Gdaňsk
/ Danzig
vojvodství
Pomořské, město Gdaňsk
Historické město na řece Motlavě. Přestože jde o
přístavní město, neleží na pobřeží ale nějakých 6 km ve vnitrozemí - s mořem ho
spojuje starý tok Visly (Martwa Wisla). Rybářská ves zde již v 7. stol. Psané
dějiny začínají rokem 997, kdy pokřtil zdejší obyvatele biskup sv. Vojtěch.
Nejpozději v 11. stol. zde již existoval opevněný knížecí dvorec. Od roku
1308 v držení řádu německých rytířů, kteří Gdaňsk připojili k hanse a učinili z
něj důležité obchodní centrum. 1454 vzpoura obyvatel, vyplenění rytířského
hradu a podřízení se polskému králi. Za to byly uděleny městu mnohá privilegia
včetně jisté míry politické nezávislosti. V 16. stol. největší polské město (40
tisíc obyvatel). 1793 připojeno k Prusku. Po 1. sv. válce byl Gdaňsku (Danzig)
udělen status svobodného města. Na konci 2. sv. války během bojů fakticky
srovnáno se zemí. Následná rekonstrukce historického jádra (nejrozsáhlejší
takováto rekonstrukce v Evropě) neobnovovala stavby z doby nadvlády Pruska, a
tak město podobou posunula o nějakých 300-400 let zpět. Nerekonstruované části byly
zastavěny fádní socialistickou zástavbou.
Historickým jádrem je tzv. Hlavní Město či také Hlavní čtvrť (Glówne Miasto). Jako jediná z
historických čtvrtí byla v podstatě kompletně rekonstruována, zůstaly jen
drobné proluky, které jsou v současné době postupně zastavovány sice již
moderní, ale poměrně citlivou, ráz i proporce historického města respektující
zástavbou. Řada nádherných domů, na nichž v podstatě není poznat, že jsou z
větší části znovu postaveny. Rekonstrukce byly prováděny do nejmenších detailů
a s maximálním využitím původních fragmentů.
Z opevnění města zachovány poměrně rozsáhlé úseky
hradeb s několika věžemi a branami.
Na západní straně uzavírá hlavní městskou třídu
(Dluga) Zlatá brána (Zlota Brama). Ta však nebyla skutečným obranným prvkem,
měla pouze reprezentativní funkci. Byla postavena roku 1612 a vyzdobena
Abrahamem van den Blockem. Objekt vedle ní je Svatojiřský dvůr (Dwór Bractwa
św. Jerzego) z konce 15. stol.
Skutečnou fortifikací na tomto přístupu do města
bylo ve středověku „dvojbraní“ nazývané dnes Přední bránou (Przedbramie) -
věžovitá a nízká brána spojené podélnými zdmi do jakéhosi dvorku. Po postavení
nového opevnění s novou východněji položenou Horní bránou (Brama Wyžinna –
nemám na fotografii) ztratila obranou funkci a stala se vězením, což dodnes
připomínají jména obou částí brány – nižší stavbě se říká Katovna (Katownia) a
vyšší Vězeňská věž (Wieža Wiezienna). Dnes zde Muzeum jantaru (Muzeum
Bursztynu).
Na severozápadním nároží Hlavního Města se nachází
cihlová osmiboká věž Jacek z přelomu 14. a 15. stol. Vzhledem ke své výšce
(ochoz 22 m nad terénem) sloužila zřejmě k pozorování případných nepřátel
v předpolí města. V němčině se jí říkalo „Kiek in de Kök", což by bylo
možné přeložit jako „pohled do kuchyně“ (toto jméno však původně patřilo
sousední, dnes zaniklé Dominikánské baště, na věž Jacek bylo přeneseno až někdy
v 1. pol. 18. stol.). V některých českých turistických průvodcích je
nazývána též Hyacintová věž – když už, tak by však mělo být Hyacintova, neboť
jméno věže je odvozeno od sv. Jacka Odrowaže (Odřivouse) neboli sv. Hyacinta,
zakladatele přilehlého dominikánského kláštera.
Část opevnění jihozápadně od věže Jacek obsahuje
tři obdélné bašty - Baszta na Zamurzu
(dnes v ní muzeum sportu a turistiky), Baszta Bramy Szerokiej (bašta u
dnes zaniklé Široké brány) a Baszta Latarniana (nemám na fotografii).
Zajímavý je též úsek opevnění při jihozápadním
nároží Hlavního Města. Nárožní bašta (Baszta Narożna) z roku 1343 je
jednou z nejhezčích bašt celého starého opevnění Gdaňsku. Na straně
k městu byla původně otevřená. Východně od ní dvě hranolové bašty, zjevně
zcela nově postavené, mezi nimi pamětní deska skautských obětí 2. sv. války.
Na jihovýchodním rohu Hlavního Města se nachází
hranolová Baszta Kotwiczników
z roku 1361. Ve druhé polovině 16. stol. po vybudování nového městského
opevnění, byla přestavěna na vězení pro obzvláště těžké zločince.
Osmi branami se město otevírá k řece. Největší
a nejreprezentativnější z nich je Zelená brána (Zielona Brama) na dolním
konci Dlouhého trhu (objekt prý byl postaven jako rezidence krále při jeho
pobytech v Gdaňsku). Na dalších snímcích je sousední Chlebová brána (Brama
Chlebnicka) z pol. 15. stol.
Jednou z těchto bran je i známý středověký
přístavní jeřáb (Żuraw gdański)
z 15. stol. – jediný dochovaný svého druhu na světě. Střední část
vlastního jeřábu je doplněna dvěmi válcovými baštami, v nichž dnes velice
pěkná expozice námořního muzea, připomínající námořní a kupeckou historii města
(expozice s řadou modelů - bohužel se zde nesmí fotit). V rámci prohlídky
muzea je přístupný i interiér jeřábu s ohromnými šlapacími koly – ty dolní
sloužili nakládání a vykládání zboží, ty horní byly doplněny v 17. stol. za
účelem stavění lodních stěžňů.
Uprostřed Hlavního Města stojí kostel Panny Marie –
údajně největší historický cihlový kostel na světě (dlouhý 105 m, široký 66 m a
vysoký 78 m). Postaven byl v letech 1343 – 1502. V jeho sousedství
nenápadná Královská kaple s bohatě zdobenou fasádou z 2. pol. 17.
stol., vybudovaný z poslední vůle tehdejšího primase polského Andrzeje
Olszowského.
V severovýchodní části Hlavního Města
trojlodní kostel sv. Jana ze 14. stol. – jedna z nejcennějších památek
města.
Hlavním prostorem Horního Města je Dlouhý trh
(Dlugi Targ). Lemován je řadou historických domů, v jeho horní části nelze
přehlédnout Neptunovu fontánu, kterou vytvořil v letech 1606 – 1613 Peter
Husen.
Nejznámějším domem na Dlouhém trhu je Artušúv dvůr.
Je však jednou z mála výjimek, kde se rekonstrukce příliš nepovedla, zejména jeho
zadní trakt působí poněkud uměle. Dům pochází z konce 15. stol. , fasádu
vytvořil na poč. 17. stol. Abraham van den Block.
Na západním konce Dlouhého trhu radnice
s vysokou štíhlou věží (jedna z mnoha možných vyhlídek na město).
Vznikla postupně v rozmezí 30. let 14. stol. až konce 16. stol.
Jendou z nejnádhernějších budou paradoxně zbrojnice.
Velká zbrojnice (Wielka Zbrojownia) leží při hradbách na západní straně
Hlavního Města. Zejména dovnitř města se obrací bohatě zdobenou fasádou a dvěmi
věžemi. Pochází ze začátku 17. stol. Při jejím zadním traktu okrouhlá Baszta
Słomiana (Slámová bašta) z roku 1346, která je se Zbrojnicí spojena krytým
mostkem (sloužila jako prachovna).
V severní části města při věži Jacek stával
dominikánský klášter. Dochován z něj kostel sv. Mikuláše z pol. 14. stol.
Přilehlý klášter, založený roku 1227, byl pobořen
během rusko-pruské války roku 1813. Koncem 19. stol. byla na jeho místě
postavena tržnice. Pod podlahou tržnice odkryty vykopávky původního románského
kostela sv. Mikuláše z konce 12. stol., zničeného zřejmě poč. 14. stol.
Jde zřejmě o nejstarší gdaňský kostel. V tržnici podrobné informační panely o
historii místa, archeologickém výzkumu i rekonstrukci tržnice a malá výstavka
objevených artefaktů. Vykopávky i výstavka v době otevření tržnice volně
přístupná. Nedávno bylo objeveno i románské sklepení z doby založení
kláštera (někde mezi kostelem a tržnicí), to jsem však neviděl.
V Hlavním
městě i řada „modernějších″ domů s různými zajímavými
architektonickými detaily.
Při severovýchodním cípu Hlavního města na levém
břehu Motlavy, nad jejím soutokem s Vislou (zhruba v prostoru mezi ulicemi
Sukienniczą, Wartką a Karpią) stával gdaňský
hrad. Vznikl jako knížecí hrad již koncem 10 či v 11. stol. Na
mohutnou pevnost přestavěn za německých rytířů. Zničen byl již v pol. 15.
stol. po vyhnání německých rytířů. Zachována pouze Labutí věž (Baszta Łabędź;
též Rybářská věž, Baszta Rybacka – po zničení hradu přestavěna a zapojena do
opevnění města), a o něco severněji podél řeky část hradeb a hranolová bašta
přestavěná později na (dnes naprosto zpustlý) obytný dům.
Severně od Hlavního Města se rozkládá Staré Město (Stare Miasto). Nejpozději
od 10. stol. zde byla osada, nezávislá na osadě, která existovala na území
Hlavního Města v prostoru Dlouhého trhu. Byť později se stalo jaksi „vedlejší
čtvrtí“, z archeologických nálezů vyplývá, že právě tady a ne
v Hlavní Městě mohla být ve 13.
stol. prvotní aglomerace městského charakteru. Na rozdíl od Hlavního Města
Staré Město nebylo po válce rekonstruováno kompletně, ale pouze některé jeho
části, takže dnes působí poněkud roztříštěně. Čtvrtí protéká vodní kanál
Radunia, vybudovaný již v pol. 14. stol. jako zdroj pitné vody pro město a
hrad a jako pohon mlýnů, pil a hamrů.
Dominantou je kostel sv. Kateřiny - nejstarší
dochovaný kostel v Gdaňsku z 20. let 13. stol. (dnešní podoba z pol. 15.
stol.). V kostele dnes Muzeum věžních hodin.
Nedaleko od něj na kanále Radunia Velký a Malý
mlýn. Velký mlýn byl největším průmyslovým zařízením středověké Evropy (je
dlouhý 40 m, vysoký 26 m; měl 12, později dokonce 18 mlýnských složení).
Fungoval až do roku 1945, následně rekonstruován již bez strojního zařízení a
dnes slouží jako obchodní centrum.
Malý mlýn, stojící přímo nad kanálem, byl postaven
někdy kolem roku 1400. Navzdory jménu nebyl skutečným mlýnem, ale pouze skladem
surovin pro sousední Velký mlýn.
Na nedalekém Heweliově náměstí pomník astronoma
Jana Hewelia (1611 – 1687). Pozoruhodností je, že socha astronoma hledí směrem
k baráku, kde na zdi je nakresleno hvězdné nebe. Na náměstí též plochá
sluneční hodiny, dnes bohužel již bez tyčky. Přilehlá Staroměstská radnice je
renesanční budovou z konce 16. stol. Dnes zde sídlí Baltské kulturní
středisko.
V jihozápadní části Starého Města bývalý
karmelitánský klášter s kostelem sv. Josefa z 2. pol. 15. stol.
V jeho sousedství špitál s kostelem sv.
Alžběty z 1. pol. 15. stol.
Na samém západním okraji Starého města Hlavní
nádraží - honosná budova pochází z konce 19. stol. a je dvojčetem nádraží
v Colmaru v Alsasku.
Staré
předměstí (Stare Przedmiescie),
rozkládající se jižně od Hlavního Města, dopadlo ještě hůř než Staré Město.
Zachováno bylo pouze několik nejvýznamnějších objektů, zbytek zástavby byl
nahrazen sídlištěm. Jedním z nich je bývalý františkánský klášter
s kostelem Nejsvětější Trojice (vybudován 1420 – 1514) – dnes Národní
muzeum, druhým pak kostel sv. Petra a Pavla, patřící k největším gdaňským
gotickým kostelům (z konce 14. stol.).
Z opevnění Starého Předměstí je dochována
(přesněji řečeno zrekonstruována) Bílá věž (Baszta Biała, Weißturm) z roku
1460.
Na východní až jihovýchodní straně ohraničuje
historické jádro města řeka Motlava.
V ní dva ostrovy – Spichlerze a Olowianka. Právě na Motlavě byl ve
středověku onen přístav, při němž Gdaňsk vznikl. Řeka však v té době
sahala až k domům, zboží se vykládalo a nakládalo přímo z lodí.
Dnešní nábřeží je mladšího data, vzniklo až poté, co se vlastní přístav
přesunul blíže k moři. Dnes Motlavu využívají především výletní lodě a
lodě veřejné lodní dopravy („vodní tramvaj“ – přístaviště mají na Rybím trhu
nedaleko Rybářské bašty).
Zástavbu jižnějšího ostrova Spichlerze (též Wyspa Spichrzów, pův Speicherinsel) tvoří především
typické sýpky. Ostrov vznikl roku 1567 po vykopání kanálu Nové Motlavy. Sýpky
se však v tomto prostoru stavěly již od 13. stol., v 16. stol. jich
zde bylo přes 300. Na konci 2. sv. války zástavba ostrova zničena, zhruba
čtvrtina jich posléze zrekonstruována v původní podobě (dnes vesměs
upraveny k obytným či hotelovým účelům), některé nahrazeny novostavbami
napodobujícími původní styl. Část staveb dodnes ve zříceninách,
v jihovýchodní části ostrova rozsáhlé proluky.
Na východním okraji ostrova při hlavní třídě stojí
brána původního opevnění, sevřená z jedné strany mohutnou válcovou věží,
z druhé podkovovitou baštou. Fortifikace pochází z 15. – 16. stol. a
bývá podle tvaru věže nazývána Brama (Baszta) Stągiewna neboli Stągwie Mleczne
(Milchkannenturm, něco jako Bandaska na mléko).
Severnější ostrov
Olowianka (Bleihof) zabírá především ústřední budova námořního muzea
(Centralne Muzeum Morskie). Přesněji řečeno budovy tři – tři zrekonstruované
sýpky. Od jeřábu sem jezdí v ceně kombinované vstupenky do námořního muzea loď.
Před budovami je zakotven obchodní škuner Soldek, první loď, vyrobená po 2. sv.
válce v Gdaňských loděnicích (možnost prohlídky – vstupné). Exponáty se
nacházejí i v prostoru za muzeem (volně přístupné).
Sousední budova Baltské Filharmonie stojí na místě elektrárny,
která nebyla rekonstruována. Budova je příkladem vkusné moderní architektury
s využitím starších prvků.
Dolní
Město (Dolne Miasto) se rozkládá
v jihovýchodní části historického Gdaňsku, na pravém břehu Motlavy.
Vzniklo v 17. stol., poté, co se toto území ocitlo uvnitř nového Gdaňského
opevnění. Má charakter spíše trochu zanedbaného předměstí, ale díky tomu, že
pohromy na konci války bylo více méně ušetřeno, najdeme tu autentické
historické budovy včetně starých továrních komplexů. Kostel Neposkvrněného
Početí Panny Marie z roku 1857 byl původně kostelem nemocničním. Na druhé
fotce novorománská budova bývalých lázní z poč. 20. stol.
Z bastionového
opevnění z 1. pol. 17. stol. zachován souvislý úsek pouze na jižním
okraji města. Tvoří jej 7 více či méně dochovaných zemních bastionů, lemovaných
širokým vodním příkopem napájeným Motlavou (Oplyw Motlavy). Od západu to jsou
Bastion sv. Gertruby, Bastion Žubr (Maidloch - zubr), Bastion Wilk (Volf -vlk),
Bastion Wyskok (Aussprung), Bastion Miš (Bär - medvěd), Bastion Królik
(Kaninchen - králík) a Bastion Žbik, též Mlyňski (Roggen). Sv. Gertruda a Zubr
jsou mohutné homolovité terénní útvary (dnes s parkovou úpravou), další
(někdy označované též jako reduty) jsou ploché, ohrazené valem. Tři nejvýchodnější
jsou více či méně zastavěné průmyslovými budovami.
Mezi Bastionem sv. Gertrudy a Bastionem zubr stojí
Dolní brána (Nizinna Brama, Leegetor) z roku 1626. V bráně dochovány
původní vrata. Před bránou (na druhé straně vodního příkopu) byl umístěn pro
zvýšení její obrany ravelin - nedochován.
Mezi Bastionem zubr a Bastionem vlk se nachází tzv.
Kamenné stavidlo (Kamienna śluza, Steinschleuse) - zařízení v místech, kde
kříží Motlava pásmo opevnění, které umožňovalo zatopení předpolí hradeb a
zároveň práci nedalekých mlýnů ve městě. Pro obranu tohoto zařízení vybíhají
před vlastní stavidlo do vodního příkopu dvě zdi, z nichž na každé jsou
dvě kamenné věže (zváno „Čtyři panny“ - Cztery Dziewice).
Při západním úbočí Bastionu zubr protíná opevnění
železniční trať. Ta pokračuje na Gdaňské „jižní nádraží“ (nejstarší nádraží ve
městě), dříve se odpojovala ještě vlečka podél vnitřního okraje bastionů do
průmyslových podniků v Dolním Městě (dnes nefunkční, avšak v terénu
dosud patrná). Železnice vznikla v době, kdy opevnění bylo ještě funkční
(1852), proto je průchod řešen tak, aby byla zachována obranyschopnost
fortifikace.
Severně od Bastionu (Žbik) leží Žulavská brána (Brama Źulawska, též
podle přilehlé městské čtvrti Brama Dlugich Ogrodów, Langgater tor) z roku
1628. Mezi jí a Bastionem Žbik býval ještě dnes zaniklý Bastion Wól (Ochs –
vůl), pásmo bastionů pak pokračovalo dále k severozápadu. Dnes stojí brána
osaměle, bez návaznosti na jakoukoli další část fortifikace.
Severní část města tvoří průmyslová oblast,
z níž nejvýznamnější jsou Gdaňské
loděnice (Stocznia Gdańska), rozkládající se na ostrově Mrtvé Visly a na
jejím levém břehu. Loděnice založeny roku 1844 jako Kaiserliche Werft (Pruské
císařské loděnice). Loděnice se zapsaly do dějin Polska roku 1980, kdy zde
vzniklo nezávislé odborové hnutí Solidarita (Solidarnošč), které později stálo
za pádem komunistického režimu. Jeho předák, elektrikář z loděnic Lech
Walesa, se poté stal polským prezidentem. V areálu loděnic údajně památník
a muzeum, nenavštívil jsem.
Web:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gdaňsk
(česky)
http://pl.wikipedia.org/wiki/Zabytki_i_inne_obiekty_turystyczne_w_Gdańsku
http://www.museo.pl/content/blogsection/7/49/
http://www.zamkipolskie.com/gdansk/gdansk.html
http://www.castlesofpoland.com/prusy/gdansk.htm
http://www.ostsee-urlaub-polen.de/gdansk/
(německy)
Ke
stažení v jpg: plán centra, plán dochovaných pozůstatků opevnění, plán opevnění před jeho částečnou likvidací,
plán se jmény bastionů a bran (německy)
Okolí:
Předsunuté pevnosti Grodzisko
a Biskupia Górka, pevnost Wisloujšcie, Westerplatte s památníkem začátku 2. sv.
války, přístavy Nowy Port a Port Pólnocny,
předměstí Oliwa. Trojměstí tvoří spolu se Gdaňskem
ještě Sopoty a Gdynia.
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam v deníku 1, 2, 3
červenec 2009