HRADEC

k.ú. Dobříš (Brdská vrchovina / Dobříšsko)

Úzký skalnatý zalesněný hřeben (kambrické slepence), vybíhající ze Stožce k jihozápadu. Na západním konci hřebene prehistorické hradiště. Na strmých suťových jihovýchodních svazích velmi dobře zachovalé přes 150 let staré pralesovité porosty, převážně bučiny (ojediněle stromy staré přes 250 let), též však javorobučiny, místy reliktní bory a ve vrcholových partiích teplomilné křoviny a jeřábem mukem (přírodní rezervace, vyhlášená 1989, zahrnuje kromě srázů i celou plochu hradiště a táhne se k severovýchodu až téměř k rozcestí Stožec). Nejvyšší bod hřebene (629 m n.m.) se nachází cca půl kilometru východně od hradiště.

         

hradiště (nemovitá kulturní památka)

Stopy hradiště na nejzápadnější části hřebene (628 m n.m.), rozšířeném do jakési nepravidelně okrouhlé plošiny - ve velmi strategické poloze, poskytující teoreticky (v odlesněné podobě) velmi dobré výhledy jak do Hostomické kotliny, tak na Dobříšsko a střední Povltaví. Stopy valů, které měly hradiště chránit na západní, severní i severovýchodní stranu (na východní straně v nejužším místě hřebene uváděny dokonce tři souběžné valy - mezi prvním a druhým příkop, mezi druhým a třetím, vzdálenými od sebe 27 m, obdélný prostor o velikosti 0,07 ha, opevněný též od severu, nazývaný Zahrádka), nepříliš patrné, zřejmě nejvýraznější na západní straně. Val neobepíná těsně náhorní plošinu (akropoli), ale na západní a severní straně jde níže svahem, takže uzavírá plochu o celkové výměře 1,7 ha (cca 220 x 90 m) Na jižní straně chráněno skalním hřebínkem, z něhož částečný výhled na Dobříš, na jihovýchodě strmými srázy. Na akropoli hradiště prohlubeň, nazývaná „U studně“ (její skutečná funkce není známa). Poblíž dvě kamenné mohyly (novodobé), dříve (ještě kolem roku 2000) i dřevěný kříž.

Na hradišti dosud neprobíhaly archeologické výzkumy, předpokládá se jeho existence v pozdní době bronzové či v době halštatské (halštatsko-laténské). Nelze vyloučit osídlení i v ranném středověku. Ve 2. pol. 19. stol. byly kamenné valy roztloukány na štěrk.

Přístup lesní úvozovou cestou, odbočující ze silnice v sedle pod Hradcem.

        

Sedlo pod Hradcem

Jeden z nejdůležitějších přechodů Hřebenů - prochází jím silnice z Dobříše do Hostomic. V sedle na stromě Svatý obrázek, vedle jakési železobetonové torzo, údajně křížek.

 

Zajímavosti:

Ø        Řada pověstí o pokladech (dle jedné ho hlídá bělovlasý kmet, duch starého hradu).

Ø        Dle jiné pověsti sídlil za dob knížete Václava na Hradci jeden ze tří bratrů obrů (další na Dvorcích a na jakémsi Holém vrchu).

Literatura:

-          Jan Čáka: Toulání po Brdech (Praha 1986)

-          Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách (Praha 2003)

-          Karel Sklanář a kol: Archeologické památky - průvodce (Opava 1994)

-          Jan Němec a kol.: Chráněná území ČR 1 - Střední Čechy (Praha 1996)

-          kol.: Okolí Prahy, západ - Turistický průvodce ČSFR 38 (Praha 1990)

Web:

-           Hrady.cz

-           Archeologické památky Příbramska

-           Brdy.info

-           Brdy

-           Blog Petra Šnajdra

-           Netopejrovy stránky

-           Wikipedie

-           Prostor

Okolí: Charvát / Stožec / Židův palouk / Dobříš / Kuchyňka / Studený vrch / Loužek / Jelení Palouky

Podbrdsko / rejstříky

duben 2008