TROSKY
k.ú. Troskovice (Jičínská
pahorkatina / Turnovsko)
Zřícenina hradu na výrazném čedičovém skalisku (488 m.n.m.) se
dvěma skalními věžemi - dominanta a symbol celého Českého ráje. Jižně od skály
se zříceninou turistická chata (při ní
rozlehlé parkoviště).
skála
Skalní útvar sopečného
původu, ojedinělý i v mezinárodním měřítku. Skály tvořené olivinickým
nefelinitem jsou vlastně výplněmi sopouchů, kterými láva pronikla skrz starší
křídové vrstvy pískovců, v průběhu časů erozí vypreparované. Východní z
obou sopouchů má údajně velmi vysoký obsah železa, proto byla věž na Babě často
poškozována údery blesků. Na skalách se vyskytuje řada vzácných rostlin - uvádí
se např. trýzel škardolistý (jediný výskyt v Českém ráji), vzácný skalník
celokrajný či strdivka sedmihradská. Též vzácné druhy mechorostů. Proto byly
Trosky vyhlášeny jako přírodní památka
(3,46 ha). Skála byla osídlena prokazatelně již v pravěku (nálezy keramiky z
doby kamenné), spekuluje se i o kultovním významu takto výrazného terénního
útvaru.
hrad (národní kulturní památka)
Na východnějším ze
skalních sopouchů (57 m vysoký) stojí obdélná (původně čtverhranná, ještě během
výstavby však rozšířená) věž Panna,
v níž bývala dle tradice mimo jiné i kaple. Na protějším nižším sopouchu (47 m)
polygonální obytná věž Baba,
sloužící dnes jako vyhlídka. V prostoru mezi oběma sopouchy vestaveno nádvoří, v jehož východní části (pod
Pannou) stával hradní palác - v jeho
jihozápadním nároží nedostavěná kamenná vyhlídka
s točitým schodištěm. Nějaký objekt stával i na protější straně nádvoří pod
Babou (z nejvyššího patra tohoto objektu na ní byl přímý přístup), mimo jiné
zde objeveny zbytky kovárny.. Z přístupnější severní strany přiléhalo k nádvoří
obdélné opevněné předhradí, na němž
bývala údajně studna, a v jehož severovýchodní části jsou zbytky objektu, zvaného
Purkrabství. Vstupní brány do
předhradí i do nádvoří byly pouhými průchody v hradbě (v dnešní podobě druhotně
zaklenuté). Původní přístup k hradu byl od jihu (od dnešního parkoviště) a dále
proti směru hodinových ručiček kolem skály pod Pannou, kde procházel dvěma,
dnes pouze velmi spoře dochovanými branami. Za „druhou“ bránou na jihovýchodním
úpatí Panny býval palisádou ohrazený prostor, na němž stávaly pravděpodobně
hospodářské budovy (místo dodnes zvané „maštale“).
Hrad založil koncem 14.
stol. Čeněk z Vartenberka. Po jeho smrti získal hrad král Václav IV., který ho
roku 1399 věnoval Otovi z Bergova. V letech 1439 - 1444 byl hrad obsazen
loupežnými rytíři.), od roku 1458 drželi Trosky Zajíci z Házmburka, kteří
zároveň drželi nedalekou Kost, takže Trosky byly stranou jejich zájmu, stejně
jako následujících Bibrštejnů. Roku 1559 pak byly Smiřickými natrvalo připojeny
k panství Skály (Hrubá Skála). Za třicetileté války byly několikrát obsazeny,
nakonec vypáleny a již neobnoveny. Ve 40. letech 19. stol. začal majitel
panství Alois Lexa z Aehrenthalu do objektu hradního paláce vestavovat
schodišťovou věž (částečně ze zdiva hradu, takže tím zřícenině příliš
nepomohl), která měla zpřístupnit věž Pannu - vzhledem k jeho smrti však nebylo
dílo nikdy dokončeno. V době první republiky se o základní zajištění zříceniny
pokusil Klub českých turistů (který hrad v té době vlastnil), kompletní
konzervace však proběhla až v letech1983 - 1986. Roku 2000 byla po mnoha
desetiletích (stoletích?) opět za pomoci železného schodiště zpřístupněna i věž
Baba (vyhlídkový ochoz na Babě věnován památce dlouholetého předčasně zesnulého
kastelána Trosek Ladislava Tomáše).
Dnes je v otvíracích
hodinách (vstupné) přístupný v podstatě celý areál hradu s výjimkou věže Panny.
Vnější opevnění (prostor bývalé první a druhé brány) je přístupné volně bez
omezení.
výhled
Jako výhledové body slouží
zejména věž Baba a nedostavěná vyhlídková věž pod Pannou. Pří přístupu na Babu
osazeno panorama výhledu severozápadním směrem (Hruboskalsko). Za dobré
viditelnosti je údajně z Trosek vidět větší část Čech. Každopádně není problém
přehlédnout všechny dominanty Českého ráje (Mužský, Vyskeř, Kozákov, vrchy
kolem Jičína), Krkonoše, Jizerské hory, Ještěd, Lužické hory...
Zajímavosti:
Ø
Pověst o vzniku skal mluví o dvou zkamenělých
sourozencích, které jejich macecha proklela, když se dlouho nevracely od
studánky s vodou.
Ø
Trosky jsou opředeny celou řadou pověstí, v nichž
hrají úlohu čerti. Dokonce se tvrdí, že skalní trhlina na jižním úpatí hradního
vrchu je vstupem do pekla (do podsvětí). Snad k těmto pověstem dal podnět i
tvar skal, připomínající rohy.
Ø
K Troskám se vztahuje též mnoho pověstí či špatně
ověřitelných informací o různých podzemních prostorech (sklepech, tajných
chodbách, o propojení až s jeskyní Sklepy v nedalekém skalním městě Apolena).
Některé zdroje jsou poměrně věrohodné (např. zpráva Klubu Českých turistů z
roku 1931 o nálezu klenutí v místech zvaných Konírny), a tak je pravděpodobné,
že nějaké podzemí pod Troskami skutečně existuje, řada věrohodnějších zpráv,
byť mluví o „chodbách pod troskami“ se však vztahuje právě k jeskyni Sklepy.
Ø
Nejznámější z troseckých pověstí se vztahují k
pojmenování dvou věží Baba a Panna. Jsou v zásadě dvě - jedna je kladena do
doby pánů z Bergova, kdy na Babě měla bydlet Markéta z Bergova, zapřísáhlá
katolička, zatímco na Panně její vnučka Barbora, vyznavačka kalicha (někdy
uváděno i opačně, což je však z historického hlediska nesmysl), které si měly
dělat naschvály a pokřikovat na sebe hanlivá slova, druhá roku 1424, kdy měl
být husity dobyt celý hrad s výjimkou nejvyšší věže, která díky tomu zůstala
„Pannou“, zatímco nižší dobytá byla překřtěna na „Babu“ (ve skutečnosti husité
sice hrad toho roku oblehli, ale nakonec ho z neznámých příčin nedobývali a
odtáhli).
Ø
Další z troseckých pověstí se týká Opatovického
pokladu. Že majitel Trosek Ota z Bergova přepadl a vyloupil Opatovický klášter
je historicky doložená událost. Že nějaký poklad odtud údajně odvezli roku 1680
valdičtí Kartuziáni více méně také. Zda však šlo o poklad z Opatovic (a zda
takový poklad někdy skutečně existoval) se však neví. Podle jiné verze je dosud
ukryt v podzemí, do kterého se dá dostat pouze po zvednutí těžkého kamenu v
podlaze věže Panna, což se dosud nikomu nepodařilo.
Literatura:
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých
hradů (Praha1999)
- Zdeněk Fišera: Skalní hrady zemí Koruny České
(Praha 2004)
- Rostislav Vojkovský: Trosky - Putujeme po hradech a
zámcích, sv. 12 (Dobrá 2006)
- Ladislav Tomáš - Hrad Trosky - průvodce hradem,
jeho dějinami, pověstmi až pohádkami (Trosky 2001)
- Petr David, Vladimír Soukup a kol.: Průvodce po
Čechách, Moravě a Slezsku 2 - Český ráj - Turnovsko (Praha 1993)
- Peter Mackovčin, Miroslav Sedláček, Jaromíra
Kuncová a kol.: Liberecko – Chráněná území ČR III (Brno, Praha 2002)
Web:
- Hrady.cz
- Fylkir
- Regionální
zpravodajský server
Okolí: (Rotštejn) /
(Kozákov) / Tatobity / Rovensko pod Troskami / Troskovice
květen 2007