ÚPOR
k.ú. Úpor, dříve Vrbno
(Středolabská tabule / Neratovicko)
Prostor mezi Vltavou a
Labem těsně před jejich soutokem. Kdysi ostrov,
na jihu ohraničený tzv. Úporskou strouhou, pozůstatkem jednoho z dávných
ramen propojujících obě řeky (ještě v 1. pol. 19. stol. na mapách území
nazýváno Aupor Insel, třebaže tehdy již nejzápadnější část Úporské strouhy neexistovala
a charakter ostrova tedy nemělo). V jižní části uprostřed polí zříceniny
dvora Úpor, v severní části a při březích obou řek rozlehlé lužní lesy.
Situace při Labi výrazně změněna v letech 1908-11, kdy proběhla regulace
řeky; od té doby zasahuje do Úporu i katastrální území Kly, neboť katastrální
hranice stále kopírují původní tok řeky; v terénu až na malé výjimky není
původní tok Labe patrný, stále funkční je však cesta, která kdysi vedla po jeho
břehu jižně od Úporské hájovny.
břeh Labe;
na prvním snímku v pozadí Mělník
dnes
pustý domek zvaný Maják na břehu Labe
dvůr č.p. 70
Zříceniny rozlehlého
obdélného panského dvora (cca 100 x
Původně zde údajně
knížecí dvůr. Ten zničen povodněmi roku 1784, následně vystavěny současné
barokní objekty na uměle vyvýšené terase. Ještě počátkem 21. stol. byl dvůr
částečně využíván. V roce 2002 postižen opakovaně katastrofálními povodněmi,
a od té doby chátrá.
areál
dvora od severovýchodu
dvůr od
jihu
jihozápadní
křídlo
interiér
přízemí střední části jihozápadního křídla
jihovýchodní
křídlo
nejpobořenější
severovýchodní křídlo
bývalá
stodola na severozápadní straně
zbytky
ohradní zdi dvora – severní nároží
lužní les
Les na Úporu patří
k nejcennějším lužním porostům v Polabí. Jádro porostu leží severně
od dvora, v klínu před soutokem řek. Úzkými pásy poté vybíhá podél břehů
obou řek k jihu. Severní část tvoří tzv. vrbotopolový (měkký) luh,
v jihovýchodní části při Labi se nalézá i tvrdý luh (jilmová doubrava)
s mnoha nádhernými jedinci dubů. Četná slepá ramena, vzniklá jak
přirozenou dynamikou řek, tak regulací Labe počátkem 20. stol., dnes vesměs zazemněná,
v podobě pouze terénních nerovností bez stálé vodní hladiny. Tůní je
v prostoru Úporu minimum.
Nejznámější je Úpor
masivním výskytem sněženky podsněžník, která v některých částech (např.
v okolí hájovny či v nejsevernější části při lesní cestě na soutok)
tvoří souvislé porosty. Další vzácnou rostlinou zde se vyskytující je starček
poříční. Zejména při Vltavě zbytky populace dnes již poměrně vzácného topolu
černého. Hojně se zde vyskytuje roháč obecný, zaznamenán byl i výskyt tesaříka
obrovského. V periodických tůních se objevují vzácní korýši listonoh jarní
a žábronožka sněžní. Pravidelně zde hnízdí několik párů luňáka červeného,
v posledních letech bylo zaznamenáno i hnízdění luňáka hnědého a orla
mořského.
V některých částech
porostu výsadby nepůvodních dřevin – kromě hybridních topolů, ohrožujících
původní populace topolu černého, zejména ořešáky (např. severně od hájovny) či
platany.
Roku 1957 byl Úpor
vyhlášen přírodní rezervací (
souvislé
porosty sněženky podsněžník v severní části lesa
jeden
z platanů v severní části území
zátiší
s padlým kmenem
tvrdý
luh v jihovýchodní části území – zde jsou sněženky spíše jen
v ojedinělých trsech
jeden
z mohutných dubů na okraji lesního porostu v jihovýchodní části území
hájovna č.p. 71
Drobné stavení na okraji
lesa, při cestě od Úporského dvora k bývalému přívozu Hadík
přes Labe. Hájovna vznikla zřejmě až někdy počátkem 20. stol., protože ještě na
mapách z 2. pol. 19. stol. není značená. Dnes pustá.
hájovna
na
tomhle detailu je vidět, že v době založení, kdy patřil pod Vrbno, měl
objekt „Knížecího hájemství Oupor″ číslo 66
aluviální
louky v okolí hájovny – součást přírodní rezervace
soutok
Nejsevernější hrot Úporu
tvoří soutok největších českých řek – Labe a Vltavy (
Přístup na soutok je po
cestě od Úporského dvora kolem bývalé hájovny k pozůstatkům jezu Hadík a pak lesní cestou či po břehu Labe na sever.
S ohledem na hnízdění vzácných druhů dravců (viz výše) respektujte prosím
v maximální možné míře klidový režim tohoto území a nevstupujte zbytečně
do západnějších částí rezervace.
soutok
Vltavy (vlevo) a Labe (vpravo), v pozadí Mělník
situace
soutoku Vltavy a Labe podle 1. vojenského mapování z 2. pol. 18. stol.
(byť lze vzhledem ke způsobu vytváření této mapy předpokládat, že míra
nepřesnosti je přímo úměrná nepřehlednosti terénu a tedy se od skutečnosti může
poněkud lišit); vlevo nahoře Hořín, vpravo dole přívoz Hadík
(oldmaps.geolab.cz)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Někteří záhadologové a esoterici považují Úpor
(především tedy místo na soutoku řek) za posvátné místo (obětiště) starých
Slovanů. Pro toto tvrzení neexistují žádné důkazy, krom nesporné magičnosti
daného místa. Je však nutné vzít v úvahu, že v té době netvořil
soutok jasný bod, ale spíše nekonečnou plochu močálů a říčních ramen.
Ø
K Úporu se váže pověst o prastarém Oldřichově
dubu, který zde údajně stál ještě v 19. stol. Pod ním měli Vršovci
zajmout, svázat a ponižovat knížete Oldřicha. Jako zázrakem však byl zachráněn
sluhou, který ho zde objevil a přivolal pomoc.
Ø
V kalužích polních cest severně a severovýchodně od
dvora byla opakovaně zjištěna bohatá populace vzácného korýše žábronožky letní.
Literatura:
-
Jan Němec a
kol.: Chráněná území ČR 1 - Střední Čechy (Praha 1996)
-
Petr
Karlík: Plán péče o přírodní památku Úpor-Černínovsko (2011) – viz http://www.kr-stredocesky.cz/NR/rdonlyres/8A9540CD-A21A-4078-ABCB-37F8D4CFA440/0/UporCerninovsko_plan_pece_defin.pdf
-
Václav
Vokolek: Neznámé Čechy - Posvátná místa Středních Čech II (Praha 2010)
Web:
-
wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Úpor_(přírodní_rezervace)
-
botany.cz - http://botany.cz/cs/upor/
-
chráněná území - http://chranene-uzemi.sije.cz/upor/
-
geocaching - http://www.geocaching.com/geocache/GC2YEQ3_velkostatek-upor
-
Středočeská vědecká knihovna v Kladně - http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0214747-Hospodarsky-dvur-upor/
další
místa v okolí (mapa) / Podřipsko / rejstříky
březen 2014