NEŠTĚTICKÁ HORA

k.ú. Neštětice (Benešovská pahorkatina / Benešovsko)

Výrazný zalesněný vrch (534 m n. m.) mezi Benešovem a Neveklovem; nejvyšší vrch v této části Benešovské pahorkatiny. Má tvar protáhlého hřebenu ve směru zhruba západ – východ, v západní části až charakteru kozího hřbetu. Na severozápadě je vrch ohraničen údolím Černíkovického potoka, na jihovýchodě až východě údolím potoka Roháč, na jihozápadní straně je sedlem, v němž stojí bývalý zájezdní hostinec Roháč, spojen s návršími Budákův kopec a Chlova. Na vrcholu chátrající betonová rozhledna.  Na východním až severovýchodním úbočí vrchu stopy po těžbě pyritu (především haldy a propadliny);  na severovýchodním úbočí, cca 400 m od rozhledny by se měla nacházet pověstmi opředená cca 8 m hluboká štola Kubova jáma (oficiálně označovaná jako Neštětická štola I; nenalezena).

V minulosti bylo temeno hory holé a na vrcholu stával z dálky viditelný kříž. Dnes většina hory porostlá smíšeným lesním porostem, pouze níže na úbočí pole a louky.

E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image068.jpg

Neštětická hora od jihu (leden 2022)

E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image066.jpg

Neštětická hora od východu (duben 2009)

E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image050.jpg

Neštětická hora od západu; v popředí zástavba osady Chvojínek (duben 2009)

E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image048.jpg

cesta na vrchol od jihovýchodu; na hraně náznak jakéhosi valu, což ale klidně může být pozůstatek nějaké staré cesty (leden 2022)

E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image004.jpg

lesní cesta na vrchol; vybudována roku 2009, údajně pro lepší přístupnost techniky kvůli rekonstrukci rozhledny (leden 2022)

E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image008.jpg E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image026.jpg

na temeni hory (leden 2022)

E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image062.jpg 

terén v bezprostředním sousedství rozhledny (duben 2009, leden 2022)

rozhledna

Železobetonová 16 m vysoká věž na podkovovitém půdorysu. Ve výši zhruba 12 m se nachází na západní straně vyhlídková terasa, na stranách ostatních obepíná věž vyhlídkový ochoz. Rozhledna neudržovaná, v havarijním stavu (vyhlídkový ochoz, kde kdysi bývala parapetní zídka, dnes zabezpečen pouze provizorně instalovaným pletivem). Výhledy omezené, neb věž přerostlá okolními stromy; toho času dočasně díky mlazinám severně od vrcholu výhledy do dolního Posázaví, severozápadním směrem až na nejvýchodnější výběžky Brd (Hřebenů) a část pražské aglomerace.

Dřevěná rozhledna zde plánována již počátkem 20. stol., avšak ze stavby nakonec sešlo. Současná věž byla postavena roku 1927 jako památník 300 výročí tzv. bitvy na Neštětické hoře (viz poznámky).

E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image058.jpg E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image052.jpg E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image010.jpg

rozhledna na Neštětické hoře (duben 2009, leden 2022)

 E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image044.jpg

pamětní deska na rozhledně (leden 2022)

E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image036.jpg E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image038.jpg E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image016.jpg

schody na rozhlednu (leden 2022)

E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image018.jpg E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image030.jpg

vyhlídková terasa a vyhlídkový ochoz (leden 2022)

E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image032.jpg

výhled z rozhledny k severu (leden 2022)

E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image056.jpg

výhled z rozhledny k severovýchodu; výrazný kopec vlevo je Vlková, aglomerace před ní Týnec nad Sázavou (duben 2009)

E:\místopis web\foto Neštětice_soubory\image020.jpg

detail výhledu k severozápadu, na nejvýchodnější část Hřebenů s vysílačem Cukrák a část zástavby Prahy (leden 2022)

výhled z rozhledny k jihu je zcela přerostlý stromy (leden 2022)

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Neštětická hora je v řadě pověstí spojována se zlatem. Kdesi na úbočí hory se prý nacházela studánka, při níž rostlo křoví s větvemi z ryzího zlata, ze kterého pletl místní pasáček košíky. Slepice ze statků z Chvojínku, které se pásly na Neštětické hoře, měly často v žaludku zlaté předměty. V zemi zde má být zakopaný ohromný zlatý kůň; Neštětická hora ukrývá jako hlavu, zatímco jeho ohonem je nedaleký Chlum. Navzdory tomu však, když se zde sedlák Kuba z Neštětic snažil najít zlatou žílu, úspěch neměl. Našel sice po dlouhé námaze slabé stopy po drahém kovu, jimi navnaděn marnému hledání zlata obětoval celý statek a nakonec v jámě, dnes zvané Kubova, sám zahynul.

Ø        Ke střetu mezi vzbouřenými sedláky a oddíly zemské hotovosti, někdy nazývanému „bitva na Neštětické hoře″, mělo dojít začátkem září 1627. Obvykle je popisován jako závěr selského povstání proti utiskovateli místních sedláků Pavlu Michnovi z Vacínova, vedené Adamem Hodějovským a Matoušem Ulickým, kde bylo povstání krvavě potlačeno. Situace je však poněkud komplikovanější. Šlo o součást rozsáhlejších selských bouří, vyvolaných krom útisku ze strany nové pobělohorské vrchnosti i složitou válečnou situací, kdy byly vojsky všech stran opakovaně plundrovány selské majetky, a zákazem protestantského vyznání v zemi v květnu 1627. Vzbouřenci se rekrutovali především z Kouřimského a Čáslavského kaje, rozhodně tedy nešlo pouze o lokální povstání proti Pavlu Michnovi. Některé zdroje sice uvádějí na Podblanicku samostatné lokální ohnisko vzpoury, ovšem, jak poznamenává benešovský archivář Jiří Tywoniak, „tyto informace nejsou podepřeny dosti určitě prameny jinými, takže je nutno brát je s rezervou″. Každopádně, na majetky neblaze proslulého Michny se vzbouřenci posléze vrhli; vydrancovali například Vlašim a táhli na Konopiště. Byla proti nim proto vyslána zemská hotovost pod vedením Pavla Michny z Vacínova a Sezimi z Vrtby. Vzbouřenci údajně před vojskem ustoupili na Neštětickou horu, kde došlo k závěrečnému střetu. Zatímco podle wikipedie „výsledek střetnutí je považován za největší bojovou operaci v rámci tehdejšího selského povstání a zároveň nejdrastičtější zásah proti regionálnímu lidovému povstání v historii českých zemí″ (bez uvedení zdroje), mnohé popisy událostí roku 1627 Neštětickou horu vůbec neuvádějí či dokonce tvrdí, že vzbouřenci před blížícími se oddíly zemské hotovosti rozprchli (Jiří Tywoniak). Jisto je, že střet na Neštětické hoře opakovaně (dosti podobnými slovy) zmiňují různé historické práce 2. poloviny 19. století, ale z jakého pramenu vycházejí se mi zjistit nepodařilo, Stejně jako přesné datum této „bitvy“ či nějaká konkrétní jména vzbouřených sedláků (Všichni zde padli? Nebyly žádné exemplární popravy?). Protestantský kněz Matouš Ulický byl sice za podněcování selské rebelie popraven, přesto jeho přímé angažmá v povstání někteří historikové popírají (a pokud by šlo o lokální Podblanickou záležitost, neměl by s ní nejspíše co do činění, neboť jeho působištěm bylo Čáslavsko). Role exulanta Adama HodějovskéhoHodějova je taktéž nejistá. Vzhledem k tomu, že četné majetky na Benešovsku držené Pavlem Michnou z Vacínova patřily před konfiskacemi jemu a jeho příbuzným, měl by určitě dobré důvody stát v čele povstání proti tomuto muži, avšak není zcela jisté, zda byl tou dobou vůbec v Čechách; například podle Ottova slovníku naučného se vrátil do Čech s dánskou armádou až o rok později. Rozhodně na Neštětické hoře nepadl, jak tvrdila starší literatura, neboť zemřel až roku 1640. Celá situace na mě dělá dojem, že „bitva na Neštětické hoře″ je až konstruktem národního obrození a pokud se zde nějaký střet skutečně udál, šlo spíše o epizodní záležitost, uchovanou pouze v místní tradici a až později písemně zaznamenanou a náležitě přibarvenou. Je sice zaznamenána i „místní tradice“, že na Neštětické hoře jsou valy vybudované tu právě ke své obraně vzbouřenými sedláky, ale je otázka, zda tato „tradice“ nevznikla také až následně.

Ø        Podle některých zpráv sloužila rozhledna dočasně (v 60. letech?) též jako vojenská pozorovatelna. Tuto informaci se mi zatím nepodařilo z nějakého věrohodného zdroje ověřit.

Ø        Již minimálně od roku 2006 se objevují zprávy, že se uvažuje o rekonstrukci rozhledny, případně i o jejím navýšení dřevěnou nástavbou nad koruny stromů, rozhledna však nadále chátrá. Důvodem jsou možná komplikované majetkoprávní vztahy – rozhledna jako stavba není vůbec zapsaná v katastru nemovitostí (roku 2017 ji údajně prohlásilo město Neveklov coby „opuštěný majetek″ za své vlastnictví), pozemek pod ní má 19 spoluvlastníků, veskrze fyzických osob, přičemž maximální podíl je 1/7; město Neveklov drží 4/63.

Literatura:

-     Jan Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska (Liberec 1999)

-     Josef J. Kořán, Antonín Rezek: Česko-Moravská kronika, kniha pátá (Praha 1891)

-     Jan Tykač: Kubova jáma a Zlatý kůň – ad Český lid XXX (Praha 1930) – viz též https://www.nulk.cz/ek-obsah/ceskylid/html/knihy/ceskylid30/texty/0113-0226.htm

Web:

-     wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Neštětická_hora

-     oficiální stránky města Neveklovhttps://www.neveklov.cz/turista/pamatky/pamatky-v-okoli-neveklova/rozhledna-na-nesteticke-hore-79cs.html

-     rozhledny - https://rozhledny.webzdarma.cz/nesteticka.htm

-     rozhledny - http://rozhledny.kohl.cz/rozhledna-nesteticka-hora-u-neveklova

-     středověk.com - https://www.stredovek.com/list_photo.php?category=rozhledny&object=Nesteticka%20rozhledna

-     hrady.cz - https://www.hrady.cz/rozhledna-nesteticka-hora

-     iDNES - https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/rozhledna-nesteticka-hora.A130610_142102_po-cesku_hig

-     log Michla Kupsy - https://www.michalkupsa.cz/blog/zapomenuta-rozhledna-na-nesteticke-hore-68.html

-     Druidova mystéria - http://druidova-mysteria.cz/MISTA_SILY/CHVOJINEK_NHORA/CHVOJINEK.htm

-     Geocaching - https://www.geocaching.com/geocache/GC22957_kubova-jama

-     Posázaví; povstání 1627 - http://tourist.posazavi.com/cz/Memory.aspx?MemoryId=7608

další místa v okolí (mapa) / Podblanicko / rejstříky

 leden 2022