KOSOŘ
k.ú. Kosoř (Pražská plošina /
Černošicko)
Ves (345 m n.m.) v Českém krasu, na náhorní plošině nad
údolím Šachetského potoka (Černou roklí), při jeho levostranném přítoku,
zvaného někdy Kosořský potok (jména Kosořský a Šachetský potok jsou mnohdy
uváděna jako synonyma). Severně v těsné blízkosti vsi rozlehlý vápencová lom
Hvížďalka. Jádrem vsi rozlehlý panský dvůr. Před ním kříž z roku 1907, severozápadně od něj socha sv. Jana Nepomuckého (nemovitá kulturní památka - barokní
z 18. století, obci darována jejím čestným občanem kanovníkem dr. Mikolášem
Karlachem roku 1895). Na jihozápadním okraji vsi pěkná hranolová výklenková kaplička se zvoničkou pod
mohutnou lípou. Na severním okraji vsi, v místech zvaných Na Hořícni, hřbitov. Dříve patřily ke Kosoři i
některé mlýny v Radotínském
údolí (dnes k.ú. Radotín).
Kosoř patřila v
nejstarších dobách částečně kapitule vyšehradské, částečně byla svobodným
statkem. Prvně je zmiňována v predikátu Waltra z Kosoře kolem roku 1310.
Kosořští zemani jsou zmiňováni až do 30leté války. Současně však část vsi
patřila zřejmě již od počátku cisterciáckému klášteru na Zbraslavi a kapitule
vyšehradské. Kapitula vyšehradská se posléze stala majitelem celé vsi a držela
ji až do konce feudalismu.
Součást Chráněné krajinné
oblasti Český kras.
Kosořský dvůr (č.p. 1)
Rozlehlý komplex
hospodářských budov v jižní části vsi, v dnešní podobě převážně z roku 1908.
Severovýchodní nároží dvora tvoří tzv. zámeček,
v dnešní podobě z roku 1893 (dnes restaurace) s atikovým štítem se sochou Panny
Marie na šikmém nároží. V jeho bezprostředním sousedství na severní straně
dvora vestavěna kaple sv. Anny (nemovitá
kulturní památka) - barokní stavba na starších základech, postavená kolem roku
1722, s výrazným atikovým štítem a se sanktusovou vížkou. V interiéru kaple
údajně nástěnné malby s výjevy ze života sv. Anny z 2. čtvrti 18. stol.,
barokní oltář sv. Anny a cenný tabulový obraz Ecce Homo ze 17. stol. od E.
Heemskerka. Není vyloučeno, že hodnotné vybavení kaple pochází z kapitulního
chrámu na Vyšehradě, kde před regotizací doložena samostatná kaple sv. Anny.
Kaple i dvůr jsou dodnes vlastnictvím Královské kolegiální kapituly sv. Petra a
Pavla na Vyšehradě.
Zajímavosti:
Ø
Obecní znak
byl Kosoři udělen v roce 2008. V červenozeleném polceném štítě se nalézá bílá skála,
z jejíhož vrcholu rostou střídavě tři zlaté lilie a dvě stříbrné růže. Skála
představuje skalnatý ostroh, na němž se obec nalézá, barvy znaku stejně jako
stříbrné lilie a růže odkazují ke sv. Anně, patronce zdejší kaple (sv. Anna -
lilie - byla matkou Panny Marie - růže, je zobrazována v zeleném plášti a
červených šatech).
Ø
Jméno obce
bývá odvozováno od „kosé hory“, tedy skalnatého návrší, na němž obec leží. Jiný
(méně pravděpodobný) výklad odvozuje jméno od staročeského označení kosoř pro
srp.
Ø
Po Kosoři nazván jeden z prvohorních rybovitých praobratlovců, nacházejících
se v nedaleké Černé rokli, Kosoraspis.
Literatura:
-
Emanuel
Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2. - K/O (Praha 1978)
-
František
Holec a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII -
Praha a okolí (Praha 1988)
-
kol.: Okolí
Prahy, západ - Turistický průvodce ČSFR 38 (Praha 1990)
Web:
Okolí: Radotínské
údolí / Černá rokle / Sulava / Chotečské
údolí
říjen 2005