CHOMLE

k.ú. Chomle (Plaská pahorkatina / Radnicko)

Ves při horním toku Chomelského potoka, převážně nad jeho pravým břehem (447 m n. m.). Na návrší na západním konci kostel sv. Markéty se hřbitovem. Na svahu jižně a východně od něj je rozložena západní část vsi. Relativně samostatné východní části vsi kolem malé návsi s kaplí a požární zbrojnicí dominuje rozlehlý, dnes částečně pobořený panský dvůr. V okolí četné pozůstatky po těžbě černého uhlí při severním okraji vsi odvaly bývalého dolu Ferdinand a dalších menších šachet, jihozápadně od vsi bývalý důl Pokrok, přímo na okraji zástavby větrací šachta Malíkovec). Pod vsí stával mlýn a pila.

První písemná zmínka o Chomli je z roku 1352. V nejstarších dobách patřila ves zemanům z Chrástu. Roku 1453 byla součást panství hradu Březina. Při dělení březinského panství v 16. století připadla Chomle (tehdy pustá, stál zde pouze kostel) k Přívěticům a po konfiskaci roku 1623 spolu s ním k panství Radnice, jehož součástí zůstala až do konce feudalismu. Kolem roku 1700 zde zřízen panský dvůr. Za nejstarší zmínku o těžbě uhlí v okolí Chomle (lokalizovanou obvykle do oblasti Malíkovce) je báseň Bohuslava Hodějovského z Hodějova z roku 1545, ale většího rozsahu nabyla těžba uhlí v Chomli až v 1. polovině 19. stol. a trvala až do roku 1980, kdy byl uzavřen důl Pokrok.

pohled na obec od jihovýchodu (leden 2022)

pohled na obec od severu; v pozadí hřeben Radče (leden 2022)

pohled na obec od východu (únor 2022, leden 2022); ta strouha v popředí prvního snímku je bývalý, dnes již zaniklý horní tok Chomelského potoka

západní část Chomle (leden 2022)

budova obecního úřadu č.p. 19 (leden 2022)

částečně roubené stavení č.e. 1 (únor 2022)

další zástavba západní části vsi – č.p. 30 a č.p. 20 (leden 2022)

jádro východní části vsi s kaplí a pomníkem padlým (leden 2022)

kaple (únor 2022. leden 2022)

pomník padlým v 1. světové válce, vybudovaný roku 1930 (leden 2022); roku 1940 z pomníku z nařízení protektorátních úřadů odstraněna plaketa T. G. Masaryka, obnovena někdy mezi roky 2008 a 2014

zástav a jihovýchodní části vsi – požární zbrojnice z roku 1903 a dům č.e. 2 (leden 2022)

zříceniny západního křídla hospodářského dvora č.p. 22, zvaného též Řehořův statek (únor 2022, leden 2022)

východní křídlo hospodářského dvora č.p. 22 se slunečními hodinami ve štítě (únor 2022)

zajímavý dub na východním okraji obce (leden 2022, únor 2022)

kostel sv. Markéty

Jednolodní gotický kostelík s pětibokým presbytářem a sanktusovou vížkou stojí na výrazném návrší na západním okraji vsi. Pět gotických lomených oken zachováno pouze na jižní straně kostela (tři v lodi a dvě v presbytáři). V jižní stěně lodi též gotický profilovaný lomený portál (obdobný portál v průčelí mladší). Interiér plochostropý, mezi lodí a presbytářem lomený triumfální oblouk, v presbytáři pozoruhodný gotický sanktuář v podobě ze zdi vystupující kaple s baldachýnovou klenbou. Kolem kostela menší zdí ohrazený hřbitov.

Kostel vznikl již ve 14. stol. Prvně je doložen roku 1363, do husitských válek byl farní. Současná stavba však pochází až z 2. poloviny 15. stol. Sakristie, taktéž středověká, přistavěna později. Ze stejné doby pochází i sanktuář. Kostel upravován v 1. pol. 19. stol. Současná podoba exteriéru (režné zdivo + štukové prvky kolem portálů, na nároží a ve štítě) z počátku 20. stol. V současné době vyklizen, k bohoslužebným účelům nevyužíván. Cenné gotické sochy Panny Marie a sv. Markéty z 1. čtvrti 16. stol. uloženy údajně v Západočeském muzeu v Plzni. Na hřbitově pochována část horníků, zahynuvších při důlním neštěstí 24. dubna 1937.

celkový pohled na kostel (leden 2022)

podoba kostela před úpravami počátkem 20. stol. (Soupis památek…)

gotický portál na jižní straně lodi (leden 2022)

okna na jižní straně lodi; první okno vede na kruchtu (leden 2022)

západní průčelí kostela s portálem a falešným portálem ve štítě (leden 2022)

sakristie (leden 2022)

presbytář (leden 2022)

pilířová brána hřbitova (leden 2022)

plastika anděla při vstupu na hřbitov (leden 2022)

dominantní poloha kostela v krajině (leden 2022, květen 2018)

naučná stezka Za permoníky Chomle a Vejvanova

Hornická naučná stezka vede z centra Chomle kolem pozůstatků dolů Ferdinand, Pokrok, David a Prokop do Vejvanova a končí na okraji Vejvanova, v místech bývalého dolu Pistorius. Má 9 zastavení, věnovaných téměř výhradně těžbě uhlí (s řadou unikátních historických fotografií a map). Značena je zelenými šipkami se symbolem hornických kladívek, značení však místy chybí a je tedy lepší řídit se mapou.

Naučná stezka byla vybudována Českým svazem ochránců přírody Radnice v roce 2018. Je dlouhá cca 4,5km.

plán naučné stezky: 1 – úvodní, 2 – důl Ferdinand, 3 – důl Prkénka, 4 – důl Pokrok, 5 – důl David, 6 – Císařský důl, 7 – důl Prokop, 8 – dědičná štola Vejvanov, 9 – důl Pistorius (z infotabule)

úvodní zastavení naučné stezky a odpočivadlo v centru Chomle (leden 2022)

(občasné) značení naučné stezky (leden 2022)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Podle pověsti, zaznamenané v místní kronice, patřil kostel původně Templářům a později při něm byl ženský klášter, vydrancovaný a pobořený husity. Před příchodem Husitů prý jeptišky veškeré kostelní zvony zakopaly ve Vejvanovských vrších, kde jsou ukryty dosud.

Literatura:

- Antonín Podlaha: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, IX Politický okres rokycanský (Praha 1900)

- Emanuel Poche: Umělecké památky Čech 1. – A / J (Praha 1977)

Web:

- oficiální stránky obce - http://www.chomle.cz

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Chomle

- památkový katalog - https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-markety-18773340

- htady.cz – https://www.hrady.cz/kostel-sv-markety-chomle

- Spolek pro vojenská pietní místa - https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/2113-chomle/

další místa v okolí (mapa) / Plzeňsko / rejstříky

únor 2022