KÖNIGSTEIN / KRÁLŮV KÁMEN

Sasko - Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge, obec Königstein

Pevnost na pískovcové stolové hoře (360 m n. m.) na levém břehu Labe nad stejnojmenným městem, patří k největším a nejzajímavějším horským pevnostem v Evropě. Rozlehlá nepravidelná náhorní plošina (9,5 ha) je obehnána cca 2 km dlouhou barokní kamennou hradbou, která respektuje tvar skal. Opevněno je i západní úpatí skály, odkud je do pevnosti přístup. Přístupový koridor obepíná nejzápadnější výběžek hory a poté skrze dvě brány (Velitelská brána a Brána Medůzy) vstupuje do ve skále vytesané chodby, kterou vystoupá až na náhorní plošinu. Zástavba se soustřeďuje v západní části plošiny, ve východní části kromě několika podzemních krytů, dělostřeleckých pozic park. Vlastní přístup chrání tzv. Portálový či Branský dům, na nějž navazují dvě obranná křídla a Nová zbrojnice. Severně s tímto komplexem sousedí objekty původního středověkého hradu, dnes zvané Georgenburg. Jihozápadně od Branského domu je pak poněkud chaoticky rozmístěna řada budou různého stáří a určení, mimo jiné v jádru románský posádkový kostel (nejstarší dochovaný objekt celé pevnosti), tzv. Magdálenin hrad (Magdalenburg), připomínající spíše sýpku, Studniční dům, hřebčín, pokladnice, Staré kasárna, Lazaret. Při jižním okraji zastavěné části plošiny kasematy, sloužící vesměs jako válečné kasárna. Další podzemní válečné kasárna pak na pomezí zastavěné a nezastavěné části. Na hradbách několik věží, z nichž nejhonosnější pavilón zvaný Bedřichův či Kristiánův hrad na severní straně. Alternativní možnost výstupu kromě historické cesty dnes možný též pomocí jednoho ze dvou výtahů (uvnitř skály a panoramatický).

Nelze vyloučit existenci slovanského hradiště již v době hradištní. Archeologickými nálezy je zde osídlení prokázáno až od 12. stol. Královský kamenný hrad v pozdně románském slohu na nejsevernějším ostrohu skalní plošiny, v místech dnešního Jiřího hradu, založil český panovník zřejmě počátkem 13. stol. (písemně prvně doložen roku 1233). Karlem IV. hrad přestavěn goticky – pobyt císaře je zde doložen roku 1359, v té době nazýván Kayserburg (Císařský hrad). Vstup do areálu hradu byl tehdy úzkou spárou na jihozápadní straně hory. Plocha jižně od hradu, kde dnes většina vojenských objektů, tvořila zřejmě předhradí s hospodářskými budovami (dnešní Magdalenburg vznikl údajně přestavbou pivovaru z 15. stol.); od vlastního hradu byla oddělena dnes již zaniklým 10 m širokým a 8 m hlubokým šíjovým příkopem, využívajícím částečně přírodní rozsedlinu. Větší část náhorní plošiny, tvořená pravděpodobně rozeklanými skalami, zřejmě nebyla nijak využívána. Roku 1402 byl hrad dobyt saskými Wettiny, o šest let později přešel mírovou smlouvou trvale do jejich držení (1459 byl tento majetkový nárok uznán formou českého léna; lénem Českého království pak byl Königstein formálně až do roku 1806, kdy bylo sasko povýšeno na království). 1516 byl v sousedství hradu založen vévodou Jiřím Vousatým celestinský klášter Chvály Mariina zázraku, po jeho smrti, za pouhých 8 let, však byl zrušen. Koncem 16. stol. byl středověký hrad přebudován na renesanční pevnost – tehdy vznikl mimo jiné současný vstup skalním tunelem včetně Portálového domu, Stará kasárna a Stará zbrojnice. Postupné úpravy probíhaly i v následujících stoletích. Pevnost využívána nejen vojensky, ale i jako lovecký hrádek či letohrádek saských panovníků, jako úschovna státních rezerv a tajných archivů a od roku 1591 i jako státní vězení. Po roce 1871, kdy byla pevnost zahrnuta do obranného systému Německé říše, vybudována po obvodu celé pevnosti dělostřelecká stanoviště. Přestavby a úpravy probíhaly až do konce 19. stol., fakticky nikdy však nebyla použita ke svému účelu. Roku 1913 přestává být Königstein oficiálně vojenskou pevností. Za 1. i 2. sv. války zde zajatecký tábor (francouzský generál Henri Giraud dokázal roku 1942 uprchnout), po válce pak sloužila jako lazaret Rudé armády. Roku 1955 zpřístupněna pevnost veřejnosti. Vstupné do celého areálu se platí již u paty skály, do některých objektů (podzemí) se však ještě doplácí zvláštní vstupné!

plán pevnosti: 1 - Červený most (Rothe Brücke), 2 - Spodní část hradeb (Niedere Werke), 3 - Pilířová hradba (Flèche), 4 - Velitelská brána (Torravelin), 5 - Příkopové kleště s Medúzí bránou (Gabenschere mit Medusentor), 6 - Suchý příkop (Trockengraben) s padacím mostem, 7 - Portálovy dům (Torhaus), 8 - Dům velitele (Kommandantenhaus), 9 - Střelecký obranný objekt (Streichwehr), 10 - Hrad Jiřího (Georgenburg), 11 - Baterie Jiřího (Georgenbatterie), 12 - Nová zbrojnice (Neues Zeughaus), 13 - Augustovo náměstí (Augustus-Platz), 14 - Studniční dům (Brunnenhaus), 15 - Magdalénin hrad / Sklad proviantu (Magdalenenburg / Proviantmagazin), 16 - Posádkový kostel (Garnisonskirche), 17 - Stará kasárna (Alte Kaserne), 18 - Místo slavnostních přehlídek (Paradeplatz) - centrální náměstí v pevnosti, 19 - Pokladniční dům (Schatzhaus), 20 - Užitná zahrada (Nutzgarten), 21 - Hlavní stráž (Hauptwache), 22 - Velitelský hřebčín (Kommandanten-pferdestall), 23 - Zahrada velitele (Kommandanten-garten), 24 - Barák mužstva (Mannschafts-baracke), 25 - Cvičiště (Exerzierplatz), 26 - Muniční nabíjecí systém (Munitionslade-system), 27 - Dělostřelecký prostor IX (Artillerieunter-treteraum IX), 28 - Roh s věží (Horn mit Seigerturm), 29 - Kasárna IV (Kaserne IV), 30 Hempelův roh (Hempels Eck') - nejzápadnější skalní výčnělek, 31 - Válečná kasárna III (Kriegskaserne III), 32 - Osobní a nákladní výtah (Personen- und Lastenaufzug), 33 - Jeřábní plošina (Kranichplateau) s Jeřábní kasematou, 34 - Pekařské kasematy (Bäckereikasematten), 35 - Válečná kasárna II (Kriegskaserne II), 36 - Důstojnické kasino (Offizierskasino), 37 - Zbytky záchodového zařízení (Reste einer Abortanlage), 38 - Stará zbrojnice (Altes Zeughaus), 39 - Někdejší vstup do hradu (Ehemaliger Burgeingang), 40 - Zobelův roh (Zobels Eck') - nejjižnější skalní výčnělek, 41 - Mírový lazaret (Friedenslazarett), 42 - Sklad dělostřelectva (Artillerieschuppen), 43 - Válečná kasárna I (Kriegskaserne I), 44 - Muniční nabíjecí systém (Munitionslade-system), 45 - Dělostřelecký prostor VI (Artillerieunter-treteraum VI), 46 - Morová kasemata (Pestkasematte), 47 - 3 Strážní věže (Wachtürme), 48 - Sklad střelného prachu (Kriegspulver-magazin), 49 - Katolická kaple (Katholische Kapelle), 50 - Dělostřelecký prostor V (Artillerieunter-treteraum V), 51 - Komín Abratzkého (Abratzky-Kamin); sklaní štěrbina, kterou v roce 1848 bez povolení vylezl na Königstein kominický učeň Sebastian Abratzky, 52 - Králův nos (Königsnase) - nejvýchodnější skalní výběžek, 53 - Místo sestupu (Abstiegsstelle) uprchlého francouzského generála Girauda, 54 - Pokladničná kasemata (Schatzkasematte), 55 - Plošina dubu blesků (Blitzeichenplateau) s Růžovou kasematou, 56 – letohrádek Friedrichsburg, 57 - Muniční sklad (Geschossmagazin), 58 - Parková cisterna (Parkzisterne), 59 - Válečný lazaret (Kriegslazarett), 60 - Kasárna B  (Kaserne B), 61 - Dělostřelecký prostor I (Artillerieunter-treteraum I), 62 - Hladomorna (Hungerturm / Rößchen), 63-70 - Stanoviště baterií 1-8 (Batterie-stellungen 1-8); ke stažení ve větším rozlišení

stolová hora od východu (červenec 2014)

pevnost od jihu (červenec 2014)

pevnost od západu (říjen 2008)

model barokní podoby pevnosti (z expozice v Magdalenburgu; červenec 2014)

model současné podoby pevnosti na Jeřábní plošině (červenec 2014)

reliéf na budově pokladny (červenec 2014)

vstup do pevnosti – tzv. Červený most, první linie opevnění z konce 18. stol. (červenec 2014)

opevnění paty skály na západní straně z let 1755-1802 pro lepší obranu vstupu do pevnosti (červenec 2014, říjen 2008)

bastion zvaný Pilířová hradba z pol. 18. stol. (červenec 2014, říjen 2008)

„Velitelská brána″ z let 1729-36; v češtině používané pojmenování není překladem německého (Torravelin), avšak to sporné, neboť objekt nemá charakter ravelinu (červenec 2014, říjen 2008)

Medůzí brána z let 1729-36 s padacím mostem, v pozadí Portálový dům (říjen 2008)

Jiřího baterie před Georgenburgem, vybudované v letech 1669-79 k obraně vstupu do pevnosti; na nároží nad Medůzí bránou erb saských kurfiřtů (říjen 2008)

brána skalního tunelu pod Portálovým domem, do současné podoby upravená v letech 1729-36, o reliéf Augusta Silného doplnění roku 1910 (říjen 2008)

skalní tunel pod Portálovým domem, zvaný Temná rampa (Dunkle Appareile) – vstup do pevnosti (červenec 2014, říjen 2008)

rumpál ve skalním tunelu (červenec 2014)

obranné galerie vstupního tunelu (říjen 2008, červenec 2014)

ústí vstupního tunelu v nádvoří pevnosti; v pozadí Nová zbrojnice (červenec 2014)

boční křídla Portálového domu - Dům velitele a Střelecký obranný objekt - a navazující Nová zbrojnice (říjen 2008)

Georgenburg – středověký hrad, do současné podoby upraven roku 1619, později využíván i jako lovecký zámeček; vysunuté křídlo, které je na prvním snímku úplně vlevo a na druhém vpravo, je zřejmě původní obytnou věží hradu (říjen 2008, červenec 2014)

z expozice v Georgenburgu, připomínající, že objekt sloužil též jako státní vězení (červenec 2014)

sklepy pod komplexem Geongerburg – Portálový dům (říjen 2008)

Augustovo náměstí – vlevo Nová zbrojnice, uprostřed posádkový kostel a Magdalenenburg (říjen 2008)

kostel v dnešní podobě z roku 1676 – nejstarší posádkový kostel v Sasku; původně románská hradní kaple z doby kol. roku 1200, roku 2000 po rozsáhlé rekonstrukci nově vysvěcen (říjen 2008)

interiér posádkového kostela (červenec 2014)

fragmenty románských nástěnných maleb v presbytáři (červenec 2014)

Magdalenenburg – druhé hradní jádro z roku 1622, později přestavěné na sklad proviantu (říjen 2008)

z interiéru Magdalenenburgr (červenec 2014)

tzv. Sudový sklep pod Magdalenenburgem (červenec 2014)

podzemní chodba ze Sudového sklepa (říjen 2008)

místo slavnostních přehlídek – vlevo Studniční dům a Magdalenenburg, vpravo Stará kasárna (červenec 2014)

Studniční dům; na druhém snímku patrná přistavěná kotelna s vyšším stupněm odolnosti z 2. pol. 19. stol. (říjen 2008, červenec 2014)

ve skále tesaná studna z roku 1563, hluboká 152,5 m – nejhlubší v Sasku a údajně druhá nejhlubší v Evropě – s pozdějším rumpálovým zařízením (říjen 2008, červenec 2014)

modely hradní studny v expozici ve Studničním domě (říjen 2008)

Pokladniční dům, vybudovaný v letech 1854-55 k uložení saského státního pokladu (červenec 2014)

zahrada velitele, v pozadí objekt Hlavní stráže a dřevěné baráky mužstva (červenec 2014)

bizarní dvojstrom – buk a javor - nedaleko zahrady velitele (červenec 2014)

restaurace - bývalé důstojnické kasino (od roku 1895, před tím pevnostní řeznictví), dnes moderně přestavěné (červenec 2014)

Stará kasárna z let 1589-90 – nejstarší dochovaná kasárna v Německu (říjen 2008, červenec 2014)

renesanční Stará zbrojnice z roku 1594; v horním podlaží vybudovány roku 1871 cely pro civilní zajatce (červenec 2014)

interiér Staré zbrojnice s muzejní expozicí saského zbrojnictví (červenec 2014)

sklad dělostřelectva a lazaret (červenec 2014)

válečná kasárna č. I. z roku 1890, na její stropnici jedno ze stanovišť dělostřeleckých baterií (říjen 2008)

cisterna (červenec 2014)

Muniční sklad (říjen 2008)

interiér Muničního skladu – dříve lapidárium, dnes (dočasně?) prázdný (říjen 2008, červenec 2014)

tzv. Roh na západní straně skalní plošiny (říjen 2008)

věžička – pozorovatelna z roku 1601 se slunečními hodinami v sousedství „Rohu″ (červenec 2014)

jakési pozdějšími hradbami zazděné schody na západní straně hory; snad by mohlo jít o v některé literatuře zmiňovaný přístup ke klášteru (červenec 2014)

panoramatický výtah z roku 2005, vybudovaný na místě původního jeřábu z konce 16. stol. (červenec 2014, říjen 2008)

expozice o historii pevnostního výtahu v tzv. Jeřábní kasematě pod Jeřábní plošinou; v pozadí prvního snímku vstup do panoramatického výtahu (červenec 2014)

hradby s kasematami na jihozápadní straně pevnosti (červenec 2014, říjen 2008)

interiér kasemat (říjen 2008)

tzv. Pekařské kasematy – od 18. stol. až do roku 1945 využívány jako pevnostní pekárna (říjen 2008)

předkasematní prostor mezi Starou zbrojnicí, dělostřeleckým skladem a lezeretem – tedy někde byl původní přístup do areálu hradu před vybudováním dnešního vstupního tunelu (říjen 2008, červenec 2014)

opevnění jižní strany skalní plošiny (říjen 2008)

strážní věže na jižní straně skalní plošiny (říjen 2008, červenec 2014)

tzv. Králův nos – nejvýchodnější výběžek skalní plošiny (říjen 2008)

základy dělostřelecké laboratoře z roku 1737, roku 1880 přestavěné na katolickou kapli, po roce 1945 zbořené (červenec 2014)

Pokladničná kasemata (červenec 2014)

další podzemní prostory v nejvýchodnější části pevnosti (červenec 2014)

sbírka děl na hradbách pevnosti (říjen 2008)

severní část opevnění skalní plošiny (červenec 2014, říjen 2008)

Fridrichsburg (Christiansburg) – původně obranná stavba z roku 1589, 1731 přestavěná na barokní letohrádek (říjen 2008)

skála s letopočtem 1693 (červenec 2014)

tzv. Hladomorna, věž pravděpodobně středověkého původu (červenec 2014)

„Pevnostní les″ - park ve východní části skalní plošiny (říjen 2008)

památníky v parku; první král Johann Saský, druhý král Jiří Saský (říjen 2008)

přístupové cesty k pevnosti

Königstein poskytuje v podstatě kruhový výhled, byť ne z jednoho místa – pevnost je nutné obejít po hradbách. Vidět je zejména střední část Saského Švýcarska, tedy kaňon Labe a Stolové hory, na severu i skály tzv. Předního Saského Švýcarska kolem Rathenu. Na západě obzor uzavírají Krušné hory, na severu jsou za dobré viditelnosti vidět Drážďany, na severovýchodě na obzoru hrad Stolpen s okolními vrchy, zvanými souhrnně Stolpenland.

výhled k severovýchodu - v hloubce 240 m údolí Labe s městem Königstein a protější osadou Halbestadt, na náhorní plošině stolová hora Lilienstein s osadou Ebenheit (říjen 2008, červenec 2014)

výhled k jihovýchodu – vlevo na obzoru Kleinhennersdorfer Stein, Papststein a Gohrisch uprostřed ves Pfaffendorf, vpravo Pfaffenstein a úbočí hory Quirl, v údolí Hütten (červenec 2014)

výhled k západu – v popředí areál uranových dolů u Leupoldishainu, na oboru Krušné hory s dominantním Kotským Špičákem (červenec 2014)

výhled k severozápadu – vpravo v údolí ves Thürmsdorf, na obzoru vlevo paneláky Pirny a ještě dále, vpravo od nich, lze tušit Drážďany (červenec 2014)

výhled k severu – údolí Labe, vlevo ves Thürmsdorf, za ní na obzoru hora Bärenstein, uprostřed v dálce Rauenstein a Bastei, vpravo na náhorní plošině osada Ebenheit (červenec 2014)

přístupové cesty k pevnosti

Z města vedou k pevnosti dvě možné cesty. Ta pohodlnější, používaná zřejmě jako oficiální příjezd, vede po severním úbočí hory. Cesta po jižním úbočí kolem bývalého hostince Palmschänke (www.palmschaenke.de) má v úseku pod hostincem charakter pouhé pěšiny. Podél cest dochováno několik zajímavých drobných kamenných památek.

cesta z města, severně od pevnosti (červenec 2014)

pamětní deska z roku 1803 při cestě severně od pevnosti (červenec 2014)

pomníček při cestě severně od pevnosti (červenec 2014)

bývalý výletní hostinec Palmschänke (červenec 2014)

mezníky ? při cestě od Palmschänke k pevnosti (červenec 2014)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Jedna z (nepříliš pravděpodobných) hypotéz právě sem lokalizuje Sámovu pevnost Vogastisburg.

Ø Hrad střežil krajinu při důležité křižovatce středověkých cest – Solné stezky z Prahy přes Pirnu do Magdeburgu a tzv. Lužické cesty z Norimberku do Žitavy; krom toho jako dopravní tepna sloužilo i Labe.

Ø Roku 1756, na počátku sedmileté války, byla v prostoru k tomu účelu speciálně opevněné náhorní planiny západně od pevnosti soustředěna celá saská armáda; Königstein tvořil zázemí tohoto tábora a posléze i sídlo kurfiřta (druhým zázemím byla na opačné straně pevnost v Pirně). Tábor však měl vzhledem k obklíčení Prusy problémy se zásobováním, při pokusu tábor opustit byla armáda na plošině Ebenheit pod Liliensteinem zajata. Pevnost byla prohlášena neutrálním územím. Celou událost prezentuje multimediální pořad v expozici v Magdalengurgu.

schéma opevněného tábora saské armády u Königsteinu

Ø Na konci 2. světové války byla pevnost jedním z úkrytů drážďanských uměleckých sbírek. Objev ukrytých předmětů na konci války je popsán v knize Leonida Volynského Sedm dněj, v českém překladu Hledači pokladů; její hodnověrnost je však sporná.

Web:

http://www.festung-koenigstein.de (též česky)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pevnost_Königstein (česky)

http://www.nakovarne.com/konigstein.php (česky)

http://www.ceskesvycarsko.cz/turisticke-cile/pevnost-koenigstein (česky)

http://www.schloesserland-sachsen.de/de/schloesser_burgen_gaerten/burgen/festung_koenigstein/

http://www.hrady.cz/?OID=6873 (česky)

http://www.apsida.cz/hrady/cizina/nemec/sasko/sas_dresden/konigstn/konigstn.htm (česky)

Literatura:

Kol.: Hrady na hranici. Čechy - Sasko (Děčín 2012)

Zdeněk Fišera: Skalní hrady zemí Koruny České (Praha 2004)

Peter Rölke a kol.: Wander- & Naturführer Sächsische Schweiz – Band 2 (Dresden 2013)

Ke stažení v jpg: plán pevnosti

další místa v okolí (mapa) / Sasko / rejstřík míst / záznam v deníku

červenec 2014