TŘEBÍZ (Weissthurm)
k.ú. Třebíz (Dolnooharská tabule
/ Slánsko)
Ves při silnici z Prahy do Loun (
Třebíz je pravděpodobně
raně středověkého původu. Prvně připomínán je roku 1318, kdy byl rozdělen mezi
několik vzájemně zřejmě příbuzných drobných šlechticů. Roku 1415 zde uváděna
tvrz. Od roku 1541 je Třebíz majetkem svatovítská kapitula - ve 2. pol. 17.
stol. přenesena správa panství do Klobouk, roku 1706 připojena k panství
Vraný. V 60. letech 20. stol. byl Třebíz středočeským konzervátorem architektem
Ladislavem Štěpánkem a lidmi kolem slánskému muzea v čele s tehdejší
ředitelkou Boženou Frankovou vzhledem k zachovalosti typické rozlehlé
návsi a široké škále různých typů tradičních stavení (a v neposlední řadě
i dobré přístupnosti při hlavní silnici) vytipován jako vhodné místo ke zřízení
„skanzenu″ pro oblast Slánska. Následovala rozsáhlá rekonstrukce
vybraných objektů, z nichž některé v té době již připomínaly spíše
zříceniny, a v roce 1975 bylo Národopisné muzeum Slánska (tradiční
označení „skanzen” není přesné, neboť v naprosté většině jde o originální
objekty na svých původních místech) otevřeno. Součástí muzea se staly kromě již
dříve veřejnosti zpřístupněného rodného domku Václava Beneše Třebízského Cífkův
statek, vesnický obchod, vejminek a ševcovna; Šubrtův statek využívá muzeum
jako technické zázemí. V širším slova smyslu je součástí muzea celá
vesnice s řadou zajímavých drobnějších architektonických prvků. Roku 1995
prohlášena Třebíz vesnickou památkovou rezervací.
Se zajímavostmi obce
seznamují čtyři informační panely naučné stezky
Putování okolím Třebíze.
Třebíz na katatsrální mapě
z roku 1841 (archivnimapy.cuzk.cz); je zde patrné, že zástavba drobných
domků, uzavírající náves na jižní straně, je druhotná – náves byla zřejmě
původně ještě mnohem větší, více méně čtvercová a na jihu ji nejspíš uzavíral
areál dnes zaniklé tvrze (viz poznámky)
plánek nejzajímavějších objektů
Třebíze (z infotabule): 1 – Cífkův statek; 2 – rodný domek Václava Beneše
Třebízského; 3 – expozice vesnického obchodu; 4 – kaplička s kašnou; 5 –
kaple s. Martina; 6 – pomník Václava Beneše
Třebízského; 7 – Šubrtův statek; 8 – zvonička; 9 – výměnkářská chalupa; 10
– skalní sklepy; 11 - ševcovna
rybníček ve východní části
návsi; v pozadí Šubrtův a Cífkův statek
dřevěná zvonička uprostřed návsi,
postavená údajně proto, že v kostele se nesmělo zvonit zemřelému, pokud
nebyl katolík; někdy je uváděn rok jejího vzniku 1932, jindy 1947, každopádně
zvon je datovaný 1947
„Obchod ve zbožím smíšeném”
v původním výměnku statku č.p. 4 –
expozice představující vesnický krámek, přenesený sem však ze Stehlčevse, nejde
o původní využití objektu
č.p. 63 v jihozápadní části
vsi - výměnek k č.p. 11, jedna z expozic Národopisného muzea
(nemovitá kulturní památka)
č.p. 32 v jihozápadní části
vsi; výměnek ke statku č.p. 12 (nemovitá kulturní památka)
pomník padlým v jihozápadní
části vsi
Cífkův statek
č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)
Honosný statek
s barokním štítem a klenutou vjezdovou branou na východním konci severní
strany návsi. Dvůr uzavřen chlévy, kolnou, maštalí a stodolou; ve stodole
dochováno středověké zdivo, pozdně gotický portál a renesanční ostění okénka v
patře. Uprostřed dvora pozoruhodný holubník na zděném záchodku (kopie ze statku
z Lenešic).
Nejcennější z třebízských
statků. Jádro usedlosti pochází z konce 16. stol., současná podoba průčelí je
výsledkem přestavby v 18. stol. Statek býval rychtou, ve 2. pol. 18.
stol. získal i právo šenku, k čemuž byla upravena obytná místnost
v přední části domu. V držení rodu Cífků byl více jak 300 let
(1614-1916). Na přelomu 60. a 70. let 20. stol. zachráněn fakticky
z trosek, na něž byl již vydán demoliční výměr. Dnes zde hlavní expozice
Národopisného muzea Třebíz - několik místností stylově zařízených, v dalších
klasické muzejní expozice.
návesní strana statku
Šubrtův statek
č.p. 2 (nemovitá kulturní památka)
Klasicistně upravený
statek s obytným stavením ze začátku 19. stol. v na severní straně
návsi, sloužící dnes jako technické zázemí Národopisného muzea, kde je mimo jiné
i pokladna.
západní budova statku č.p. 2
„Benešovna” č.p. 19 (nemovitá kulturní
památka)
Drobnější domek
s výrazným rizalitem uprostřed jižní strany návsi. Pochází nejpozději
z konce 18. stol. Zde se 27. února 1849 narodil jako syn krejčího spisovatel
Václav Beneš, později zvaný podle místa narození Třebízský, což připomíná
pamětní deska na průčelí. Základ pamětní expozice zde otevřen (přičiněním
Jindřicha Šimona Baara, toho času faráře v nedalekých Kloboukách) již roku
1904. Dnes součást Národopisného muzea, představující kromě samotného
spisovatele i dílnu vesnického krejčího.
domek č.p. 19
pamětní deska Václava Beneše
Třebízského od lounského sochaře Hromady z roku 1885
kaple sv. Martina
(nemovitá kulturní památka)
Drobný jednolodní barokní
kostelík v západní části návsi, vysvěcený roku 1754.
kaple od jihozápadu a od
severovýchodu
kaplička
Nejsvětější Trojice (nemovitá kulturní památka)
Barokní výklenková
kaplička v jihovýchodní části návsi, k jejíž zadní části je
přistavěna kašna. Kaplička údajně z poloviny 18. stol. Do kašny svedena
voda z pramene pod Skalou.
kaple
kašna
Zajímavosti,
poznámky:
Ø
Tvrz stávala
pravděpodobně jižně od návsi, kde ještě Soupis památek historických z roku
1904 uvádí asi metr vysoké zbytky opukových zdí. Soupis lokalizuje tyto zbytky
na „pískovcovou skálu v zahradě statku č. 21, kde nyní sušárna“,
v zahradě současného č.p. 21 však není žádná skála. Server hrady.cz
lokalizuje tvrz na skálu s altánkem nad dnešním amfiteátrem,
což je sice pozemek náležející k sousednímu č.p. 22, ale vzhledem
k okolnostem se zdá býti tato lokalizace možná; obě zahrady totiž zjevně
dříve tvořily jeden pozemek. Encyklopedie českých tvrzí lokalitu vůbec
nezmiňuje.
Ø
Podle tradice, zachycené v Sommerově
topografii z 1. pol. 19. stol., sloužila zdejší tvrz jako vězení jeptišek z nedalekého Panenského Týnce, které porušily
řeholní řády.
Ø
Věž tvrze se světlé opuky dala zřejmě vsi i její
německé jméno Weissthurm (Bílá věž).
České jméno je odvozováno buď od osobního jména Třebid (Třebidův dvůr), nebo od
slova třebiti, tedy káceti les.
Ø
Důležitá dálková komunikace z Prahy do Lipska vedla - jak dokládá mimo jiné
Müllerova mapa Čech z roku 1720 - původně z Kvílic
přes Třebíz do Hořešoviček, přičemž se vyhýbala Hořešovicím. Jelikož
ze severozápadním rohu třebízské návsi, jak by člověk v tomto případě
očekával, dle starých map nikdy žádná komunikace nevedla, lze předpokládat, že
kdysi tato cesta procházela po dnes zastavěném jižním okraji návsi,
bezprostředně pod tvrzí; tato teorie má však jednu vadu - z jihozápadního
rohu návsi si lze cestu na Hořešovičky, vyhýbající se přitom Hořešovicím, jen
velice obtížně představit. Nová císařská silnice, budovaná v letech
1752-62, byla již vedena mimo náves, po severním záhumenní vsi; možná i proto
se třebízská náves zachovala v tak neporušené podobě. (Dnes vede silniční
obchvat ještě o něco severněji.)
výřez
z Müllerovy mapy Čech (oldmaps.geolab.cz)
Ø
Třebízští obyvatelé včetně např. rodičů Václava
Beneše Třebízského či rodu Cífků jsou pohřbeni na kvílickém
hřbitově.
Ø
Jediným přeneseným
objektem v celém „skanzenu” je hrázděná stodola z Telců
v zahradě č.p. 10; vzhledem k restituci statku je však – spolu
s kopií sušárny ovoce ze Srbče hlouběji v téže zahradě -
v současné době veřejnosti nepřístupná.
Literatura:
- Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984)
- Ferdinand Velc: Soupis památek historických a
uměleckých v Království Českém 20; Politický okres Slanský (Praha 1904) –
viz též http://depositum.cz/knihovny/pamatky/index.php?txgame:typ=2&txgame:id=252&dle=rocnik
- Josef Vařeka, Václav Frolec: Lidová architektura
(Praha 2007)
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 4 - T/Ž
(Praha 1982)
Web:
- oficiální stránky obce – http://www.trebiz.cz
- Národopisné muzeum Slánska – http://www.muzeumtrebiz.cz
- vesnicopis - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10316515252-vesnicopis/412236100231003-trebiz/
- wikipedie – http://cs.wikipedia.org/wiki/Třebíz
- toulavá kamera - http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?id=2566
- muzea v přírodě Středočeského kraje - http://www.skanzeny.eu/?ID=176
- naučná stezka - http://foto.trebiz.cz/index.php?folder=/RUZNE/Naucna_stezka/
- hrady.cz, kaple - http://www.hrady.cz/index.php?OID=8844
- hrady.cz, tvrz - http://www.hrady.cz/index.php?OID=8845
- sluneční hodiny, kostel – http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=20828
- sluneční hodiny, Cífkův statek – http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=21059
- sluneční hodiny č.p. 26 - http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=22053
další
místa v okolí (mapa) / Podřipsko / rejstříky
květen 2013