DRAHANSKÉ ÚDOLÍ

k.ú. Čimice, Dolní Chabry, Bohnice, Brnky (Pražská plošina / Praha, Odolenavodsko)

Údolí Drahanského potoka, dlouhé 4 km. Začíná pod Dolními Chabry čistírnou odpadních vod a retenční nádrží. Nejmalebnější je střední část se samotou Drahanského mlýna, studánko Brdlavkou a hlavatými vrbami, s rákosinami a zbytky údolních luk. Ve spodní části, pod hradištěm Zámka, údolí hluboce zaříznuto, místy i se skalnatými svahy, avšak zastavěné chatami; osada zde vznikla ve 30. letech 20. stol. Svahy údolí dnes převážně zalesněny, v minulosti zde pastviny. Údolí, v dolní části někdy zvané též Drahanská rokle, končí soutokem Drahanského potoka s Vltavou.

Součást přírodního parku Drahaň – Troje (území Prahy) a přírodního parku Dolní Povltaví (území Středočeského kraje). Nejspodnější část údolí součástí evropsky významné lokality Kaňon Vltavy u Sedlce.

retenční nádrž pod čistírnou odpadních vod v horní části údolí (březen 2018)

hlavaté vrby před Drahanským mlýnem (únor 2008, březen 2018)

chatová osada v dolní části údolí (březen 2012)

Drahanské údolí těsně před soutokem Drahanského potoka s Vltavou (červenec 2020)

soutok Drahanského potoka s Vltavou (červenec 2020)

Prdlavá studánka

Studánka při patě pravého svahu údolí, cca 100 metrů východně od mlýna. Pramen je jímán do skružové studny o průměru 1 m, z níž vytéká voda přepadem do částečně betonem ohrazené tůňky. Traduje se, že voda má blahodárné účinky na zrak. Jméno však dostala údajně od místních podle toho, jak „dobře″ působila voda na trávicí organismus člověka. Dle rozborů je voda silně mineralizovaná, s vysokým obsahem vápníku a hořčíku. V sousedství studánky druhý, neupravený pramen.

studánka Prdlavá (březen 2012, říjen 2005)

v popředí druhý pramen (březen 2012)

Drahanský mlýn č.p. 815

Malebná samota uprostřed údolí, patřící pod Čimice. Zděné stavení ve stylu rustikálního baroka, obklopené zahradou. Obdélné stavení, zapuštěné do svahu (pravděpodobně původní rybniční hráze) s přístavkem na severní straně. Ve vinglu mezi hlavní budovou a tímto přístavkem bývala lednice. U západního průčelí několik mlecích kamenů.

Dnešní mlýn byl postaven v roce 1676 na místě mlýna staršího (obvykle se tvrdí, že dřevěného, avšak ze zápisu, že „prodáno jest jedno místo podle vsí Dolní Chabry pod lukama panskýma, kde někdy předešle mlýn stával, tak jak po dnes grunty a zdi se spatřují″ stavební materiál původního, v té době zjevně již delší dobu zbořeného mlýna nevyplývá). Stavitelem mlýna byl Tomáš Kocourek, který zde hospodařil 11 let. Poté se majitelé často střídali. Vodu k pohonu mlýnu zadržoval dnes neexistující rybník těsně nad mlýnem. Někdy po polovině 19. koupil mlýn August Zvelebil, který nahradil vodní pohon mlýna naftovým pohonem. Jeho potomci drželi mlýn až do konce jeho provozu. Mlýn se pro nerentabilitu přestalo v roce 2010, v roce 2015 byl zrušen a vysušen mlýnský rybník.

mlýn na mapě stabilního katastru z roku 1842 (archivnimapy.cuzk.cz) a na současném leteckém snímku (www.mapy.cz)

mlýn od východu; v prostoru dnešní zahrady býval mlýnský rybník (březen 2012)

cestou ke mlýnu (říjen 2005)

Drahanský mlýn (říjen 2005)

bývalá lednice při severovýchodní straně mlýna (říjen 2005)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Přestože v mapách je běžně psáno Drahanské údolí a i jména související (mlýn, potok) jsou obvykle psána s „an″, ulice údolím procházející se oficiálně jmenuje Draháňské údolí.

Ø Od mlýna až po soutok Drahanského potoka s Vltavou tvoří dno údolí severní hranici Prahy.

Ø Místo soutoku Drahanského potoka s Vltavou je někdy chybně označováno jako nejnižší místo prahy. Místo v soutoku však již neleží na území Prahy, hranice Prahy prochází podél pravého břehu zhruba v ose cyklostezky. Nejnižším místem Prahy je ve skutečnosti soutok Čimického potoka s Vltavou.

Ø Potok je též někdy označován jako Chaberský či Luční, v minulosti byl zván Drahovský.

Ø Z minulosti jsou z údolí udávány vzácnější druhy rostlin, jako prstnatec májový, bařička bahenní, sítina kulatoplodá, jetel jahodnatý či šáchor žlutavý. Dnes zde již žádná z nich neroste. Ve skalnatých partiích údolí (vesměs však na soukromých zahradách chat) lze údajně najít typickou vegetaci vltavského kaňonu na severním okraji Prahy v čele s křivatcem českým a koniklecem lučním.

Literatura:

- Josef Klempera: Vodní mlýny v Čechách III – Praha a okolí (Praha 2001)

- Eduard Ureš: Studánky Velké Prahy – ad: Portál č. 32 (Praha 1987)

- Jaromír Veger: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy (Praha 1993)

Web:

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Drahanské_údolí

- Botanny.cz - https://botany.cz/cs/praha-drahanske-udoli/

- pražská příroda, lesy - http://www.praha-priroda.cz/lesy/bohnicke-a-drahanske-udoli/

- pražská příroda, studánka - http://www.praha-priroda.cz/vodni-plochy-a-potoky/studanky-abecedne/prdlava/

- Vodní mlýny - http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/338-drahansky-mlyn

- po Praze podél potoků - http://portalzp.praha.eu/jnp/cz/voda/vodni_toky_vodni_dila_a_vodotece/po_praze_podel_potoku/drahansky_potok_2.xhtml

- Národní registr studánek - https://www.estudanky.eu/1623-studanka-prdlava

další místa v okolí (mapa) / Praha / rejstříky

červenec 2020