DRAŽOVCE / DARÁZS

Slovensko – Nitranský samosprávný kraj, Nitra

Ves na jižním úpatí nejzápadnějšího výběžku Zoborských vrchů (150 m n. m.). Ve vsi farní kostel sv. Františka Xaverského. Na ostrožně nad vsí na již nepříliš patrném hradišti osamocený románský kostel sv. Michaela. Poněkud zpustlá železniční zastávka se nachází na severozápadním úpatí ostrožny, mimo vlastní ves.

Nejstarší dochovaná zpráva o Dražovicích je v listině Zoborského opatství z roku 1113, kde se uvádí „Villa Drasey S. Ypoliti″; není však jasné, zda v té době existovala již dnešní ves, a nebo se zmínka týká nějakého dnes neznámého osídlení při kostele sv. Michaela. Roku 1803 byl ve vsi postavený kostel.

ves s kostelem sv. Františka Xaverského při pohledu z ostrožny od kostela sv. Michaela

ves a ostrožna s kostelem sv. Michaela při pohledu z Nitranského hradu

Svatomichalská ostrožna

Ostroh tvořený jurskými vápenci je nejzápadnější výspou tzv. Zoborských vrchů, potažmo celého Tríbeče; vystupuje zhruba 50 m nad okolní terén, od východnějších návrší je oddělen nevýrazným sedlem Barohať. Ostrožna má stepní charakter s řadou zajímavých druhů rostlin (česnek žlutý, suchokvět…). Úbočí je částečně přirozeně skalnaté (západní strana), z větší částí však narušeno lomy, v nichž odkryty i menší krasové dutiny. Na náhorní plošině nepříliš patrné pozůstatky valového opevnění (uváděny nepatrné zbytky valu na severní straně a tři pásy opevnění na východní straně; jižná val byl těžbou kamene v podstatě zničen, na západě pravděpodobně opevnění v podobě valu vzhledem k velmi strmému terénu chybělo). Uprostřed opevněné plochy románský kostel sv. Michaela Archanděla. Krásné výhledy do Ponitří (Zobor, Nitra…). Součást evropsky významné lokality Zobor.

Ostrožna byla osídlena již od mladší doby kamenné. Opevněna byla snad v době halštatské (pozdní doba bronzová a starší době železné), dochované valy jsou však raně středověké. Dle konstrukce valu se předpokládá jeho vznik již v období Velké Moravy, absence početnějších či významnějších archeologických nálezů z této doby se vysvětluje buď tím, že hradiště mělo pouze útočištnou funkci bez stálého osídlení, nebo že byly vrstvy z 9. stol. zničeny pozdějším pohřebištěm. Nejpozději v 11. stol. byla na ostrožně vybudován kostel sv. Michaela a při něm vzniklo pohřebiště, využívané až do 1. pol. 17. stol.; archeologicky zde odkryto a prozkoumáno téměř 400 hrobů, které se často vzájemně překrývaly. Těžba kamene zde probíhala odnepaměti, velkého rozsahu nabyla však zejména ve 20. stol.; ve 2. pol. 20. stol. dokonce hrozila kvůli postupující těžbě demolice kostela, likvidaci zabránily protesty místních obyvatel.

plánek hradiště v 1. polovině 20. stol., ještě před zničením jeho jihozápadní části lomem (dle Štefana Janšáka, www.hradiska.sk)

škrapová náhorní plošina s kostelem sv. Michaela Archanděla

skalní výchozy na severozápadním konci ostrožny s výhledem do středního Ponitří

velký lom v jihozápadním úbočí ostrožny

jeskyně v lomu jižně od kostela

drobnější lůmky jihovýchodně od kostela

jihovýchodní část náhorní planiny s výhledem k východu, na Pliešku a Zobor

výhled k jihovýchodu, na ves Dražovce, vrch Lupka a Nitranský hrad

výhled k jihu, na Nitru – vlevo Nitranský hrad, uprostřed piaristický klášter a vpravo od něj Šibeničný vrch

kostel sv. Michaela Archanděla

Osamocená, od okolí nijak neohraničená působivě jednoduchá jednolodní stavba s malou kamennou věžičkou se zděnou jehlancovitou střechou. Zvaný také Dražovský kostelík.

První kamenný kostel vznikl na tomto místě nejpozději v pol. 11. stol. Z této stavby se zachovaly pouze základy. V průběhu 12. stol. vystavěn kostel nový, opět převážně kamenný s malou příměsí cihel. Nároží bylo zpevněno kamennými kvádry, pocházejícími z jiné starší stavby, snad z areálu Nitranského hradu. Z této stavby jsou dochovány obvodové zdi do výšky cca 3 – 3,5 m, včetně apsidy. Ve 13. stol. byl kostelík dostavěn – již pouze z cihel – do dnešní podoby (horní část obvodových zdí s okny, nejhořejší část apsidy včetně jejího zaklenutí, a zřejmě také empora, kvůli které byl posunut původní vstup do kostela, a věž). Nedlouho poté byla k jižní straně lodi přistavěna stavba, snad poustevna, zaniklá v 15. stol. K dalším úpravám kostela došlo až roku 1780.Počátkem 19. stol., po postavení nového kostela přímo ve vsi, význam kostela upadl. V letech 1993-1999 kostel obnovený, se zvýrazněním jeho románského charakteru.

celkový pohled na kostel od východu

kostel od jihovýchodu; v nároží patrné druhotně použité kamenné kvádry

kostel od jihozápadu a severozápadu

apsida se stříškovým vlysem (patrný zejména vlevo), dávaným do souvislosti se stavební hutí kláštera v Diakovciach; právě o něj se opírá datování této přestavby do 2. čtvrtiny 13. stol.

Zajímavosti, poznámky:

Ø Podle pověszi byl kostel založen sv. Štěpánem na místě, které označil za k tomuto účelu Bohem stvořené. Když se z vrchu začal těžit káme, tekla z něj na důkaz toho, že bylo pro lidskou hamižnost porušeno svaté místo, krev. Jiná legenda mluví o několikerém zjevení Panny Marie před oltářem kostela, jež vedlo k opravě již velmi zchátralého kostela.

Ø Ostrožna s kostelem sv. Micheale je často využívána filmaři. Natáčeli se tu mimo jiné scény z filmu Markéta Lazaroví (1967, režie František Vláčil).

Ø Kostel byl zobrazený na stororunové bankovce Slovenského štátu a na padesátikorunové bankovce Slovenské republiky (před zavedením Eura).

Web:

https://sk.wikipedia.org/wiki/Dražovce

http://www.predrazovce.sk

http://www.hradiska.sk/search/label/Dražovce

http://www.apsida.sk/c/7/drazovce

https://www.nitra.sk/zobraz/sekciu/drazovce

http://www.nisys.sk/www/content/nisys/list/0/1058

http://www.virtualtravel.sk/sk/panorama/nitriansky-kraj/nitra/drazovce/drazovsky-kostolik/

http://www.virtualtravel.sk/sk/panorama/nitriansky-kraj/nitra/drazovce/kostol-sv-frantiska-xaverskeho/

http://www.nitra-drazovce.fara.sk/

http://www.dokostola.sk/kostol/farsky-kostol-sv-frantiska-xaverskeho

http://turistika.oma.sk/5120i

http://www.filmovamista.cz/1379-Marketa-Lazarova

další místa v okolí (mapa) / Slovensko / rejstříky / záznam v deníku

červenec 2015