně
přibližuje od roku 1987 Naučná stezka permokarbonem Boskovické brázdy, vedoucí
po úpatí srázů po břehu řeky; autorem stezky je
RNDr. Lubomír Malý (je však zpracována natolik odborně, že je její obsah
pro běžného laika zcela nesrozumitelný).
odkryv podložních vrstev západomoravského
krystalinika v nejzápadnější části profilu
výchozy permokarbonských hornin
jedno ze zastavení naučné stezky
(plánek stezky ke stažení)
Zajímavosti:
Ø
Právě zde (na Zaklášterské stráni, Verpachu a
Balinské stráni) byly roku 1760 „oficiálně″ objeveny první uhelné výchozy
rosicko-oslavanského revíru (místní uhlí se však používalo již minimálně od
roku 1755). Oslavanské doly byly nejstaršími uhelnými doly na Moravě.
Ø
21. března 1921 došlo na dole Kukla k jedné z
největších důlních katastrof revíru - výbuch třaskavých plynů si vyžádal 26
obětí (společný hrob zahynulých horníků je na oslavanském
hřbitově).
Ø
Kopie dolu Kukla byla později postavená
v Maďarsku na dole Pecz, kde též působil J. Jičínský.
Ø
V roce 1924 byla kvůli dopravě uhlí, těženého
Dědičnou štolou, vybudována podél Oslavy od ústí štoly až na prádlo u elektrárny úzkokolejná dráha koňka.
Ø
Halda u dolu Kukla ještě v roce 1982 prohořívala. V
roce 1992 byla halda rekultivována.
Literatura:
- Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - H-O (Praha 2002)
- Hana Staňková: Důsledky ukončení hornické činnosti
na Rosicko Oslavansku (Olomouc 2011 – diplomová práce) – viz http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2011-rg/2011_Stankova.pdf
- David Grycz, Tomáš Kuchovský, Adam Říčka: Koncepční
model proudění podzemní vody v Rosicko-oslavanské uhelné pánvi – viz http://artec.tul.cz/?content=upload/ID-Grycz.doc&lang=cs
- Jiří Široký: Dolování uhlí v Oslavanech – ad Zrcadlo
2006/3, 4 - viz http://archiv.zrcadlo.info/expedice/40expedice03_06.pdf,
http://archiv.zrcadlo.info/expedice/41expedice04_06.pdf
- Jiří Široký: Pracovní tábor na dole Kukla v Oslavanech
– ad Zrcadlo 2009/15 – viz http://archiv.zrcadlo.info/expedice/117expedice15_09.pdf
Web:
- Permonium - http://www.permonium.cz
- vodárny - http://vodarny.mistecko.info/Oslavany/Oslavany.html
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/index.php?OID=1790
- Zdař Bůh - http://www.zdarbuh.cz/reviry/rud/dul-kukla-v-oslavanech/
- geologické lokality - http://lokality.geology.cz/969
- Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po
území Moravy a Slezska - http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/Oslavany/Oslavany_text.htm
- Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska - http://www.rosicko-oslavansko.cz/13-historie/30-prehled-dolu/28-dul-kukla.html
- záchranář – průzkum Dědičné štoly - http://www.zachranar.cz/2012/01/pruzkum-dedicne-stoly-v-oslavanech/
Okolí: Svatý Jakub / Ivančice / Oslavany
březen 2013