LIPOVÁ (Hainspach)
k.ú. Lipová u Šluknova (Šluknovská
pahorkatina / Šluknovsko)
Obec rozložená podél Liščího potoka (365 m
n. m.), při severním okraji části Šluknovského výběžku. Při křížení této zhruba
severojižní osy se silnicí Šluknov – Lobendava bývalé náměstí (radnice, škola,
infocentrum), byť urbanisticky dnes zcela rozvrácené. Severně od tohoto centra
kostel sv. Šimona a Judy a stará škola (jižněji ležící fara zaniklá),
severozápadně ruiny Nového zámku s parkem a Zámeckým
rybníkem. Jižně se nacházel Starý zámek s poplužním dvorem, dnes zbořený, a
budova bývalého okresního soudu. Ještě jižněji menší strojírenská továrna.
Izolovaná ulicová zástavba východně od centra se nazývala Neu
Hainspach (Nový Haňšpach).
Zástavba, uchovávající řadu ukázek původní roubené architektury, ale i vilek z
přelomu 19. a 20. stol., dnes značně prořídlá; volný prostor v centru obce, v
jižním sousedství radnice, sloužící dnes jako biocentrum, však pro přílišné
zamokření nikdy zastavěn nebyl, v minulosti zde byly dva rybníky. V obci
řada historických křížů a svatých obrázků, které byly kompletně zrekonstruovány
dle dobových záznamů v letech 2016-2017, a také dřevěných plastik, vzniklých
při pravidelných sochařských sympoziích, zvaných Lipovský dřevák (www.lipovskydrevak.cz). Železniční
stanice Lipová leží jižně od vsi, na katastru Velkého Šenova.
Prvně je ves
Hainspach zmiňována roku 1346, založena byla snad
koncem 13. stol. Byla součástí berkovského panství Hohnstejn, později Tolštejn.
Za husitských válek ve 2. pol. 15. stol. ves několikrát vypleněna. Roku 1566
dochází k dělení panství, v té době drženého rodem Schleinitzů,
a vzniká samostatné panství Hainspach. Tehdy byla
postavena renesanční tvrz s poplužním dvorem, později nazývaná Starý zámek; v
tom, zda měla staršího předchůdce, se badatelé neshodují. Schleinitzové
drží Hainspach do roku 1602, poté Kinští. Roku 1634
je panství konfiskováno a získávají ho Mansfeldové. Po vymření rodu (1662) dědí panství Marie
Markéta z Trautsonu, provdaná za Jana Jiřího Jáchyma Slawatu z Chlumu a Košumberka. V
letech 1679-1680 se stává Hainspach jedním z center
selských rebelií. Roku 1696 získává panství Marie Agnes
Agatha Slawatová, provdaná za Franze Wilhelma
starohraběte ze Salm-Reifferscheidt-Bedbur. Tím se Hainspach dostává do rukou Salmů,
rodu, který se do jeho historie zapsal nejvýrazněji a jehož větev odvozená od
Franze Wilhelma se dokonce začala psát Salm-Reifferscheidt-Hainspach.
V 30. letech 18. stol. nechali na břehu Slawatova rybníka vybudovat Nový zámek. Roku 1750 byl Hainspach povýšen císařským dekretem na městys. V
souvislosti s povýšením došlo v centrální části aglomerace, zhruba mezi dnešní
radnicí a kostelem, skutečně k výstavbě městského typu – široké ulice se
štítově řazenými roubenými domy (nedochováno); jižněji směrem ke Starému zámku
byla výstavba pouze jednostranná, lemovala břeh dnes již zaniklých rybníků.
Později se pouze tato část (cca 60 domů) označovala jako „městečko‟,
zatímco pro zástavbu výše a níže položenou (téměř 300 domů) se nadále používalo
označení „ves‟; obě části měly oddělenou správu a do jedné obce byly
sloučeny až roku 1928. V polovině 18. století bylo městečko známé svými
řemesly, především tkalcovstvím, barvířstvím tkanin, výrobou knoflíků a umělých
květin; v té době došlo k výraznému zahuštění zástavby. V letech 1813-18 byla
přes Hainspach vybudována císařská silnice z Rumburku
do Lobendavy s návazností dále do Drážďan, čímž
byl půdorys obce doplněn o východozápadní osu; na
křížení této komunikace s potokem se zformovalo náměstí. Velký požár 1893.
Mnohem drastičtějším zásahem do života vsi byl však poválečný odsun německy
mluvícího obyvatelstva. Počet obyvatel se tak snížil o více jak polovinu, v
důsledku čehož zanikla řada budov a byla rozvrácena urbanistická struktura
obce. I přesto se zde zachovala řada zajímavých staveb. Od roku 1948 se obec
jmenuje Lipová.
původní znak
městyse a jeho nová verze, udělená roku 2005, doplněná o sponu s lipovým listem
coby mluvícího znamení vyjadřující současné jméno obce
pohled na
nejsevernější část Lipové z Buchbergu
(prosinec 2009)
pohled na centrum
obce od hřbitova, v pozadí Ječný vrch (březen 2016)
pomník padlým
v 1. světové válce u kostela (březen 2016)
dřevěné sochy sv.
Šimona a Judy, patronů zdejšího kostela, při silnici západně od kostela (březen
2016)
boží muka
v Potoční ulici před opravou a po ní (březen 2016, srpen 2018)
zaniklá zástavba
městečka severně od dnešního infocentra; stromy v pozadí jsou zámecký park
(www.nixdorf.estranky.cz)
dům č.p. 128, pravděpodobně jeden z posledních pozůstatků
historické zástavby městečka (srpen 2018)
škola č.p. 417 z roku 1897, před ní dřevěná plastika „Maminka s
dětmi‟ (březen 2016)
socha sv. Josefa z
roku 1771 od K. Riedla na bohatě zdobeném rokokovém soklu (nemovitá kulturní
památka) severně od školy (březen 2016)
zaniklá zástavba
jihozápadně od školy; v popředí hostinec „Zur Bierhalle‟ (www.nixdorf.estranky.cz)
…dnes v těchto
místech dětské hřiště; na něm mimo jiné dřevěná socha Liponoše
a památník rekonstrukci komunikací v Lipové v letech 2005-2006,
v jeho sousedství lavička „Sova‟ (březen 2016)
zaniklý hostinec Obergericht, dříve vrchní (dědičný) soud z roku 1572,
který stával při hlavní silnici jižně od školy (deutschboehmen.de,
www.nixdorf.estranky.cz)
dřevěná zvonička se
znakem obce na křižovatce jižně od školy, proti místu, kde stával vrchní soud
(březen 2016) – pravděpodobně někde tady stávalo „dřevěné lešení s umíráčkovým
zvonem, kterým bylo zvoněno při každé popravě‟
secesní dům č.p. 317 v centru obce (www.nixdorf.estranky.cz, březen
2016)
budova radnice,
dříve lékárny, č.p. 422 na náměstí (březen 2016,
deutschboehmen.de)
dřevěná socha
Spravedlnosti – erbovní figury Lipové – před radnicí (březen 2016)
pamětní kámen
k 100. výročí úmrtí Friedricha Schillera v centru obce (březen 2016)
most přes potok se
železným křížem u roku 1850, který nechal zřídit tehdejší Spolek divadelních
ochotníků (Theater-Dilettanten-Verein); na opačné
straně mostu, v místech dnešního kovového zábradlí, bývala zídka se sochou
sv. Jana Nepomuckého, jak je vidět na historickém snímku (březen 2016,
deutschboehmen.de)
pískovcová socha
sv. Jana Nepomuckého z 1. pol. 18. stol. (nemovitá kulturní památka), původně
umístěná na mostu přes potok v sousedství dnešního infocentra, po rekonstrukci
přestěhována i s mostní zídkou do parčíku u křižovatky v centru obce
(březen 2016)
dům č.p. 419 v centru obce
(srpen 2018, březen 2016) – historický pohled o něco výše spolu s mostem
podstávkové domy
v centru vsi – č.p. 429, č.p. 433 a č.p. 338
(duben 2016, březen 2016, srpen 2018)
kříž u č.p. 432 před obnovou a dnes (březen 2016, srpen 2018)
dřevěná Socha
svobody při silnici do Lobendavy (srpen 2018)
nikdy nezastavěný
prostor v centru obce, do 18. stol. rybníky, dnes biocentrum; na kameni pamětní
deska realizace biocentra v roce 2014 (srpen 2018)
tentýž prostor na
mapě z 2. pol. 18. stol., kde jsou ještě vidět rybníky, založené 1568
Hansem von Schleinitz (oldmaps.geolab.cz) a na
historické fotografii (www.nixdorf.estranky.cz)
dřevěná lavička na
okraji biocentra (srpen 2018)
budova bývalého
okresního soudu č.p. 376 z roku 1893; svému účelu
sloužila do roku 1938 (www.sluknovsko.unas.cz, srpen 2018)
letní
kino (srpen 2018)
dřevěné sochy u
letního kina (srpen 2018)
bývalá restaurace „zum Kaiser von Ostrereich‟
/ Lindenhoff v sousedství pivovaru,
v pozdějších letech kino, nedlouho před rokem 2015 zbořená
(www.sluknovsko.unas.cz, prosinec 2009)
novorenesanční vila
č.p. 374 v sousedství továrny Conmet
RON (prosinec 2009)
v Mlýnské
ulici v jižní části obce – podstávkový dům č.p.
170 a nedaleký sokl křížku z roku 1768 (prosinec 2009)
dům č.p. 167 v Mlýnské ulici (prosinec 2009)
sokl kříže a dům č.p. 203 na jižním okraji obce (prosinec 2009)
kříž při cestě
k Vlčím pramenům (prosinec 2009)
pomník A. Röslera na jižním okraji vsi (prosinec 2009)
nádraží Lipová, již
na katastru Velkého Šenova (prosinec 2009)
kostel sv. Šimona a Judy
(nemovitá kulturní památka)
Jednolodní barokní
stavba stojí v severní čísti centra obce, východně od Nového zámku. Má půdorys
latinského kříže, zakončen je pětibokým presbytářem, k němuž přistavěna
hranolová věž. Severní rameno kříže tvoří sakristie, jižní patrová kaple s
válcovou nárožní vížkou. Vnitřní zařízení převážně z 19. stol. Ve věži zvon
Maria z roku 1512. V podkroví lodi malý výstavní prostor (prohlídky zajišťuje
infocentrum). Kolem kostela bývalý hřbitov se zchátralou márnicí a několika
zajímavými dochovanými náhrobníky. Pochován zde byl i stavitel Zacharias Hoffmann (+ 1754). Před kostelem památník obětem
1. světové války. V sousedství márnice východně od kostela lípa srdčitá
(památný strom), cca 260 let stará.
Současný
kostel nechala vystavět na místě staršího, doloženého již ve 14. stol., v
letech 1691-93 Marie Margaretha Slavatová.
Postavil ho neustadtský stavitel Balthasar
Hille, snad s částečným využitím staršího zdiva. K
drobnějším úpravám došlo v 18. stol. Hřbitov u kostela sloužil do roku 1875. Ve
2. pol. 20. stol. kostel chátral, opraven v 90. letech za přispění několika
původních, po 2. světové válce vyhnaných obyvatel. Generální rekonstrukce
proběhla v letech 2014-15, při níž byla mimo jiné vytvořena podkrovní galerie.
cestou
od hřbitova
(březen 2016)
půdorys
kostela – sever dole! (wikipedie)
celkový
pohled na kostel
(březen 2016)
průčelí kostela a
pískovcovým znakem hraběnky Marie Margarethy rozené Trautsonové a jejího (v době stavby kostela již zesnulého)
chotě Jana Jiřího Slavaty (březen 2016)
sluneční hodiny na
jižní stěně lodi (březen 2016)
patrová kaple na
jižní straně lodi (březen 2016)
věž přistavění
k východní straně presbytáře (březen 2016)
presbytář kostela;
pozdně klasicistní hlavní oltář z roku 1839 s ukřižovaným Kristem a dvěma
anděly pochází z dílny drážďanského dvorního sochaře Franze Pettricha
a jeho zetě Christopha Neuhäusera (březen 2016)
detail
vitráží v presbytáři, věnovaných kostelu významnými rodáky farnosti (březen 2016)
jižní
strana presbytáře s oratoří v patře boční kaple (březen 2016)
kazatelna (březen 2016)
jižní strana
triumfálního oblouku; boční oltář z 1. pol. 19. stol. s novějším obrazem
(březen 2016)
dřevěná třístranná empora, na bočních stěnách dvojitá (březen 2016)
křížová cesta na
stěnách lodi pod emporou (březen 2016)
nástropní malba
s vyobrazením hainspašského kostelíka (březen
2016)
pamětní deska hainspašského rodáka, litoměřického biskupa Antona Ludwiga Frinda v kostele (březen 2016)
schodiště do
podkroví (březen 2016)
podkroví kostela
upravené na galerii (březen 2016)
původní kříž
z věže kostela z roku 1693, dnes v galerii v podkroví (březen
2016)
kříž před kostelem
(březen 2016)
staré náhrobní
desky zazděné do zdi kostela (březen 2016)
bývalá márnice u
kostela (březen 2016)
hrob pruského královského
plukovníka Eduarda svobodného pána Johanna Karla Eduarda von Fragstein und Niemsdorff,
který v Lipové zemřel na choleru při návratu z prusko-rakouské války v roce
1866 (březen 2016)
(fotogalerie dalších hrobů zrušeného hřbitova u
kostela)
památný strom -
lípa u kostela – obvod kmene téměř 6 metrů, stáří cca 260 let, patří k
nejmohutnějším stromům Šluknovského výběžku (březen 2016)
Nový zámek č.p. 401
(nemovitá kulturní památka)
Zříceniny
monumentální barokní budovy v parku na severozápadním okraji města. Trojkřídlá
stavba uzavírá čestný dvůr otevřený k jihovýchodu, kde ho terasa odděluje od
obnovené barokní zahrady s (dosud) nefunkční kamennou kašnou. Východně od ní,
stejně jako na poloostrově Zámeckého rybníku
západně od zámku přírodně krajinářský anglický park.
Zámek nechal
vybudovat před polovinou 18. stol. (obvykle se uvádějí letopočty 1737 – 1739,
avšak stavba započala již roku 1736 a interiérové úpravy se prokazatelně dělaly
ještě v průběhu 40. let) Ernst Leopold Anton Salm–Reifferscheidt.
Postaven byl dle návrhu italského malíře a architekta Girolama
Costy. Spekuluje se, že vzorem snad mohl být zámek Schlosshof prince Evžena Savojského, pod jehož velením
Leopold Anton sloužil. Na přelomu 18. a 19. stol. došlo k drobným klasicistním
úpravám, v zásadě si však zámek uchoval svojí původní podobu. V držení Salmů a jejich dědiců (od roku 1889 Thun-Hohensteinové)
byl zámek až do první pozemkové reformy roku 1924, kdy ho získal pražský
advokát Josef Apollo Růžička. V době okupace byl využíván jako vojenský
lazaret, později jako rekreační zařízení pro příslušníky německé armády. V roce
1949 byl znárodněn, v informacích o využití v následujících letech panují
značné rozpory. Píše se o domově důchodců, ale i o dětské kolonii, chovancích
Klárova ústavu či četnictvu. Jisté je, že v 1. polovině 60. let zde bylo
výcvikové středisko pohraniční stráže a poté Hradní stráže. V letech 1973-4
došlo ke generální opravě střech, zároveň však v té době již nebyl objekt nikým
využíván. Roku 1976 převzal zámek do majetku odbor školství ONV Teplice, jeho
cílem ovšem nebylo zámek využít, nýbrž zbořit a na jeho místě postavit
montovanou panelovou budovu školy v přírodě. Překážkou byla památková ochrana
objektu, a tak byl ponechán – zjevně úmyslně – postupnému chátrání. V 80.
letech byla demolice pro havarijní stav budovy nakonec skutečně povolena, než k
ní však došlo, přišel Listopad 1989 a záchrana zámku byla jedním z hlavních
požadavků „nové doby‟. Demolici se sice podařilo zabránit, k záchraně
zámku to ale nevedlo. V roce 1995 proběhla restituce, vnučka pana Růžičky však
na nákladnou rekonstrukci neměla peníze a tak zámek prodala nizozemské
společnosti, pro kterou byl objekt pouze předmětem spekulací a o jeho obnovu
taktéž neměla žádný zájem. Koncem 90. let zde dokonce vypukl požár, s velkou
pravděpodobností úmyslně založený. Roku 2011 koupil ruiny zámku spolek Via Tempora Nova, který se snaží o jeho záchranu, zatím však
scházejí finanční prostředky; jeho působení je tak (krom částečného vyklizení
zřícenin a očištění od náletové zeleně) patrné především v obnově zpustlého
zámeckého parku.
Park volně
přístupný, ruiny zámku nepřístupné.
celkový pohled na
zahradní průčelí zámku (březen 2016)
detail zahradního
průčelí s hodinami (březen 2016, duben 2016)
portál zahradního
průčelí (prosinec 2009, březen 2016)
kamenná bazéna v čestném dvoře zámku (prosinec 2009)
zámek od severu a
od jihu (březen 2016, duben 2016)
pohled na zámek
přes Zámecký rybník (březen 2016) a tentýž
pohled na historické pohlednici (www.nixdorf.estranky.cz)
západní vchod do
zámku (prosinec 2009)
alianční znak
starohraběte Salma a hraběnky z Auerspergu
nad vchodem (březen 2016)
ještě několik
pohledů na exteriér ruin zámku (březen 2016, prosinec 2009)
nahlédnutí do
interiéru zámku (březen 2016)
dřevěná plastika
v čestném dvoru zámku, informující o projektu na rekonstrukci zámeckého
parku a zahrady (březen 2016)
parter
s barokní kašnou před zahájením rekonstrukce (prosinec 2009)
tentýž prostor po
obnově (březen 2016)
barokní zahrada
však není rekonstrukcí stavu před zpustnutím, ale snad původního stavu, jak
dokládá mapa stabilního katastru z roku 1843, kde má parter již podobu
anglického parku (archivnimapy.cuzk.cz); pro porovnání i letecký snímek
současného stavu (www.mapy.cz
2018)
podoba parteru na
historické pohlednici (www.sluknovsko.unas.cz)
růžová zahrada
(srpen 2018)
dřevěná socha na
předělu „barokní‟ a anglické části zámeckého parku (srpen 2018)
anglický park
jihovýchodně od zámku (březen 2016)
habrová alej
(prosinec 2009, březen 2016)
dnes již zaniklá
zástavba v zámecké zahradě, jižně od zámku (deutschboehmen.de)
anglický park západně
a severně od zámku, na břehu Zámeckého rybníka
(březen 2016)
podstávkový dům č.p. 424 (nemovitá kulturní památka)
Typický
podstávkový dům s hrázděným patrem v centru obce. Slouží jako turistické
infocentrum, malé místní muzeum, společenská místnost a klubovna několika
místních spolkům. Na zahradě geologická expozice.
Jde
pravděpodobně o dům, který si postavil v letech 1723 - 1727 významný regionální
stavitel Zacharias Hoffmann. Datace vychází z
dendrochronologického průzkumu a rešerše pozemkových knih a řadí tento objekt
mezi nejstarší podstávkové domy u nás. Přestavěn byl ve 2. pol. 19. stol., kdy
roubení západní části nahradilo cihlové zdivo a střechu
pokryla břidlice; z téže doby pravděpodobně pochází i břidlicové obložení
hrázděného patra a štítů. Po většinu času sloužila budova obytným účelům, v 1.
pol. 20. stol. zde bylo hokynářství a holičství. Zrekonstruována a upravena pro
současné využití byla v letech 2010-2013 Společností pro trvale udržitelný
rozvoj Šluknovska.
podstávkový dům č.p. 424 (březen 2016)
historický snímek
téhož domu (www.nixdorf.estranky.cz); zásadním rozdílem je střešní vikýř,
který, byť typickým prvkem místní architektury, vznikl až po roce 2000
expozice obecního
muzea (březen 2016)
místnost
v patře objektu (duben 2016)
hrázdění patra
s odkrytou strukturou (duben 2016)
dvoupatrové
podkroví s přednáškovým sálem (duben 2016)
geologická expozice na zahradě infocentra
(březen 2016)
Starý zámek
Tzv. Starý
zámek v Hainspachu, označovaný často též jako tvrz,
stával v areálu poplužního dvora cca 300 m jihozápadně od náměstí. Postaven byl
pravděpodobně spolu s poplužním dvorem a pivovarem v souvislosti se vznikem
samostatného panství v roce 1566. Zda měl staršího předchůdce, není jasné; někdy
uváděná tvrz ze 14. století je pouhou, nepříliš pravděpodobnou spekulací, ale
manské sídlo z přelomu 15. a 16. století nelze vyloučit. Sídlem šlechty byl
zámek do počátku 17. stol., poté využíván jen příležitostně jako hospodářská
správa panství. Po postavení Nového zámku před polovinou 18. stol. byl barokně
přestavěn a stal se součástí pivovaru. V části byly byty zaměstnanců dvora a
sýpky. Pivovar byl v provozu do roku 1946, poté převzal areál státní statek. V
70. letech 20. stol. byl tehdy již zchátralý areál z větší části zbořen.
Poslední zbytky hospodářských budov (severní část dvora) odstraněny v prvním
desetiletí 21. stol.
areál pivovaru na
historické fotografii (wikipedie)
objekt bývalého
zámku roku 1974, těsně před jeho demolicí (foto P. Fiedler, převzato
z publikace Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech)
areál dvora a
pivovaru na mapě stabilního katastru z roku 1843 a na vojenské mapě
z 50. let 20. stol. (archivnimapy.cuzk.cz)
dřevěná socha
v místech pivovaru (srpen 2018)
továrna č.p.
348
Menší
továrna v jižní části obce byla založena roku 1867 panem Hillem.
Zabývala se výrobou slabých plechů (alobalu) a válcovaného drátu. Postupně se
rozrůstala, až byla na přelomu 19. a 20. století největší firmou ve svém oboru
v severních Čechách. Později se zde vyrábělo nožířské zboží a kuchyňské nádobí,
po 1. světové válce pak sponky a jiné kovové výrobky. Obdobnou výrobou se
zabývá i dnes, kdy zde sídlí firma Conmet RON s.r.o.
(http://conmetron.cz).
strojírna
v Lipové (prosinec 2009, srpen 2018)
reklamní zobrazení
továrny, pravděpodobně z 1. poloviny 20. stol. (conmetron.cz)
kamenný mostek
vjezdu do továrny (prosinec 2009)
Střelnice (Schützenhaus)
Přízemní
stavení západně od obce, při silnici do Lobendavy. Sloužilo zázemí
ostrostřeleckého spolku z Hainspachu, založeného
roku 1865. Dnes restaurace U Pytláka.
Severozápadně
od restaurace stojí při silnici tzv. Černý kříž. Snad souvisí s nedalekou
Šibeniční loukou (Galgenwiese), kde údajně bývalo
popraviště. Poslední poprava se zde měla konat roku 1741. Původně zde kříž
dřevěný, dnešní kříž nechal „naproti němu‟ postavit roku 1829 starohrabě
Franz Vincenz Salm-Reifferscheidt.
restaurace U
Pytláka, dříve Střelnice (březen 2018, březen 2016)
střelnice na
historické pohlednici (www.nixdorf.estranky.cz)
dřevěné sochy před
restaurací (březen 2018)
pověstmi opředený Černý kříž (duben 2016)
hřbitov
O samotě
mimo zástavbu, cca 150 m jihovýchodně od kostela. Dominantou novorománská kaple
z roku 1875. Hřbitov byl založen roku 1874 jako náhrada za zrušený hřbitov u
kostela; přemisťování trvalo až do roku 1883.
celkový pohled na
hřbitov (březen 2006)
typickým
prvkem jsou různě zdobené kovové mříže kolem hrobů (březen 2006)
centrální hřbitovní
kříž (březen 2006)
velmi neobvyklý
náhrobek (březen 2006)
(fotogalerie dalších vybraných hrobů)
celkový pohled na
hrobku rodiny Frindovy (březen 2006)
pamětní desky, že
v kryptě kaple byl pochován hainspašský rodák,
světící biskup pražské arcidiecéze, Mons. Wenzel
Anton Frind (březen 2006)
interiér pohřební
kaple (březen 2006)
výhled ze hřbitova
na Ječný vrch (březen 2006)
sokl kříže a tři
nově vysazené stromy před hřbitovem (březen 2006)
dřevěné úly před
hřbitovem (březen 2006)
stromořadí
V okolí
Lipové je řada krásných stromořadí. To nejznámější začíná na hrázi Zámeckého
rybníka, pokračuje k jihu kolem míst, kde stával Starý zámek a dnes končí při
jižním okraji obce. Je složeno z 99 chráněných lip. Vysázeno bylo roku 1726 či
krátce po něm a původně údajně vedlo až ke kostelu ve Vilémově, který sloužil jako Salmovská hrobka
(ze starých map toto však nelze doložit, již na mapě 1. vojenského mapování ve
2. pol. 18. stol. není v takto souvislé délce vyznačeno).
Další
stromořadí se nacházejí například při severovýchodní straně rybníka či v lukách
severně od restaurace U Pytláka.
stromořadí severně
od zámku, po severovýchodním břehu Zámeckého
rybníka a dále pod Buchberg;
stromořadím vede naučná stezka Kolem Zámeckého
rybníka (duben 2016, srpen 2018)
obnovené svaté
obrázky v tomto stromořadí (srpen 2018)
zhruba severojižní
alej od fotbalového hřiště v sousedství restaurace U Pytláka
k zaniklé myslivně pod Jáchymem (březen 2018)
stromořadí vedoucí
od silnice Lipová – Lobendava k západu, k rybníčkům
pod Buchbergem; předešlé kříží (březen 2018)
stromořadí vedoucí
od Zámeckého rybníka k severu a napojující se kolmo na předešlé (srpen
2018)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
V historických pramenech se jméno obce
vyskytuje výhradně v podobě Hainspach, respektive Hainsbach, Hanšpach… (odvozeno
pravděpodobně od Hainbach – Lesní potok, někdy
odvozováno též od osobního jména Hains – Hainsův potok). Roku 1854 byl jako oficiální český
ekvivalent jména určen Haňšpach.
Dnešní jméno Lipová bylo vytvořeno
uměle, bez jakéhokoli historického opodstatnění, v roce 1948.
Ø
Soudí se, že postava Spravedlnosti,
užívaná minimálně od konce 18. stol. jako městský
znak, ve skutečnosti nebyla znakem, ale pouhým obecným symbolem, převzatým
z pečeti rychtáře (obdobně, jako v nedaleké Krásné Lípě). Představitelé obce si
toho zřejmě byli vědomi, a proto když žádali roku 1925 o povýšení na město (ke
kterému nakonec nedošlo), předložili též návrh znaku. Ten se skládal ze šesti
polí a srdečního štítku, ani jedno z polí však neobsahovalo symbol
Spravedlnosti (zajímavostí je, že dominantou srdečního štítku, vyplněného
realistickou kresbou krajiny s rybníky a křovinami, měla být mohutná lípa,
třebaže jméno Lipová v té době ještě neexistovalo). Skutečný znak tak získala
Lipová až v roce 2005.
Ø
O zámku
se tvrdí, že měl 7 schodišť jako dnů v týdnu, 12 komínů jako měsíců v roce, 52
pokojů jako je týdnů a 365 oken a dveří jako dnů v roce. Ze žádného věrohodného
zdroje se mi toto nepodařilo potvrdit.
Ø
Rodáci
z Hainspachu: vojevůdce Ernst Leopold Anton Salm-Reifferscheidt (1699), abatyše cisterciáckého kláštera
v Marienthalu Agnes Marschnerová (1807), Antonín Ludvík Frind,
biskup litoměřický (1823), významný stavitel železničních tunelů Franz Karl
August Rziha (1831), lékař, profesor klinické
medicíny Arnaldo Cantani
(1837), pražský světící biskup, děkan teologické fakulty Wenzel Anton Frind (1843), arciděkan Václav Frind
(1868), malíř Josef Franze (1879), kněz Josef Pietschmann
(1906).
Literatura:
-
Karel
Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 3. díl (Praha 1998)
-
Emanuel
Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha
1978)
-
Jaroslav
Melichar a kol.: Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost (Šluknov
2008)
-
Pavel
Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků (Praha 2001)
-
Rudolf
Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III -
Severní Čechy (Praha 1984)
-
Jiří
Úlovec: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 1. díl
A-M (Praha 2003)
-
Jiří
Úlovec: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech (Praha
2000)
-
Jiří
Čarek: Městské znaky v Českých zemích (Praha 1985)
-
Jan
Rapin: Zámek Lipová a Salmové (Stehlčeves
2015)
-
Petr
Hájek: Rány a jizvy - Květy 1987
-
Hana
Hentschelová: Drobné sakrální památky v Lipové a
Liščí - Lipovské noviny, říjen 2016 – viz též https://www.lipova.cz/userfiles/file/Noviny/2016/rijen2016.pdf
Web:
-
oficiální
stránky obce - https://www.lipova.cz
-
wikipedie
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Lipová_(okres_Děčín)
-
Via
Tempora Nova - http://www.viatemporanova.cz
-
Soupis
památek - http://www.soupispamatek.com/okres_sluknov/foto/lipova/lipova.htm
-
Vojensko.cz
- http://www.vojensko.cz/lipova-poddustojnicka-skola-19-bps
-
pivovar
Lipová - https://kspksprevar.webnode.cz/zrusene-pivovary-v-okoli/pivovar-lipova-u-sluknova/
-
historie
Lipové do roku 1897 - http://www.velkysenov.estranky.cz/clanky/okolni-obce/historie-lipova--do-roku-1897-/
-
info
Česko - https://www.infocesko.cz/content/ceske-svycarsko-sluknovsko-lipova.aspx
-
Vencovy
pindy (srovnávací fotografie) - http://vencovypindy.blogspot.com/2018/07/lipova-velky-senov.html
-
spolek
pro vojenská pietní místa - https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/3784-lipova/
-
drobné
památky - http://www.drobnepamatky.cz/taxonomy/term/12205
-
historické
fotografie Šluknovska - http://www.sluknovsko.unas.cz/fotky/vystava/historicke%20pohledy%20Lipove%20a%20okoli/historicke%20pohledy%20Lipove%20a%20okoli.html
-
Mikulášovice
– Nixdorf (historické fotografie) - http://www.nixdorf.estranky.cz/fotoalbum/okolni-obce/lipova---hainspach
-
Deutschböhmen - http://deutschboehmen.de/index.php?title=Hainspach
(německy)
další
místa v okolí (mapa) / Nejsevernější Čechy / rejstříky
srpen 2018