STRUNJANSKI KLIF
(Strunjanské útesy)
k.ú.
Strunjan (občina Piran), Dobrava (občina Izola)
4 km dlouhé a až 80 m vysoké útesy tvořené
flyšovými sedimenty, složenými z pískovce, slínu a turbiditu, na pobřeží
Terstkého zálivu mezi Simonovou a Strunjanskou zátokou severně až
severovýchodně od vsi Strunjan. Jde o nejdelší nepřerušovaný přírodní úsek
pobřeží v celém Terstkém zálivu a o nejvyšší útesy na celém pobřeží Jadranu.
Tvoří je tři mysy – Rtič Strunjan, Rtiš Ronek a Rtič Kana. Přírodní rezervace
Strunjan (založena 1990) zahrnuje i přilehlé svahy zarostlé přirozenými lesními
či křovinatými společenstvy a též pobřežní část moře v šíři 200 m.
Přírodovědně nejcennější je mys Ronek s výskytem některých endemických
druhů rostlin (myrta, zvláštní jahodový keř) a potom Zátoka Svatého kříže
(Zatek svatega Križa) mezi mysem Ronek a mysem Strunjan a Mesečev zaliv s podmořskými
loukami neobyčejně bohatou mořskou faunou (mušle, mořské datli, krabi, skoro
metr vysoké schránky měkkýšů Pina nobilis a další).
Nad zálivem Svatého kříže Strunjanský kříž, u něj
upravená vyhlídková plošina. Pěkný výhled též z místa, kde se silnička ze
Strunjanu k hotulu Belvedere nejvíce přibližuje hraně útesů. Jinak pohyb
po horní hraně útesů s možnostmi výhledů omezený (křoviny, neexistence
upravených cest). Průchod po úpatí útesů pravděpodobně za odlivu možný.
Nejhezčí výhled na celé pásmo útesů je však rozhodně z lodi (turistické
linky Izola – Portorož).
Web:
http://dragonja.nib.si/Strunjan/indexS.html
http://www.slovenia.info/?_ctg_kraji=2665
http://www.kam.si/izleti/strunjanski_klif_soncni_prepadi.html
http://www.zrsvn.si/slo/pi/pi_strunjan.asp
Okolí:
Krajinski park (470 ha, vyhlášen 1990) tvořící
zázemí přírodní památky zahrnuje celý hřeben vrchu Ronek (126 mnm), vymezený na
severu útesy a na jihu Strunjanskou dolinou při potoku Roja. zahrnuje větší
část vsi Strunjan včetně laguny Stjuža a
Strunjanských salin, severní rozptýlenou část vsi Dobrava a komplex hotelu a
kempu Belvedere. Východně od útesů Simonův záliv a Izola, západně za Strunjanským zálivem Fiesa a Piran.
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam
v deníku 1, 2
červen 2006