Český ráj

ROVENSKO POD TROSKAMI

k.ú. Rovensko pod Troskami (Jičínská pahorkatina / Turnovsko)

Město při potoku Veselce (306 m.n.m.). Centrum s náměstím na levém břehu. Severně od něj na pravém břehu na návrší osada Týn s kostelem a zvonicí. Jižně od města při silnici do Ktové část Sychrov, severně nad levým břehem Veselky Příhon. Jihozápadně od náměstí (v Husově ulici) soukromá hvězdárna p. Kafky. Jihovýchodně od centra železniční stanice, nedaleko od ní pískovcová socha sv. Václava z roku 1851 od Jana Zemana (nemovitá kulturní památka). Ve městě řada dochovaných roubených přízemních stavení, ale netvoří žádný urbanistický celek - nejvíc jich v Příhonu, jedno přímo na náměstí, jedno jihozápadně od náměstí (čp. 47)...

Předchůdcem dnešního Rovenska byla farní ves Týn. Dle jména se předpokládá značně archaický původ, který však nelze dosud doložit písemnými ani archeologickými prameny. Vlastní Rovensko je prvně zmiňováno roku 1374, již počátkem 15. stol. je uváděno jako městečko. Tvořilo jediné městské zázemí hradu Skály (dnešní Hrubá Skála) Později proslavené mimo jiné broušením českých granátů.

Mírové náměstí

Pravidelné čtvercové prostranství s Mariánským sloupem a plastikou Rozhovor od J. Drahoňovského (nemovitá kulturní památka). Na jižní straně monumentální novorenesanční radnice s občanskou záložnou a hotelem v dnešní podobě z roku 1904, na ní pamětní desky rovenskému rodáku redaktoru Vratislavu Šantrochovi, popravenému nacisty pro jeho odbojovou činnost, a parašutistům F. Závorkovi a L. Jasínkovi (viz dále). Na severní straně rekonstruovaný roubený dům čp. 102. Na východní straně nenápadný dům čp. 84, v němž ukrývající se parašutisté mjr. Fr. Závorka a npor. Lubomír Jasínek 16. ledna 1943 dobrovolně ukončili svůj život. Druhá pamětní deska na tomto domě připomíná pobyt J. Drahoňovského.

Mariánský sloup (nemovitá kulturní památka)

Na náměstí před radnicí. Původně z roku 1743, dílo Františka Fialy. Dnešní empírový sloup zdobený reliéfy vztyčen roku 1845 Janem Zemanem, přičemž není jasné, zda na něj byla použita původní mariánská socha či ne. Dnešní socha kopie z roku 1933 od J. Jůzy. Poslední renovace proběhla v roce 1991 ak. sochařkou Marií Učikovou.

Palackého ulice

Též Revoluční. Spolu s ulicí Komenského tvoří jakousi hlavní třídu z náměstí k Týnu. Ulici dominuje novorenesanční nová škola (pův. měšťanka) z roku 1900, zhruba proti ní stará škola (z roku 1863, později zmodernizovaná). U nové školy litinový křížek na kamenném soklu klasicistních tvarů z roku 1857. Jižně od nové školy pěkný nevelký Městský park (zejména 5 krásných 100-150 let starých červenolistých buků – památné stromy) s pomníkem Svatopluka Čecha od B. Suchardy z roku 1913, připomínající básníkův pobyt v Rovensku (nemovitá kulturní památka). Severně od staré školy modlitebna Jednoty bratrské. Na jednom domě na východní straně Palackého ulice pamětní deska ruského partyzána, padlého zde 10. května 1945.

Týn

Nejstarší část Rovenska na návrší v nejsevernější části. Jádro sídelního útvaru tvoří areál kostela, dřevěné zvonice a fary (zajímavá patrová budova s kamenným nárožním opěrákem - na dvoře socha sv. Jana Nepomuckého). V parčíku před kostelem pomník padlým v 1. sv. válce s figurální plastikou “Poutník“ od J. Drahoňovského z roku 1926 a méně výrazný pomník padlým ve 2. sv. válce. Hostinec Na Týně (východně od kostela) je secesní z poč. 20. stol.

kostel sv. Václava (nemovitá kulturní památka)

Na návrší v osadě Týn. V dnešní podobě postaven v polovině 14. stol. předpokládá se však, že na místě staršího románského. Loď přestavěna renesančně v 70. letech 16. stol - z té doby dochována mimo jiné kruchta, cenná kazatelna či cínová křtitelnice. Na vnější straně lodi osazeno několik zajímavých náhrobků a pamětní deska barokního básníka a hudebníka Václava Karla Holana Rovenského, který je v kostele pohřben. V kostele též pohřben zakladatel rodu Smiřických Zikmund a jeho slabomyslný potomek Jindřich. Exteriér kostela volně přístupný.

zvonice (nemovitá kulturní památka)

Dřevěná zvonice s hranolovým patrem a polygonálním přízemím z roku 1630 (na místě starší, která shořela) stojí v sousedství kostela. Proslavená je tzv. rebelantskými zvony, zavěšenými srdcem vzhůru a uváděnými do pohybu šlapáním. Tři zvony - Jan Křtitel (průměr 1,10 m, váha 15 q), Sv. Václav (průměr 1,29 m, váha 24 q) a sv. Jiří (průměr 85 cm, váha 6 q) - pocházejí z roku 1630 (respektive sv. Jiří 1639) a byly ulity zvonařem Martinem Schrötterem II. z Hostinného. Trojice zvonů je sladěna (údajně tvoří jednoduchou melodii písně o Janu Husovi) a vyžaduje zvonění určitým přesným způsobem (zvonice v otvíracích hodinách či na požádání na sousední faře přístupná - vstupné). Při vstupu do zvonice torzo nějakého náhrobku.

Příhon

Část zástavby na severovýchodě Rovenska, jejíž osou je Matouškova ulice. Řada dochovaných přízemních roubených domků (např. čp. 138, 143, 147, 206…). Dva litinové kříže na kamenných soklech - jeden na křižovatce ulic Matouškovy a Jiráskovy v jižní části Příhonu, druhý na rozšířeném prostranství v severní části osady.

Mlýn Kouty

Samota při jižním okraji Rovenska, na pravém břehu potoka Veselky. Mlýnice dvoupatrová, k ní přistavěn další nižší objekt továrního vzezření. Mlýn pracoval ještě po 2. sv. válce.