VEJVANOV
k.ú. Vejvanov (Plaská pahorkatina, Křivoklátská vrchovina /
Radnicko)
Ves (456 m n. m.) na horním toku Vejvanovského
potoka, který je však v prostoru vsi kanalizován a tedy se v jejím
urbanismu nijak neprojevuje. Centrem protáhlá náves více méně vřetenovitého
tvaru téměř severojižního směru (severní část otočena trochu
k severovýchodu), přičemž z jižní strany vychází silnice do Chomle a ulice do Pajzova, severní stranu přetíná
silnice z Biskoupek do Hlohovic.
Selské usedlosti byly soustředěny převážně na západní straně návsi, východní
stranu tvořila drobnější chalupnická stavení. Ve střední části návsi rybníček,
pomník padlým, kaple a novodobý objekt restaurace a obchodu, v severní
části bývalá škola, dnes sloužící jako obecní úřad. V obci dochováno osm
pro region typických roubených usedlostí
komorového typu s trojdílnou dispozicí a několik roubených hospodářských
budov, bez zajímavosti však nejsou ani mnohé zděné budovy. Bohužel celkový ráz
vsi byl narušen několika nevhodnými novostavbami a přestavbami. I přesto je od
roku 1995 Vejvanov vyhlášen jako vesnická památková zóna. V okolí, zejména západně a jižně od
obce, četné pozůstatky těžby černého
uhlí.
Ves vrcholně středověkého
původu. První zmínka je v berním rejstříku z roku 1379, kdy byla
v majetku jakéhosi pana Jindřicha. Počátkem 16. stol. patřil
k panství libštejnskému, při dělení panství roku
1543 připadl ke statku Biskoupky. V letech 1545-48
byl zástavním držitelem vsi básník a mecenáš Jan starší Hodějovský
z Hodějova; jeho synovec Bohuslav popsal
návštěvu Vejvanova roku 1545 v latinské básni,
v níž poprvé zmiňuje černé uhlí ve zdejším okolí (dnes obvykle
lokalizováno do oblasti Malíkovce).
Patrně roku 1573 (dle jiných podkladů 1580) se stal Vejvanov
součástí panství Zbiroh, v němž setrval až do konce feudalismu. Někteří
historikové soudí, že ve 2. polovině 16. stol. ves zpustla, ale ještě před
třicetiletou válkou byla obnovena. Šlo o poměrně velkou ves, kde byla i krčma.
Dochované roubené chalupy jsou vesměs z 2. poloviny 18. – počátku 19.
stol. Těžba uhlí měla původně charakter drobné selské těžby. Průmyslového
charakteru nabrala až v 1. polovině 19. stol., zejména pak po roce 1840,
kdy začal jižně až jihozápadně od vsi zakládat doly (Císařský
důl, důl David…) i majitel panství, rakouský
stát; při tzv. Císařské šachtě jižně od Vejvanova
vznikla někdy v 2. polovině 19. stol. hornická osada Pajzov. Vedle velkých šachet však nadále působili ve Vejvanově i malí těžaři, rekrutovaní často z místních
obyvatel. Zároveň v blízkosti pozdějšího Pajzova byl již od roku 1829 provoz na výrobu olea čili
dýmavé kyseliny sírové. Poslední důl na katastru Vejvanova
(Prokop) byl uzavřen roku 1958, zbytkové zásoby uhlí
pak byly dotěžovány až do roku 1980 z dolu Pokrok, nacházejícím se na sousedním katastru Chomle.
Historii těžby černého
uhlí připomíná naučná stezka Za permoníky
Chomle a Vejvanova.
znak
obce
celkový
pohled na centrum vsi od východu (únor 2022)
hranice vesnické
památkové zóny; modrými kolečky vyznačeny nemovité kulturní památky (památkový
katalog)
návesní
rybníček – požární nádrž (leden 2022, únor 2022)
pomník
padlým v 1. sv. válce s pamětní tabulkou, připomínající Josefa
Opatrného, umučeného v Terezíně těsně před koncem 2. sv. války, uprostřed
návsi (leden 2022)
kaplička
uprostřed návsi, patrně z 2. pol. 19. stol.
(leden 2022, únor 2022)
kříž
z roku 1892 před kapličkou (leden 2022)
roubené
stavení č.p. 25 na jižním konci návsi
(únor 2022) a jeho původní stav s charakteristickou lomenicí (Pešta
2001)
č.p. 58
v jihovýchodní části návsi (leden 2022, únor 2022)
roubený
špýchar (poslední dochovaný v obci) a stodola u č.p. 9, nemovitá kulturní památka
(leden 2022); přilehlé roubené obytné stavení (asi v 60. letech 20. stol.)
demolováno a nahrazeno nestylovou novostavbou
nově
zrekonstruovaný č.p. 56, č.p. 11 a č.p. 36 na západní straně návsi (leden 2022)
roubené
stavení č.p. 36 na západní straně návsi (leden 2022, únor 2022)
požární
zbrojnice a roubený špýchárek u č.p. 22 na severovýchodní straně návsi (únor
2022, leden 2022)
roubený
č.p. 12 a zděný č.p. 49 na západní straně návsi (leden 2022, únor 2022)
bývalý
hostinec č.p. 13 z konce 19. stol.
dnes (leden 2022) a v roce 1979 (památkový katalog, foto Jan Gryc); do
roku 1981 nemovitá kulturní památka
brána
„plzeňského typu“ u č.p. 13 (leden 2022, únor 2022)
č.p. 47
v severní části návsi; původně škola, dnes obecní úřad (únor 2022);
jednotřídní škola vystavěna již roku 1777 (v místě dnešního západního křídla),
přestavěna a rozšířena dle obecní kroniky roku 1885 (byť zákres současného
půdorysu je již na mapě z roku 1877), roku 1979 výuka ukončena
č.p. 14
v severozápadním rohu návsi, nemovitá kulturní památka (únor 2022); kdysi
uzavřená usedlost, z níž dochováno roubené obytné a zděné hospodářské
stavení, nedochována roubená stodola v závěru dvora a roubený špýchar
usedlost
č.p. 15, uzavírající severní stranu návsi (únor 2022); památkově chráněné
chlévy a kolna se špýchárkem, památková ochrana obytného stavení z důvodu
nevhodné přestavby zrušena 1991, zděná stodola rozebrána 2011, dochováno pouze
základové zdivo
křížek
na křižovatce v severozápadní části vsi, obnovený roku 2009 „k 630 výročí
založení (ve skutečnosti první písemné zmínky) obce″ (únor 2022)
památkově
chráněný roubený dům č.p. 18 a sousední zděný č.p. 45 v severovýchodní
části vsi (únor 2022)
roubené
stavení č.p. 3 s pilířovou bránou v jižní části vsi při silnici do Chomle (leden 2022)
roubené
stavení č.e 2 (dříve č.p. 43) a zděná hospodářská budova č.p. 3 (leden 2022)
č.p. 31
v jižní části vsi při silnici do Chomle
(leden 2022)
roubené
stavení č.p. 35 v jižní části vsu;
nemovitá kulturní památka, dle Jana Pešty jeden z nejzajímavějších objektů
Vejvanova (leden 2022)
výrazný
solitérní strom na jižním okraji vsi při silnici do Chomle (leden 2022)
č.p. 26,
č.p. 46 a č.p. 56 v jihovýchodní části vsi v ulici do Pajzova (únor 2022)
Pistorius
Zaniklý hlubinný důl na
těžbu černého uhlí při severozápadním okraji vsi. V bezprostředním okolí bývalo i několik
dalších menších šachet. Dnes těžbu v této části vejvanovského
katastru připomíná pouze několik mohutných odvalů,
ukrytých ve zhruba pětihektarovém lesíku a poslední zastavení naučné stezky Za permoníky Chomle a Vejvanova na jeho
okraji.
Nehluboké doly na
severním okraji chomelsko-vejvanovské
uhelné pánve vlastnil nejprve důlní podnikatel Vilém Pistorius,
později Dědici Pistoriusovi. Centrální důl, zvaný dle
majitele Pistorius, byl založen roku 1850 a těžil
svrchní (s proplástky mocnost 5,28 m) i spodní (mocnost 2,5 m) radnickou sloj.
Roku 1885 došlo k přestavbě a rozšíření dolu. Těžební jáma měla hloubku 42
m, výdušná 22 m. Důl zaměstnával 50 – 70 horníků. Roku 1922 se nájemci stali
Leontýn Koutský z Vejvanova a František Cajthaml z Kamence (kteří drželi i nedaleký důl Ferdinand a později Prokop)
a důl byl přejmenován na Vojtěcha. Dobíraly se zbytky sloje ve starých dobývkách, včetně stropní lávky svrchní sloje, dříve
z bezpečnostních důvodů ponechávané. Nejvyšší těžba byla v roce 1927
– 8450 tun uhlí. Na důlní mapě z té doby jsou značeny tři šachty, nazvané
Mašinová (zřejmě původní jáma dolu), Nová a Větrná. Roku 1930 byl důl pro
nerentabilitu uzavřen a pravděpodobně krátce nato zbořen, neboť na leteckém
snímku z roku 1938 zde již nejsou žádné budovy patrné..
poloha
dolu Pistorius a dalších šachet v okolí na plánu
naučné stezky (infotabule naučné stezky) a výrazně
odlišná verze na mapě důlních děl Českého geologického ústavu – 14866 Nová
šachta, 14877 Wetterloch, 14888 Bromsschacht,
14893 Förderschacht 1, 14902 Luftschacht
3, 17595 Vilém, 29720 Vojtěch, 29730 Pistorius, 29731
Nová jáma… (mapy.geology.cz)
poslední
deváté zastavení hornické naučné stezky Za permoníky Chomle a Vejvanova (únor 2022)
důl Pistorius, výřez z nedatované pohlednice (z infotabule naučné stezky)
prostor
bývalého dolu na mapě z roku 1956 (ags.cuzk.cz); rozsah odvalů se od té doby nijak výrazně nezměnil
odval ve
střední části lesíků, v místech hlavní jámy dolu (únor 2022)
nora v odvalu (únor 2022)
drobnější
odvaly v severovýchodní části lesíku (únor 2022)
odval
v jižní části lesíku (únor 2022)
odval
v poli jihozápadně od lesíku (únor 2022)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Při severním okraji vsi údajně ústila odvodňovací
(dědičná) štola z Císařského dolu, doložená na
důlní mapě z roku 1850. Dnes není patrné ani ústí štoly, ani žádný výtok
důlních vod, předpokládané místo ústí připomíná pouze 8. zastavení naučné stezky Za permoníky Chomle a Vejvanova.
Ø
Ve Vejvanově je nejvíce
dochovaných roubenek na Radnicku.
Ø
Zprávy se rozcházejí v tom, zda důl Pistorius byl nebo nebyl propojen se sousedním dolem Prkénka. Vzhledem k tomu, že doly patřily různým
majitelům, spíše bych se klonil k tomu, že nebyl.
Literatura:
-
Jan Pešta:
Encyklopedie Českých vesnic – díl III, západní Čechy (Praha 2005)
Web:
-
oficiální stránky obce - http://www.vejvanov.cz/
-
wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Vejvanov
-
Památkový katalog - https://www.pamatkovykatalog.cz/soupis/podle-relevance/1/seznam/?lokalizaceZahranici=0&katOblast=Vejvanov
-
Vejvanov –
archiválie - https://www.portafontium.eu/contents/chronicle/soap-ro/vejvanov
-
Zdař bůh - https://www.zdarbuh.cz/reviry/zud-reviry/vejvanovska-uhelna-panev/
další
místa v okolí (mapa) / Plzeňsko / rejstříky
únor 2022