KRŇÁK

k.ú. Zbraslav, dříve též Lahovice a Žabovřesky (Hořovická pahorkatina / Praha)

Též Krňov. Původní koryto Berounky při severním okraji Zbraslavi - téměř kilometr dlouhá tůň, napájená Lipanským potokem. Východní část Krňáku byla aktivním korytem řeky ještě začátkem 19. stol, západní část tůně je pak středověkým korytem Berounky (v té době tekla zhruba v trase dnešního Lipanského potoka), které řeka opustila nejpozději ve 14. stol.

Krňák je významnou lokalitou řady živočichů (zejména bezobratlých), vázaných na vodní či pobřežní boiotopy, ale i spektrum rostlinných společenstev od mokřadních až po poloruderální trávníky suchých stanovišť na štěrkových náplavech. Narušen částečným vykácením břehových porostů pod Zbraslavským zámkem, přehrazením dvěma komunikacemi - pobřežní silnicí Praha - Davle na východě a rychlostní komunikací R4 na západě - a zejména zaústěním zbraslavské čistírny odpadních vod do mrtvého ramene.

Přírodní památka, vyhlášená roku 1988, zahrnuje kromě vlastního Krňáku i tůň Malá řeka a mokřin při levém břehu Vltavy a zbytek lužního lesa při dolním toku Lipanského potoka severně od dvora Peluněk (viz).

    

most

Stará císařská silnice, spojující Zbraslav s Prahou, přechází Krňák v těsném sousedství Zbraslavského kláštera po zajímavém železobetonovém mostě z let 1911-13. Most zde existuje již od roku 1680 - původně byl loďkový, po roce 1810 dřevěný, na němž se vybíralo mýto. 

Zajímavosti:

Ø        Informace o tom, kdy došlo ke změně toku Berounky, se v jednotlivých pramenech značně rozcházejí. Nejčastěji se uvádí konec 18. stol. či velká povodeň rok 1829. Je pravděpodobné, že šlo o postupný proces a že nějakou dobu fungovaly obě koryta současně. Tomu by odpovídaly jak historické mapy, dle kterých jakási vodoteč spojující Berounku a Vltavu v trase dnešního koryta existovala již ve 2. pol. 18. stol, tak informace, že k definitivnímu zanesení spojení mezi řekou a Krňákem došlo až (při další z mnoha velkých povodní) roku 1872. Zcela nelze vyloučit ani, že změně toku trochu „napomohl“ někdy během první poloviny 19. stol. majitel Zbraslavi kníže Oetting.

Literatura:

-     Jarmila Kubíková, Vojen Ložek, Pavel Špryňar a kol.: Chráněná území ČR XII. - Praha (Brno, Praha 2005)

-     Jan Němec, Vojen Ložek a kol.: Chráněná území ČR 2 - Praha (Praha 1997)

-     Jiří Sádlo, Karel Vodák: Krňák – ad Nika X (1989), č. 9-10

-     V. Kratochvíl: Jak vypadalo koryto Berounky v minulosti – ad Informační list Dobřichovice, prosinec 2006 (web)

Web:

-     Zbraslav.info

-     Informační servis o životním prostředí v Praze

-     Chráněná území Prahy

Okolí: Zbraslav / Havlín / Peluněk / Radotín

Praha / rejstříky

 únor 2009