KRŇÁK
k.ú. Zbraslav, dříve též
Lahovice a Žabovřesky (Hořovická pahorkatina / Praha)
Též Krňov. Původní koryto
Berounky při severním okraji Zbraslavi - téměř kilometr dlouhá tůň, napájená Lipanským potokem.
Východní část Krňáku byla aktivním korytem řeky ještě začátkem 19. stol,
západní část tůně je pak středověkým korytem Berounky (v té době tekla zhruba v trase
dnešního Lipanského potoka), které řeka opustila nejpozději ve 14. stol.
Krňák je významnou
lokalitou řady živočichů (zejména bezobratlých), vázaných na vodní či pobřežní
boiotopy, ale i spektrum rostlinných společenstev od mokřadních až po poloruderální
trávníky suchých stanovišť na štěrkových náplavech. Narušen částečným vykácením
břehových porostů pod Zbraslavským zámkem, přehrazením dvěma komunikacemi -
pobřežní silnicí Praha - Davle na východě a rychlostní komunikací R4 na západě
- a zejména zaústěním zbraslavské čistírny odpadních vod do mrtvého ramene.
Přírodní památka, vyhlášená roku 1988, zahrnuje kromě vlastního
Krňáku i tůň Malá řeka a mokřin při levém břehu Vltavy a zbytek lužního lesa
při dolním toku Lipanského potoka severně od dvora Peluněk (viz).
most
Stará císařská silnice,
spojující Zbraslav s Prahou, přechází Krňák v těsném sousedství Zbraslavského
kláštera po zajímavém železobetonovém mostě z let 1911-13. Most zde existuje
již od roku 1680 - původně byl loďkový, po roce 1810 dřevěný, na němž se
vybíralo mýto.
Zajímavosti:
Ø
Informace o tom, kdy došlo ke změně toku Berounky,
se v jednotlivých pramenech značně rozcházejí. Nejčastěji se uvádí konec
18. stol. či velká povodeň rok 1829. Je pravděpodobné, že šlo o postupný proces
a že nějakou dobu fungovaly obě koryta současně. Tomu by odpovídaly jak
historické mapy, dle kterých jakási vodoteč spojující Berounku a Vltavu
v trase dnešního koryta existovala již ve 2. pol. 18. stol, tak informace,
že k definitivnímu zanesení spojení mezi řekou a Krňákem došlo až (při
další z mnoha velkých povodní) roku 1872. Zcela nelze vyloučit ani, že
změně toku trochu „napomohl“ někdy během první poloviny 19. stol. majitel
Zbraslavi kníže Oetting.
Literatura:
- Jarmila Kubíková, Vojen Ložek, Pavel Špryňar a
kol.: Chráněná území ČR XII. - Praha (Brno, Praha 2005)
- Jan Němec, Vojen Ložek a kol.: Chráněná území ČR 2
- Praha (Praha 1997)
- Jiří Sádlo, Karel Vodák: Krňák – ad Nika X (1989),
č. 9-10
- V. Kratochvíl: Jak vypadalo koryto Berounky
v minulosti – ad Informační list Dobřichovice, prosinec 2006 (web)
Web:
- Informační
servis o životním prostředí v Praze
Okolí: Zbraslav
/ Havlín / Peluněk / Radotín
únor 2009