Český ráj

KOZÁKOV

k.ú. Lhota Komárov, Lestkov pod Kozákovem, Loktuše, Vesec pod Kozákovem (Ještědsko-kozákovský hřbet / Turnovsko, Semilsko)

Výrazný vrch sopečného původu (744 m.n.m.) - nejvyšší bod Českého ráje. Složen ze tří hornin - prvohorního melafyru, třetihorního čediče a pískovcové kry. Na vrcholu Riegrova chata a rozhledna (vrchol i řada míst na úbočí však poskytují velmi pěkný výhled i bez ní). V jihozápadním svahu známý Votrubcův lom. Na západním úbočí pověstmi opředená studánka Radostná (někdy považovaná za pramen potoka Stebenka ??), z níž je voda hnána trkačem do Riegrovy chaty na vrcholu. Severozápadním svahem směrem k Vesci sestupuje skalnaté Měsíční údolí s jeskyněmi Babí a Kudrnáčova pec, lemované na severní straně hřebenem Drábovny. Vrchol slouží ke startování paraglaidingu.

Národní přírodní památka (162,83 ha) zahrnuje západní svahy včetně Votrubcova lomu, Měsíčního údolí a Drábovny.

Riegrova chata

Turistická chata na vrcholu Kozákova, postavená Klubem českých turistů v Semilech v letech 1926 - 1928 dle projektu Jana Václavíka. 1939 rozšířena. Za války obsazena německým vojskem. 1962 částečně vyhořela, opravena v letech 1964-66. Po táhlých sporech, kdy bylo několikrát zamítnuto navrácení a dokonce i odprodání chaty zpět Klubu českých turistů, ji konečně roku 1996 kupuje semilský odbor KČT. V letech 2003-2004 proběhla generální rekonstrukce chaty.

rozhledna

Kovová šestiboká víceúčelová věž v těsném sousedství Riegrovy chaty. Dolní plošina ve výši 24 m slouží turistům, horní ve výši 48 metrů armádě a záchranným systémům. Věž byla vybudována roku 1993 jako vojenský spojovací uzel - dohoda semilského KČT s armádou o společném využití je dost unikátní, jde pravděpodobně o jediný funkční vojenský objekt využívaný turisty. Rozhledna, zpřístupněná 1. prosince 1994, umožňuje kruhový rozhled na velkou část severních Čech - Orlické hory, Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory, České středohoří, Říp a v podstatě celý Český ráj (Kumburk, Zebín, Prachovské skály, Trosky, Hruboskalsko, Vyskeř, Mužský).

O stavbě vyhlídkové věže na vrcholu Kozákova, tehdy spojené s kaplí sv. Cyrila a Metoděje, se uvažovalo již na přelomu 19. a 20. stol. Po roce 1903 vznikl plán na stavbu vyhlídkové 28 m vysoké mohyly na památku rodáka z nedalekých Semil F. L. Riegra. Později se uvažovalo o stavbě rozhledny s chatou. Nakonec byla postavena pouze chata. Přesto na Kozákově již před současnou rozhlednou prokazatelně jedna vyhlídková stavba existovala. Je dochován snímek jednoduché dřevěné věže s turisty, není však datován a v archivech se o této stavbě prozatím nepodařilo objevit žádné zprávy, takže se neví, kdy tato věž stála. Předpokládá se však, že ještě před vznikem Riegrovy chaty.

Votrubcův lom

Melafyrový lom v jihozápadním úbočí Kozákova nedaleko stejnojmenné osady. Klasické naleziště achátů, ametystů, jaspisů a dalších polodrahokamů. V lomu při přístupové cestě zachovány též zbytky těžebních zařízení (zřejmě nějakých drtičů a násypek). Lom je v soukromém vlastnictví pana Votrubce, návštěva a sbírání polodrahokamů možné v rámci návštěvy jeho muzea (viz osada Kozákov). Přístup vrstevnicovou cestou od muzea pana Votrubce (ze západního okraje osady Kozákov).

Drábovna

Pískovcové bradlo zhruba ve směru jihovýchod - severozápad, lemující po severní straně Měsíční údolí. V nejvyšší skále hřebenu (na východním konci) vytesaná skalní místnost s okénkem do údolí, sloužící kdysi údajně jako skalní hlídka. Ze skály zajímavý pohled na vrchol Kozákova. Na hřebenu i několik dalších zajímavých (částečně zarostlých, nijak speciálně neupravených) vyhlídek - zejména na Hamštejsnký hřbet severně a na Klokočské skály na západě, částečně též do Měsíčního údolí. V nižší západní části hřebenu pseudokrasové závrty.

Jméno Drábovna (které se v užším slova smyslu vztahuje právě jen k oné skalní světnici) bývá odvozováno buď od loupežníků, kterým se zde říkávalo drábi, nebo od slova drápati neboli tesati. Po hřebenu prochází červená turistické značka z vrcholu Kozákova do Vesce.

Zajímavosti:

Ø Kozákovské polodrahokamy (zejména olivíny) patří k nejkvalitnějším na světě. Archeologicky je doloženo, že je zpracovávali již pravěcí lovci. Polodrahokamy z Kozákova jsou v kapli sv. Kříže na Karlštejně či v kapli sv. Václava na Pražském Hradě.

Ø Jméno vrchu dle pověsti odvozeno od kozy, která zde svým kopýtkem vykopala první drahé kamení (s ohledem na předešlý text zjevný nesmysl).

Literatura:

- Jan Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska (Liberec 1999)

- kol.: Český ráj a Podkrkonoší - Turistický průvodce ČSSR 12 (Praha 1982)

- Petr David, Vladimír Soukup a kol.: Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku 2 - Český ráj - Turnovsko (Praha 1993)

- Peter Mackovčin, Miroslav Sedláček, Jaromíra Kuncová a kol.: Liberecko – Chráněná území ČR III (Brno, Praha 2002)

Web:

- Mikroregion Kozákov

- KČT Semily

- Turistik.cz

- Hrady.cz

- stránky obce Mírová