FERDINAND

k.ú. Chomle (Plaská pahorkatina / Radnicko)

Odvaly bývalých dolů, z nichž nejvýznamnější býval Ferdinand, při severním okraji Chomle. Dnes dřevinami zarostlá plocha o výměře cca 8,5 ha. Severovýchodního rohu plochy se dotýká tzv. Kramářská cesta; těžba probíhala i severně od této cesty, avšak zde již stopy po ní zcela zaniklé. V místech, kde se cesta dotýká zarostlé plochy, stával kříž (zanikl někdy po 1, světové válce při rozšiřování kancelářských objektů dolu Ferdinand). Pramen u Mostiště na severním okraji chomelského katastru je pravděpodobně vyústěním odvodňovací štoly, která vedla z dolu Ferdinand na sever.

V oblasti fungovalo více než sto let několik hlubinných i povrchových dolů, takže situace není úplně přehledná. První doly zde údajně založil ve 30. letech 19. stol. majitel radnického panství hrabě Sternberg. Na císařském otisku stabilního katastru z roku 1839 však ještě nejsou žádné šachty patrné. První dvě – pravděpodobně šachta Regina a Šternberkova šachta – se objevují dokreslené v indikační skice, tedy pravděpodobně někdy krátce po roce 1840. V reambulované verzi stabilního katastru, která zachycuje stav k roku 1878, je vedle těchto dvou zakreslena již i Stará Sutnarova jáma a důl Ferdinand II, a také východní křídlo dnešního domu č.p. 44. S tím by celkem seděla informace, že důl Ferdinand byl vyhlouben roku 1853 (za předpokladu, že je tím míněn Ferdinand II, který je navzdory označení zřejmě starší). Založení dolu Ferdinand je přičítáno Vilému Pistoriusovi, který krátce předtím zřídil důl i v sousedním Vejvanově. V 70. letech se důl Ferdinand údajně dostal do rukou H. R. Stroussberga a poté společnosti „J. D. Starck″, která ovládala většinu dolů v okolí, ovšem v 80. letech 19. stol. měl mít doly od hraběte Sternberga pronajaté Čeněk Suttnar (podle něj se prý části zdejšího revíru dříve říkalo Čenkov). Je možné, že první informace se týká dolu Ferdinand, zatímco druhá dolů severně od Kramářské cesty, kde byly tzv. Sutnarovy jámy, ovšem později je důl Ferdinand údajně pronajímán Sternbergovými kamenouhelnými závody Břasy. Ve 20. letech je jeho nájemcem Emanuel. Mácha (který později samostatně podnikal v mělkých dolech poblíž Ferdinanda) a od roku 1929 pánové Leontin Koutský a František Cajthaml, kteří drželi i další doly v okolí (Prokop, Pistprius). V řadě materiálů je však počátek 20. let 20. stol. uváděn jako vznik dolu Ferdinand, což lze snad číst jako vyhloubení druhé jámy téhož jména. Roku 1937 došlo na dolu Ferdinand k důlní katastrofě (viz pomník důlního neštěstí) a zatopení části dolu; již následujícího roku však již důl opět fungoval a byl dokonce propojen se sousedním dolem Prkénka a měl vlastní třídírnu uhlí. Za okupace zde pracovali totálně nasazení, po válce pro změnu němečtí zajatci. Roku 1945 byl důl znárodněn a začleněn do komplexu Západočeských uhelných dolů. Největší těžby dosáhl důl v roce 1952 (41 522 tun). V roce 1954 byl důl uzavřen, zbývající uhelné zásoby byly těženy nově otevřeným dolem Pokrok.

doly v oblasti dle iinfotabule naučné stezky

prostor dolů Ferdinand a Ferdinand II na leteckém snímku z roku 1938 a na mapě z roku 1956 (ags.cuzk.cz)

historické fotografie dolu Ferdinand ve 30. letech 20. stol. (www.chomle.cz + z infotabule naučné stezky)

jáma Ferdinand II dnes

odval dolu Ferdinand II

západně od dolu Ferdinand II

zastavení naučné stezky Za permoníky Chomle a Vejvanova u bývalé šachty Ferdinand II

severovýchodní část zarostlého prostoru

č.p. 44 na jižním okraji areálu; případnou souvislost s doly se mi nepodařilo doložit, byť šachta Ferdinand II stála v jejím těsném sousedství

vyhlídka

Východně od bývalých dolů, v místě, kde ústí Kramářská cesta na silnici Chomle – Mostiště (v minulosti pokračovala dále kolem dolu Prkénka k Vejvanovu, tento úsek však rozorán), turistický přístřešek, který má být údajně modelem zastřešení důlní jámy (byl vybudován v roce 2018 jako součást naučné stezky Za permoníky Chomle a Vejvanova). Z návrší zajímavé výhledy do širšího okolí.

odpočívadlo, které je zároveň modelem zastřešení důlní jámy

Kramářská cesta

výhled k jihu; v popředí Chomle, vpravo v pozadí hřeben Radče

výhled k severu; v popředí Mostiště, v pozadí zámek Svinná

výhled k severovýchodu; zalesněné svahy lemující Vejvanovský potok

Zajímavosti, poznámky:

Ø Jméno dolu Ferdinand údajně podle krále a císaře Ferdinanda V. Dobrotivého (na trůnu 1835 – 1848).

Ø Šternberkova šachta se nacházela asi 200 m východoseverovýchodním směrem od jámy Ferdinand. Patřila k nejstarším šachtám v oblasti, ovšem nikdy z ní nebyl vytěžen ani metrák uhlí. Byla totiž vyhloubena v hluchém hřbetu mimo uhlonosné sedimenty. Zlikvidována byla roku 1927, dnes nejsou žádné stopy po něm patrné.

Ø Na odvalech dolu Ferdinand se v šedých jílovcích lze nalézají zbytky karbonských rostlin.

Web:

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Důl_Ferdinand_(Chomle)

- oficiální stránky Chomle - http://www.chomle.cz

- Zdař Bůh! - https://www.zdarbuh.cz/reviry/zud-reviry/chomelska-panev/

- registr pramenů a studánek; U Mostiště - https://www.estudanky.eu/8695-vyveracka-u-mostiste

další místa v okolí (mapa) / Plzeňsko / rejstříky

leden 2022