ZOBOR / SOBOR

Slovensko – Nitranský samosprávný kraj, Nitra

Výrazná, převážně zalesněná hora nad Nitrou, v nejjižnější části pohoří Tríbeč. Má dva vrcholy – severnější vlastní Zobor (587 m n. m.) a jižnější předvrchol, zvaný Pyramida (554 m n. m.), oddělené od sebe tzv. Zoborským sedlem (535 m n. m.). Vrcholové partie obou vrchů jsou skalnaté (křemenec) a mají charakter skalní stepi. Zatímco protáhlý hřebínek hlavního vrcholu je bez jakékoli zástavby, na vrcholové plošině Pyramidy stojí televizní památník, horní stanice bývalé lanovky a zbytky Miléniového památníku. Na Pyramidě rozsáhlé křemencové skalní moře. Oba vrcholy jsou společně obehnány mohutným valem prehistorického hradiště. V kotlině na západním úbočí hory plicní léčebna s pozůstatky Zoborského kláštera; nedaleko Svoradův pramen a nad ním krasová Svoradova jeskyně. Na hřebeni vybíhajícím z masivu Zobora k západu k Meškově vrchu (nad Svoradovou jeskyní) národní přírodní rezervace Zoborská lesostep, přírodovědně nejhodnotnější území celého Tríbeče s výskytem řady stepních druhů rostlin (vyhlášena 1952, 23 ha, mimo značené cesty vstup zakázán).

Z Pyramidy nádherné výhledy na Nitru a do Ponitří, v dáli na Malé Karpaty s vysílačem Kamzík nad Bratislavou, Gerecseš a Pilis v Maďarsku, Požitaví, Štiavnické vrchy či Pohronský Inovec, za obzvláště dobré viditelnosti až na vrcholky rakouských Alp v oblasti Schneebergu. Z hlavního vrcholu Zoboru omezenější, avšak také zajímavý výhled především k jihovýchodu a východu.

Součást CHKO Ponitrie.

masiv Zoboru, konkrétně hřebínek Malá skalka a vrchol Pyramida, při pohledu z Nitry

masiv Zoboru – hlavní vrchol, Pyramida a Malá skalka – při pohledu od západu, od Dražovského kostelíka

vrcholový hřeben Zoboru

hlavní vrchol Zoboru

skály na jižním úbočí hlavního vrcholu Zoboru

les v Zoborském sedle

Pyramida při pohledu z hlavního vrcholu Zoboru

vrcholová plošina Pyramidy

64 m vysoká železobetonová telekomunikační věž na vrcholové plošině Pyramidy z roku 1993, která nahradila starší příhradový televizní vysílač z 80. let 20. stol.

pamětní deska 14členného výsadku partizánské skupiny Národný pomstiteľ (22. září 1944) z roku 1989, dnes umístěná na objektu vysílače

výhled z Pyramidy na Nitru

výhled z Pyramidy k východu – vlevo východní část Zoborských vrchů, vpravo Požitaví

Zoborská lesostep

při cestě z rozcestí Tri duby k plicnímu sanatoriu

hradiště

Ze Zoborského hradiště dochován rozsáhlý systém valového opevnění, které obepíná celou vrcholovou část hory včetně Pyramidy (plochu cca 15 ha). Val je dlouhý téměř 2 km a místy dosahuje výšky až 7 m. Ve valu jsou dosud více méně dochované tři částečně klešťové brány – na (severo)východní, severozápadní a západní straně. Mezi severní a západní bránou přehrazuje val přírodní úžlabinu, čímž vznikla cisterna na vodu. Na západní straně je níže ve svahu uváděn ještě další souběžný val. Val byl vytvořen z kamene a hlíny, ve spodní části byl zpevněn dřevěnou konstrukcí a na hřebeni opatřen palisádou.

Hradiště patřilo lidu lužické kultury. Vzniklo v pozdní době bronzové, tedy v 10. – 8. stol. př. n. l. Využíváno bylo do začátku doby železné. Uvažuje se o tom, že kromě útočištné funkce mohlo mít i funkci správní nebo kultovní; za akropoli se snad kultovní funkcí je považován hlavní vrchol Zoboru. Mnohé nálezy z poslední doby ukazují i na slovanské osídlení hradiště v předvelkomoravském období (7. stol.). Otázka využití hradiště v období Velké Moravy (9. stol.) stále není jednoznačně zodpovězena, i když jeho využití jako útočiště a strážní bod se všeobecně předpokládá.

Okružní naučná stezka Hradisko Zobor měří 1,9 km. Má úvodní panel na Pyramidě a následně 8 zastávek, z nichž však pouze polovina je opatřena informačními tabulemi. Trasa stezky je vyznačena symbolem zelené palisády jednosměrně ve směru hodinových ručiček, není však problém projít ji i v protisměru, pěšina vedoucí vesměs přímo po valu je dobře zřetelná.

plánek hradiště a naučné stezky (z infotabule; v lepším rozlišení a www.hradiska.sk)

val hradiště při „severní″ (severozápadní) bráně, narušený archeologickou sondou; v popředí jedno ze zastavení naučné stezky Hradisko Zobor

val na západní straně hradiště

cisterna na zachytávání dešťové vody – vznikla přehrazením úžlabiny valem v západní části území; val je v těchto místech nejmohutnější

prostor západní brány

památník hradiště na vrcholu Zoboru

Miléniový památník

Pozůstatky kamenného památníku, postaveného na vrcholové plošině Pyramidy. Jeden ze sedmi, které byly vztyčené v roce 1896 v rámci oslav 100 let Uher. Postaven byl dle projektu Júlia Berczika ze 344 žulových bloků, pocházejících až ze Sedmihradska. Na dochovaném podstavci byl sloup korunovaný čtyřmi mramorovými orly. Roku 1921 se legionáři pokusily tento symbol Uher vyhodit do povětří, pro nedostatek trhavin však byl zničen jen pylon s orly. Roku 1928 byl na podstavec upevněn železný stožár, na který byla až do vzniku Slovenského štátu vyvěšována při příležitosti Dne svobody československá vlajka. V letech 1929-30 byla na podstavci umístěna tabulka s citátem Jána Kollára.

pozůstatek Miléniového památníku

lanovka

Jednolanová dráha s dvojmístnými sedačkami zde fungovala v letech 1970 – 1993. Měla převýšení 317 m a délku 1359,6 m. Dolní stanice byla v nitranské čtvrti Zobor, horní na hraně vrcholové plošiny Pyramidy. Roku 2009 byly zbytky lanovky pro špatný technický stav i majetkoprávní spory kolem pozemků pod lanovkou odstraněny. Objekt horní stanice lanovky dosud stojí, byť je zpustlý a nevyužitý.

bývalá horní stanice lanovky

lanovka v době svého provozu (www.nitralive.sk)

plicní sanatorium - Zoborský klášter

Areál plicního sanatoria, v současné době nazývaného Speciální nemocnicí sv. Svorada, se nachází v kotlině na západním úbočí Zoboru (285 m n. m.). Nejstarší částí sanatoria je jeho jižní část, vzniklá přestavbou barokního kamaldulského kláštera. Za touto budovou se nacházejí zříceniny klášterního kostela sv. Josefa a pozůstatky několika mnišských obydlí. Před nemocnicí malý hřbitůvek s hroby pacientů zdejších klimatických koupelí, mnichů verbistů a biskupských lesníků. Severovýchodně od nemocnice Svoradův pramen, původní zdroj vody pro klášter. Od něj stoupá křížová cesta ke Svoradově jeskyni.

Benediktinské Opatství sv. Hypolita, které stávalo na místě pozdějšího kamaldulského kláštera, je považováno za nejstarší klášter na území Slovenska. Jeho vznik se obecně klade do období Velké Moravy, ale někteří historici připouštějí i vznik „až″ na přelomu 10. a 11. stol. Teorie vzniku již v 9. stol. se opírá zejména o legendu zaznamenanou kronikářem Kosmou zřejmě koncem 11. stol. za jeho pobytu v Ostřihomi, že na vrchu Zobor, „kde kdysi s jeho podporou postavili tři poustevníci kostel″, roku 894 zemřel velkomoravský král Svatopluk (některými badateli zpochybňovanou s argumentem, že poustevnický způsob monastirismu byl typický až pro dobu Kosmovu, v době Velké Moravy by měla být spíše řeč o mniších a klášteru), a o (historicky nedoloženou) domněnku, že první nitranský biskup Viching byl benediktinským mnichem ze Šváb; pozdější vznik je kladen do souvislosti se vznikající církevní správou Uher. Archeologické nálezy sice dokládají osídlení lokality již před 11. stol., ale nic nevypovídají o charakteru tohoto osídlení (jde pouze o keramické střepy, nikoli stavební konstrukce; jediný významnější nalezený architektonický článek je románská hlavice, datovaná až do 12. stol., sporé zbytky nalezených středověkých staveb bývají považovány za ještě mladší). V 11. – 13. stol. byl klášter důležitým centrem náboženského, veřejnoprávního i kulturního dění v Uhrách, klášter patřil k největším pozemkovým vlastníkům Slovenska a od 1. pol. 13. stol. plnil úlohu tzv. hodnověrného místa (notářského úřadu). Ve 13. stol. jsou jako vlastníci (patroni) kláštera uváděni příslušníci rodu Hont-Poznanovců. Koncem 14. stol. význam kláštera klesá, v pol.15. stol. byl klášter předán do správy ostřihomskému arcibiskupovi a následně (1468) byl veškerý majetek kláštera zabrán nitranským biskupstvím a kapitulou. Přestože mniši nemuseli z kláštera odejít, před koncem 15. stol. se klášter přestává vzpomínat. Definitivnímu zániku kláštera jistě pomohlo i zničení polským vojskem roku 1471. Téměř 200 let zůstalo zbořeniště opuštěné, až roku 1663 nechal biskup Juraj Selepšéni ve dvoře bývalého kláštera postavit kapli sv. Svorada a Benedikta. Roku 1691 získal biskup Blažej Jaklin z Lefantoviec od císaře povolení postavit zde nový klášter pro kamaldulský řád. Velkolepý komplex na systému teras se vstupní trojkřídlou budovou (dnešní nejstarší částí nemocnice), centrálním trojlodním kostelem sv. Josefa s kryptou a čtyřmi řadami zdmi obehnaných domků řeholníků (každý měl čtyři místnosti, dohromady 90 m2) se zahrádkami zcela zničil zbytky původního středověkého kláštera. Roku 1782 císař Josef II. klášter zrušil. Později byla v části budov textilní manufaktura, hostinec a klimatické koupele. Roku 1927 objekt vyhořel. Roku 1933 byla budova opravena a od roku 1940 sloužila jako misijní a exerční dům řádu misionářů Božího Slova – verbistů. Roku 1953 zde byla zřízena tuberkulózní léčebna, roku 1965 rozšířená o nové objekty.

Na jaře 2015 byly Zoborským zkrášlovacím spolkem pozůstatky kláštera zpřístupněny veřejnosti (byla vybudována stezka obcházející objekty léčebny), předpokládá se celková úprava prostoru zřícenin kláštera.

plánek areálu (z informační tabule; v lepším rozlišení)

areál plicního sanatoria – bývalého kláštera – při pohledu ze skály nad Svoradovou jeskyní

původní vstupní objekt kamaldulského kláštera, dnes součást plicního sanatoria

zříceniny klášterního kostela sv. Josefa

prostor zaniklých mnišských domků kamaldulského kláštera

zříceniny jednoho z domků kamaldulských řeholníků

socha sv. Svorada z pískovce, skla a železa při zřícenině mnišského domku

informační panely v areálu bývalého kláštera

původní podoba kamaldulského kláštera (z infotabule)

zákres objektů kamaldulského kláštera v současném areálu plicní léčebny (modře) a archeologických vykopávek v areálu bývalého kláštera

starý hřbitov proti klášterní budově

nová část Speciální nemocnice sv. Svorada z roku 1965

plastika Brána – Zoborské listiny před léčebnou z roku 1998, autorkou Zuzana Marciňová-Hetminská; hold nejstarším dochovaným písemným dokumentům slovenské historie

Svoradův pramen

křížová cesta, stoupající od Svoradova pramene ke Svoradově jeskyni, s ilustracemi Ľudovíta Bebjaka z knihy Križová cesta národných svätcov

(fotogalerie jednotlivých zastavení křížové cesty)

Svoradova jeskyně

Krasová jeskyně ve skále nad klášterem, na okraji tzv. Zoborské lesosepi (355 m n. m.). Horizontální jeskyně, vytvořená dávným podzemním vodním tokem, je dlouhá celkem 30 m. Hlavní prostora s uměle upraveným vchodem je dlouhá 6,5 m, široká 2 – 4 m a vysoká kolem 2 m. Na hraně skály nad jeskyní stojí kovaný kříž, pocházející z věže zbořeného kostela sv. Jakuba v Nitře, zde umístěný 1932. Jeskyně volně přístupná, ke kříži nevede žádná značená cesta.

Podle tradice žil v jeskyni v přísné askezi začátkem 11. stol. benediktinský mnich sv. Svorad. Legenda též vypráví o zbojnících, kteří sem v pozdějších časech zanesli svého smrtelně zraněného druha; ten však byl po uložení do jeskyně sv. Svoradem vzkříšen a do konce života zde pak žil také poustevnickým životem. Jeskyně se postupně stala místem úcty ke sv. Svoradovi. Roku 1898 byla upravena okrašlovacím spolkem na kapli. Od roku 1994 chráněná přírodní památka. V jeskyni žije netopýr velký a létavec stěhovaný.

plán jeskyně (z infotabule)

vstup do Svoradovy jeskyně

vstupní chodba

interiér hlavního sálu Svoradovy jeskyně s železným křížem a svatými obrázky

další pokračování Svoradovy jeskyně

sousední chodbovitá jeskynní prostora

kříž nad jeskyní

naučná stezka Zoborské vrchy

Hlavní trasa naučné stezky je jakási osmička od sanatoria na vrchol Zoboru a zpět (část trasy přes Zoborskou lesostep v současné době mám dojem uzavřena). Doplněna je dvěma vedlejšími větvemi - k Dražickému kostelíku a na Žibricu. Má celkem 27 zastávek, ty jsou však bez informačních tabulí (a v současné době mnohdy i bez označení v terénu), pouze popsané v tištěném průvodci. Nepříliš dobře je značena i vlastní trasa, které však jde výhradně po turisticky značených cestách. Její délka se uvádí 14,7 km.

plánek naučné stezky (z informačního panelu; v lepším rozlišení s legendou)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Původ jména Zobor je nejasný. Poměrně věrohodně vypadá hypotéza, odvozujícího od staroslovanského „sobor″ – klášter. Další teorie odvozují jméno od výskytu zubrů či od slova obor (obr – vzhledem k mohutnosti hory při pohledu z Nitry). Nepříliš pravděpodobné se mi jeví odvozování od osobního jména (pro takovéto pojmenování není v ranném středověku u místa, kde nebylo žádné sídlo, důvod).

Ø Maurova legenda o sv. Andreji Svoradovi a Benediktovi, jejíž vznik se předpokládá mezi lety 1064-1070, je nejstarší dochovaná (latinsky psaná) próza z prostředí Slovenska. Roku 1083 byli v Nitře Andrej Svorad a jeho žák Benedikt prohlášeni prvními svatými na území Uher. Jejich ostatky uloženy v relikviáři v chrámu sv. Emerama na Nitranském hradě.

Ø Tzv. Zoborské listiny, datované do roku 1111 (spor mezi klášterem a královskými výběrčími mýta) a 1113 (soupis majetku kláštera), jsou nejstaršími v originále dochovanými písemnostmi z území dnešního Slovenska.

Ø V Zoborském klášteře jistý čas působil páter Romuald Hadbavý, autor prvního překladu Bible do Slovenštiny.

Ø Svoradovu prameni jsou připisovány zázračné účinky, vyhledávaný je zejména nemocnými a starými lidmi.

Ø Evropsky významná lokalita Zobor zahrnuje kromě vlastního masivu Zoboru i západnější vrch Pliešku s ostrožnou s kostelíkem sv. Michala a severovýchodněji položení vrchy Haranč, Žibrica, Vreteno a Vápeník; v podstatě se tedy z velké části kryje s útvarem, označovaným jako Zoborské vrchy. Jde o přírodně nejhodnotnější část celé CHKO Ponitrie, mozaiku zachovalých lesních, stepních a skalních biotopů. Porosty teplomilného charakteru jsou ovlivněné sousední Podunajskou nížinou. Najdeme zde šípákové doubravy a xerotermní travinobylinné porosty, ale též kyselé doubravy, vřesoviště, dubohabřiny či suťové lipojavorové porosty. K botanickým vzácnostem patří mimo jiné orchidej jazýček východní či subendemit Zoborských vrchů a Slovenského krasu penízek slovenský (popsaný právě odtud), též výskyt zajímavých druhů bezobratlých (kobylka sága, roháč, tesařík obrovský, stepník rudý), plazů (ještěrka zelená, užovka stromová) či ptáků (lelek, bělořit šedý, skřivan lesní…).

Web:

http://www.hradiskozobor.sk

http://zoborsky-skraslovaci-spolok.webnode.sk

https://sk.wikipedia.org/wiki/Zobor_(vrch)

http://www.hradiska.sk/search/label/Nitra

http://www.nisys.sk/www/content/nisys/pyramida/0/1125

http://www.zobor.fara.sk/index.php/historia/historia-klastora-na-zobore

http://www.viabenedictina.eu/sk/klastor-sv-hypolita-v-nitre-na-upati-vrchu-zobor

http://www.lanovky.sk/?page=lan&lan=40

http://www.nitralive.sk/vystavba/infrastruktura/586-lanovka-nitra-zobor

http://uzemia.enviroportal.sk/main/detail/cislo/1155

http://uzemia.enviroportal.sk/main/detail/cislo/196

Literatura:

Bibiana Pomfyová: Ranostredoveké kláštory na Slovensku: torzálna architektúra – torzálne poznatky - torzálne hypotézy – Archaeologia historica 40 (2015) – viz též https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134206/2_ArchaeologiaHistorica_40-2015-2_21.pdf

Ke stažení v jpg: plán areálu bývalého Zoborského kláštera / plán naučné stezky Hradiště Zobor / plán naučné stezky Zoborské vrchy / vymezení evropsky významné lokality Zobor

další místa v okolí (mapa) / Slovensko / rejstříky / záznam v deníku

červenec 2015