CHVOJÍNEK
k.ú. Neštětice (Benešovská pahorkatina / Benešovsko)
Ves (405 m n. m.) rozložená v údolí krátkého
pravostranného přítoku Černíkovického potoka,
oddělujícího Neštětickou
horu od návrší, na němž stojí kostel sv. Václava.
Chvojínek, dříve
Malý Chvojen či Chvojenec,
je poprvé zmiňován 1352. Vzhledem ke stáří kostela je však zdejší osídlení
prokazatelně starší. Ve 2. polovině 14. stol. zde stála i tvrz (dle Augusta
Sedláčka „od kostela jihovýchodně asi 50 kroků daleko na ostrožně, která
spojuje ostroh kostela s planinou, stojí statek Vilímkův, kdež se říká na
tvrzce″) a fara. Nejpozději v polovině 15. stol. přešla ves pod
panství Konopiště, jen z jedné části tvrze se stala svobodnická usedlost.
Za druhé světové války (od března 1942) byla ves součástí tzv. zóny III
vojenského výcvikového prostoru Wafen-SS, k 31. 12.
1943 byla vysídlena, obyvatelé se mohli vrátit až po skončení války.
K Chvojínku patří i nedaleká samota (bývalý zájezdní
hostinec) Roháč.
celkový pohled na horní část vsi
s kostelem sv. Václava od jihu (leden 2022)
bývalá škola č.p. 21 na jižním konci vsi; postavena roku 1891
fungovala do roku 1965 (leden 2022)
č.p. 17 (leden 2022)
hospodářské budovy č.p. 3;
v pozadí Neštětická
hora (leden 2022)
č.p. 14 (leden 2022)
sokl pod zeravem
v centru vsi; snad pozůstatek nějakého pomníku ? (leden 2022)
dolní (severní) část vsi;
v popředí č.p. 8, v pozadí č.p. 9 (leden 2022)
č.p. 8 (leden 2022)
č.p. 9 (duben 2009, leden 2022)
výzdoba č.p. 9; nápisy na
obytném stavení jsou prokazatelně starší, než letopočet 2017 na stodole (leden
2022)
č.p. 11 (leden 2022)
pozůstatky pravděpodobně
lyžařského vleku na západním svahu kostelního návrší (leden 2022)
kostel sv.
Václava (nemovitá kulturní památka)
Raně gotický kostel
obklopený nevelkým hřbitovem a oválnou ohradní zdí stojí na nevysokém, avšak
výrazním návrší (432 m n. m.) na výrazném návrší na jihozápadním okraji vsi.
Stavba se skládá z obdélné lodi, pětibokého presbytáře v šíři lodi,
sakristie na jižní a předsíně na severní straně. Z předsíně do lodi
původní lomený profilovaný portál; gotický portál údajně i mezi lodí a
sakristií. Loď i presbytář jsou zaklenuty křížovou žebrovou klenbou
s paprsčitým závěrem, žebra vybíhají z ozdobných konzol.
V presbytáři gotický sanktuář a sedilia. Kruchta
spočívá na dvou lomených obloucích, podklenuta dvěma poli křížové žebrové
klenby. Na kruchtě čtyřrejstříkové varhany od Karla Vocelky z roku 1868. Hlavní oltář menší barokní s iluzivním
mramorováním.
Vstup do areálu zděnou
branou na jihovýchodní straně hřbitova; před branou mimo areál hřbitova kamenný
kříž z roku 1885. V severovýchodní části hřbitovní zdi cosi, co připomíná
zazděnou branku, dnes však pod ze strany hřbitova úrovní terénu; předpokládá
se, že někde tímhle směrem mohla kdysi stávat fara, takže mohlo jít o přístup
od fary ke kostelu, výškový rozdíl by musel být řešen později zasypaným
schodištěm.
Kostel je obvykle datován
do poslední čtvrtiny 13. stol. Předpokládá se, že na jeho výstavbě se podílela
královská huť, působící v Písku a na Zvíkově. Později došlo k úpravám
renesančním (16. stol.) a novorománským (konec 19. stol.), tyto úpravy však
dnes nijak výrazně neprojevují. Původní pozdně renesanční hlavní oltář sv.
Václava z konce 17. stol. byl v době, kdy obec byla součástí nacistického
výcvikového prostoru, odvezen a již do kostela – údajně pro špatný technický
stav - nevrátil. Malý lustr i malý obraz svatého Václava pocházejí z kostela
sester Boromejek z Prahy-Malé Strany.
návrší s kostelem sv.
Václava (leden 2022, duben 2009)
půdorys kostela podle Antonína
Podlahy; černě zdivo středověké, šrafovaně mladší
(hrady.cz dle Podlahy)
pohled na kostel od jihu
v současné podobě (leden 2022)
pohled na kostel od západu
(leden 2022)
pohled na kostel od severu
(leden 2022)
pohled na kostel od východu
(leden 2022)
kostel začátkem 20. stol.
s novorománskou fasádou (Soupis památek historických a uměleckých
v Království Českém)
okénko v jižní stěně lodi,
snad gotická kružba částečně zazděného okna (leden 2022)
presbytář (leden 2022)
gotická okna presbytáře
s původní kružbou; vitráže z roku 1954 (leden 2022)
sakristie (leden 2022)
okénko ve východní zdi
sakristie, dnes zcela zarostlé břečťanem (duben 2009, leden 2022)
předsíň (leden 2022)
interiér počátkem 20. stol.
(Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém)
brána na jižní straně hřbitova
(duben 2009)
snad zazděná branka (?) na
severovýchodní straně hřbitova, dnes však výrazně pod úrovní terénu (leden
2022)
hřbitov (leden 2022)
několik hrobů ze hřbitova (duben
2009)
kamenný kříž z roku 1885
před kostelem; součást památkově chráněného souboru (leden 2022)
z kovového křížku před
kostelem je dnes pouze v křoví zarostlé torzo (duben 2009, leden 2022)
výhled od kostela
k východu, na Neštětickou
horu (leden 2022)
výhled od kostela k severozápadu
(leden 2022)
výhled od kostela
k jihozápadu (leden 2022)
Zajímavosti,
poznámky:
Ø
Dle archeologa Jana Víznera dochovány vnější
původní středověké omítky s typickým kvádrováním nároží. Avšak dle Podlahova „Soupisu″ (1911) „zevnějšek byl při nedávné
opravě znovu omítnut a pod římsou obloučkovým podřímsím
z malty opatřen″, dle Uměleckých památek Čech „pod padající omítkou
se objevují renesanční psaníčková sgrafita a malované rámy kolem oken″
(přičemž Umělecké památky zmiňují vnější pesudorománskou
úpravu, informace tedy zřejmě pochází ještě z doby před jejím odstraněním
?). V současné podobě jsou na vnější omítce malované rámy kolem oken,
nikoli však renesanční sgrafita. Je tedy
možné, že při odstraňování pseudorománských úprav byla odkryta a
zrekonstruována původní středověká omítka? Proč se o tom nikde jinde než
v oné rozhlasové reportáži s J. Víznerem nemluví? A proč je to
„typicky středověké kvádrování“ i na předsíni, která je dle všeho mladší?
Ø
O kostelu se lze různě dočíst i další
„zaručené″ zprávy, například, že kostel býval opevněný (vzhledem
k poloze a charakteru bych tomu i věřil, ale nikde jsem o tom neobjevil
věrohodnou informaci; jediným „důkazem″, který jsem v textech
našel, má být, že za ostěním severního
portálu jsou údajně kapsy po odsouvací závoře) či že
zde býval klášter vypálený husity (považuji buď za pověst či rovnou za nějaký
omyl).
Ø
Kostel se objevuje ve filmu režiséra F. A.
Brabce Kytice (2000). Někdy je uváděno, že se zde točil i film Kříž u potoka
(1937, režie Miloslav Jareš), jde však o omyl, tento
snímek se točil na nedalekém Chvojně.
Literatura:
- Emanuel Poche a kol.:
Umělecké památky Čech A / J (Praha 1977)
- Antonín Podlaha: Soupis památek historických a
uměleckých v Království Českém, sv. 35 – Politický okres Benešovský (Praha
1911)
Web:
- oficiální stránky obce Neveklov
- https://www.neveklov.cz/mesto/mistni-casti/chvojinek/
- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Chvojínek
- farnost Křečovice - http://www.farnostkrecovice.cz/static21/chvojinek-historie
- památkový katalog - https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vaclava-2149034
- Český rozhlas; Česko – země neznámá - https://region.rozhlas.cz/rane-goticky-kostel-sv-vaclava-na-chvojinku-je-krasnou-ukazkou-venkovske-7710201
- hrady.cz - https://www.hrady.cz/kostel-sv-vaclava
- cestuj Českem - https://cestujceskem.cz/mista/kostel-sv-vaclava-chvojinek/
- filmová místa - https://www.filmovamista.cz/lokalita/zaber?id=2810-kostel-sv--Vaclava--Chvojinek
- varhany a varhanáři - http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=1300
- Druidova mystéria - http://druidova-mysteria.cz/MISTA_SILY/CHVOJINEK_NHORA/CHVOJINEK.htm
další
místa v okolí (mapa) / Podblanicko / rejstříky
leden 2022