HRADIŠTĚ

k.ú. Vinoř (Středolabská tabule / Praha)

Ostroh vklíněný od jihu mezi dvě nehluboké rokle Vinořského parku s výraznými stopami opevnění (valy). Plocha ostrožny (pole) je rozdělena zarostlým příkopem a valem na dvě části - jižnější zhruba obdélníkové Malé hradiště (předhradí) a severnější trojúhelníkové Velké Hradiště (dohromady 4,7 ha). Obě části jsou chráněny valem nejen z čelní strany, ale i na bocích, které sice mají přirozenou ochranu ve skalnatých srázech (dnes porostlých lesem), avšak tyto srázy nepřesahují 16 m a místy jsou poměrně pozvolné. Souhrnná délka valů, které dosahují až 3 m a minimálně na některých místech byly zpevněny na sucho kladenou zdí, dosahuje téměř 1 km. V západním cípu Velkého hradiště stojí objekt, tradičně označovaný jako hájovna; ve skutečnosti jde o objekt sloužící myslivcům, nikoli lesnímu provozu. Přístup na hradiště je polní cestou od jihozápadu (která protíná valy pravděpodobně v místech původních bran), případně dobře znatelnou pěšinou z rokle západně od Hradiště k „hájovně‟.

Ostrožna byla osídlena již v době halštatské (nálezy keramiky z té doby), těžiště osídlení ostrožny je však povrchovými průzkumy datováno do mladší doby hradištní (obvykle do období 11. - 12. stol.), kdy šlo o jeden z opěrných bodů raně přemyslovského státu, dávaný do souvislosti s komunikací z Prahy do Staré Boleslavi. Fortifikace je považována za raně středověkou, bez podrobnějšího archeologického průzkumu však nelze vyloučit její starší původ. Hradiště není doloženo žádnými písemnými prameny. Později zde existovala osada Hradiště (Hradištko), archeologickými nálezy datovaná do 14. - 16. stol. V testamentu z roku 1508 odkazuje Jan Dubečský z Dubče Zikmundovi Zapskému mimo jiné „plat ½ kopy grošů českých ze vsi Hradištko blízko Vinoře‟ jako součást dubečského panství, ke kterému patřila i Vinoř. V pozdějších letech se však tvrz a dvůr Hradiště objevují jako samostatné zboží. Roku 1587 je kupuje Fridrich Zapský ze Zap a připojuje je (opět?) k Vinoři. Sedláček zmiňuje, že v téže době kupuje od jiného vlastníka i dědinu, z níž zřizuje Nový dvůr. Tvrz a dva dvory jsou zmiňovány ještě v 1. desetiletí 17. století. Roku 1627 je však již tvrz uváděna jako pustá. Ves či dvůr se více nezmiňují. Lze tedy předpokládat, že osídlení Hradiště zaniklo nejpozději za třicetileté války. V terénu nejsou po zaniklé vsi ani tvrzi žádné stopy, na základě povrchových sběrů bývá tvrz lokalizována do mělké deprese v severovýchodní části Velkého Hradiště.

Nemovitá kulturní památka.

plán Hradiště

ostroh Hradiště od severovýchodu (únor 2008)

Malé Hradiště – předhradí (červen 2017)

pravděpodobně prostor bývalé brány mezi Malým a Velkým Hradištěm (říjen 2005)

Velké Hradiště – akropole (říjen 2005, červen 2017)

valy (říjen 2005)

„hájovna‟ - myslivecká chata z 2. pol. 20. stol. (červen 2017, říjen 2005)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Nález části románské terakotové dlaždice z 2. pol. 12. stol. (2002) a fragmentu opukového kvádříku (2004) v severovýchodní části Velkého hradiště bývá interpretován tak, že na hradišti existoval i kostel se hřbitovem. Nálezy pocházejí ze severovýchodní části Velkého Hradiště, tedy ze stejných míst, kam bývá lokalizována pozdější tvrz. Předpokládá se, že tvrz mohla využít stavebních konstrukcí dřívějšího kostela. Velká koncentrace úlomků lidských kostí v nejsevernějším cípu hradiště (a absence jiných nálezů v tomto prostoru) svědčí o existenci pohřebiště. I to je nepřímým důkazem pro existenci kostela; v raném středověku je existence pohřebiště bez sakrálního prostoru nemyslitelná.

zlomek románské terakotové dlaždice, nalezený na Hradišti (viz Daněček)

Ø Jako zdroj vody pro obyvatele Hradiště snad sloužily silné prameny při severním úpatí ostrožny (viz Vinořský park); nasvědčovala by tomu i upravená soutěska sestupující tímto směrem, která mohla sloužit jako cesta.

Ø Na mapě vinořského panství z doby kolem roku 1780 je ve východní části Velkého hradiště malován kříž.

Ø Informace v Sedláčkových „Hradech‟, že zbytky tvrze bylo možné ještě počátkem 20. stol. spatřit, je omyl; Sedláčkem odkazovaný článek nepopisuje pozůstatky tvrze, ale hradiště.

Ø Místní tradice mluví o podzemním labyrintu pod Hradištěm. Vstup měl být takzvanou Pohanskou chodbou ze severovýchodního úpatí Velkého Hradiště (což ovšem neodpovídá jinde zmiňované lokalizaci „mezi ústím cesty na Hradiště a myslivnou‟), kterou údajně nechal hrabě Černín zazdít. Každopádně to, že chodba měla vést z boku hradiště, by nasvědčovalo spíše podzemní těžbě písku, než nějaké souvislosti s osídlením Hradiště, a tudíž by mohlo dodávat informaci věrohodnost (větší či menší prostory vzniklé podzemní těžbou písku jsou v okolí běžné). V současné době však není patrný žádný (ani zazděný) vstup do případných podzemních prostor pod Hradištěm.

Ø Fortifikace součástí přírodní rezervace Vinořský park. Z chráněného území vyjmuty pouze plochy polí.

Literatura:

- Julie Richterová: Povrchový průzkum raně středověkých hradišť v Praze‐Vinoři a Královicích. In: J. Kubková (ed.), Život v archeologii středověku (Praha 1997) – viz též http://media.archeologicky-atlas.cz.s3.amazonaws.com/production/source/documents/Praha_Vino%C5%99/Richterova_1997.pdf

- Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách (Praha 2003)

- Michal Lutovský: Po stopách prvních Přemyslovců III (Praha 2008)

- Vladimír Daněček: Indicie podoby vnitřní plochy raně středověkého hradiště v Praze‐Vinoři, Archeologie ve středních Čechách 9/2 (Praha 2005) - viz též http://media.archeologicky-atlas.cz.s3.amazonaws.com/production/source/documents/Praha_Vino%C5%99/Danecek_V_2005.pdf

- Michal Lutovský, Lubor Smejkal a kol.: Pravěká Praha (Praha 2005)

- August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království Českého XV – Kouřimsko, Vltavsko a J.-Z. Boleslavsko (Praha 1927)

- Václav Cílek, Milan Korba, Martin Majer: Podzemní Praha (Praha 2008)

Web:

- wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Hradiště_(Vinoř)

- archeologický atlas Čech - http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/praha_vinor_hradiste

- archeologické památky Prahy - http://archeopraha.cz/node/303

- oficiální stránky městské části Praha-Vinoř - http://www.praha-vinor.cz/historie_1.htm, http://www.praha-vinor.cz/kronika/Kronika1.pdf

- památkový katalog - http://pamatkovykatalog.cz?element=14857498&action=element&presenter=ElementsResults

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=10447

- středověk.com - http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hradiste&object=Praha%20Vinor

další místa v okolí (mapa) / Praha / rejstříky

červen 2017