PODOLANKA
k.ú. Podolanka, dříve Cvrčovice
(Středolabská tabule / Brandýsko)
Dnešní aglomerace, vystupující pod jménem
Podolanka, zahrnuje dvě historické osady - kromě Podolanky i sousední, původně
mnohem větší Kostomlátky (a po správní stránce i
třetí – nedaleké Cvrčovice). Vlastní Podolanka byl
původně zřejmě jen výsadní hostinec při přechodu prastaré cesty z Prahy do
Staré Boleslavi přes Vinořský potok, zmiňovaný poprvé roku jako součást statku Cvrčovice. Poblíž v té době zřejmě již stál mlýn,
který však patřil až do poloviny 17. stol k Jenštejnu
(později nakrátko ke Sluhám a následně ke Ctěnicím)
a jméno Podolanka se pro něj v té době ještě nepoužívalo; či přinejmenším
není doloženo. Zřejmě v 17. stol. vznikla kolem hostince a mlýnu malá
víska; ještě v roce 1921 však měla pouhých šest domů. V rámci
správních změn po roce 1848 se obec spojující osady Podolanka, Kostomlátky a Cvrčovice
nazývala Cvrčovicemi, ve 30. letech 20. stol. nesla jméno Sdružené obce Cvrčovice-Kostomlátky-Podolanka
a teprve po roce 1948 byla obec na žádost místního zastupitelstva přejmenována
na Podolanku.
obecní znak z roku 2003 dle návrhu
Miroslava J. V. Pavlů; tři obilné klasy symbolizují tři místní části i
zemědělský charakter obce, zlatý klíč v červeném poli jednoho
z významných majitelů Cvrčovic a Kostomlátek – vyšehradskou kapitulu -, prostřelená
lví tlapa další středověkou vrchnost, pány z Tedražic
bývalý výsadní hostinec č.p. 75 (říjen 2005)
rybník nad mlýnem, který však údajně
nesouvisí s provozem mlýna, ale s vinořským cukrovarem (srpen 2007,
říjen 2005)
křížek při polní cestě do Přezletic severozápadně od vsi, datovaný 1846 (říjen
2005)
mlýn č.p. 70
Velký mlýn
na pravém břehu Vinořského potoka. Založen byl snad koncem 16. stol. Janem Cingulínem z Opočna; v té době patřil pod Jenštejn. Od roku 1658 ve svobodném držení. Původně měl
tři „moučná″ kola, v roce 1930 je zde uváděna Francisova
turbína.
mlýn na katastrální mapě z roku 1841
(archivnimapy.cuzk.cz) a na současném leteckém snímku (www.mapy.cz)
areál mlýna (červenec 2011, srpen 2007)
datace 1895 – zřejmě přestavby – na nároží
mlýna (srpen 2007)
sklípek proti mlýnu (červenec 2011, říjen
2005)
Svatá cesta (nemovitá kulturní
památka)
Podolankou
prochází tzv. Svatá cesta (Via Sancta), poutní cesta
z Prahy do Staré Boleslavi k Paladiu země české. Dle legendy jde o
cestu, po které byly do Prahy z Boleslavi převáženy ostatky sv. Václava
(Prahu se Starou Boleslaví však v těch dobách spojovala ještě jedna cesta,
severněji – přes Prosek a Popovice – a někteří autoři považují za původní
poutní cestu právě tu). 44 výklenkových kaplí podél cesty od Špitálské brány
přes Vysočany, Kbely, Vinoř, Podolánku, Dřevčice, Vrábí a Brandýs bylo postaveno v letech 1674-1690
přičiněním staroboleslavských jezuitů. Kaple byly stavěny v pravidelných
rozestupech (cca půl kilometru), měly téměř jednotnou podobu, každá měla svého
donátora, její výzdoba připomínala některé mariánské poutní místo
v Čechách (odtud jejich jména) a také výjevy ze života sv. Václava.
Situace
kaplí v Podolance není zcela jasná; jde o jeden z nejproblematičtějších
úseků celé trasy. Jedna kaplička dodnes stojí při hlavní silnici západně od vsi
a je otočena směrem k jihu, od dnešní silnice. Jde pravděpodobně o 30.
kapli, zvanou Svatojakubská (podle Piety z kostela sv. Jakuba Většího v Praze
na Starém Městě), jejímž donátorem byl Oldřich Kinský; dnes je však často
označována jako 29. (toto číslování ignoruje jednu z kaplí v západní
části Vinoře, které jsou dnes sice již zaniklé, avšak na starých mapách zcela
zřetelně zaznamenané). Naopak na východním okraji Podolanky stojí
v zahradě domu č.p. 118 na okraji prudkého svahu kaple, která je kaplím
Svaté cesty velmi podobná, avšak přeci jen odlišná. O její zahrnutí do Svaté
cesty se vedou spory, přesto je jí v mnoha materiálech přiřazováno 31.
pořadí a jméno Svatomikulášská (dle Panny Marie Foyenské
z malostranského chrámu sv. Mikuláše; donátor baron Pavel Leopold z Valderode). Proti jejímu zařazení mluví především její
poloha (nelze si moc představit, že by před ní vedla nějaká cesta; musela by
stát naprosto atypicky na svahu vysoko nad cestou) a také velká blízkost
k další, dosud zachované 32. kapli na katastru Dřevčic. Na mapě 2.
vojenského mapování z 1. pol. 19. stol., která zachycuje všechny kaple
mimo zastavěné území poměrně přesně, tato kaple navíc není, objevuje se až ve
2. pol. 19. stol. Někteří badatelé soudí, že jedna kaple, dnes nedochovaná,
stávala kdesi v centru osady, při přechodu cesty přes Vinořský potok, byť
v této poloze není v žádných mapách značená. To by zhruba vycházelo
do pravidelných roztečí mezi dochovanými kaplemi 30 (29?) a
kaplička na východním konci vsi (září 2011)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Jméno Podolanka zřejmě souvisí
s reliéfem krajiny (odvozeno od dol – údolí).
Ø
Jako součást Podolanky bývá uváděn i
dnes zaniklý tzv. Olejný mlýn (Cingulínova olejna), který je však tradičně lokalizován pod hráz Dolního Jenštejnského rybníka na katastru Jenštejna. Oba mlýny měly
vzniknout současně.
Literatura:
-
Ondřej
Pospíšil: Via Sancta – tvorba informačního systému o
poutní cestě (bakalářská práce, Praha 2011) - viz též http://geo.fsv.cvut.cz/proj/bp/2011/ondrej-pospisil-bp-2011.pdf
-
Václav
Kovanda: Kde je voda, tam je život - Jenštejnský občasník, červen 2014 - http://www.jenstejn.cz/e_download.php?file=data/editor/146cs_1.pdf&original=JO13_final2_16s_web_rgb.pdf
Web:
-
oficiální
stránky obce - http://www.podolanka.cz
-
Tomáš
Dvořák rodopis - http://dvorak-rodopis.cz/mistopis/podolanka/
-
wikipedie;
obec - http://cs.wikipedia.org/wiki/Podolanka
-
vodní
mlýny - http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1864-mlyn-v-podolance
-
Svatá
cesta - http://via-sancta.cz/
-
wikipedie;
Svatá cesta - http://cs.wikipedia.org/wiki/Poutní_cesta_z_Prahy_do_Staré_Boleslavi
další
místa v okolí (mapa) / Střední Polabí / rejstříky
září 2011