HRONSKÝ BEŇADIK / GARAMSZENTBENEDEK
Slovensko
– Banskobystrický samosprávný kraj, okres Žarnovica
Městečko s klášterem
při Tekovském (Inoveckém) potoce nedaleko jeho soutoku s Hronem, na pomezí
Pohronského Inovce a Pohronské pahorkatiny (
Hronský Beňadik leží v oblasti osídlené již od
neolitu, ve strategickém místě, kde se spojovaly cesty od Nitry a z jihu
Slovenska (respektive Uher) a pokračovaly dále údolím Hronu do Zvolena.
V místech pozdějšího kláštera se předpokládá slovanské osídlení, snad
opevněné, již v 1. pol. 11. stol. Ves (respektive vsi) v podklášteří
vznikly až později. Roku 1209 je zmiňována jednak ves Peteň s kostelem sv.
Egidia, jednak osada Pistacorum (Rybáře) na břehu Hronu, který však v té
době tekl bezprostředně pod klášterním ostrohem. Roku 1366 je ves prvně uváděna
pod jménem Svätý Beňadik (nějakou dobu souběžně se jménem Petend). Nejpozději
počátkem 15. stol. se stává Beňadik městečkem (trhové výsady měl od roku 1347),
v průběhu 15. stol. s ním splývají do té doby samostatné Rybáře. Roku
1599 bylo městečko zcela vypleněno a vypáleno Turky, v zápětí však bylo
znovu osídleno. Začátkem 18. stol. postihla Beňadik morová rána (její
připomínkou je kaple na Háji). V 18. stol.
významné středisko vinařství. Koncem 19. stol. těžba uhlí.
znak
Hronského Beňadiku, na pečetích doložený od poloviny 16. stol., fakticky však
existující pravděpodobně od povýšení na městečko
pohled na
městečko s klášterem od jihu; vlevo vrch Klíča s přírodní rezervací,
uprostřed vrchy Pohronského Inovce, vpravo niva Hronu
historické
jádro původní vsi Peteň s kostelem sv. Egidia
škola u
kostela s pamětní deskou spisovatele Františka Švantera
pomník
bulharských studentů-partyzánů z Nitranské partyzánské brigády (dle
některých materiálů též Slováků a Rumunů), utonulých zde při přechodu
rozvodněného Hronu, v centru obce
pomník
padlým v 1. sv. válce při pravém břehu potoka pod klášterem a kaplička
v jeho sousedství
pozdněbarokní
sousoší Kalvárie při silnici jižně pod klášterem
klášter
Opevněný klášterní areál se rozkládá na nevysokém
ostrohu nad vsí. Dominuje mu gotický trojlodní chrám sv. Benedikta a Panny
Marie se dvěmi průčelními věžemi. K němu z jižní strany přiléhá gotická
chodba, tvořící spolu s opatstvím severní stranu lichoběžníkového
kláštera. Důležitým místem kláštera je pozdněgotická kaple Sv. Krve, umístěná
v poschodí sakristie při jihovýchodní straně kostela, v níž je
uchovávána cenná relikvie – část šátku sv. Veroniky s kapkami Kristovy
krve, darovaná papežem Pavlem II králi Matyáši Korvínovi a jím svěřená zdejšímu
klášteru. Západní křídlo kláštera tvoří sýpka. Východní křídlo obsahuje výrazné
fortifikační prvky, jihozápadní i jihovýchodní nároží jsou zesíleny okrouhlými
dělostřeleckými baštami. Krom něho obsahuje areál ještě dvě samostatně stojící
budovy – prachárnu (mlýn na střelný prach) a tzv. Mariánský dom (Marianeum).
Celý areál je obehnán téměř kruhovou hradbou, napojující se na jihovýchodní
dělovou baštu; do opevněného prostoru se vstupuje hranolovou Černou bránou od severozápadu,
menší (dnes nefunkční) hranolová banka je i na jižní straně. Na plánech značena
ještě drobnější okrouhlá bašta v západní části hradby, tu jsem však
neviděl.
Benediktinské opatství bylo založeno zřejmě
nedlouho před rokem 1075 králem Gejzou I. (tzv. zakládací listina z roku
1075 je ve skutečnosti soupisem majetkových práv již existujícího kláštera).
V 40. letech 14. stol. byl původní románský klášter zbořen a na jeho místě
postupně postaven nový, v gotickém slohu. Z této stavby, jejíž
výstavba trvala až do začátku 15. stol. dosud dochován klášterní kostel
(považován za jednu z nejvýznamnějších gotických staveb Slovenska) a
přiléhající část křížové chodby, která původně obcházela celý rajský dvůr.
Další přestavby a dostavby proběhly v 15. a poč. 16. stol. (1489 kaple sv.
Krve, 1508 rozšíření opatského křídla). Od roku 1538 byl klášter v držení
ostřihomské kapituly, která jej postupně přebudovávala na protitureckou pevnost
(benediktini zde však působili až do roku 1565). Tyto opevňovací práce vyvrcholily
v letech 1565-88, kdy získala fortifikace v podstatě dnešní podobu a
kdy byl radikálně přestavěny i vlastní klášterní objekty. Kostel v té době
sloužil jako severovýchodní bašta opevnění. Koncem 16. stol. byla pevnost
dobyta a vypálena. V 60. letech 17. stol. byla opěrným bodem císařských
vojsk. Roku 1881 klášter ze znační části vyhořel, při obnově byl upraven
puristicky do novogotické podoby (místy dost razantně a necitlivě, např.
odstranění renesanční vstupní brány s padacím mostem, přestavba kostelních
věží či snížení hradeb) dle návrhu architekta Ference Storna. Od roku 1927 zde působili salesiáni, kteří zde
provozovali ústav pro problematické chlapce čili polepšovnu. V 50. letech
zde byl koncentrační tábor pro řeholní sestry z celého Slovenska, někdy
prezentovaný jako charitní domov. V 90. letech se sem ještě nakrátko
vrátili salesiáni a od roku 1999 spravovali klášter pallotíni, kteří zde
ukončili činnost k 1. 7. 2015. Národní kulturní památka.
plán
klášterního areálu (www.hrady-zamky.org)
celkový
pohled na klášter od jihu
podoba
kláštera před regotizací (www-hrady-zamky-org)
Černá
brána – hlavní vstup do areálu kláštera
mariánský
reliéf na Černé bráně z roku 1769
strážnice
(?) v sousedství Černé brány
branka a hradba,
navazující na Černou bránu
klášterní
kostel sv. Benedikta a Panny Marie
gotický
portál klášterního kostela z doby těsně po roce 1400
interiér
kostela; kříž umístěný na vítězném oblouku je považován za románský
kruchta s
varhanami
pozdně
renesanční mramorový epitaf Stefana Koháryho, který byl smrtelně raněn při
obraně Levice proti Turkům (1664)
poloha
původní románské baziliky vůči současnému kostelu
vstup do
vnitřních prostor kláštera – rajského dvora - z roku 1503
interiér
vstupní brány do rajského dvora
vstup z
„brány″ do opatského křídla
gotická
křížová chodba
pískovcový
náhrobek notáře Michala Szelepczéniho, působícího v klášteře v letech
1628-1646 (klášter byl tzv. hodnověrní místo, kde se ověřovaly listiny,
uzavíraly smlouva a podobně)
pamětní
deska v křížové chodbě, připomínající, že v Hronském Beňadiku byla
v roce 1916 odebrána zem na vytvoření korunovačního vršku pro korunovaci
posledního uherského krále Karla IV.
kaple při
křížové chodbě
rajský
dvůr – západní a jižní křídlo
západní
křídlo – sýpka; postavena 1752 na místě zříceného staršího traktu
východní
křídlo s fortifikačními prvky v podobě z počátku 17. stol.
jihovýchodní
nárožní bašta
jihozápadní
nárožní bašta
vlevo
severozápadní nároží konventu, vpravo prachárna
Marianeum
hradba a
brána na jižní straně klášterního areálu
drobné
sakrální objekty v areálu kláštera
kámen
s nápisem cyrilicí před vstupem do areálu kláštera
mariánská
kaplička před vstupem do areálu kláštera
kostel sv. Egidia
Jednolodní kostel se nachází na výšině nad levým
břehem potoka a tvoří tak jakýsi protějšek kláštera. Původní raně gotický
kostel, doložený již roku 1209, zpustošen 1599, současná podoba barokní,
pravděpodobně z roku 1674.
celkový
pohled na kostel
raně
gotické prvky na kostelní věži
pozdně
barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého u
kostela
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Podle
legendy vznikl klášter na místě, kde král Gejza, zabloudivše na lovu, potkal
poustevníka, v němž poznal svého bratrance a mocenského soka Šalamouna,
kterého před časem sesadil z trůnu. Dojat tímto a na památku smíření prý
nechal vybudovat klášter. Spíše legendou je však i verze, že klášter vznikl
v souvislosti s mocenským bojem mezi v té době nitranským
údělným vévodou Gejzou a uherským králem Šalamounem jako otázka prestiže –
jelikož Šalamoun měl na svém území významný benediktinský klášter v (dnešní) Pannonhalmě,
založil Gejza jako jeho „protějšek″ tento klášter. Pominu-li, že Gejza
zakládal klášter v Beňadiku zřejmě již jako uherský krák (byl jím od roku
1074; ale samozřejmě procedura zakládání kláštera chvíli trvá, tekže ji
skutečně zahájil ještě jako nitranský vévoda), pak na území nitranského
vévodství již v té době jeden benediktinský klášter stál – Klášter sv.
Hypolita na Zoboru. Důvodem založení kláštera v Hronském Beňadiku tedy
nejspíše byla strategická poloha tohoto místa.
Ø
Na
přelomu
Web:
http://www.obechronskybenadik.sk
https://sk.wikipedia.org/wiki/Hronský_Beňadik
http://www.hrady-zamky.org/hronsky-benadik/
http://www.pamiatky.net/?q=node/3&mon=6121229
Literatura:
Eva Križanová, Blanka Puškárová:
Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku (Bratislava 1990)
Ke
stažení v jpg: plán obce
další
místa v okolí (mapa) / Slovensko / rejstříky
/ záznam v deníku
červen 2015