PAJZOV
k.ú. Vejvanov (Plaská pahorkatina / Radnicko)
Osada při silnici z Vejvanova do Lhoty pod Radčem,
v pramenné oblasti Vejvanovského potoka. Dvě
řady domů lemují oboustranně silnici; většina je ke komunikaci otočena štítovou
stranou, takže osada působí dosti jednotným dojmem. Zejména při severním okraji
vsi četné pozůstatky (odvaly, propady, zabezpečené
šachty) po těžbě černého uhlí (Císařský důl, důl Prokop a řada drobnějších
dolů, táhnoucích se severovýchodně až severně od Pajzova
až k Vejvanovu).
Pajzov vznikl
jako hornická osada při Císařské šachtě někdy po polovině 19. století. Již
předtím, od roku 1829, je zde doložena výroba kyseliny sýrové.
Osadou prochází hornická naučná stezka Za permoníky Chomle a Vejvanova.
celkový
pohled na Pajzov od severovýchodu, z prostoru
bývalého dolu Prokop
historický
pohled na Pajzov od severozápadu; v popředí
areál Císařského dolu, v pozadí hřeben Plesnivka – Hadí vrch – Babská
skála (z infotabule naučné stezky)
prostor
severní části osady s bývalým Císařským dolem (MNV) a dolem Prokop na mapě
z let 1956/1960 a dnes (ags.cuzk.cz)
zástavba
Pajzova
drobná
stavba mimo souvislou zástavbu vsi, při bývalém dole Prokop
hřiště
na severním okraji vsi, v pozadí odval Císařského dolu
regulovaný
horní tok Vejvanovského potoka pod Pajzovem
šachty
při severním konci Pajzova na plánu naučné stezky (infotabule naučné stezky) a na mapě důlních děl Českého
geologického ústavu – 14585 jáma Prokop výdušná, 14597 jáma Prokop těžní, 17598
větrná jáma, 14889 Císařská jáma, 17597 větrná jáma, 29341 propad do DD Prokop,
29716 jáma větrací?, 29717 větrná jáma, 29718 Císař, 29917 pokles terénu
(mapy.geology.cz)
Císařský důl (Kaiserschacht)
Též Stará jáma, Šachta č.
1. Důl stával při severozápadním okraji Pajzova.
Objekty dolu zanikly beze stopy, dochována část odvalu
při silnici na severním okraji osady.
Důl založen roku 1840
rakouským erárem, který tehdy vlastnil zbirožské panství, jehož byl Vejvanov součástí. Od roku 1868 ho vlastnil Henry Bethel Stroussberger, zdejší uhlí
však nebylo koksovatelné, nebylo tedy do Stroussbergových
železáren vhodné. Po jeho bankrotu roku 1877 získává důl (spolu se sousedním
dolem David) akciová společnost Johann
David Starck. Důl dosahoval hloubky 85 m, těžil
spodní radnickou sloj, zde mocnou 4 m. Uzavřen byl roku 1931. Po ukončení těžby
zůstala budova zvaná Zámeček (č.p. 98), v níž byly byty pro důlní
úředníky. Později zde krom několika bytů i vejvanovský
místní národní výbor a obecní knihovna. Objekt byl zbořen ve 2. pol. 60. letech z důvodu těžby na dole Pokrok.
Důl (spolu s dalšími
drobnými doly v okolí) odvodňovala dědičná štola vedoucí zhruba severním
směrem a ústící po 1,45 km na severním okraji Vejvanova nad levým břehem Vejvanovského
potoka. Štola je zaznamenána na důlní mapě z roku 1850, dnes není
v terénu nijak patrná.
objekt
tzv. Zámečku na historické fotografii (z infotabule
naučné stezky) a na leteckém snímku z roku 1947 (ags.cuzk.cz)
odval
Císařského dolu, využívaný však později pravděpodobně i dolem Prokop
důl Prokop
Bývalý černouhelný důl
při severovýchodním konci Pajzova. Dnes z areálu
dolu zachován pouze mohutný vegetací zarostlý odval (v jižní části
pravděpodobně navážka suti z demolovaných objektů dolu), ne jehož temeni
je zajištěné ústí těžební jámy a nepatrné pozůstatky stavebních konstrukcí,
nedaleké ústí výdušné jámy Prokop v zahradě na okraji Pajzova
a propady terénu v okolí.
Jde pravděpodobně o
nejmladší důl na vejvanovském katastru. Doba jeho
vzniku je však poněkud nejasná. Zatímco v literatuře se obvykle uvádí, že
byl založen již koncem 19. stol., vlastnilo ho Kamenouhelné těžařstvo dolu
Prokop a roku 1938 jej zakoupili Leontin Koutský a František Cajthaml (kteří provozovali i chomelský
důl Ferdinand a před tím vejvanovský
důl Pistorius / Václav),
ovšem na informační ceduli o likvidaci šachty je uveden rok počátku hloubení až
1937 a na leteckém snímku z roku 1938 není důl (v místech současné šachty)
patrný. Je zde však patrný zarostlý odval. Je tedy možné, že důl skutečně
vznikl někdy koncem 19. stol. (ještě na mapě 3. vojenského mapování je zde však
značena huť na výrobu kyseliny sýrové), později zanikl a Koutským s Cajthamlem byl kolem roku 1938 obnoven. Jisté je, že ve 40.
letech již pracoval; k roku 1943 je zde uváděno 115 dělníků, vesměs
totálně nasazených. Důl byl vyhlouben poblíž výchozu spodní radnické sloje,
byla hluboký 20 m a větracími důlními díly byl propojen s Císařským dolem.
Po roce 1945 byl důl znárodněn a začleněn do komplexu Západočeských uhelných
dolů. Největší těžby dosáhl roku 1954 – 56 629 tun uhlí. Provoz dolu byl
ukončen roku 1958, zbytkové zásoby uhlí byly poté dotěžovány
z dolu Pokrok. Šachta byla po nějakou dobu
používána jako větrací objekt a později (mezi lety 1963 a 1966) byla zbořena.
foto
dolu Prokop (z infotabule naučné stezky)
letecký
snímek na areál dolu z let 1938, 1947 a 1963 (ags.cuzk.cz)
těžební
jáma Prokop, roku 2005 zasypána haldovinou a
zajištěna
zbytky
jakési konstrukce v sousedství jámy Prokop
propady
v sousedství jámy Prokop
rlzné zbytky
stavebních konstrukcí v okolí jámy Prokop; těžko říct, zda některé
z nich v původním umístění, nebo jde o navážku z likvidované
šachty
ústí
výdušné šachty Prokop v zahradě proti autobusové zastávce, zprovozněné
údajně roku 1950 (podle infotabule o likvidaci
1937?), zasypaná roku 2007
pokles
terénu jižně od jámy Prokop
rozsáhlé
propady západně až severozápadně od jámy Prokop
informační
tabule naučné stezky Za permoníky
Chomle a Vejvanova pod odvalem dolu Prokop
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Podle informací na tabuli naučné stezky existovalo
v blízkosti dolu Prokop několik malých šachet, jako Olejna či Kočí, které
byly v provozu ještě roku 1941.
Ø
Objekt zvaný Oleumhütte,
tedy huť na výrobu olea čili kyseliny sýrové, je na mapách ze 2. poloviny 19.
století jednoznačně lokalizován do prostoru pozdější šachty Prokop. Na mapách
z 30. a 40. let 19. stol. je v těchto místech objekt zvaný Holárna. Vzhledem k tomu, že huť měla vzniknout již
roku 1829 a na mapě stabilního katastru (1839) se v okolí pozdějšího Pajzova nacházejí krom tohoto areálu už jen tři velmi malé
v řadě postavené čtvercové objekty, které spíše než na hutě vypadají na
nějaké kolny (či šachty), lze předpokládat, že nešlo o továrnu na výrobu holí,
jak tvrdí infotabule naučné stezky (proč by se
stavěla takhle daleko od civilizace?), ale právě již o onu výrobnu olea.
Ø
Na výrobu kyseliny sýrové zde má údajně dosud
upomínat násep popela, v němž se nacházejí zbytky kameninových nádob,
v nichž docházelo k suché destilaci kyseliny, a do červena zbarvená
půda od zbytků oxidů železa; nenalezeno.
Web:
-
wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Pajzov
další
místa v okolí (mapa) / Plzeňsko / rejstříky
únor 2022