KVÍLICE

k.ú. Kvílice (Dolnooharská tabule / Slánsko)

Ves na terase nad levým břehem Bakovského potoka (270 m n. m.). V nejvyšším místě na severním okraji vsi fara a hřbitov s kostelem a zvonicí, ve východní části vsi škola, na západním konci mlýn.

Nejstarší zmínka o vsi z roku 1352. Po Bílé hoře je získali Martinicové a připojili k panství Slaný.

Končí zde naučná stezka Podhradím Bílé skály a začíná naučná stezka Putování okolím Třebíze.

č.p. 38 ve východní části vsi – stará škola, dnes obecní úřad

kříž před č.p. 11

další dva statky v centru vsi - č.p. 10 a č.p. 18

dvě dřevěné sochy v centru obce - rytíř ve zbroji a bába Kuklice s pěti pejsky v nůši, vztahující se k pověsti o vzniku jména rytířů Pětipeských (která se však týká nedalekých Neprobylic, nikoli Kvílic)

areál hřbitova s kostelem sv. Víta a zvonicí (nemovitá kulturní památka)

Novorománský kostel sv. Víta uprostřed hřbitova na návrší na severním okraji obce. V severozápadním rohu hřbitova pozdně středověká šestiboká vzpěradlová zvonice na kamenné podezdívce s otevřeným zvonovým patrem.

První zmínka o kvílickém kostelu – tehdy již farním – je z roku 1352. Dle dochovaných zpráv byl kostel v románskogotickém slohu, snad na základech ještě staršího. Roku 1884 po zásahu blesku vyhořel a byl zbořen. Nový byl na jeho místě postaven v letech 1886-87 dle plánu Rudolfa Štecha. Barevná figurální okna jsou z roku 1907.

Zvonice – údajně nejstarší v regionu – pochází pravděpodobně ze 16. stol., upravována byla roku 1633. Z původních tří zvonů zachován na zvonici zvon z roku 1613 od Františka Senomatského ze Šternstatu; zvon nechal ulít Odolen Pětipeský. Zbývající dva zvony byly rekvírovány za 1. sv. války.

areál zvonice, kostela a fary od západu

kostel sv. Víta

západní průčelí kostela

zvonice

jižní hřbitovní brána

hroby kvílických farářů při jižní zdi kostela

hrobka rodiny Cífkovy z třebízského statku č.p. 1; v pozadí zvonice

ještě několik obrázků ze hřbitova

fara č.p. 1

Honosná vila na výšině nad vsí, při jižním okraji hřbitova. Postavena byla v letech 1882-83 dle projektu Achilla Wolfa. V současné době využívána Archeologickým ústavem Akademie věd.

fara

socha sv. Víta od J. Mandra a erb Martiniců na nároží fary

kamenný špýchárek ve farské zahradě – nejstarší dochovaná hospodářská stavba ve vsi

mlýn č.p. 15

Areál mlýna na západním okraji vsi, na levostranném náhonu Bakovského potoka. Náhon dosud v terénu zachován, avšak zarostlý a nefunkční. Na nádvoří mlýna pozoruhodná studna – holubník (nepřístupné).

areál mlýna na mapě z roku 1841 (archivnimapy.cuzk.cz) a na současném leteckém snímku (www.mapy.cz)

mlýn

vjezdová brána mlýna

kryt studny se sochou sv. Jana Nepomuckého a holubníkem – nemovitá kulturní památka

boží muka

Torzo božích muk se nachází v křoví na východním konci vsi, proti domu č.p. 34. Původně byla přes dva metry vysoká, s křížem na vrcholu. Dle legendy stojí na místě pohanské modly. Zničeny byly ve 2. pol. 20. stol. Boží muka včetně legendy o pohanské modle se objevují v povídce Václava Beneše Třebízského Tryzna Bělohorská.

torzo božích muk; horní část není původní součástí božích muk, jde o část pomníku z hrobu

část původních božích muk, využívaná dnes jako lavička

Zajímavosti, poznámky:

Ø Kvílice ležely na prastaré cestě z Prahy do Saska. Cesta přicházela od Slaného zřejmě přes hřeben jižně od vsi a z centra stoupala kolem kostela do Třebíze. Používaná byla až do poloviny 18. stol., kdy byla nahrazena novou císařskou silnicí, vybudovanou východně od vsi, po okraji Kutrovic.

Ø Podle Karla Kučy, autora encyklopedie zvonic, patří kvílická zvonice k ojedinělým stavbám v celoevropském kontextu.

Ø Německy byla ves někdy označována i jako Drey Gloken, tedy Tři zvony; jméno zjevně souviselo se zdejší zvonicí.

Ø K dochovanému zvonu se váže pověst, že ho nechal Odolen Pětipeský odlít – poté, co skončil s alchymií – ze zbytků substancí, ze kterých se předtím snažil vyrobit zlato. Traduje se, že zvon na památku toho dodnes zvoní „pě-ti-pej-sek-pě-ti-pej-sek”, proto se mu říká Pětipejsek.

Ø Místní školu navštěvoval Václav Beneš Třebízský. jeho rodiče jsou pochováni na zdejším hřbitově.

Literatura:

- Karel Kuča: České, Moravské a Slezské zvonice (Praha 1995)

- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)

- Ferdinand Velc: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém 20; Politický okres Slanský (Praha 1904) – viz též http://depositum.cz/knihovny/pamatky/index.php?txgame:typ=2&txgame:id=252&dle=rocnik

Web:

- oficiální stránky obce - http://www.kvilice.cz

- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kvílice

- Eldar - http://eldar.cz/archeoas/lokality/kvilice.html

další místa v okolí (mapa) / Podřipsko / rejstříky

prosinec 2013