DOMASLAVICE

k.ú. Vlčetín u Bílé, dříve Javorník (Jičínská pahorkatina / Českodubsko)

Malá osada (360 m.n.m.) kolem bývalého poplužního dvora a mlýnu na soutoku potoků od Javorníku a od Proseče nedaleko jejich ústí do Rašovky. Na křižovatce jižně od osady Domaslavická kaplička.

První zmínka 1540. Původně svobodnická usedlost, ve 2. pol. 16. stol. ji pohltil poplužní dvůr, založený Janem z Oprštorfu. Dříve osada Javorníku (panství Starý Dub), dnes patří k Vlčetínu.

Mlýn (čp. 2):

Skupina budov pod rybníkem na pravém břehu pravostranného přítoku Rašovky. Mlýnice stojí kolmo na vodoteč, navazující obytná budova s prkny krytým polopatrem souběžně s potokem. Voda je ke mlýnu přiváděna z rybníku vantroky.

První záznam o mlýnu pochází z 30. prosince 1769, kdy odkoupil mlýn po svém otčímu Heinrichu Majselovi od své matky Marie za 600 zlatých Josef Šmíd. Ten v roce 1783 pronajal mlýn nevlastnímu bratru Antonínu Majslovi, roku 1806 ho převzal jeho syn Florian Šmíd. Od roku 1819 zde byl mlynářem František Cee, který si vzal Dorotu, vdovu po Florianovi Šmídovi. Jeho dědicové prodali mlýn roku 1861 (?) manželům Františku a Marii Mužákovým. Po jejich dceři (?) Johaně Mužákové zde hospodařili František a Zdeněk Buriánkovi, poté Zděnka Sírová. Posledními majiteli byli manželé Bohumír a Bohuslava Škodovy. Mlýn byl přestavován roku 1928 a 1947, pracoval do roku 1952. V letech 1971 – 72 byly odstraněny i mlýnské stroje.

V roce 1864 navštívila mlýn spisovatelka Karolína Světlá (majitelé mlýna Mužákovi byli příbuzní jejího manžela). Do mlýna poté zasadila část děje svého románu Kříž u potoka (vyrůstala zde u svých pěstounů hlavní hrdinka příběhu). Tuto skutečnost připomíná i smaltovaná pamětní deska na budově. V románu je mlýn nazýván „Dolanský“.

Přístup omezený (soukromý majetek).

Domaslavická kaplička (nemovitá kulturní památka):

Přesněji kaple Nejsvětější Trojice a sv. Jana Nepomuckého. Stojí na křižovatce jižně od osady, dnes částečně „utopená“ pod náspem silnice. Má obdélný půdorys s výrazné barokní architektonické prvky. Sedlová střecha kryta taškami, v trojúhelníkovém štítě nika. Nad půlkruhovým vstupem nápis v němčině a češtině, uvádějící zasvěcení kaple Nejsvětější Trojici a sv. Janu Nepomuckému, datovaný do roku 1723.

Spolu s břízou a vedle stojícím tzv. Maltézským kamenem tvoří kaplička zajímavou a malebnou skupinu.

Tato kaple považována za kapličku popisovanou v románu Karolíny Světlé Kříž u potoka. Dle románu se k ní váže dávný příběh o dívce ze mlýna, jež se v nepřítomnosti svého snoubence zamilovala do jeho bratra a byla pak ze žárlivosti i s milencem zavražděna. Vrah musel na místě zločinu vystavět kapličku a svůj čin na ní zaznamenat. Nápis na kapli však nemá s údajným zločinem nic společného (byť časově zhruba odpovídá) - není tedy zřejmé, zda jde o skutečnou pověst (či dokonce historickou událost) využitou následně v románu, nebo pouze o literární fikci. Ani popis a poloha kaple přesně nesouhlasí s románem.

Maltézský kámen (nemovitá kulturní památka):

Pískovcový kámen cca 85 x 57 x 20 cm, stojící v sousedství Domaslavické kapličky. Ve spodní části přední strany kamene do hloubky vytesány segmenty (tvořící dohromady zhruba kruh o průměru 40 cm), které vytváří kříž.

Dříve považováno za smírčí kámen – připomínku nějakého dávného neštěstí. Dnes se badatelé kloní spíše k variantě, že jde o středověký hraniční kámen českodubské johanitské komendy (zanikla za husitských válek).

Dle pověsti se u něj objevuje vždy před Štědrým večerem jeden z husity zavražděných johanitů z českodubské komendy a smutnýma očima hledí na krajinu, která kdysi patřila jemu a jeho bratřím.

Někdy dáván do souvislosti s křížem z románu Karolíny Světlé Kříž u potoka. Rozhodně však není oním „Křížem u potoka“, který byl dle románu „v horách“ daleko od mlýna, stál bezprostředně na břehu potoka a je popisován jako mohutný kamenný kříž. Existuje-li zde nějaká souvislost, pak maximálně s bratrovraždou, která se údajně (dle románu) stala na místě Domaslavické kapličky.

Literatura:

- Josef Klempera: Vodní mlýny v Čechách VII (Praha 2003)

- kol.: Kamenné kříže Čech a Moravy (Praha 1997)

- Marek Řeháček: Vyprávění o strašidlech, přízracích a podivných úkazech nejsevernějších Čech (Liberec 1997)

- Josef Lukeš: Vážný i veselý průvodce po kraji Karoliny Světlé (Liberec 1991)

Web:

- zajímavosti v okolí Českého Dubu

- obec Bílá

Okolí: Vlčetín / Český Dub / Starý Dub / Kotel / Jenišov

Máchův kraj / rejstříky

srpen 2005 (podrobné zpracování)