CHOTEČSKÉ ÚDOLÍ
k.ú. Choteč u Prahy, Ořech
(Pražská plošina / Hostivicko, Černošicko)
Údolí Radotínského potoka mezi Chotčí a Kalinovým Mlýnem. Místy
výchozy vápenců, rozhodně však méně skalnaté než níže položené Radotíncké údolí
(za jehož součást někdy bývá považováno). V údolí tři mlýny a řada chat,
vzniklá z původních trampských osad (zejména kolem Cvrčkova mlýna). Nad
Cvrčkovým mlýne rozsáhlé mokřady porostlé olší. Údolím prochází červeně značená
turistická stezka.
vápencová
skála na levé straně údolí pod Měchurovským mlýnem
lužní
porosty nad Cvrčkovým mlýnem
Měchurovský mlýn
(č.p. 23)
Dnes nazývám Mlýn u
Veselých, dříve též mlýn Pod Chotčí. Asi nejzachovalejší ze všech mlýnů na
Radotísnkém potoce, s kompletním provozuschopným mlýnským zařízením
z 30. a 40. let 20. stol. (možnost prohlídky - www.mlyn-uveselych.cz). Mlýnská budova
je barokní, s atikovým štítem.
Původně patřil
dominikánům. Zmiňován je od roku 1666, kdy sem přišel mlynář Matouš Měchura,
jeho historie je však určitě starší. Měchurové zde mlynařili do roku 1737. Poté
se mlynáři rychle střídali, přičemž právo rozhodovat o majitelích si
ponechávala chotečská vrchnost. 1776 koupili mlýn Václav a Františka Veselí, v
jehož rodu je držen dodnes. Roku 1928 osazen elektromotor, roku 1942 nahrazeno
vodní kolo turbínou. Mletí ukončeno roku 1951. V letech 1991-92 obnova
mlýna i mlýnské nádržky, v letech 1992 – 1994 opět v chodu. 2009
obnovena malá vodní elektrárna.
vodní nádrž nad mlýnem
starý most na cestě od Chotče ke mlýnu
vodopád
na potoce jižně od mlýna vznikl překloněním koryta z údolí, kde stojí mlýn,
výše do svahu
mlýn na
mapě v 1. pol. 19. stol.(archivnimapy.cuzk.cz) a nyní (maps.google.cz)
areál mlýnu od jihozápadu kdysi (www.mlyn-uveselych.cz) a dnes
barokní štít mlýnské budovy
sluneční hodiny na jižní straně mlýnské budovy
areál mlýnu od východu
náhon pod mlýnem
Cvrčkův mlýn
(č.p. 22)
Mlýn níže v údolí, taktéž
náležející k Chotči. Též mlýn Suchých. Dnes zarostlý, zdá se, že nepříliš
obývaný. Vodní náhon navazoval přímo na náhon z Měchurovského mlýna, dnes již bez
vody, avšak v terénu podél cesty poměrně dobře patrný, buď z větší části
zarostlý.
Původně vrchnostenský
mlýn. Písemné prameny až od roku 1747, kdy „po 100 roků zpustlý takzvaný
Cvrčkův mlýn″ nově vystavěl Václav Vaňha. Mlel do poč. 20. stol., kdy zde
působil mlynář Suchý. Později zcela přestavěn, bez mlýnského zařízení.
Mlýn na mapě v 1. pol. 19. stol.(archivnimapy.cuzk.cz) a nyní
(maps.google.cz). Zajímavé je, že na historické mapě je náhon značen jako
jediný tok potoka – dnes zde pouze terénní zbytky, potok teče jižněji.
zarostlé zbytky náhonu před mlýnem (podél cesty do Chotče)
zpustlá zahrada Cvrčkova mlýnu – v ní bývala nádržka
Cvrčkův mlýn od severu
Osada Západní
míle
Dnes chatová, dříve
trampská osada v okolí Cvrčkova mlýna (www.ozm.wgz.cz).
Byla založena roku 1940 části osadníků, kteří odešli z východněji položené
osady Ariana.
„srdce″ osady
jeden z mála srubů, zachovávající si ještě původní trampskou
podobu (na západním okraji osady nad náhonem Cvrčkova mlýnu)
Kalinův mlýn
(Ořech č.p. 1 + č.p. 2)
Též Podvořešský mlýn.
Dobře zachovaný areál mlýna na pravém břehu Radotínského potoka v současné době
prochází rekonstrukcí. Dobře dochovaný, byť již nefunkční vodní dílo.
Mlýn velmi starého
založení, v písemných pramenech od pol. 16. stol. Býval součástí svobodného
gruntu v Ořechu, zvaného Jílkovský. Ve druhé pol. 17. stol. v držení kapituly
sv. Víta, 1715 prodán mlynáři Václavu Kalinovi, který měl mlýn již předtím
(pravděpodobně od roku 1700) propachtovaný. Za první republiky patřil k mlýnu i
hostinec. Rod Kalinů drží mlýn doposud.
dnes mlýnský náhon začíná v rybníku, zvaném Čenda, 100 m nad mlýnem (na
starých mapách z 19. stol. není)
funkční část náhonu pod rybníkem, přistavěná k přitesané vápencové stěně
již nefunkční část náhonu u mlýna, zpevněná kamenným obložením
mlýnské kameny u mlýnského náhonu
mlýn na mapě v 1. pol. 19. stol.(archivnimapy.cuzk.cz) a nyní
(maps.google.cz)
areál mlýnu od západu (ještě nedávno zde byl vjezd do dvora zděnou branou)
hlavní mlýnská budova, toho času v rekonstrukci (říjen 2010)
mlynářský znak a letopočet poslední přestavby na štítech mlýnu
areál mlýnu od východu
mlýnský náhon pod mlýnem
Zajímavosti:
Ø
Ke Kalinovu mlýnu se pravděpodobně vztahuje děj
povídky J. Š. Baara Konec jejího světa.
Ø
Hranice mezi Chotečským a Radotínským údolím není
pevně stanovena. Někdy se za jejich předěl považuje pro zjednodušení hranice
Prahy, někdy je za součást Chotečského údolí považována dokonce i část kolem
Teslarova mlýna aa za jeho konec je považován až soutok Radostínského potoka
s potokem Mlýnským. Část pod Kalinovým mlýnem má však charakterem již
zcela jiný, než údolí pod Chotčí.
Literatura:
-
Josef
Klempera: Vodní mlýny v Čechách III (Praha 2001)
Web:
-
Letopisecká komise - http://www.letopisciradotin.cz/prednasky/mlyny.html
-
hrady.cz, Mlýn u Veselých – http://www.hrady.cz/index.php?OID=7362
-
hrady.cz, Kalinův Mlýn - http://www.hrady.cz/index.php?OID=7361
Okolí: Radotínské údolí
/ Kosoř / Sulava
/ Třebotov / Choteč
říjen 2010