KOPER (Capodistria)
k.ú. Koper
(občina Koper)
Historické město na pobřeží Terstského zálivu
(Jaderské moře), třetí největší město ve Slovinsku. Jádro města leželo dříve na
ostrově (s pevninou bylo spojeno mostem, který chránila pevnost zvaná Levji grad
– pravděpodobně zaniklá beze stopy). Hranice mezi „starým“ a „novým“ městem
dodnes velice ostrá. Zatímco „nové město“ nemá vesměs charakter města, ale
pouze nesouvislé zástavby bez jakékoli urbanistické koncepce (z větší části na
místě bývalých salin, zrušených roku 1911), historická zástavba je velice
malebná a s velkým množstvím architektonických památek, vesměs
v benátském stylu. Typickými prvky je kromě toho velké množství kostelů,
několik domů s patry vysazenými do ulice na dřevěných krakorcích a větší
množství zahrad uvnitř historického jádra (oproti Piranu či Izole – dalším
dvěma historickým městům na slovinském pobřeží).
Město vzniklo dle názoru historiků někdy ve 3.
stol. jako římská osada Aegida. Později nazýváno Capraria (Kozí ostzrov), za vlády
Byzance (6. – 8. stol.) Justinopolis, poté Caput Histriae (hlava Istrie), což
Benátčané v době své nadvlády nad městem (1279 – 1797) poitalštili na
Capodistria.
Centrem města je náměstí Titov trg s chrámem
Nanebevzetí Panny Marie (Marjinega vnebovzetja), Pretorským palácem a Loggií.
Pretorský palác (sídlo správce města s renesanční atikou a řadou
zajímavých kamenických prvků) i Loggia (pův. gotická, v dnešní podobě
převážně ze 17 stol.) patří k architektonicky nejzajímavějším stavbám ve
městě. V Pretorském paláci je dnes mimo jiné umístěna turisticé
informační centrum, při jehož návštěvě lze zdarma nahlédnout i do sousední
historické lékárny (údajně by zde mělo jít domluvit i prohlídku dalších
místností, nezkoušel jsem). V patře Loggie je galerie, v přízemí
příjemná kavárna (nejstarší ve městě – založená 1846).
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie působí při
různých pohledech zcela odlišně. S prostou jižní stranou s dochovanými
původními románskými okny kontrastuje bohatě zdobené gotické průčelí i barokní
interiér (volně přístupný). K západnímu průčelí je přistavěna vysoká
kamenná zvonice, sloužící dnes jako vyhlídková věž (vstupné) s pěkným výhledem
na město, údolí Rižany, moře i kopce v okolí (vesměs s intenzivní
zástavbou). Ve zvonici sedm zvonů.
Dalším půvabným prostorem v centru města (se
spoustou zeleně) je náměstí Brolo, rozkládající se z druhé strany
katedrály. Severní stranu lemuje několik zajímavých domů, východní pak bohatě
kamenicky zdobená budova ze 14. – 16. stol. zvaná Fontico, která bývala sýpkou
(!). V sousedství Fontika gotický kostelík sv. Jakuba (Jakoba).
V ploše náměstí dvě kamenné bohatě zdobené studny (obdobné i na dalších
místech města).
Severně od katedrály se nachází románská rotunda
sv. Jana Křtitele (Janeza Krstnika) z 12. století, často uváděná jako
nejstarší církevní stavba nejen Koperu, ale celého slovinského pobřeží. Podle
letáku, distribuovaného místním informačním centrem, je však ještě starší (z
poloviny 11. stol.) nedaleká rotunda Nanebevzetí Panny Marie (též sv. Eliáše),
bohužel dnes sevřená zcela nedůstojně mezi moderní budovu hotelu, garáže a
parkoviště severovýchodně od Trgu Brolo.
Zajímavá místa lze nalézt též v západní části města
– například náměstí Carpacciov trg s někdejším skladištěm soli (rozsáhlá
arkádami otevřená prostora), gotickým Carpacciovým domem ze 14. stol. a sloupem
sv. Justina, postaveného na památku námořního vítězství nad Turky u Lepanta
v roce 1571 či na něj navazující Kidričevu ulici se dvěma kostelíky (sv.
Mikuláše – Nikolaja a Sv. Trojice), palácem Totto ex Gavardo, protějším domem
s patrem vysazeným na dřevěných krakorcích a barokním palácem
Belgramoni-Tacco, v němž je v současné době umístěno regionální
muzeum.
Z opevnění zachován pouze fragment na jižní
straně (někdejší hlavní městská brána Muda z roku 1516 a část hradební
zdi). Na přilehlém náměstí Prešernov trg špitální kostel sv. Bassa a velice
půvabná Ponteho kašna (vodnjak De Ponte).
Ve městě samozřejmě řada dalších paláců, kostelů,
uliček… Pozoruhodný je tzv. Verzijev portál (bohatě zdobený vstupní portál
někdejšího paláce Verzi z 15. stol.) v Ulici agrarne reforme (jižně
od Trdu Brolo). Za nejhezčí ulici je považována Čvljarská ulica jižně od Titova
trgu. Ve východní části města je soustředěno několik (nepříliš výrazných)
klášterů, na Gramšijevě trgu na jihovýchodním okraji historického jádra (prý
poměrně pěkné) národopisné muzeum … Zdaleka jsem vše nestihl neprojít. Naprostá
většina kostelů je bohužel uzavřena.
Na západním okraji města menší přístav jachet a
člunů, na severním nákladní přístav (hlavní spojení s mořem nejen pro
Slovinsko – využívá jej též Maďarsko a Rakousko). Mezi oběma přístavy městská
pláž.
Jihozápadně od města železniční nádraží, ozdobené
tradičně parní lokomotivou. Dnes zde končí trať z Divači, v minulosti
tudy procházela železnice zvaná Parenzana z Terstu do Poreči (tyto dvě
trati se časově nepotkaly – zatímco první vznikla po roce 1954, druhá byla
zrušena již roku 1937).
Při nádraží Škocjanská zátoka (Škocjanski zatok),
pozůstatek původní mořské zátoky, v 50. letech 20. století oddělen od moře
výstavbou zázemí koperského přístavu. Zátoka, ve které je částečně brakická
voda, je přírodně velmi cennou lokalitou (přírodní rezervace).
Z turistického hlediska však příliš význam nemá (obestavěna průmyslovými a
komerčními objekty, bez kloudného přístupu). Nejlépe je asi vidět z vlaku.
Web:
http://www.burger.si/Koper/Koper.htm
http://www.slo-istra.com/koper/slo.asp
http://razor.arnes.si/~esleko/parencana/koper.html
http://www.slovenia.info/?_ctg_kraji=2577
http://www.ntz-nta.si/default.asp?id=3394
http://www.hister.org/postcard-direct/images/Koper/indexS.html
Škocjanská
zátoka:
http://www.skocjanski-zatok.org
http://www.zrsvn.si/slo/pi/pi_skocjanski.asp
Okolí:
Západně od Koperu letovisko Žusterna s řadou
hotelů a mořskou pláží (placená). Mořské pobřeží západně od ní (směrem na Izolu) je významnou lokalitou „mořské trávy“ Posidonia
oceanica (přírodní památka). Bezprostředně po pobřeží (souběžně
s frekventovanou silnicí) zde vede v trase bývalé železnice Parenzana
cyklostezka. Severně od Koperu poloostrov Debeli rtič se skalními útesy (též
chráněné území). Jižně Šmarje – centrum „vnitrozemí“
Slovinské Istrie.
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam
v deníku 1, 2
červen 2006