DAVIDKA

k.ú. Vejvanov (Plaská pahorkatina / Radnicko)

Lidové označení prostoru bývalého dolu David při křižovatce silnice Vejvanov – Chomle a silnice do Pajzova. Připomínkou těžby je na křižovatce důlní vozík a zastavení hornické naučné stezky Za permoníky Chomle a Vejvanova. Jižně od křižovatky značně členitý odval dolu zarostlý divokou vegetací. Důl býval spojen se šachtou Prkénka, které stávala zhruba půl kilometru severozápadně a zanikla beze stopy (dnes pole). Při silnici směrem na Chomli pomník důlního neštěstí, které se sice odehrálo na sousedním dole Ferdinand, ale s důlním komplexem David – Prkénka úzce souviselo.

odpočívadlo, zastavení naučné stezky a důlní vozík na okraji bývalého areálu dolu David (leden 2022, únor 2022)

důl David

Důl založen rakouským erárem roku 1846. V roce 1873 ho odkoupil spolu s dalšími okolními doly majitel zbirožských hutí Henry Bethel Stroussberger, po jeho bankrotu získává roku 1877 vlastnictví celého komplexu akciová společnost Johann David Starck (od roku 1884 „Dolové a průmyslové závody, dříve Johann David Starck″). Na mapě z roku 1878 pojmenován Christinen Schacht (důl Kristýna), později získal jméno David (podle chomelské kroniky byla „nová jáma David″ otevřena roku 1899). Ve své době byl nejhlubší jámou chomelsko-vejvanovského revíru (113,1 m). V hloubkách 27 – 112,45 m pod povrchem těžil obě radnické sloje; mocnost svrchní sloje byla v těchto místech 5,28 m, mocnost spodní sloje 3,8 m, dohromady tedy cca 9 m; proto je také mezi doly David a Pokrok patrný největší pokles terénu v celém revíru, který dosahuje více jak 2 m a je viditelný pouhým okem. Roku 1914 byla vybudována lanovka na dopravu uhlí mezi dolem David a železničním nádražím Radnice; byla dlouhá zhruba 4 km, měla převýšení 124 m a 42 sloupů o výšce 8,5 – 17,5 m, pod Rovničkou (zhruba na kótě 470 m) měnila směr. V té době pracovalo na dole až 180 horníků, těžba byla až 35.000 tun uhlí ročně. Těžba byla roku 1931 po jednom z důlních požárů z důvodu nízké výtěžnosti zastavena. O rok později důl zasypán, objekty strženy, podzemí postupně zaplavila voda.

těžební objekt dolu David (z infotabule naučné stezky)

situace bývalého dolu na leteckém snímku z roku 1938 a na mapě z roku 1956 (ags.cuzk.cz)

odval dolu a snížení terénu při pohledu od západu (únor 2022)

odval dolu David (leden 2022, únor 2022)

v odvalu je plno nor… (únor 2022)

stromy na odvalu (únor 2022)

Prkénka

Historie tohoto dolu je poněkud nejasná. Běžně se tvrdí, že ho založili až firma „Johann David Starck″ roku 1877, původně jako šachtu větrací k Davidovi. Ovšem na indikační skice stabilního katastru je již zakreslen, zatímco sousední důl David ještě ne. Pokud David skutečně vznikl roku 1846, pak Prkénka musela být založena již někdy v první polovině 40. let 19. stol. Tomu, že Prkénka je ve skutečnosti starší než David by odpovídalo i označení „Šachta č. 2″, doložené na mapě z roku 1878 (jako Šachta č. 1 je zde označován Císařský důl, tedy nejstarší erární důl v oblasti, dalo by se tedy snad odvodit, že Prkénka byl druhým zde zřízeným dolem rakouského eráru). Staršímu původu odpovídá i záznam v kronice obce Chomle, podle něhož byla jáma hloubena „na počátku minulého století″ (psáno někdy v 80. letech 20 stol.), byla v rukou císařské rodiny, někdy v polovině 19. stol. budovy vyhořely a poté zde již těženo nebylo, po vybudování dolu David byla využívána k větrání a jako nouzový východ pro tuto šachtu. V této kronice je jáma někdy označována též jako Metlická, údajně podle rodiny, která zde ještě před vyhořením budov (tedy někdy kolem poloviny 19. stol.) bydlela.

Důl byl hluboký 56,8 m a sdílel osudy s dolem David. Vybaven byl plavicím zařízením na dopravu směsi popela a vody, jíž byly likvidovány důlní ohně. I Prkénka byla roku 1931 uzavřena, zbořena a zatopena. Někdy na přelomu 30. a 40. let však byla obnovena; v té době byla součástí dolu Ferdinand a existovala prokazatelně ještě v polovině 20. stol. (je možné, že až z té doby pochází označení Prkénka). Těžba v dolu není udávána, nejprve byl vykazován společně s dolem David a později s dolem Ferdinand.

důl Prkénka na leteckých snímcích z roku 1938, 1947 a 1966 (ags.cuzk.cz)

situace dolu Prkénka na mapě z roku 1956 (ags.cuzk.cz)

historický obrázek dolu Prkénka (z infotabule naučné stezky)

prostor, kde stál důl Prkénka, dnes (leden 2022)

pomník důlního neštěstí (nemovitá kulturní památka)

Při silnici z Vejvanova do Chomle proti odbočce k dolu Pokrok, zhruba 300 m západně od bývalého dolu David, stojí památník důlního neštěstí, ke kterému došlo 24. dubna 1937. Těžba na dole Ferdinand se postupně přiblížila k tehdy opuštěnému a zatopenému komplexu dolů David a Prkénka. Těžilo se 11 m níže, než bylo dno těžní jámy Ferdinanda, asi 400 m od jámy. Chybou v důlních mapách, kde nebyla zaznamenána jedna z důlních chodeb komplexu David - Prkénka, horníky v kritický okamžik oddělovalo od sousedního důlního díla nikoli předpokládaných 240 metrů, ale necelý metr! Voda se tenkou stěnou provalila do dolu Ferdinand a během 15 minut voda vystoupala až k těžní jámě a následně do výše 42 metrů. Z 29 horníků, kteří byli tehdy na směně, jich 14 zahynulo. Pomník byl postaven roku 1962.

U pomníku zastavení naučné stezky Hylákův okruh.

pomník důlního neštěstí (leden 2022)

úprava okolí pomníku (únor 2022, leden 2022)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Jméno David dostala šachta údajně podle průmyslníka Johanna Davida Starcka. Ten ji však nikdy nevlastnil, zemřel již roku 1841, šachtu koupili až o 36 let později jeho dědicové. Byla tedy pojmenována na jeho památku, nebo jde o mýlku?

Ø Důlní vody ze šachty David údajně napájely Chomelský potok poté, co hlubinná těžba zničila jeho prameniště. Dnes tento horní tok Chomelského potoka zaniklý, zřejmě napájení potoka důlními vodami skončilo spolu s těžbou na Davidu…

Ø Na pomníku důlní katastrofy je jedno jméno vytlučeno. Přilehlý infopanel naučné stezky tvrdí, že zde bylo jméno člověka, o kterém se původně soudilo, že také zahynul, ale později se zjistilo, že toho dne vůbec nefáral. Ovšem už v dobových pramenech se píše o 14 obětech, takže v době stavby památníku se už muselo přesně vědět, kdo v dole zahynul (?).

Ø Kdesi mezi Chomlí a Vejvanovem měla stávat ves Herkov, zaniklá za třicetileté války (dle kroniky Chomelské).

Web:

- Zdař bůh - https://www.zdarbuh.cz/reviry/zud-reviry/vejvanovska-uhelna-panev/

- památkový katalog - https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-hornicke-katastrofy-15408673

- hrady.cz - https://www.hrady.cz/pomnik-pamatnik-pomnik-obetem-dulni-katastrofy

- Czech mining klub; důlní katastrofa - http://www.mining.cz/TEXTY/Ferd-1.htm

- Rokycanský deník; důlní katastrofa - https://rokycansky.denik.cz/cerna_kronika/ro_nas_tragedie_chomle20070503.html

- mikroregion Radnicko; důlní katastrofa - https://www.radnicko.cz/turista/historie/historie-prumyslu/posledni-smena-vzpominka-na-dulni-katastrofu/

- oficiální stránky obce Chomle - http://www.chomle.cz

další místa v okolí (mapa) / Plzeňsko / rejstříky

únor 2022