FUKOV (Fugau)
k.ú. Fukov (Šluknovská pahorkatina / Šluknovsko)
Zaniklá ves (310 m n. m.) v nejsevernější části
republiky, v úzkém výběžku vybíhajícím do Saska (dlouhém 3 km, v nejužším
místě – tzv. Fukovské bráně - širokém jen něco málo
přes 400 m), v kotlině horního toku Sprévy, která pouze zde na krátkou
dobu opouští území Německa. Jádro vsi s kostelem leželo severně od
železniční trati přetínající Fukovský výběžek, řada
domů však byla rozptýlena i jižně od této trati na úpatí zalesněného vrchu Hopfenberg a při potoku
v jižní části výběžku (Nový Fukov) a při státní
hranici podél západní strany výběžku. Na Sprévě stával mlýn.
V místech jádra vsi při křižovatce cest dosud zarostlé zříceniny několika
objektů včetně kostela, základy několika budov patrné i při úpatí Hopfenbergu, větší část
objektů (v místech dnešních luk) však zmizela beze stopy. V areálu vsi
pietně upravený hřbitov a několik obnovených drobných – vesměs sakrálních -
památek
Ves prvně zmiňována 1474
(podle jiných zdrojů 1410), kdy byla v držení saských vévodů a byla udělována
jako léno. V 17. stol. zde zmiňována tvrz a mlýn s pilou. Od roku
1682 součást šluknovského panství. Roku 1716 zrušen fukovský
dvůr a na jako pozemcích založena osada Nový Fukov. Dvakrát
se uvažovalo o přičlenění Fukova k Německu -
poprvé v roce 1848, podruhé v roce 1919. Zdejší obyvatelé
se však v obou případech v referendu vyjádřili pro zachování obce v Čechách.
Před druhou světovou válkou měl Fukov téměř 150 domů
a přes 700 obyvatel, kostel, školu, poštovní úřad a minimálně pět hostinců. Po
roce 1945 byla vyhnána převážně většina původního německého obyvatelstva (v
roce 1950 zde žilo 87 obyvatel, částečně dosídlenců). V roce 1956 byl Fukov znovu vysídlen - mělo dojít k jeho odstoupení Německu
výměnou za oblast v okolí Studánky. K dohodě nakonec nedošlo, ves však byla
stejně v následujících letech zlikvidována, protože „komplikovala ostrahu
hranic″. Jako poslední dvě budovy obce byly vyhozeny do povětří 23. září
1960 po 8. hodině večerní škola a kostel. V roce 2000 se v místech
zbořeného kostela konala první mše pod širým nebem, které se účastnili jak
původní obyvatelé vsi, tak současní obyvatelé Šluknovska.
Od té doby se datují pozvolné snahy o obnovu alespoň některých prvků zaniklé
vsi (dílem aktivitou města Šluknov, pod které dnes území Fukova
patří, dílem místními rodáky a jejich potomky).
zaniklá ves Fukov (www.sluknov.cz + historické pohlednice)
zaniklé
fukovské hostince – Rosches restaurant, Zum alten Gericht a Zum goldenen Stern
(www.sluknov.cz + historické pohlednice)
zaniklý pomník
padlým v 1. světové válce (www.sluknov.cz)
pamětní kámen
s plánem zaniklé obce (červenec 2021)
na větší části
plochy zaniklé vsi jsou dnes louky a ves zde nic nepřipomíná (březen 2007,
červenec 2021)
tady třeba
stával dům č. 117; netuším, proč zrovna tenhle je připomenut takovouto cedulkou
a ostatní ne, možná ji sem umístili jeho bývalí obyvatelé (červenec 2021)
několik málo
zarostlých zřícenin v bývalém centru vsi (březen 2007)
prostor vsi na
vojenské mapě z roku 1937 (ags.cuzk.cz/archiv) a na současném leteckém
snímku (www.mapy.cz); zalesněná enkláva v dolní polovině snímku je návrší Hopfenberg
severojižní
cesta, hlavní osa bývalé vsi (červenec 2021)
cesty
z centra vsi do Taubenheimu a do Neusalzy
s nově vysázenými stromořadími ovocných stromů (červenec 2021)
most přes
Sprévu; cedule u něj se tváří, jako by byl hraniční, ale není tomu tak, hranice
mezi Českou republikou a Saskem v těchto místech ve skutečnosti neprochází
řekou, ale až asi 30 metrů za ní; minimálně tři domy vsi stály na pravém břehu
(červenec 2021)
na prvním
snímku, pořízeném z mostu, protéká Správě územím České republiky, na
druhém, asi o půl kilometru níže, tvoří státní hranici; zde všude stávaly
v minulosti domy (červenec 2021)
schůdky
k řece nedaleko mostu (červenec 2021)
socha sv. Jana
Nepomuckého u mostu přes železnici -
původní sv. Jan byl na tomto místě postaven roku 1889 z iniciativy Johanna
Hilleho ze sousední, dnes samozřejmě nestojící chalupy jako vděk za to, že jeho
stavení nemuselo na rozdíl od některých jiných v okolí ustoupit výstavbě
železniční tratě, po válce zmizela, současná socha z roku 2019 vznikla
v rámci klauzurních prací studentů Ateliéru restaurování výtvarných děl
sochařských Akademie výtvarných děl dle vítězného návrhu Petra Štalzera (březen
2007, červenec 2021)
boží muka Panny
Marie Bolestné stojí pod dvěma mohutnými zeravy v západní části bývalé
vsi, dnes zcela mimo cesty; pochází pravděpodobně z doby kolem poloviny
19. stol. a byla součástí poutní cesty do Filipova, renovována roku 2015
z finančních prostředků Česko-německého fondu budoucnosti, současný obrat
je dílem malíře Jiřího Petmouška (červenec 2021)
tzv. Weberův
kříž mezi čtyřmi svérázně ořezanými lipami ve východní části „Starého″
Fukova, původně z roku 1857, obnoven potomky fukovských obyvatel roku 2007
(červenec 2021)
pamětní kámen u Weberova kříže uvádí (dosti krkolomný)
překlad německého textu na kříži do češtiny (červenec 2021)
torzo křížku na
bývalém rozcestí při hlavní cestě (březen 2007)
kříž u jednoho
z domů na historické fotografii; polohu nedokáži identifikovat
(www.sluknov.cz)
tahle dvojice
lip jižně od mostu přes železnici nejspíš také v minulosti doprovázela
nějaký kříž či boží muka (březen 2007, červenec 2021)
Císařský dub
v bývalém centru vsi; vysazen byl roku 1908 u příležitosti 60. výročí
panování císaře Františka Josefa, od roku 2018 chráněn jako památný strom
(červenec 2021)
další
z fukovských památných stromů (od roku 2016), tzv. Fukovský dub; nedaleko
něj stával dům č.p. 40, dnes se nachází uprostřed luk západně od bývalého
centra (červenec 2021)
kostel sv. Václava
Kostel stával
v severozápadní části jádra vsi. Dosud zde zarostlé náletovými dřevinami
mohutné hromady kamenné suti a drobné fragmenty zdi. Ojediněle možné nalézt i
různě tvarované kamenné ostění. Na západním okraji zbořeniště 23. září 2000, v rámci
první bohoslužby pod širým nebem zde v „nových časech″ uspořádané, osazen dřevěný
kříž, na němž letopočty vzniku a odstřelení kostela (30. 11. 1788 – 23. 9.
1960).
Na největším ze tří
zvonů, daru to města Litoměřic, byl český nápis: LEHTA PANE
SLIT GEST ZWON TENTO KE CTY A CHWALE PANV WSSE MOHAVCIMV
OD ZWONARE MATAVSSE V MIESTIE RAVDNICV ZA RYCHTARZE PAWLA KOTRAVTA A
STARSSYCH WACLAW CZVRDA MARTIN MARESSKA MATAVSS SWACZINY
BLAZIEG KERVLIK WONDRZEY WLACHOWYCZ WIT PITANEK.
kostel sv.
Václava, na druhém snímku i s farou (www.sluknov.cz, www.hemm.cz)
interiér kostela
(www.sluknov.cz)
pozůstatky
kostela (březen 2007)
dřevěný kříž
z roku 2000 na místě kostela (březen 2007, červenec 2021)
hřbitov
Hřbitov se rozkládal
v severním sousedství bývalého kostela. Dochovány rozsáhlé zbytky ohradní
zdi (v ní dva náhrobní kameny), uprostřed obnovený hřbitovní kříž, po obvodu
bývalého hřbitova křížová cesta, vytvořená z kamenů z rozvalin
kostela (připomínající původní křížovou cestu z roku 1881, nedochovanou).
Hřbitov založen roku
1788, zanikl spolu se vsí v 50. letech 20. stol. „Pietní úprava″
zpustlého hřbitova, při níž mimo jiné instalována nové křížová cesta a obnoven
kříž, avšak odstraněny pozůstatky starých hrobů, proběhla roku 2014 dle návrhu
zahradní architektky Ivy Jaburkové.
původní podoba
hřbitova (www.sluknov.cz)
areál hřbitova
před „pietní úpravou″, ještě s dochovanými, byť poničenými hroby
(březen 2007)
areál hřbitova
dnes; na druhém snímku kameny křížové cesty; prosté balvany ze sutin kostela
s bíle nakreslenými kříži a číslicemi jednotlivých zastavení (červenec
2021)
(fotogalerie zastavení křížové cesty)
centrální
hřbitovní kříž před renovací (březen 2007)
centrální
hřbitovní kříž z roku 1862 po renovaci (červenec 2021)
dva dochované
náhrobní kameny v ohradní zdi (březen 2007, červenec 2021)
pravděpodobně
obnovený (?) náhrobní kámen na hřbitově; roku 2007 jsem ho zde nezaznamenal
(červenec 2021)
mlýn
Zaniklý mlýn na Sprévě
(jediný mlýn poháněný Sprévou na českém území). Stával na levém břehu řeky
severně od bývalého kostela.
Mlýn s pilou ve Fukově prvně zmiňován v 17. stol. Zanikl spolu
s celou vsí v 50. letech 20. stol.
historická foto
mlýna (www.sluknov.cz)
mlýn na
leteckém snímku z roku 1953, v té době zjevně již po regulaci Správy
bez vodního náhonu (ags.cuzk.cz/archiv)
železniční trať
Jednokolejná železniční
trať protínající od východu k západu Fukovský
výběžek je peážní trať německých železnic ze Žitavy do Drážďan
(jinak též nejsevernější železniční trať na území České republiky). Otevřena
byla 1. května 1875. Přístupová cesta z vnitrozemí do Fukova
ji překračuje zajímavým betonovým mostem.
železniční
trať, přetínající Fukovský výběžek (březen 2007)
most přes
železniční trať (březen 2007, červenec 2021)
jeden ze
železničních mostků, kterými trať překonává drobné vodoteče a bývalé cesty; jde
o nejsevernější železniční mosty v České republice, je obtížné přesně určit,
kterému z nich tento „titul″ náleží (červenec 2021)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Jméno Fugau / Fukov je pravděpodobně odvozeno právě od úzkého výběžku vybíhajícího do cizího
území (die Fuge = štěrbina,
skulina).
Ø
V září roku 1813 tábořilo ve Fukově
60.000 ruských vojáků pod velením
generála Langerona, pronásledujících Napoleonova
vojska.
Ø
Ve Fukově fungoval Spolek betlémářů,
který byl první nejen v Čechách, ale údajně v celé Evropě.
Ø
Ve Fukově se narodili historik Theodor Tupetz (* 1852), sochař a řezbář Ignác Weirich
(* 1856), hudebník August Weirich (* 1858), horolezec
a rychlosáňkař Rudolf Kauschka (*
1883) a atlet Jindřich Roudný (* 1924).
Ø
Po fukovském mostě vjel
údajně roku 1938 do Sudet Adolf Hitler.
Literatura:
- Petr Joza: „Akce Fukov“
aneb Konec jedné vesnice - Děčínské vlastivědné zprávy 2/2000 (ročník X)
- kol.: Děčínsko - Turistický průvodce ČSSR 18 (Praha
1984)
Web:
- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Fukov
- zaniklé obce a objekty - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=1038
- osada Kopec - http://www.hemm.cz/fukov.html
- oficiální stránky Šluknova; historická fotogalerie - https://www.sluknov.cz/mesto/historicka-fotogalerie/fukov
- Horydoly - https://www.horydoly.cz/slovnik/fukov-fugau-0.html
- vodní mlýny - https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/2318-mlyn-ve-fukove
- soupis památek - http://www.soupispamatek.com/okres_sluknov/foto/fukov/fukov_historie.htm
další
místa v okolí (mapa) / Nejsevernější Čechy / rejstříky
aktualizace červenec 2021